Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (41. část - hry pro konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis)

30. 8. 2012
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

Dnes si popíšeme některé známé hry, které byly vyvinuty či portovány na herní konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis. Jedná se především o herní sérii Sonic the Hedgehog, ovšem na Segu Mega Drive byly portovány i mnohé další dnes již legendární tituly, například Another World či Speedball 2: Brutal Deluxe.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (41. část – hry pro konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis)

2. Sokoban aneb šílený skladník

3. Speedball 2: Brutal Deluxe

4. Sonic the Hedgehog

5. Sonic the Hedgehog 2

6. Disney's Aladdin

7. Another World: It took six days to create the Earth. Another World took two years

8. Technologie animací použitá ve hře Another World

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (41. část – hry pro konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis)

Zatímco v předchozích dvou částech seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme se zabývali popisem čipů, z nichž byla složena herní konzole Sega Mega Drive/Sega Genesis, dnes se – jak se již v tomto seriálu stalo zvykem – zaměříme především na popis her, které pro tuto herní konzoli vznikly nebo na ni byly portovány. Škála dostupných her je skutečně široká, protože Sega Mega Drive byla vybavena poměrně výkonným mikroprocesorem, který společně s grafickým řadičem dokázal zobrazit i velmi složité scény s množstvím animovaných objektů, celoobrazovkovým scrollingem atd. Díky tomu mohly pro tuto konzoli vzniknout i hry s velmi kvalitní animací i statickými obrázky, mezi něž patří například Disney's Aladdin nebo Speedball 2: Brutal Deluxe, nemluvě ani o legendární hře Another World, která si i ve variantě pro Sega Mega Drive dokázala zachovat dokonalou atmosféru (naproti tomu některé porty této hry zejména pro osmibitové počítače nás sice mohou nadchnout po technologické a programátorské stránce, ale po stránce grafické je to již většinou poněkud horší).

Obrázek 1: Známá hra Castlevania ve variantě pro konzoli Sega Mega Drive.

V následující tabulce jsou vypsány základní informace o šestici her, které budou popsány v navazujících kapitolách. Pro zajímavost a pro porovnání jsou v tabulce uvedeny i kapacity médií, na nichž byly hry distribuovány:

Kapitola Název hry Vydáno Médium Autor, vydavatel
Sokoban 1989 256 kB Thinking Rabbit, NCS
Speedball 2: Brutal Deluxe 1991 512 kB Bitmap Brothers
Sonic the Hedgehog 1991 512 kB SEGA
Sonic the Hedgehog 2 1992 1024 kB SEGA
Disney's Aladdin 1993 2048 kB Virgin Interactive
Another World 1992 2048 kB Eric Chahi, Delphine Software

Obrázek 2: Další screenshot získaný ze hry Castlevania ve variantě pro konzoli Sega Mega Drive.

2. Sokoban aneb šílený skladník

Zatímco se prakticky všechny hry popsané v dalších kapitolách vyznačují velmi pěkným grafickým zpracováním, které mnohdy využívá všechny triky nabízené grafickým řadičem VDP (Video Display Processor), je hra Sokoban v tomto ohledu poněkud odlišná, protože se vyznačuje především jednoduchostí grafického návrhu a naprostým minimem animací a grafických triků. Není se však vlastně čemu divit, protože se jedná o zástupce logických her, v nichž není grafické a zvukové zpracování naprostou prioritou, které by uživatele vedlo ke koupi hry. V tomto seriálu jsme se setkali již s několika hrami patřícími do této kategorie. Kromě klasického Tetrisu (v němž se kromě logického uvažování dbalo i na rychlou reakci) se jednalo například o hry Boulder Dash, dnes poněkud pozapomenutá hra Flappy či Columns. Sokoban se svým herním principem přibližuje především ke hře Flappy. Herní princip Sokobanu je velmi jednoduchý – hráč ovládá skladníka, jehož úkolem je dotlačit několik krabic na správné místo (označené tečkami).

Obrázek 3: Úvodní obrazovka hry Sokoban.

Aby to nebylo tak jednoduché, je možné krabice pouze tlačit (nikoli tahat) a skladník má sílu pouze na odtlačení jedné krabice. Návrh jednotlivých místností a počáteční konfigurace krabic i míst, kam se mají krabice přesunout, se samozřejmě stává postupně složitější a složitější; navíc v mnoha místnostech stačí jediný nesprávný krok k tomu, aby se muselo začít od začátku. Pokud hráč nějakou úroveň dokončí, může se snažit její zvládnutí „optimalizovat“ tak, aby byly krabice přesunuty v minimálním možném počtu kroků, protože i tento údaj se zaznamenává a zobrazuje. Původní verze hry Sokoban vznikla již v roce 1981 a jejím autorem je Hiroyuki Imabayashi. Komerčně začala být tato hra dostupná od roku 1982, na její distribuci a licencování na různé platformy (osmibitové domácí počítače, herní konzole, šestnáctibitové osobní počítače) se podílela společnost Thinking Rabbit. Portace Sokobanu na herní konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis však proběhla až v průběhu roku 1989.

Obrázek 4: Že by to bylo slovo „skladník“ napsané japonsky?

Obrázek 5: Sokoban – první místnost.

Obrázek 6: Sokoban – i třetí místnost je stále jednoduchá.

Obrázek 7: Čtvrtá místnost je již zajímavější – jak vůbec začít?

3. Speedball 2: Brutal Deluxe

Druhým titulem, s nímž se v dnešním článku seznámíme, je v minulosti velmi populární hra nesoucí jméno Speedball 2: Brutal Deluxe. Za vývojem této hry stála známá softwarová společnost Bitmap Brothers, která mj. vytvořila i hry Xenon the Megablast, Chaos Engine, Cadaver či Z. Prakticky všechny hry od Bitmap Brothers se vyznačují snadno zapamatovatelným grafickým stylem, v němž se mnohdy vyskytují lesklé reliéfy (viz Chaos Engine pojatý ve stylu steampunku) a pravděpodobně ručně optimalizovaný dithering, který je použitý samozřejmě především na systémech s relativně malým množstvím současně zobrazitelných barev. Výjimkou nebyla ani hra Speedball, v níž se můžeme zúčastnit turnaje ve hře, která je jakousi kombinací hokeje, házené a amerického fotbalu. Namísto puku či nafukovacího/vycpaného míče se však ve Speedbalu hraje s těžkou ocelovou koulí, hřiště je taktéž kovové a hráči jsou navlečeni do exoskeletonu (jeho možnosti se samozřejmě využívají i při osobních soubojích).

Obrázek 8: Úvodní obrazovka hry Speedball 2: Brutal Deluxe.

Při hře je možné kromě normálních nahrávek spoluhráčům využívat i odrazů koule od stěn hřiště a dokonce lze použít i „prohoz“ mezi pravou a levou stranou hřiště (autoři Speedballu se možná v tomto ohledu inspirovali Pac Manem). Původní hra Speedball vznikla v roce 1988 pro Atari ST a Amigu a vzhledem k její popularitě již o tři roky vzniklo její pokračování Speedball 2: Brutal Deluxe – právě tato hra byla portována i na konzoli Sega Mega Drive a samozřejmě i na další herní konzole, mezi něž patří i NES. Kromě toho byla hra Speedball 2 portována i na IBM PC s operačním systémem DOS:

Hra Rok vzniku Konverze
Speedball 1988 Atari ST a Amiga, dále NES, C64, SMS
Speedball 2: Brutal Deluxe 1990 Atari ST, Amiga, GB, SMS, Sega Mega Drive, DOS
Speedball 2100 2000 PlayStation
Speedball 2: Tournament 2007 Wintel

Obrázek 9: Speedball 2: Brutal Deluxe – typická grafika, kterou známe i z jiných her firmy Bitmap Brothers.

Odkazy na další stránky s informacemi o hře Speedball a jejích pokračováních:

  1. Moby Games: Speedball series
    http://www.mobygames.com/game-group/speedball-series
  2. Bitmap Brothers: Speedball (original)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/speedball.htm
  3. Bitmap Brothers: Speedball 2: Brutal Deluxe
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/speedball2.htm
  4. Wikipedia: Speedball (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Speedball_(video_game)

Obrázek 10: Speedball 2: Brutal Deluxe – výběr typu hry.

Obrázek 11: Speedball 2: Brutal Deluxe – porovnání vlastností obou soupeřících týmů.

Obrázek 12: Speedball 2: Brutal Deluxe – herní scéna, opět v designu typickém pro Bitmap Brothers.

Obrázek 13: Speedball 2: Brutal Deluxe – na hřišti jsou přítomné různé aktivní prvky.

Obrázek 14: Speedball 2: Brutal Deluxe – ve stěně napravo je vidět „prohoz“ vedoucí na druhou stranu hřiště.

4. Sonic the Hedgehog

Se hrou Sonic the Hedgehog jsme se již v tomto seriálu seznámili, protože jsme si popsali její verzi pro osmibitovou herní konzoli Sega Master System a taktéž kapesní herní konzoli Sega Game Gear. I přesto, že herní konzole Sega Master System vznikla dříve, než dnes popisovaná konzole Sega Mega Drive, se příběh hry Sonic the Hedgehog odehrál poněkud neobvykle. Tato hra totiž nejprve v roce 1991 vznikla pro konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis, kde se stala velmi populární a hlavní hrdina vystupující v této hře – ježek Sonic – se dokonce stal maskotem společnosti Sega. Teprve na sklonku roku 1991 došlo ke konverzi Sonic the Hedgehog i na osmibitovou herní konzoli Sega Master System, ovšem design některých úrovní se odlišoval, stejně jako přehrávaná melodie. Je to ostatně logické, když si uvědomíme, jak velký výkonnostní skok nastal mezi konzolemi Master System (procesor Zilog Z80 + starší VDP) a Mega Drive/Genesis (Motorola 68000 a novější VDP).

Obrázek 15: Sonic the Hedgehog – úvodní obrazovka.

V případě hry Sonic the Hedgehog se jedná se o klasickou plošinovku (platform game) s herním světem, jenž může scrollovat ve všech směrech (využití možností VDP). V roli hlavního hrdiny zde vystupuje ježek Sonic, jehož úkolem je sbírat prstýnky, osvobozovat zvířata přeměněná na roboty a na konci některých úrovní ještě bojovat s hlavní zápornou postavou: Dr. Robotnikem. Hlavní zbraní ježka Sonica jsou jeho ostny. Jedním z důvodů, proč Sonic nepoužíval žádné střelné zbraně, byla snaha jeho tvůrce (autorem postavičky Sonica je Naoto Ohshima) o to, aby se plošinovky na herních konzolích produkovaných společností Sega odlišovaly od podobně koncipovaných her na konkurenčních konzolích Nintendo (viz též již několikrát zmíněná herní série Super Mario Bros). V této hře se taktéž objevují některé nové prvky, které byly postupně převzaty i do dalších plošinovek – různá zařízení pro urychlení pohybu, skákací plošinky, probíhačky, tunely atd.

Obrázek 16: Sonic the Hedgehog – první level.

Obrázek 17: Sonic the Hedgehog – i když se to nezdá, je zde použito pouze 33 barev.

Obrázek 18: Sonic the Hedgehog – dokončení prvního levelu.

Obrázek 19: Sonic the Hedgehog – design druhého herního světa.

Obrázek 20: Sonic the Hedgehog – design třetího herního světa.

5. Sonic the Hedgehog 2

Společnost Sega reagovala na komerční úspěch hry Sonic the Hedgehog o rok později vydáním druhého dílu nesoucího všeříkající název Sonic the Hedgehog 2. I tento druhý díl byl velmi úspěšný, protože se prodalo celkem šest milionů jeho kopií, což tuto hru řadí v žebříčku prodejnosti na druhé místo, ihned za díl první. Základ hry zůstal stejný: stále se tedy jedná o klasickou 2D plošinovku se scrollujícím herním světem. Ovšem tvůrci samozřejmě museli přijít s něčím novým, a tím novým prvkem je existence spoluhráče (někdy protihráče) jménem Tails. Ve hře Sonic the Hedgehog je totiž možné hrát buď pouze s ježkem Sonicem s tím, že druhého hráče ovládá konzole, nebo mohou hrát dva hráči. Reálný druhý hráč se ovšem může kdykoli připojit i v případě, že je zvolen režim, kdy je Tails ovládán konzolí. Při kooperaci mezi oběma hráči se na televizoru zobrazuje jen jeden herní svět, který je neustále „zaostřen“ na ježka Sonica, což znamená, že v některých chvílích není druhý hráč Tails vidět (navíc má někdy konzole s ovládáním druhého hráče problémy, což vede k mnoha humorným situacím).

Obrázek 21: Sonic the Hedgehog 2 – úvodní obrazovka.

Druhý režim hry je zajímavější, a to především z technologického hlediska. V tomto režimu je obrazovka rozdělena (splitscreen) a každému hráči tak na obrazovce televizoru patří pouze polovina plochy (kupodivu je čip VDP i v tomto režimu dostatečně výkonný na to, aby dokázal scénu plynule scrollovat). Aby nebylo technologických vylepšení málo, je možné zvolit i speciální „3D level“, který můžeme vidět na screenshotu číslo 26. Úkol hráčů je stále stejný – sbírat prstýnky – ovšem způsob zobrazení i ovládání je zcela odlišný (a popravdě řečeno si myslím, že ne tak zábavný), než v režimu klasické plošinovky.

Obrázek 22: Sonic the Hedgehog 2 – první level.

Odkazy na další stránky s informacemi o hře Sonic the Hedgehog 2:

  1. Game Freaks 365: Sonic the Hedgehog 2
    http://gamefreaks365.com/re­view.php?artid=1631
  2. Sonic The Hedgehog 2 (GENESIS)
    http://web.archive.org/web/20070831062914/htt­p://sonic.neoseeker.com/so­nic_the_hedgehog2/GENESIS/pa­ges/release_dates_backgrou­nd3/
  3. Neoseeker: Sonic the Hedgehog 2 (16-bit)
    http://www.neoseeker.com/Ga­mes/Products/GENESIS/sonic_the_hed­gehog2/
  4. Wikipedia: Sonic the Hedgehog 2 (16-bit)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sonic_the_Hedgehog2_(16-bit)

Obrázek 23: Sonic the Hedgehog 2 – první level.

Obrázek 24: Sonic the Hedgehog 2 – pokus obou spoluhráčů o looping.

Obrázek 25: Sonic the Hedgehog 2 – druhý herní svět a splitscreen.

Obrázek 26: Sonic the Hedgehog 2 – speciální „3D“ level na konci.

6. Disney's Aladdin

Jednou z nejpopulárnějších her, které kdy vznikly pro herní konzoli Sega Mega Drive/Sega Genesis, je hra s názvem Disney's Aladdin, běžně zkracovaná na jednoslovný název Aladdin. Za vznik této hry vděčíme úspěšné spolupráci mezi firmou SEGA a společností Disney, přičemž tato spolupráce dosáhla takové intenzity, že se o vznik animací ve hře Aladdin postarali přímo zaměstnanci společnosti Disney, kteří při tvorbě těchto animací používali klasickou „ruční“ techniku (což je ze hry ostatně patrné). Hra Aladdin vznikla v roce 1993 na základě stejnojmenného filmu (ten byl do kin uveden přibližně o rok dříve). Jedná se vlastně o klasickou 2D plošinovku s jednoduchým dějem, jejíž herní scéna je do všech stran scrollovatelná. Na rozdíl od většiny podobných her, kterých pro herní konzole vznikly určitě stovky, však Aladdin vyniká zejména animacemi hlavní postavy i všech protivníků (jedná se jak o lidské protivníky, tak i o zvířata).

Obrázek 27: Disney's Aladdin – úvodní obrazovka.

Jak jsme si již řekli v předchozím odstavci, byly animace ve hře Aladdin vytvořeny ručně a posléze se pomocí nástroje nazvaného „Digicel“ provedla jejich komprimace s následným uložením na paměťový modul se hrou. Díky své popularitě byla hra Aladdin portována na mnoho osobních počítačů i herních konzolí. Asi nejznámější je verze pro Amigu a IBM PC (přesněji řečeno pro MS-DOS), ale Aladdin byl dostupný i na konzolích NES, Game Boy a Super Game Boy. Odlišná verze byla společností Capcom naprogramována pro Segu Master System a Segu Game Gear. Tato verze se liší jak po grafické stránce, tak i designem jednotlivých úrovní.

Obrázek 28: Disney's Aladdin – krátká nápověda před začátkem hry.

Odkazy na další stránky s informacemi o hře Disney's Aladdin:

  1. Gamespot: Disney's Aladdin
    http://www.gamespot.com/disneys-aladdin-in-nasiras-revenge/platform/ps/
  2. Moby Games: Disney's Aladdin
    http://www.mobygames.com/game/disneys-aladdin
  3. Internet Movie Database: Aladdin (I) (Video Game 1993)
    http://www.imdb.com/title/tt0204798/
  4. Wikipedia: Disney's Aladdin (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Disney's_Aladdin_(vide­o_game)

Obrázek 29: Disney's Aladdin – vstup do prvního herního světa.

Obrázek 30: Disney's Aladdin – animace od profesionálů z Disney.

Obrázek 31: Disney's Aladdin – chůze po žhavém uhlí je zde oblíbenou zábavou.

Obrázek 32: Disney's Aladdin – příprava na další „kolo“.

7. Another World: It took six days to create the Earth. Another World took two years

Poslední hrou, s níž se v dnešním článku alespoň ve stručnosti seznámíme, je hra Another World distribuovaná společností Delphine Software, která se proslavila po celém světě, a to nikoli pouze mezi majiteli herních konzolí, ale i (a to možná především) i mezi majiteli osobních počítačů Amiga, Atari ST a PC (původně s DOSem). Autorem této hry je francouzský vývojář Eric Chahi, který naprogramoval jak celý grafický engine, tak i navrhl příběh, vytvořil animace postaviček, animace zobrazované mezi jednotlivými levely a dokonce vytvořil i působivé intro, které v době vzniku Another World patřilo mezi nejzajímavější dostupná intra vůbec (nesmíme zapomenout na to, že se na některých osobních počítačích tato hra spouštěla přímo z disket, takže se pro tvorbu animovaných inter musely používat mnohdy velmi sofistikované triky). Dokonce si dovolím říci, že Another World je Ericovým životním dílem, protože jeho další hry již nebyly tak působivé.

Obrázek 33: Another World – intro.

Příběh ukázaný v intru je i přes svou působivost vlastně velmi jednoduchý. Hlavním hrdinou je Lester Knight Chaykin, v některých recenzích označovaný za profesora, ale na to, že má profesuru, ve hře dokáže až moc dobře běhat, skákat a střílet :) V každém případě Lester spustí nějaký pokus na částicovém urychlovači. Ovšem po zásahu laboratoře bleskem a následném zničení urychlovače se Lester přesune na cizí planetu (možná za tento přesun mohou mionová neutrina pohybující se rychleji než světlo :-). Lester je zpočátku neozbrojen, takže se může bránit pouze výkopy, popř. (což je rozumnější) se boji vyhnout útěkem. Posléze však – po svém zatčení na konci první úrovně – Lester získá laserovou pistoli a s pomocí svého nového kamaráda se snad dočká i vysvobození. Principem zpracování se jedná o jakousi kombinaci plošinovky a adventury. Herní svět nescrolluje, ale je rozdělen na jednotlivé obrazovky, herní pozice se neukládá, ale po dokončení každé úrovně se vypíše čtyřpísmenný kód umožňující se do této úrovně kdykoli vrátit. Tento princip s sebou však přináší i velkou obtížnost hry, protože po každé smrti hlavního hrdiny (a bude jich hodně) se musí začít celý level od začátku, což je mnohdy frustrující.

Obrázek 34: Another World – Lester sice používá „3D displej“…

Obrázek 35: Another World – …ale běží na něm textová aplikace (ano, screenshot je z ruské verze hry).

Obrázek 36: Another World – intro.

8. Technologie animací použitá ve hře Another World

Hra Another World v době svého uvedení na trh překvapila především svým zpracováním. Eric totiž při tvorbě všech animací i při tvorbě postaviček používal vektorovou grafiku a svůj algoritmus pro vykreslování vyplněných polygonů, který byl naprogramován v optimalizovaném assembleru mikroprocesoru Motorola 68000. Díky tomu, že celá animace spočívala – velmi zjednodušeně řečeno – ve změně souřadnic vrcholů polygonů, mohly být animace uloženy velmi úsporně a navíc mohly být velmi plynulé – ostatně Eric sám říká, že se při programování Another Worldu inspiroval hrou Karateka (Jordan Mechner), což je předchůdce slavného Prince of Persia (opět Jordan Mechner). Pozadí hry bylo vytvořeno kombinací vektorové a bitmapové grafiky, a to zejména z toho důvodu, že „nakreslení“ (spíše narýsování) pozadí složeného z čistých vektorů bylo velmi náročné. Nicméně použití polygonů vyplněných konstantní barvou se odrazilo na celkové atmosféře hry, která tímto omezením vůbec netrpěla – spíše tomu naopak.

Obrázek 37: Another World – konec intra.

Atmosféra hry byla dále umocněna tím, že se na obrazovce kromě samotné herní scény nezobrazovaly žádné ukazatele skóre, počet životů ani žádné zprávy. Naproti tomu se hra prolínala s krátkými „filmovými sekvencemi“, dohromady i s intrem se jednalo o několik minut animací – a to byla celá hra dodávána na pouhých několika disketách, popř. na paměťovém modulu s 2MB ROM! Zajímavé je, že se Another World po patnácti letech dočkal nové verze s vylepšenou grafikou pozadí (s mnohem vyšším rozlišením, než původních 320×200 pixelů), ovšem původní postavičky v podstatě ani nemusely být změněny díky tomu, že byly již původně vytvořeny z polygonů, které jsou na rozlišení nezávislé. Možná je škoda, že se již podobná technika v jiné hře nepoužila.

Obrázek 38: Another World – první úroveň s pro tuto hru typickým designem herního světa.

Odkazy na další stránky s informacemi o hře Another World a o jejím autorovi:

root_podpora

  1. Eric Chahi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Eric_Chahi
  2. Wikipedia: Another World (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Another_World_(video_ga­me)

Obrázek 39: Another World – na cizí planetě prozatím beze zbraně.

Obrázek 40: Another World – ta černá věc na obrazovce je domácí mazlíček, který se právě chystá Lestera zabít.

9. Odkazy na Internetu

  1. SN76489 sound chip details
    http://web.inter.nl.net/u­sers/J.Kortink/home/articles/sn76489/
  2. SN76464 datasheet
    http://www.ic-on-line.cn/view_online.php?id=1106623&fi­le=0054%5Csn76494_409323.pdf
  3. Texas Instruments SN76489 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Texas_Instruments_SN76489
  4. SN76489
    http://www.smspower.org/De­velopment/SN76489?sid=ae16503f2fb18070f3f40f2af­56807f1
  5. YM2413 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
    http://www.smspower.org/ma­xim/Documents/YM2413Appli­cationManual?sid=28c370e1fcac51d57­74319979bf96f4c
  6. Programming the Sega MegaDrive
    http://darkdust.net/writin­gs/megadrive
  7. MegaDrive / SegaGenesis docs
    http://www.genny4ever.net/in­dex.php?page=docs
  8. IGN: Top 25 Consoles
    http://www.ign.com/top-25-consoles/13.html
  9. Sega Mega Drive
    http://sega.jp/archive/segahard/md/
  10. Sega Archives
    http://sega.jp/archive/segahard/
  11. Sega Genesisi
    http://www.dmoz.org/Games/Vi­deo_Games/Console_Platfor­ms/Sega/Genesis/
  12. The Retro Gen Plays Genesis Games
    http://uk.gamespy.com/arti­cles/998/998637p1.html
  13. The Sega Mega Drive/Genesis
    http://www.captainwilliam­s.co.uk/sega/megadrive/me­gadrive.php
  14. Sega Game Gear 101: A Beginner's Guide
    http://www.racketboy.com/re­tro/sega/gamegear/sega-game-gear-101-a-beginners-guide
  15. SEGA GameGear | Marc's Realm
    http://darkdust.net/retro­gaming/gamegear
  16. Sega Master System Hardware
    http://www.smspower.org/De­velopment/Documents
  17. SMS/GG hardware notes
    http://www.smspower.org/u­ploads/Development/smstech-20021112.txt?sid=28c370e1fcac51d­5774319979bf96f4c
  18. Sega Master System Museum
    http://alexkidd.com/
  19. Jadeite's Sega Master System Museum
    http://rp_gamer.tripod.com/SMS/1.html
  20. Sega Master System (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sega_Master_System
  21. Sega Card (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sega_Card
  22. Sega Master System VDP documentation
    http://www.smspower.org/u­ploads/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c370e1fcac51d­5774319979bf96f4c
  23. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.thebeehive.ws/
  24. TurboGrafx-16 TurboExpress
    http://www.allgame.com/plat­form.php?id=17673
  25. HuC6280 CPU
    http://shu.emuunlim.com/dow­nload/pcedocs/pce_cpu.html
  26. Hudson Soft HuC6280 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Hudson_Soft_HuC6280
  27. TurboGrafx-16 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/TurboGrafx-16
  28. MagicEngine – TurboGrafx-16 emulator
    http://www.magicengine.com/
  29. Motorola 68000 CPU
    http://en.wikipedia.org/wiki/68000

Byl pro vás článek přínosný?