Historie vývoje počítačových her (81. část – strategické a taktické hry pro ZX Spectrum)

Pavel Tišnovský 6. 6. 2013

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje her si (mj. i na počest o tomto víkendu proběhlého RetroFestu 2013) popíšeme některé strategické a zejména taktické hry, které vznikly v osmdesátých letech minulého století pro domácí osmibitové počítače ZX Spectrum.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (81. část – strategické a taktické hry pro ZX Spectrum)

2. Stručný popis hardware ZX Spectra

3. Grafický režim počítačů ZX Spectrum

4. Stonkers – jedna z prvních strategií probíhajících v reálném čase

5. Vývojář Julian Gollop

6. Herní série Rebelstar

7. Chaos: The Battle of Wizards

8. Lords of Chaos

9. Laser Squad

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (81. část – strategické a taktické hry pro ZX Spectrum)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky i o historii vývoje počítačových her se opět budeme zabývat staršími taktickými a strategickými hrami. Ovšem zatímco v předchozích částech jsme si popsali zejména některé modernější strategické hry probíhající v reálném čase (tyto hry byly naprogramovány například pro Amigu, Atari ST i PC), dnes se vrátíme po časové ose zpět do osmdesátých let minulého století. Především v polovině této dekády (zhruba mezi lety 1983 až 1987) vzniklo několik velmi zajímavých strategických a taktických her mj. i pro slavné domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum. Jedná se zejména o strategickou hru Stonkers, kterou lze považovat za jednu z vůbec prvních her typu RTS (Real Time Strategy). Ovšem na ZX Spectru najdeme i mnoho tahových taktických her, z nichž některé je možné považovat za přímé předchůdce herní série X-Com.

adventure

Obrázek 1: Původně čistě textová hra Adventure doplněná o vektorové obrázky. Zde se jedná o verzi spuštěnou na osmibitovém počítači ZX-Spectrum. Vzhledem k tomu, že ZX-Spectrum standardně zobrazovalo na jednom řádku pouze 32 znaků (horizontální rozlišení bylo rovno 256 pixelům), musely být některé popisy lokací zkráceny, aby se vešly na jednu obrazovku.

Ovšem ještě předtím, než se o těchto hrách zmíníme podrobněji, možná nebude na škodu si v navazující kapitole říci některé základní informace o hardwarovém vybavení ZX Spectra, protože především struktura obrazové paměti, v níž se pro ukládání informací o barvách využívají takzvané atributy o rozměrech 8×8 pixelů, do značné míry ovlivnila jak možnosti tvůrců her, tak i vizuální podobu výsledných herních titulů. Z dnes popsaných her se to týká například titulu Chaos: The Battle of Wizards [7] či Lords of Chaos [8] a Laser Squad [9]. ZX Spectrum navíc, na rozdíl od prakticky všech doposud popsaných počítačů a herních konzolí, neobsahovalo subsystém pro vykreslování spritů. Na druhou stranu je však nutné říci, že tahové taktické hry nejsou tak náročné na výpočetní výkon mikroprocesoru do takové míry, jako je tomu u některých jiných typů her (scrollující střílečky, automobilové simulátory, strategické hry probíhající v reálném čase, samozřejmě všechny hry viděné z pohledu hráče apod.).

Obrázek 2: Úvodní obrazovka hry R-type na ZX Spectru.

2. Stručný popis hardware ZX Spectra

Pravděpodobně nejslavnějším počítačem firmy Sinclair Research, která stála za vývojem ZX-80 a ZX-81, je domácí osmibitový mikropočítač ZX Spectrum a jeho následovníci, tj. zejména modely ZX Spectrum+ a ZX Spectrum 128 i jejich rozličné varianty. Původní ZX Spectrum („gumák“) bylo nabízeno ve dvou variantách. Levnější varianta, která byla původně prodávána za 125 liber, obsahovala pouze 16 kB operační paměti, zatímco varianta dražší (nabízená za stále poměrně lidovou cenu 175 liber) měla celých 48 kB RAM. Levnější model bylo možné za cca 60 liber upgradovat, tj. rozšířit paměť o 32 kB RAM. Dalším modelem bylo ZX Spectrum+, které bylo vybaveno klávesnicí s kurzorovými tlačítky i Resetem. Udává se, že po uvedení ZX Spectra na trh se každý týden prodalo až 15 tisíc kusů tohoto počítače. Velká popularita mezi uživateli se samozřejmě odrazila i v počtu aplikací – v době největší slávy ZX Spectra bylo vytvořeno více než 10000 her a dalších programů, ovšem aplikace pro něj vznikají i nyní – především se jedná o nové hry (například existuje i Wolfenstein či Doom pro Spectrum) a různá dema.

Obrázek 3: Další snímek získaný ze hry R-type spuštěné na ZX Spectru.

Všechny typy počítačů ZX Spectrum se v několika ohledech lišily od původních ZX-80 a ZX-81, i když základ, tj. mikroprocesor Zilog Z80, byl použitý ve všech počítačích firmy Sinclair (zde se jeho frekvence zvýšila na 3,5 MHz). Především došlo k rozšíření paměti ROM na 16 kB, takže bylo možné použít vylepšenou verzi Basicu, která obsahovala nové příkazy i funkce. Taktéž byl vylepšený způsob záznamu dat na magnetofon. Ale největší novinkou, která velkou měrou přispěla k popularitě ZX Spectra, byla upravená verze čipu ULA, která se mimo dalších operací starala i o generování obrazu, které již bylo ve větší míře nezávislé na mikroprocesoru, než tomu bylo u počítačů ZX-80 a ZX-81. ZX Spectra taktéž začaly používat klasický framebuffer s jeho – pro tento počítač typickým – rozdělením na dvě poloviny – bitmapu o rozlišení 256×192 pixelů a atributovou paměť s 32×24 bloky, v nichž bylo možné, nezávisle na ostatních blocích, měnit barvu popředí a pozadí.

Obrázek 4: Úvodní obrazovka (přesněji řečeno loading screen, prapředek dnešních splashscreenů) hry Hobbit. Tento screenshot byl opět získán z varianty Hobbita určené pro slavné osmibitové domácí mikropočítače ZX Spectrum. Ve statických snímcích bylo možné do značné míry obejít rozdělení barev na atributy, v samotné hře to již bylo poněkud problematičtější.

3. Grafický režim počítačů ZX Spectrum

Z pohledu počítačových her je jednou z velmi důležitých parametrů mikropočítače ZX Spectrum struktura grafické paměti. Paměťový prostor ZX Spectra, tj. 64 přímo adresovatelných kilobajtů, byl rozdělen na tři části. Na začátku se nacházela oblast paměti ROM o velikosti 16 kB s interpreterem jazyka Basic, rutinami pro práci s čísly uloženými ve formátu plovoucí řádové čárky apod. Za pamětí ROM se nacházelo 16 kB RAM, do které měl přístup jak mikroprocesor, tak i čip ULA (který zde měl uložený framebuffer) a poslední oblast o kapacitě 32 kB byla dostupná pouze mikroprocesoru. V dalším textu se budeme zabývat pouze šestnáctikilobajtovou oblastí paměti RAM, do které měl přístup jak mikroprocesor, tak i čip ULA. Z hlediska programátora byla tato paměť „pomalejší“ než zbylých 32 kB, což mj. znamenalo, že se do této oblasti neumisťovaly časově náročné rutiny, například podprogramy pro přehrávání zvuků či práci s magnetofonem. Čip ULA si totiž postupně načítal hodnoty jednotlivých pixelů i příslušné barvové atributy těchto pixelů při generování video signálu.

Obrázek 5: Při nahrávání úvodního obrázku hry Stonkers se prozrazuje struktura obrazové paměti. Ta je rozdělena na bitmapu o rozlišení 256×192 pixelů a atributovou paměť 32×24 atributů (bloků). Samotná bitmapa je opět rozdělena na třetiny a v každé třetině jsou řádky uloženy s prokladem 8:1.

Zobrazovaná bitmapa měla rozlišení 256×192 pixelů, tj. její velikost lze snadno vypočítat: 256×192/8=6144 bajtů. Každý pixel byl v této bitmapě reprezentován jediným bitem, kterým se volilo, zda se jedná o pixel patřící k popředí či naopak k pozadí. Barvy popředí a pozadí nemohly být nastaveny pro každý pixel zvlášť, ale pouze pro celý blok 8×8 pixelů. Pro tento blok se v jednom bajtu zvaném atribut ukládaly jak informace o popředí a pozadí (k dispozici bylo osm základních barev, což znamená, že jejich indexy bylo možné uložit ve třech bitech), tak i intenzita barev (vyšší/nižší) a příznak, zda má celý blok blikat, tj. měnit barvu popředí a pozadí. Atributů se v paměti nacházelo celkem 32×24=768, takže celková kapacita paměti pro uložení celého obrázku byla rovna 6144+768=6912 bajtům, což zhruba odpovídá typické kapacitě framebufferů u domácích osmibitových počítačů (větší framebuffery byly nepraktické, protože zabíraly velkou část drahé operační paměti a taktéž tehdejší mikroprocesory by musely provádět přesuny objemnějších bloků dat při změně obrazu).

Obrázek 6: Takto vypadá již kompletní úvodní obrázek hry Stonkers, včetně načtených barvových atributů.

4. Stonkers – jedna z prvních strategií probíhajících v reálném čase

První hrou, s níž se v dnešním článku seznámíme, se jmenuje Stonkers. Vytvoření a současně i vydání Stonkers zajistila společnost Imagine Software pocházející z Velké Británie, podobně jako samotné (originální) ZX Spectrum. Na této hře je zajímavý mj. i rok jejího vzniku, protože tato hra začala být prodávána již v roce 1983. Jedná se tak o jednu z prvních strategických (či možná přesněji řečeno strategicko-taktických) her vůbec. Princip této hry je poměrně jednoduchý a podobá se principu již popsaných RTS her typu Dune II či Warcraft. Hráč s využitím klávesnice či joysticku může zadávat jednoduché příkazy bojovým jednotkám: pěchotě, tankům a dělům (taktická část hry), popř. vozidlům, které se starají o dodávku nutných surovin dovážených do přístavu (strategická část hry). Ostatně právě způsob implementace dodávek surovin dělá hru poměrně výjimečnou, protože omezuje expanzi na území protihráče. Zajímavý je způsob zobrazení herního světa, protože ve hře Stonkers nenajdeme obdobu radarové obrazovky, kterou známe z již zmíněné Duny II.

Obrázek 7: Informace o autorech hry Stonkers.

Namísto toho je horní polovina obrazovky multifunkční – buď se zde zobrazuje mapa herního světa s vyznačením území patřících hráči či protihráči (AI), nebo je možné vybranou část mapy zvětšit a zobrazit tak podrobnější pohled na území, v němž jsou již zobrazeny jednotlivé bojové jednotky. Spodní polovina obrazovky je vyhrazena pro zobrazení podrobnějších informací o zvolené jednotce, popř. pro zadávání rozkazů. Zajímavá je i samotná mapa herního světa. Ta se sice nemění, ovšem na mapě se nachází některé důležité prvky ovlivňující celou hru, především strategicky položený most a také dvojice kopců. První verze hry Stonkers sice obsahovala několik chyb v programu, ovšem i přes tento nedostatek se stala velmi populární, o čemž ostatně svědčí i několik ocenění („Best wargame“ apod.). Na vylepšení celého konceptu RTS si hráči museli počkat prakticky celých deset let, kdy již byly k dispozici jak mnohem výkonnější počítače, tak i pro tyto hry velmi důležité periferní zařízení: počítačová myš (pokud si totiž Stonkers zkusíte pustit v emulátoru, zjistíte, že výběr jednotek pomocí klávesnice či joysticku je poměrně pomalý).

Obrázek 8: Mapa herního světa.

Obrázek 9: Most je důležitou součástí herního světa.

Obrázek 10: Pohled na bojové jednotky.

Obrázek 11: Pohled na bojové jednotky – odpověď vojáka na rozkaz.

Obrázek 12: Pohled na bojové jednotky.

Obrázek 13: Protivníkova armáda.

Obrázek 14: Konec hry.

5. Vývojář Julian Gollop

Při popisu historie vývoje tahových taktických her velmi brzy nalezneme herní tituly, za jejímž designem stál Julian Gollop, v některých případech i se svým bratrem Nickem. Julian začal programovat hry na počítači ZX-81 zmíněném v úvodních kapitolách a posléze se přeorientoval na mnohem univerzálnější ZX Spectrum a taktéž na mikropočítač BBC Micro. Mezi první komerční hry, které Julian naprogramoval, patří Time Lords a Islandia, my se ovšem v tomto seriálu budeme zabývat především taktickými hrami ze série Rebelstar a dále pak hrami Chaos: The Battle of Wizards, Lords of Chaos a Laser Squad.

Obrázek 15: Loading screen hry Rebelstar Raiders.

Tvorbu Juliana Gollopa je možné rozdělit na dvě části, na éru „před UFO“ a „po UFO“ :-) Do první kategorie patří především tyto hry:

# Rok vzniku Jméno hry
1 1983 Time Lords
2 1983 Islandia
3 1984 Battlecars
4 1984 Nebula
5 1984 Rebelstar Raiders
6 1985 Chaos: The Battle of Wizards
7 1986 Rebelstar
8 1988 Rebelstar II
9 1988 Laser Squad
10 1990 Lords of Chaos

Obrázek 16: Úvodní menu hry Rebelstar Raiders.

Sice poněkud předběhneme, ale v následující tabulce jsou vypsány další hry Juliana Gollopa, které vlastně zahájily ufománii i mezi hráči počítačových her:

# Rok vzniku Jméno hry
1 1994 UFO: Enemy Unknown
2 1994 X-Com: Terror From The Deep
3 1997 X-COM: Apocalypse
4 1998 Magic and Mayhem
5 2002 Laser Squad Nemesis
6 2005 Rebelstar: Tactical Command
7 2008 Chessmaster Live
8 2011 Ghost Recon: Shadow Wars

Obrázek 17: Informace o tvůrcích hry Rebelstar Raiders.

6. Herní série Rebelstar

První herní sérií vytvořenou Julianem Gollopem je série Rebelstar. Jedná se o trojici tahových taktických her vydaných v průběhu let 1984 až 1988, z nichž asi nejznámější je prostřední hra nazvaná prostě Rebelstar. Tato herní série patřila podle mínění redaktorů některých časopisů mezi jedny z nejlepších her na ZX Spectrum vůbec. Úkolem hráče je zadávat příkazy vojákům pohybujícím se v herním světě viděném v půdorysném pohledu (samotné ikony vojáků jsou však viděny zboku). V jednotlivých misích je přitom důležité úkoly rozdělovat takovým způsobem, aby se co nejlépe využily vlastnosti jednotlivých vojáků a současně i lokální tvar terénu (viditelnost cíle apod.).

Obrázek 18: Úvodní mise hry Rebelstar.

Jednotlivé mise jsou dosti různorodé, i když v původní hře Rebelstar Raiders byly mapy jen dosti malé. Ve třetí hře celé série Rebelstar II se již některé mise nachází ve volné přírodě planety Thray 6. Tuto planetu napadli zlí emzáci (podobní Vetřelcům), což je další odkaz na již zmíněné UFO vydané o šest let později.

Obrázek 19: Informace o vybraném vojákovi.

Obrázek 20: Režim střelby.

Obrázek 21: Loading screen hry Rebelstar.

Obrázek 22: Další obrázek z úvodní mise hry Rebelstar.

Obrázek 23: Loading screen hry Rebelstar II.

Obrázek 24: Hráči se v Rebelstar II mj. mohou pohybovat i po povrchu planety Thray 6.

7. Chaos: The Battle of Wizards

Dostáváme se k další známé tahové taktické hře. Tato hra se jmenuje Chaos: The Battle of Wizards, přičemž druhá část názvu prozrazuje hlavní téma, které se zde objevuje. Jedná se totiž skutečně o vzájemný souboj několika kouzelníků. Díky tomu, že Chaos je tahovou hrou, bylo ji možné upravit takovým způsobem, aby se souboje účastnilo až osm kouzelníků, kterým se jednotlivé příkazy zadávají postupně (omezení na osm současně bojujících kouzelníků pravděpodobně vychází z omezení barvové palety ZX Spectra).

Obrázek 25: Loading screen hry Chaos: The Battle of Wizards.

Na začátku hry lze mj. zvolit počet kouzelníků, to, kteří kouzelníci jsou ovládáni z klávesnice/joysticku a kteří jsou řízeni AI a dokonce lze svobodně zvolit barvu kouzelníků i jejich ikonu. Následuje vlastní hra, kde se postupně mohou vyvolávat různá útočná i obranná kouzla, jejichž nabídku lze vidět například na screenshotu číslo 28. Jednotlivá kouzla se od sebe liší silou, způsobem útoku/obrany, dosahem atd., takže je nutné při jejich vyvolávání brát do úvahy stav ostatních kouzel na herní obrazovce.

Obrázek 26: Začátek nové hry.

Obrázek 27: Volba jména, barvy a postavy jednotlivých kouzelníků.

Obrázek 28: Seznam dostupných kouzel.

Obrázek 29: Vlastnosti vybraného kouzla.

Obrázek 30: Vlastní herní svět na začátku hry.

Obrázek 31: Kouzelníci postupně vyvolávají svá kouzla.

Obrázek 32: Průběh hry.

Obrázek 33: Průběh hry.

Obrázek 34: Vyhodnocení hry.

8. Lords of Chaos

Další taktickou tahovou hrou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra nesoucí název Lords of Chaos. Již podle názvu této hry je možné odhadnout, že se jedná o pokračování výše popsané hry Chaos: The Battle of Wizards, což ostatně dokládá i seznam autorů této hry: Julian Gollop, Nick Gollop a navíc i Martin Beadle. Lords of Chaos byla vydána v roce 1990 pro počítače ZX Spectrum, Commodore C64 a Amstrad CPC (kupodivu již ne pro osmibitová Atari) a o rok později vznikla i verze pro osobní počítače Atari ST a Amiga (nikoli však pro IBM PC a DOS :-). Podobně jako tomu bylo i v původní hře Chaos: The Battle of Wizards, i zde si mohou hráči (mohou být současně čtyři, samozřejmě lze hrát i proti AI) před zahájením bitvy zvolit vlastnosti svých kouzelníků a taktéž dostupná kouzla.

Obrázek 35: Loading screen hry Lords of Chaos.

Některá kouzla byla shodná s kouzly dostupnými již v předchůdci této hry, ovšem navíc přibyly i další typy kouzel. Hráči (resp. jejich alter ega) navíc postupně získávali bojem další zkušenosti, které bylo možné před dalším kolem bojů využít pro vylepšení vlastností postav. Zajímavý je způsob střídání jednotlivých hráčů u jednoho počítače, tedy i jedné klávesnice, protože každá postava mohla vidět pouze omezenou část herního světa (forma fog of war kombinovaná s postupným průzkumem území) a další hráči by se tedy neměli dívat aktivnímu hráči „přes rameno“. V herním světě se také nacházely různé předměty, které bylo možné zužitkovat, a především pak portál, kterého jednotlivé postavy měly dosáhnout, což je další důvod pro to, aby se hráči (alespoň ti hrající fair play) nedívali na obrazovku v průběhu plánování tahů jiného hráče.

Obrázek 36: Vytvoření nové postavy kouzelníka.

Pokud vás zajímá, jestli existují moderní klony této hry, je možné pro platformu Android získat hru s názvem Sorcerers z adresy https://play.google.com/sto­re/apps/details?id=com.scs­.sorcerers.main.lite. Samozřejmě došlo k vylepšení grafiky, zejména v porovnání s verzí pro ZX Spectrum a taktéž byl rozšířen seznam dostupných kouzel.

Obrázek 37: Vytvoření nové postavy kouzelníka.

Obrázek 38: Kouzla, které bude mít kouzelník k dispozici.

Obrázek 39: První postava byla vytvořena, jsme zpátky v hlavním menu.

Obrázek 40: Začátek nové hry.

Obrázek 41: Herní svět.

Obrázek 42: Mapa herního světa.

Obrázek 43: Na pravé straně můžeme vidět vlastnosti vybrané postavy či předmětu.

Obrázek 44: Ve hře se nachází několik podobných „dialogů“.

9. Laser Squad

Poslední hra, o níž se dnes zmíníme, je dalším přelomovým dílem Juliana Gollopa. Tato hra se jmenuje Laser Squad a její první verze vznikla v roce 1988 pro osmibitové domácí mikropočítače ZX Spectrum. O rok později pak začaly být nabízeny konverze pro další domácí i osobní počítače, především pro Atari ST, Amigu, MSX a Amstrad CPC. Zajímavé je, že hráči s IBM PC se Laser Squadu dočkali až v roce 1992 (zde si ovšem popíšeme původní verzi pro ZX Spectrum). Laser Squad je tahová taktická hra, podobně jako většina předchozích her Juliana Gollopa a mnoho lidí tuto hru považuje za přímého předchůdce slavné série X-COM, která vznikla o přibližně šest let později.

Obrázek 45: Loading screen hry Laser Squad.

Hra je rozdělena do několika misí, které mohou mít různé cíle – například eliminovat všechny protivníky, zachránit nějakou NPC atd. Hráč ovládá skupinu vojáků, kterým může v jednotlivých tazích zadávat příkazy typu přesun na danou pozici, sebrání předmětu, střelba atd. Většina misí je založena na taktickém přesunu vojáků s využitím krytí různými překážkami. Navíc se ve hře berou v úvahu různé vlastnosti vojáků, včetně únavy, morálky atd., což mj. znamená, že mnohdy nemá smysl vojáky zbytečně přetěžovat. Na morálku má vliv i smrt některého z dalších členů týmu, která může způsobit paniku (i tato vlastnost se později objevila v sérii X-COM).

Obrázek 46: Hlavní menu hry Laser Squad.

Hra Laser Squad se mezi hráči těšila poměrně velké popularitě a získala i několik ocenění (dnes se například řadí mezi nejlepší hry pro ZX Spectrum, což je při množství her, které byly pro tento počítač vydány, velmi dobrá vizitka). Bylo tedy logické očekávat její pokračování, které však již vzniklo pro osobní počítače a nikoli pro „mateřskou“ platformu ZX Spectra. O těchto pokračováních si řekneme podrobnější informace v některé z dalších částí tohoto seriálu.

Obrázek 47: Načítání (dohrávání) vybrané mise.

Podobně jako existuje moderní klon hry Lords of Chaos, který je nabízen pod jménem Sorcerers, můžeme najít i klon či spíše remake hry Laser Squad. Jedná se například o hru Stellar Forces, jíž je možné nalézt na adrese http://www.stellarforces.com/. I přes mnohá vylepšení implementovaná v této hře si však osobně myslím, že je lepší si pořídit přímo emulátor ZX Spectra :-)

Obrázek 48: Konfigurace hry, zde konkrétně způsobu jejího ovládání.

Obrázek 49: Výběr vojáků a jejich vybavení.

Obrázek 50: Výběr vojáků a jejich vybavení.

Obrázek 51: Začátek nové mise.

Obrázek 52: Vojáci se mohou pohybovat i mimo budovy.

widgety

Obrázek 53: Krátké zhodnocení prvního tahu.

Obrázek 54: Další pohled na herní svět (interiéry).

10. Odkazy na Internetu

  1. Gollop Games
    http://www.gollopgames.com/
  2. Nick Gollop and Julian Gollop
    http://uk.games.ign.com/top-100-game-creators/66.html
  3. Julian Gollop (MobyGames)
    http://www.mobygames.com/de­veloper/sheet/view/develo­perId,1322/
  4. Stonkers (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004913
  5. Lords of Chaos (remake)
    http://l-o-c.sourceforge.net/
  6. Chaos (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0000894
  7. Lords of Chaos (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0002930
  8. Lords of Chaos (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Lords_of_Chaos_(video_ga­me)
  9. Laser Squad (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0002813
  10. Laser Squad (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Laser_Squad
  11. Rebelstar Raiders (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004064
  12. Rebelstar (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004058
  13. Rebelstar (series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Rebelstar_(series)
  14. Sorcerers (Android)
    https://play.google.com/sto­re/apps/details?id=com.scs­.sorcerers.main.lite
  15. Dobová reklama na Lords of Chaos
    http://www.worldofspectrum­.org/showmag.cgi?mag=YourSin­clair/Issue57/Pages/YourSin­clair5700004.jpg
  16. Blade Software Ltd (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekpub.cgi?regex­p=%5EBlade+Software+Ltd$&lo­adpics=1
  17. Retrofest 2013
    http://retrofest.cz/
  18. DOOM game on ZX Spectrum
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=3v7cFGneuaw&feature=re­lated
  19. Steven's ZX81 Computer – ukázky programů pro ZX81 a další informace
    http://www.geocities.com/Ca­peCanaveral/Hangar/1969/zx81/
  20. Populous to The Sims: a history of playing god
    http://www.techradar.com/new­s/gaming/populous-to-the-sims-a-history-of-playing-god-533742
  21. Populous series (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/game-group/populous-series
  22. Powermonger (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/ga­me/powermonger
  23. PowerMonger (Moby Games – Review)
    http://www.mobygames.com/ga­me/dos/powermonger/review­s/reviewerId,474/
  24. Powermonger (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Powermonger
  25. Populous II: Trials of the Olympian Gods (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Populous_II:_Trials_of_the_O­lympian_Gods
  26. Command & Conquer
    http://strategywiki.org/wi­ki/Command_%26_Conquer
  27. Command & Conquer/Story
    http://strategywiki.org/wi­ki/Command_%26_Conquer/Sto­ry
  28. Command & Conquer (1995 video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Command_%26_Conquer_(1995_vi­deo_game)
  29. Command & Conquer: Red Alert
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Command_%26_Conquer:_Red_A­lert
  30. Bullfrog Productions (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Bullfrog_Productions
  31. Wikipedia: Warcraft
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Warcraft
  32. Strategy wiki: Warcraft: Orcs & Humans
    http://strategywiki.org/wi­ki/Warcraft:_Orcs_%26_Humans
  33. Strategy wiki: Warcraft II: Tides of Darkness
    http://strategywiki.org/wi­ki/Warcraft_II:_Tides_of_Dar­kness
  34. Strategy wiki: Warcraft II: Beyond the Dark Portal
    http://strategywiki.org/wi­ki/Warcraft_II:_Beyond_the_Dar­k_Portal
  35. Paranoia – česká Duna 2
    http://plnehry.idnes.cz/paranoia-ceska-duna-2–0lc-/Clanek.aspx?c=A001231_034353_bw-plneHry-strategie_bw
  36. Paranoia
    http://www.cshry.cz/hry/stra­tegie/paranoia/
  37. Hra Legionnaire na Atarimania.com
    http://www.atarimania.com/game-atari-400–800-xl-xe-legionnaire_2959.html
  38. Hra Cytron Masters na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1608
  39. Hra Cytron Masters na Wikipedii
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cytron_Masters
  40. Hra Legionnaire na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=2276
  41. Hra Eastern Front 1942 na serveru atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=1836
  42. Real-time strategy
    http://en.wikipedia.org/wiki/Real-time_strategy
  43. Hra Nether Earth na serveru World of Spectrum
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0003391
  44. Hra Nether Earth na Wikipedii
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Nether_Earth
  45. Nether Earth remake
    http://www.braingames.get­put.com/nether/
  46. Nether Earth: NESTÁRNOUCÍ KLASIKA (recenze modernější verze hry)
    http://freehry.doupe.zive­.cz/recenze/nether-earth-nestarnouci-klasika/
  47. Chris Crawford (game designer)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chris_Crawford_(game_de­signer)
  48. NewGRF
    http://wiki.openttd.org/NewGRF
  49. NewGRF FAQ
    http://wiki.openttd.org/FAQ_NewGRF
  50. NewGRF file format
    http://newgrf-specs.tt-wiki.net/wiki/Main_Page
  51. FAQ 32 bit graphics
    http://wiki.openttd.org/FAQ32_bit_grap­hics
  52. Developing 32bpp NewGRFs
    http://wiki.openttd.org/De­veloping_32bpp_NewGRFs
  53. Colonization Fans: Colonization Strategy Guides
    http://www.colonizationfan­s.com/strategy/colonizati­on-game-strategy.html
  54. Strategy Wiki: Sid Meier's Colonization
    http://strategywiki.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on
  55. Game FAQs: Colonization
    http://www.gamefaqs.com/pc/562685-sid-meiers-colonization/faqs
  56. Wikipedia: Sid Meier's Colonization
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on
  57. COLONIZATION TIPS/STRATEGY
    http://www.ibiblio.org/Ga­meBytes/issue21/misc/colstrat­.html
  58. Sid Meier's Colonization/Walkthrough
    http://strategywiki.org/wi­ki/Sid_Meier's_Colonizati­on/Walkthrough
  59. Master of Magic (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic
  60. Seznam budov ve hře Master of Orion (Strategy Wiki)
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic/Buildin­gs
  61. Informace o hrdinech ve hře Master of Orion
    http://strategywiki.org/wi­ki/Master_of_Magic/Heroes
  62. PC Retroview: Master of Magic
    http://www.ign.com/articles/2002/01/17/pc-retroview-master-of-magic
  63. Master of Magic (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Master_of_magic
  64. Stephen Barcia (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/de­veloper/sheet/view/develo­perId,2820/
  65. Stephen Barcia (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Steve_Barcia
  66. Chris Sawyer Home page
    http://www.chrissawyergames­.com/index.html
  67. Owen's Transport Tycoon Station
    http://www.transporttycoon.net/
  68. Transport Tycoon Forums
    http://www.tt-forums.net/
  69. The psychotically-holy Church of Transport Tycoon
    http://nylon.net/ttd/
  70. Artifical Stupidity
    http://nylon.net/ttd/stupid/index.htm
  71. TTDPatch – The Transport Tycoon Deluxe Patch
    http://www.ttdpatch.net/
  72. TTDPatch manual
    http://www.tt-wiki.net/wiki/Manual
  73. Grf.clawler – Index page
    http://grfcrawler.tt-forums.net/
  74. Grf.clawler – vehicles
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=1
  75. Grf.clawler – stations
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=2
  76. Grf.clawler – town buildings
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=3
  77. Grf.clawler – industries/cargos
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=4
  78. Grf.clawler – infrastructure
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=5
  79. Grf.clawler – landscape
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=7
  80. Grf.clawler – TTDPatch Basic
    http://grfcrawler.tt-forums.net/index.php?do=list&cid=6
  81. Transport Tycoon Deluxe Pages
    http://www.tycoongames.net/ttdpa­ges.html
  82. OpenTTD
    http://www.openttd.org/en/
  83. TTDX railways and other stuff
    http://uwe.s2000.ws/ttdx/
  84. Transport Tycoon (Wikipedia)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Transport_Tycoon
  85. Stránka s možností stažení oficiální volné verze Railroad Tycoonu
    http://www.2kgames.com/ra­ilroads/downloads.html
  86. Railroad Tycoon pro SNES
    http://www.snescentral.com/ar­ticle.php?id=0830
  87. Sid Meier's Railroad Tycoon
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sid_Meier's_Railroad_Ty­coon
  88. Isometric projection
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Isometric_projection
  89. Oblique projection
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Oblique_projection
  90. Strategy Wiki: SimCity
    http://strategywiki.org/wiki/SimCity
  91. SimCity History
    http://strategywiki.org/wi­ki/SimCity/History
  92. Základní prvky SimCity
    http://strategywiki.org/wi­ki/SimCity/Basic_Concepts
  93. Castles (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Castles_(video_game)
  94. Wikipedia CZ: SimCity
    http://cs.wikipedia.org/wiki/SimCity
  95. Wikipedia: 4X hry
    http://cs.wikipedia.org/wiki/4X
  96. Wikipedia: Chronologie vývoje 4X her
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_4X_video_ga­mes
  97. Moby games: Civilization
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization
  98. Sid Meier's Civilization – základní informace
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization/trivia
  99. Civilization Fanatics Center
    http://www.civfanatics.com/
  100. Civilization Manual
    http://www.civfanatics.com/civ1/ma­nual/civ1_man.htm
  101. Wikipedia: Civilization
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Civilization
  102. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
    http://198.212.189.111/
  103. Empire Classic (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Empire_Classic_(computer_ga­me)
  104. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
    http://www.wolfpackempire­.com/default.htm
  105. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Category:Timelines_of_vi­deo_games
  106. Cosmic Balance na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3930
  107. Cosmic Balance II na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3883
  108. Imperium Galactum na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=4101
  109. Atari AGE: Imperium Galactum
    http://www.atariage.com/fo­rums/topic/163939-imperium-galactum/
  110. Cosmic Balance II (manuály atd.)
    http://retrobits.net/atari/cos­mic.shtml
  111. Wikipedia: Cosmic Balance II
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cosmic_Balance_II
  112. Wikipedia: Warlords (game series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Warlords_(game_series)
  113. Dennis M. Ritchie – home page
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr/index.html
  114. The Video Game Revolution
    http://www.pbs.org/kcts/vi­deogamerevolution/history/ti­meline.html
  115. PDP-1 Web Pages
    http://www.pdp-1.org/
  116. PDP-1 Restoration Process
    http://pdp-1.computerhistory.org/pdp-1/
  117. Programmed Data Processor
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Programmed_Data_Proces­sor
  118. Digital Equipment Corporation
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Digital_Equipment_Corpo­ration
  119. PDP-1
    http://en.wikipedia.org/wiki/PDP-1
  120. Dwarf Fortress main page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/index.html
  121. Dwarf Fortress feature page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/features.html
  122. The Dwarf Fortress Wiki
    http://dwarffortresswiki.or­g/index.php/Main_Page
  123. A Game from a Parallel (and Better?) Universe
    http://playthisthing.com/dwarf-fortress
  124. DwarfFortress.cz
    http://www.dwarffortress.cz/
  125. Phoebus' Graphic Set
    http://www.bay12forums.com/smf/in­dex.php?topic=57557.0
  126. RGB Classic Games
    http://www.classicdosgames­.com/video/ascii.html
Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Root.cz: Podívejte se na shořelé Samsung Note 7

Podívejte se na shořelé Samsung Note 7

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Měšec.cz: „Ukradli“ jsme peníze z bezkontaktních karet

„Ukradli“ jsme peníze z bezkontaktních karet

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Lupa.cz: Co všechno je Facebook schopný cenzurovat?

Co všechno je Facebook schopný cenzurovat?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Vitalia.cz: Tradiční čínská medicína a rakovina

Tradiční čínská medicína a rakovina

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Vitalia.cz: Vodárny varují: Ve vodě z kohoutku jsou bakterie

Vodárny varují: Ve vodě z kohoutku jsou bakterie

Podnikatel.cz: Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Nová vakcína proti chřipce se aplikuje nosem

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst