Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (77. část – strategické a taktické hry probíhající v reálném čase II)

9. 5. 2013
Doba čtení: 21 minut

Sdílet

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her se budeme zabývat strategickými hrami probíhajícími v reálném čase, které vznikly v první polovině devadesátých let. Jedná se o období, v němž se žánr RTS (Real Time Strategy) vyprofiloval a RTS hry se dostaly na vrchol popularity.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (77. část – strategické a taktické hry probíhající v reálném čase II)

2. Supremacy

3. Mega Lo Mania

4. Revoluční strategická hra Dune II: The Building of A Dynasty

5. Strategická část hry Dune II

6. Taktická část hry Dune II

7. Strategická hra Warcraft: Orcs & Humans

8. Společné vlastnosti a rozdíly mezi Dune II a Warcraftem

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (77. část – strategické a taktické hry probíhající v reálném čase II)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her si popíšeme další strategické hry probíhající v reálném čase. Tento typ her se označuje zkratkou RTS neboli Real Time Strategy. Zatímco minule jsme si popsali RTS vzniklé v období let 1981 až 1987 pro osmibitové domácí počítače, všechny dnes popisované hry vznikly až v první polovině devadesátých let minulého století pro počítače osobní (vybavené 16bitovými a 32bitovými mikroprocesory) a pro některé herní konzole. Do této skupiny realtime strategií lze zařadit jak poněkud netypické RTS s názvy Supremacy a Mega Lo Mania, tak i z dnešního pohledu „klasické“ a slavné strategické hry Dune II a Warcraft.

Obrázek 1: Výběr protivníka (řízeného AI) ve hře Supremacy.

Všechny dnes popisované hry jsou vypsány v následující tabulce:

Hra Rok vzniku Kapitola
Supremacy 1990 2
Mega Lo Mania 1991 3
Dune II 1992 4
Warcraft 1994 7

Obrázek 2: Nejsilnější protivník řízený AI ve hře Supremacy.

Obrázek 3: Ústřední obrazovka hry Supremacy.

Obrázek 4: Informace o jednotlivých základnách ve hře Supremacy.

Obrázek 5: Informace o stavu vybrané základny.

Obrázek 6: Příprava tréninku nových vojáků – tento chlápek je nejslabším typem vojáka.

2. Supremacy

První strategickou hrou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra s názvem Supremacy, která začala být prodávána v roce 1990. Jedná se o hru odehrávající se v budoucnosti, v níž hráč i jeho počítačem řízený protivník postupně obsazuje volné planety, staví zde vojenské základny, využívá zdroje planet a pouští se do soubojů s protivníkem. Základní koncepty hry Supremacy můžeme nalézt již v tahových strategických hrách Cosmic Balance II či Imperium Galactum, popř. i v Master of Orion, i když samotný vesmírný prostor s planetami je v Supremacy velmi zjednodušený (dokonce je ještě jednodušší, než například v mé oblíbené střílečce The Last Starfighter). Supremacy je však RTS hrou, tj. nenalezneme zde rozdělení herního času na jednotlivá kola, ale veškerý děj – stavba nových kosmických lodí, trénink vojáků, přesun kosmických lodí na další planety atd. – probíhá kontinuálně. Trénink vojáků můžeme vzdáleně přirovnat k designu robotů v další již popsané RTS hře Nether Earth.

Obrázek 7: Příprava tréninku nových vojáků.

Samotný koncept Supremacy je velmi zajímavý a i její grafické zpracování tuto hru řadí mezi áčkové tituly, ovšem dosti problematické je samotné ovládání hry. Celá hra je totiž rozdělena do několika obrazovek s různými ovládacími prvky a i tak jednoduchý úkol, jakým je vytrénování několika vojáků, nákup kosmické lodi a vyslání této kosmické lodi i s vojáky na další planetu, je nutné provést pomocí mnoha kroků na čtyřech obrazovkách, což není triviální, a především hráč v pozdějších fázích hry ztrácí přehled, co se přesně ve hře odehrává. Mnoho informací je navíc zobrazeno pouze v textové podobě, což je méně názorné, než dobře navržená infografika (dobrým příkladem, jak lze i složité děje a vztahy zobrazit jednoduše, je obrazovka ve hře Colonization s domovským přístavem – zde se zobrazují jak lodě teprve připlouvající, tak i lodě kotvící a odplouvající; navíc je zde zobrazen seznam kolonistů a nabídka ceny zboží na burze).

Obrázek 8: Příprava tréninku nových vojáků.

Obrázek 9: Stav vojska.

Obrázek 10: Na této obrazovce lze vidět seznam kosmických lodí a základen na vybrané planetě.

Obrázek 11: Obrazovka s nabídkou kosmických lodí – základní typ bitevní lodi.

Obrázek 12: Obrazovka s nabídkou kosmických lodí.

Obrázek 13: Obrazovka s nabídkou kosmických lodí.

Obrázek 14: Obrazovka s nabídkou kosmických lodí.

Obrázek 15: Obrazovka s nabídkou kosmických lodí.

Obrázek 16: Na hlavní obrazovce se mj. zobrazují i zprávy vysílané protivníkem.

3. Mega Lo Mania

Mezi strategické hry běžící v reálném čase je možné zařadit i hru s poněkud zvláštním jménem Mega Lo Mania, s níž jsme se již v tomto seriálu setkali. Autorem této dosti neobvyklé hry byla společnost Sensible Software, která Mega Lo Manii vydala již v roce 1991 pro osobní mikropočítače Amiga a v následujících dvou letech pak vznikly konverze pro mnohé další osobní počítače (včetně PC) i pro některé v té době existující herní konzole. Mega Lo Mania je sice strategickou hrou, která se však v mnoha ohledech odlišuje od dalších strategických her typu 4X, které vznikaly v osmdesátých a devadesátých letech minulého století.

Obrázek 17: Hra Mega Lo Mania ve verzi pro Segu Genesis – intro.

Většina těchto her totiž byla orientována na vývoj, výrobu, objevování dalšího území a zdrojů na těchto územích a následně na boje (většinou tahové, ale i probíhající v reálném čase), kde hlavní roli hrála nejenom síla jednotek, ale i způsob jejich rozmístění na herní ploše, tedy taktika. Naproti tomu u hry Mega Lo Mania je nejdůležitějším (a po většinu herního času i jediným) úkolem hráče rozdělování úkolů mezi omezenou skupinu „človíčků“, kterým je možné nařídit například vývoj nových zbraní či obranných prvků, těžbu surovin, stavbu dolů, obranných věží atd. Kromě toho bylo možné „človíčky“ rekrutovat do armády, nebo je jen tak ponechat v pevnosti bez práce, kde nudu mohli zahánět … rozmnožováním :-)

Obrázek 18: Hra Mega Lo Mania pro Segu Genesis – úvodní obrazovka.

Hráč postupně prochází devíti různými historickými epochami, které se nacházejí v různých dobách vývoje lidské civilizace. Tomu taktéž odpovídají dostupné dobové zbraně, výrobní prostředky (doly, továrny…) či obranné prostředky. V roce 9500 př.n.l. tak po sobě človíčci umějí pouze házet kameny, popř. se mlátit klacky po hlavě, ale postupně se dostupné zbraně vylepšují (oštěpy, katapulty, střelné zbraně, dvouplošníky, stíhačky … až po střely s nukleárními hlavicemi a laserová děla) a tím se současně i mění styl staveb a způsob oblékání človíčků.

Obrázek 19: Hra Mega Lo Mania pro Segu Genesis – hlavní menu hry.

Navíc teprve s vývojem lepších typů dolů lze začít těžit i nerosty, které byly v předchozích epochách buď zcela nedostupné nebo neupotřebitelné. V každé epoše je nutné vyhrát kampaň nad jedním až třemi soupeři (popř. spojenci) na třech malých ostrovech, jejichž plocha dosahuje maximální velikosti 4×4 dlaždic, přičemž na každé dlaždici je možné postavit maximálně jednu pevnost, důl, obrannou věž atd. (na obrazovce lze v jeden okamžik zobrazit vždy jen jednu z těchto dlaždic).

Obrázek 20: Hra Mega Lo Mania pro Segu Genesis – prostředí hry (nahoře mapa, vlevo dole výběr technologií, vpravo pohled na jednu dlaždici ostrova.

Obrázek 21: Hra Mega Lo Mania pro Segu Genesis – 15 lidí bylo vybráno pro vymýšlení nové technologie, 4 lidé jsou v armádě a zbytek se nudí v pevnosti.

Obrázek 22: Hra Mega Lo Mania pro Segu Genesis – čím více lidí se podílí na vývoji nové technologie, tím méně času bude tento vývoj trvat. Jedná se o nepřímou úměru, takže je zde dost místa pro různé „optimalizace“.

4. Revoluční strategická hra Dune II: The Building of A Dynasty

V roce 1992 byla společnostmi Westwood a Virgin Games vydána strategická hra s názvem Dune II a podtitulem The Building of A Dynasty. Již záhy po vydání Dune II bylo zřejmé, že se jedná o velkou revoluci nejenom v samotné oblasti RTS, ale i v dalších oblastech herních technologií. Například se to týká namluveného a plně animovaného intra (které zůstalo ještě několik dalších let nepřekonáno), umělé inteligence protivníků s předem naprogramovanými akcemi, možnost výběru jedné ze tří bojujících stran, z nichž každá má odlišné vlastnosti, hlášení jednotek (opět kompletně namluvené) atd.

Obrázek 23: Planeta Arrakis.

Příběh hry Dune II je zasazen do fiktivního světa planety Arrakis představeného ve slavné sci-fi knize „Duna“ Franka Herberta (tato kniha se dočkala mnoha více či méně kvalitních pokračování). Na planetě Arrakis se, jako na jediné planetě galaktického impéria, těží speciální droga, která se ve Frankově fiktivním světě využívá k mnoha účelům. Zejména ji musejí používat piloti mezihvězdných kosmických korábů, ale používají ji i tzv. mentati, kteří díky ní dokážou (částečně) předvídat budoucnost. V knize Duna se postupně ukazuje, že se planeta Arrakis s velkou pravděpodobností stane kritickým místem, na němž se rozhodne o budoucnosti galaktického impéria.

Obrázek 24: Úvodní menu hry Dune II.

Dune II se hráč stává velitelem jedné ze tří stran, které se účastní právě se rodícího válečného konfliktu na planetě Arrakis. První strana je vedena rodem Atreidů, druhá strana rodem Harkonnenů a strana třetí pak rodem Ordos (což je ale pravděpodobně pouze jméno pro společenství obchodníků; tento rod se v knize Duna nevyskytuje). Každá z bojujících stran má poněkud odlišné bojové jednotky, takže celá kampaň vypadá odlišně podle toho, kterou stranu si hráč vybere a jakou strategii a taktiku si zvolí. Jednotlivé strany se však liší i dalšími vlastnostmi.

Obrázek 25: Výběr strany, jejímž armádám bude hráč velet.

Příkladem mohou být automaticky ovládané obranné věže, které na vojenských základnách rodu Atreidů nestřílejí na pouštní červy, takže ty je možné zničit pouze vojenskými jednotkami. Každá z bojujících stran navíc v závěrečné části celé vojenské kampaně dostane k dispozici speciální jednotku či speciální zbraň, kterou další strany nemohou (snadno) získat – Atreidové mohou využít jednotky Fremenů (původní obyvatelé Duny), rod Harkonnenů vyvine speciální střelu s velkou destrukční silou a dalekým doletem a konečně rod Ordos může na cizí vojenské základny vysílat sabotéry, kteří dokážou zničit vybranou budovu.

Obrázek 26: Základní informace o rodu Atreidů.

Obrázek 27: Základní informace o rodu Harkonnenů.

Obrázek 28: Dědeček hříbeček^W^W mentat Harkonnenů.

5. Strategická část hry Dune II

Ve hře Dune II sice najdeme některé prvky známé i z předchozích tahových i realtime strategických her, tj. například plánování pohybu vojenských jednotek (Eastern Front 1941, Legionnaire, Civilization, Warlords, Nether Earth …), těžbu jako zdroj kreditů (použito například i v M.U.L.E.) či zjednodušený vývoj nových technologií (Civilization), všechny tyto prvky však byly zdokonaleny a především představeny hráčům takovým způsobem, že ovládání Dune II bylo velmi jednoduché a názorné – namísto komplikovaných příkazů se používá metoda „point and click“ uzpůsobená použití myši v kombinaci s jednoklávesovými zkratkami a vývoj nových technologií je podmíněn (poněkud zjednodušeně řečeno) jen stavbou určitých budov na základně.

Obrázek 29: V první misi má hrací pole rozměry 32×32 dlaždic.

Prakticky celý děj hry, tj. jak stavba vojenských základen, tak i těžba koření/drogy a boj vojenských jednotek, se odehrává na jediné obrazovce, což je v ostrém kontrastu například se hrou Supremacy popsanou v předchozích kapitolách (ostatně jedním z úspěchů již zmíněné Civilizace je to, že se prakticky celý děj odehrává na mapě + na lokálním dialogu vybraného města – v Duně II se ovládání ještě zpřehlednilo). Každá mise se odehrává pouze na jednom místě planety Arrakis, přičemž celková plocha jedné mise je 32×32 „dlaždic“ či později 64×64 „dlaždic“ (na každé dlaždici se může nacházet maximálně jedna vojenská jednotka či část stavby).

Obrázek 30: Výběr dalšího směru útoku na strategické mapě.

Celková jednoduchost ovládání Dune II je zajištěna mj. i absencí diplomacie a špionáže, takže se strategické – dlouhodobější – úkoly, které před hráčem stojí, dají rozdělit pouze na tři oblasti: těžbu koření/drogy (podle již zmíněné knihy Duna Franka Herberta), stavbu a postupné vylepšování vojenské základny či základen a výrobu nových vojenských jednotek využívaných jak pro obranu vojenských základen, tak i pro útoky na protivníka.

Obrázek 31: Výběr nové budovy pro vojenskou a těžební základnu.

Vzhledem k měřítku zobrazení herního světa se jednotlivé budovy tvořící vojenskou základnu stavějí přímo na hlavní obrazovce, což je v ostrém kontrastu s mnoha (tahovými) strategickými hrami, kde jsou základny či města většinou představovány pouze jedním políčkem mapy. Ze strategického pohledu je nejdůležitější hned na začátku každé bitvy správně rozhodnout, jestli se budou prostředky (kredity) získané těžbou koření investovat spíše do postupného vývoje základny (nová těžební zařízení, nové továrny), či zda se co nejrychleji začnou stavět obranné raketové věže či přímo mobilní vojenské jednotky.

Obrázek 32: Jedna z chyb první verze Dune II – nepřátelský těžební stroj přejel mého vojáka a potom se zastavil (dokud nebude zničen, protivník nebude moci těžit koření).

Obrázek 33: Tyto vojáky lze trénovat na vojenských základnách rodu Harkonnenů.

Obrázek 34: Průzkum protivníkovy základny.

6. Taktická část hry Dune II

Taktická část hry Dune II, která se díky využití reálného času prakticky neustále prolíná s částí strategickou, spočívá v naprosté většině misí ve zničení či v obsazení všech budov protivníka, popř. i většího množství protivníků. V závislosti na lokálních podmínkách je možné využívat různé vlastnosti terénu, což konkrétně znamená, že přes skály se dokáže přemisťovat pouze pěchota, nikoli vozidla ani tanky, pohyb po písku je rychlejší než pohyb po pevné zemi, ovšem v pouštích hrozí útok obřích červů (další téma převzaté z knihy Duna Franka Herberta) atd.

Obrázek 35: Průzkum protivníkovy základny.

Navíc je v mnoha misích výhodné (i za cenu vlastních ztrát) nejprve zničit protivníkovu továrnu na výrobu těžkých vozidel, rafinérii koření či palác protivníka, což si vynucuje útok z boční strany, takže po taktické stránce je hra Dune II velmi dobře propracovaná, a to přesto, že počítačem řízení protivníci se v některých případech dopouštějí zbytečných přehmatů, které se počítač snaží kompenzovat tím, že AI mírně podvádí. Navíc hráč většinou stojí na straně útočící strany, která si teprve musí postavit veškerou infrastrukturu (v první verzi hry byla chyba ve skriptu, která způsobovala, že AI nedokázala znovu postavit jednou zbořené budovy).

Obrázek 36: Úkol další mise.

Jak jsme si již řekli v předchozím textu, je nabídka vojenských jednotek odlišná v závislosti na tom, kterou stranu bojující (nejenom) o planetu Arrakis si hráč zvolil, což znamená, že dvě bitvy probíhající na stejném území mohou být ve skutečnosti značně odlišné. Obecně platí, že jednotky Harkonnenů se spoléhají nejvíce na hrubou sílu, jednotky strany Ordos zase na rychlých manévrech a obsazení budov protivníků s pomocí pěchoty atd.

Obrázek 37: Mentat dokáže podat základní informace o každé vojenské jednotce i o každé stavbě.

Celkově lze shrnout, že hra Dune II v sobě úspěšně zkombinovala prvky z mnoha 4X her a „zabalila“ je do velmi pěkného a především snadno ovladatelného GUI, takže není divu, že se jednalo o jednu z nejúspěšnějších her tohoto žánru vůbec. Ostatně právě po vydání Duny II se začal používat termín RTS, protože se ukázalo, že hry tohoto typu (realtime strategie) se dostanou mezi mainstremové tituly, což se ostatně o dva roky později potvrdilo po vydání hry Warcraft zmíněné v sedmé a v osmé kapitole (ostatně samotný vznik nových „kolonek“ určených pro zařazování her je velmi zajímavý, například hru Wolfenstein, tedy jednu z prvních moderních FPS, jeden z recenzentů navrhovat zařadit do skupiny „zoomovacích dungeonů“ :-).

Obrázek 38: Začátek poslední mise (Atreidové).

Obrázek 39: Toto jsou elitní vojáci samotného císaře.

Obrázek 40: Začátek poslední mise (Harkonnenové).

Obrázek 41: Toto jsou elitní vojáci samotného císaře.

Obrázek 42: Začátek poslední mise (Ordos).

Obrázek 43: Speciální zbraň Harkonnenů.

7. Strategická hra Warcraft: Orcs & Humans

Po úspěchu hry Dune II se dalo očekávat, že se záhy na trhu objeví hry s podobným námětem, popř. s podobným způsobem ovládání. Samotná společnost Westwood žádné přímé pokračování nezačala připravovat (bylo vydáno jen několik oprav původní Dune II), takže se podobné RTS hráči dočkali až v roce 1994, kdy společnost Blizzard Entertainment vydala další strategickou hru probíhající v reálném čase. Tato hra se jmenovala Warcraft: Orcs & Humans. Warcraft lze považovat za přenos principu hry Dune II do fantasy světa, což autorům umožnilo, aby se ve Warcraftu objevila například kouzla, různá herní prostředí (v Dune II naproti tomu veškeré boje probíhaly vždy v tematicky stejném pouštním světě) a samozřejmě i zcela odlišné bojové jednotky.

Obrázek 44: Úvodní obrazovka hry Warcraft.

Ve Warcraftu si hráč může vybrat, zda bude ovládat armády lidí či armády skřetů v jejich vzájemné válce (ze strany skřetů jde o válku dobyvačnou, lidé se alespoň zpočátku brání a teprve poté zaútočí na území skřetů). Vojenské jednotky obou stran sporu jsou odlišné a jiné jsou i jednotlivé mise. Autoři Warcraftu se taktéž snažili o zjednodušení ovládání hry a o odstranění některých nedostatků v ovládání, které se objevily v Duně II. Především se to týká možnosti zadávat příkaz pro přesun či pro zahájení útoku pouze jediné bojové jednotce, což bylo (v Duně II) především v závěrečných misích poněkud únavné. Ve Warcraftu se jako řešení tohoto problému nově objevila možnost sdružovat větší množství vojenských jednotek do skupin, kterým bylo následně možné zadávat příkazy (tyto možnosti se dále rozšířily ve Warcraftu II, kde se navíc ovládání ještě více zjednodušilo).

Obrázek 45: Intro.

K dalším novinkám ve Warcraftu patří i fakt, že se namísto jedné komodity (v Duně se jednalo o koření automaticky prodávané za kredity) musí ve Warcraftu dobývat zlato a současně i těžit dřevo, což klade větší požadavky na strategické rozhodování hráče. Ostatně doly na zlato tvoří v některých misích kritické místo, protože jejich kapacita je omezená a ve chvíli, kdy dojde k vytěžení jednoho dolu, je nutné nalézt důl další, který se však většinou již nachází ve větší vzdálenosti od hráčovy osady.

Obrázek 46: Intro.

Obrázek 47: Intro – při návštěvě skřetího hradu jsou lidé většinou mile uvítáni :-)

Obrázek 48: Speciální mise probíhající v jeskyni (dungeonu).

8. Společné vlastnosti a rozdíly mezi Dune II a Warcraftem

O některých shodných vlastnostech her Dune II a Warcraft jsme se již zmínili v předchozí kapitole, takže si pouze shrňme, že základní koncept obou her je shodný – hráč staví vojenskou základnu, popř. osadu, těží suroviny a tvoří nové vojenské jednotky – všechny tyto činnosti probíhají v reálném čase na jediné obrazovce zobrazující výřez herního světa. Ve hře Dune II se ještě zobrazoval radarový obraz oblasti, v níž mise probíhala (oblast měla velikost 32×32 až 64×64 dlaždic); tato radarová obrazovka musela být ve Warcraftu nahrazena interaktivní mapou s prakticky shodnými vlastnostmi. Taktéž základní ovládání bojových jednotek bylo prakticky stejné, protože se používal snadno pochopitelný systém „point and click“, navíc vylepšený o výběr více jednotek současně.

Obrázek 49: Začátek šesté (taktické) mise, kde je nejdříve zapotřebí osvobodit farmáře.

Mezi oběma hrami však najdeme i mnoho odlišností. Týká se to již zmíněných rozdílů v herním světě, který má ve hře Warcraft tři podoby – buď se jedná o krajinu s lesy, loukami, potoky a jezírky, ve světě skřetů je obdobou bažinatá krajina s močály a třetím světem jsou jeskyně (dungeony), v nichž se odehrávají speciální čistě takticky pojaté mise (zde totiž není možné vyrábět nové jednotky). Ve Warcraftu jsou i jednotlivé mise variabilnější, především pokud hráč ovládá armádu lidí. Kromě zmíněných misí odehrávajících se v dungeonech jsou další mise založeny na velení oddílu, který přijíždí na poslední chvíli zachránit napadenou vesnici, v jedné misi je nejprve zapotřebí zachránit zajaté farmáře atd.

Obrázek 50: Dílo se podařilo.

Samostatnou kapitolou je možnost hry více hráčů, která se taktéž objevila právě ve Warcraftu. Hra nabízí několik možností propojení dvou počítačů a následnou bitvu, jež je většinou mnohem zajímavější, než boj proti AI, v níž je počítač (alespoň co se týče strategických schopností) vždy v nevýhodě. Posledním vylepšením ve Warcraftu, o němž se dnes zmíníme, je možnost vytvořit si vlastní misi, v níž lze zvolit mapu, rasu vlastní armády i armády protivníka a taktéž vojenské jednotky, které se na mapě objeví ihned na začátku mise.

Obrázek 51: Statistika zobrazená po ukončení mise.

Obrázek 52: Porada před začátkem mise (lidé).

root_podpora

Obrázek 53: Porada před začátkem mise (skřeti).

Obrázek 54: Tato mise se odehrává v bažinatém území, kde žijí skřeti.

9. Odkazy na Internetu

  1. Hra Legionnaire na Atarimania.com
    http://www.atarimania.com/game-atari-400–800-xl-xe-legionnaire_2959.html
  2. Hra Cytron Masters na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1608
  3. Hra Cytron Masters na Wikipedii
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cytron_Masters
  4. Hra Legionnaire na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=2276
  5. Hra Eastern Front 1942 na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1836
  6. Real-time strategy
    http://en.wikipedia.org/wiki/Real-time_strategy
  7. Hra Nether Earth na serveru World of Spectrum
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0003391
  8. Hra Nether Earth na Wikipedii
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Nether_Earth
  9. Nether Earth remake
    http://www.braingames.get­put.com/nether/
  10. Nether Earth: NESTÁRNOUCÍ KLASIKA (recenze modernější verze hry)
    http://freehry.doupe.zive­.cz/recenze/nether-earth-nestarnouci-klasika/
  11. Chris Crawford (game designer)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chris_Crawford_(game_de­signer)
  12. Stonkers
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004913
  13. NewGRF
    http://wiki.openttd.org/NewGRF
  14. NewGRF FAQ
    http://wiki.openttd.org/FAQ_NewGRF
  15. NewGRF file format
    http://newgrf-specs.tt-wiki.net/wiki/Main_Page
  16. FAQ 32 bit graphics
    http://wiki.openttd.org/FAQ32_bit_grap­hics
  17. Developing 32bpp NewGRFs
    http://wiki.openttd.org/De­veloping_32bpp_NewGRFs
  18. Colonization Fans: Colonization Strategy Guides
    http://www.colonizationfan­s.com/strategy/colonizati­on-game-strategy.html
  19. Strategy Wiki: Sid Meier's Colonization
    http://strategywiki.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on
  20. Game FAQs: Colonization
    http://www.gamefaqs.com/pc/562685-sid-meiers-colonization/faqs
  21. Wikipedia: Sid Meier's Colonization
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on
  22. COLONIZATION TIPS/STRATEGY
    http://www.ibiblio.org/Ga­meBytes/issue21/misc/colstrat­.html
  23. Sid Meier's Colonization/Walkthrough
    http://strategywiki.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on/Walkthrough
  24. Master of Magic (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic
  25. Seznam budov ve hře Master of Orion (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic/Buildin­gs
  26. Informace o hrdinech ve hře Master of Orion
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic/Heroes
  27. PC Retroview: Master of Magic
    http://www.ign.com/articles/2002/01/17/pc-retroview-master-of-magic
  28. Master of Magic (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Master_of_magic
  29. Stephen Barcia (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/de­veloper/sheet/view/develo­perId,2820/
  30. Stephen Barcia (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Steve_Barcia
  31. Chris Sawyer Home page
    http://www.chrissawyergames­.com/index.html
  32. Owen's Transport Tycoon Station
    http://www.transporttycoon.net/
  33. Transport Tycoon Forums
    http://www.tt-forums.net/
  34. The psychotically-holy Church of Transport Tycoon
    http://nylon.net/ttd/
  35. Artifical Stupidity
    http://nylon.net/ttd/stupid/index.htm
  36. TTDPatch – The Transport Tycoon Deluxe Patch
    http://www.ttdpatch.net/
  37. TTDPatch manual
    http://www.tt-wiki.net/wiki/Manual
  38. Grf.clawler – Index page
    http://grfcrawler.tt-forums.net/
  39. Grf.clawler – vehicles
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=1
  40. Grf.clawler – stations
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=2
  41. Grf.clawler – town buildings
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=3
  42. Grf.clawler – industries/cargos
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=4
  43. Grf.clawler – infrastructure
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=5
  44. Grf.clawler – landscape
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=7
  45. Grf.clawler – TTDPatch Basic
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=6
  46. Transport Tycoon Deluxe Pages
    http://www.tycoongames.net/ttdpa­ges.html
  47. OpenTTD
    http://www.openttd.org/en/
  48. TTDX railways and other stuff
    http://uwe.s2000.ws/ttdx/
  49. Transport Tycoon (Wikipedia)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Transport_Tycoon
  50. Stránka s možností stažení oficiální volné verze Railroad Tycoonu
    http://www.2kgames.com/ra­ilroads/downloads.html
  51. Railroad Tycoon pro SNES
    http://www.snescentral.com/ar­ticle.php?id=0830
  52. Sid Meier's Railroad Tycoon
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sid_Meier's_Railroad_Ty­coon
  53. Isometric projection
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Isometric_projection
  54. Oblique projection
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Oblique_projection
  55. Strategy Wiki: SimCity
    http://strategywiki.org/wiki/SimCity
  56. SimCity History
    http://strategywiki.org/wi­ki/SimCity/History
  57. Základní prvky SimCity
    http://strategywiki.org/wi­ki/SimCity/Basic_Concepts
  58. Castles (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Castles_(video_game)
  59. Wikipedia CZ: SimCity
    http://cs.wikipedia.org/wiki/SimCity
  60. Wikipedia: 4X hry
    http://cs.wikipedia.org/wiki/4X
  61. Wikipedia: Chronologie vývoje 4X her
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_4X_video_ga­mes
  62. Moby games: Civilization
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization
  63. Sid Meier's Civilization – základní informace
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization/trivia
  64. Civilization Fanatics Center
    http://www.civfanatics.com/
  65. Civilization Manual
    http://www.civfanatics.com/civ1/ma­nual/civ1_man.htm
  66. Wikipedia: Civilization
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Civilization
  67. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
    http://198.212.189.111/
  68. Empire Classic (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Empire_Classic_(computer_ga­me)
  69. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
    http://www.wolfpackempire­.com/default.htm
  70. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Category:Timelines_of_vi­deo_games
  71. Cosmic Balance na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3930
  72. Cosmic Balance II na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3883
  73. Imperium Galactum na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=4101
  74. Atari AGE: Imperium Galactum
    http://www.atariage.com/fo­rums/topic/163939-imperium-galactum/
  75. Cosmic Balance II (manuály atd.)
    http://retrobits.net/atari/cos­mic.shtml
  76. Wikipedia: Cosmic Balance II
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cosmic_Balance_II
  77. Wikipedia: Warlords (game series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Warlords_(game_series)
  78. Dennis M. Ritchie – home page
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr/index.html
  79. The Video Game Revolution
    http://www.pbs.org/kcts/vi­deogamerevolution/history/ti­meline.html
  80. PDP-1 Web Pages
    http://www.pdp-1.org/
  81. PDP-1 Restoration Process
    http://pdp-1.computerhistory.org/pdp-1/
  82. Programmed Data Processor
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Programmed_Data_Proces­sor
  83. Digital Equipment Corporation
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Digital_Equipment_Corpo­ration
  84. PDP-1
    http://en.wikipedia.org/wiki/PDP-1
  85. Dwarf Fortress main page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/index.html
  86. Dwarf Fortress feature page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/features.html
  87. The Dwarf Fortress Wiki
    http://dwarffortresswiki.or­g/index.php/Main_Page
  88. A Game from a Parallel (and Better?) Universe
    http://playthisthing.com/dwarf-fortress
  89. DwarfFortress.cz
    http://www.dwarffortress.cz/
  90. Phoebus' Graphic Set
    http://www.bay12forums.com/smf/in­dex.php?topic=57557.0
  91. RGB Classic Games
    http://www.classicdosgames­.com/video/ascii.html

Byl pro vás článek přínosný?