jj. Mat byl asi ze vsech textovych procesoru, ktere tady vznikly, vlastne nejdotazenejsi. U T602 se ve verzi 3.1 uplne zblaznili a vlastne zabili (klasicka chyba - prepis uspesne aplikace), PragoText byl dost chabej a technologicky prapodivnej klon T602 a Klasik se snazil byt necim vic (skutecnym wordprocesorem s proporcionalnimi fonty), jenze to u nas v dobe jehlickovek a jednodussich laserovek (downloading fontu!!!) asi nemelo moc vyznam. Jeste jsem zapomel na ten slovenskej editor, ale ted z hlavy nedam jeho nazev (jako jedinej byl v textovem rezimu).
A kdyby jenom Mat, ale Zybex měl i jejich úžasný Shell, který jsem si kdysi koupil a léta používal k naprosté spokojenosti - až na jednu aplikaci v něm fungovalo i jejich přepínání, grafika v porovnání s DOSem parádní, možnost tvorby vlastních ikonek. Tak by mně zajímalo, kde skončili borci ze Zybexu, hodně jsem jim tehdy fandil.
Zybex neznam, za to Cybex Shell a Cybex Mat jo (https://cs.wikipedia.org/wiki/Cybex_Shell).
Dodneska ho mam v archivu a obcas z nostalgie ho nahodim na DOS VM
To jsi o hodne prisels:
https://en.wikipedia.org/wiki/Zybex
Jasně, budou všechny známé československé textové procesory, jak Text602, tak i Mat, Klasik, Pragotext a taky Cyril. Ale na začátek skutečně patří silná trojka WordStar+WordPerfect+XyWrite, v závěsu za nimi PC-Word. To jsou původní profi nástroje pracující v textovém režimu, éra procesorů s grafikou začala až o pár let později (u Matu o deset let).
Wordperfect uměl hned od počátku češtinu a jednodušší DTP nebyl problém. A obsahoval i editor driveru pro tiskárny. Lahůdka si dodělat definiční soubor nové tiskárny. Zkuste to dneska :-(
Bohužel WP zabil hon za wysiwyg - jen proto, aby se stejně začlo psát složitější věci v TEXu.
Tak oni dopadli jako spousta dalsich firem tim, ze se z drive dost rozsahleho trhu s PC stal v podstate trh s platformou Wintel (viz tu knizku Peta Petersona, samozrejme je napsana z jeho pohledu, takze u sebe nevidi moc chyb, ale analyzoval to dobre).
Navic si lidi nechali vnutit predstavu, ze je potreba office balicek a tady WP byl docela nahranej - meli sice spreadsheet, ale ten nebyl nikdy moc oblibeny.
Je to skoda, ten puvodni WP v textovem rezimu byl fajn.
Ano, proč používat WP spreadsheet, nebo DB kdyz byl SuperCalc nebo Lotus anebo FoxPro, ze. A s nastupem balíků skončili vsichni podobně.
Nicméně jejich DrawP byl vektorový, což se hodilo pravé pro to jednodušší DTP. Takže tohle mělo aspoň nějakou výhodu oproti konkurenci.
Nejraději jsem ovšem měl odlehčenou verzi WP textaku pro programátory zvanou ED - v dobách dosu 10 otevřených souboru, makra funkcni i mezi soubory, nenarazil jsem na velikostní limit včetně možnosti přepnout editaci do hexadecimálního modu. Tohle udělátko u mě definitivně pohřbily až W7.
Tak on to MS nabizel ve stylu Horsta Fuchse: "a k tomu textovemu procesoru vam navic zadarmo pribalime a spreadsheet a pri vcasnem zavolani i mail klienta". Lidi se chytali, i kdyz treba mam zkusenost ze statni spravy, ze mnohde z celeho slavneho office vyuzivali vzdy jen jednu aplikaci (to bylo jeste predtim, nez bylo office dostupny pres predplacene kanaly).
Takovej Geos, resp. GeoWrite na C64 je take perfektni WYSIWYG editor, dokonce byl i na Apple, ten ale neznam :)
https://en.wikipedia.org/wiki/GEOS_%288-bit_operating_system%29
Umel v te dobe prakticky vsechny bezny veci, vcetne sloupcu, strankovani, obtekani obrazku etc...
Vzhledem k poctu veci co umel a roku uvedeni (1986), cby nemel chybet :) Staci se podivat na images strejdy googla (:
R.
O GeoWrite uz se psalo tady http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-textovych-editoru-textove-editory-a-procesory-na-osmibitovych-pocitacich-2/#k06
Me to pripadlo jako velmi povedene technologicke demo, z pohledu programatora genialni kousek, ale asi to nemelo prakticky dopad na obor textovych procesoru ne? Minimalne vedle trojky WordStar+WordPerfect+XyWrite a mozna jeste MacWrite?
Myslím, že WordPerfect byl a stále je výjimečný editor. Řada funkcí se u konkurence objevila třeba o 5 nebo i více let později, některé jsou unikátní dodnes. Zdůraznil bych:
Geniální a přitom implementačně jednoduchá (takže dodnes nechápu, proč nepřevzali jiné editory a další typy programů) je podpora dlouhých jmen a přípon i v DOS verzi (tzv. deskriptivní jména a typy), později dokonce i dlouhá jména vybraných adresářů a možnost vytvořit si tzv. QuickList. Desítky dalších polí pro popis dokumentů (např. autor, písařka, oddělení, klíčová slova), samozřejmě s možností vyhledávání dokumentů dle všech těchto kritérií. Verze 6.x navíc měla na tehdejší dobu naprosto špičkovou technologii fulltextového vyhledávání QuickFinder.
Z detailů ovládání např. dočasná nebo trvalé změna adresáře v integrovaném správci souborů a a zapamatování si pozice kurzoru v seznamu souborů.
Podpora jazyků řešena naprosto komplexně. Zahrnovala nejen zmiňovaných cca 1500 (později přes 2000) znaků v jednoznačném vícebajtovém "Unicode-like" kódování: všechny evropské jazyky (např. včetně "j bez tečky"), IPA pro přepis výslovnosti ad. Libovolně velký úsek textu mohl být označen kódem jazyka a podle toho (bez ohledu na jazykovou verzi samotného WP) pro všechny jazyky fungovaly všechny tzv. jazykově závislé texty a funkce (tj. např. třídění: v češtině včetně "ch", nebo automatické vkládání názvů dnů a měsíců v daném jazyce atd.). Opět uživatel mohl jednoduše přidat i další jazyk. Šlo přepínat mezi neomezeným počtem klávesnic (nejen pro psaní různých cizojazyčných znaků). Pro srovnání: ještě Windows 3.1 naprosto nesmyslně umožňovaly přepínat jen mezi dvěma klávesnicemi a vlastní klávesnici se znaky, ale i makry a dalšími funkcemi jste si jednoduše vytvořit nemohli. Samozřejmě všechny znaky se také správně vytiskly, podle schopností tiskárny WP zvolil nejvhodnější způsob tisku (např. využití interních možností tiskárny, download fontů, tisk základních znaků v rychlejším textovém režimů a poté dotisk "nábodeníček" nebo tisk celých řádků v grafickém režimu.
(Pro srovnání: v druhé pol. 90. let jsem technicky editoval rozsáhlý sborník. Příspěvky z celého světa, v angličtině (jinak bych se asi musel zastřelit), ale pochopitelně v seznamu literatury a občas i v textu byly něměcká, francouzská, polská, španělská, švédská, brazilská, argentinská jména a názvy. Necelá polovina textů byla ještě ve WP. verze 5.1 i 6.x. Dle očekávání, všechny cizojazyčné znaky se zobrazily a vytiskly bez problémů, bez ohledu na to, v jaké národní verzi WP bylo napsáno. Zbytek byl v MS Word: část verze 6.0 pro Windows 3.1, část verze 95 a 97 pro Windows 98. Nejprve jsem postupně zabral počítače téměř všech kolegů na katedře a výpočetka mi tam nainstalovala různě číselné verze v češtině, angličtině, němčině... Ale bylo mi to celkem prd platné, protože švédskou, polskou, brazilskou nebo argentinskou verzi jsme opravdu neměli. Takže 14 dní jsem "otravoval" téměř všechny jazykáře, které na škole máme a společně jsme koumali, jaký znak ručně doplnit do cizích jmen a slov. Bylo to jedna z mých nejstrašnějších počítačových zkušenosti.)
V době, kdy u řady programů byl docela problém ho vůbec nainstalovat v síti, WP for DOS byl po mnoho let jediným programem vůbec, který uměl přímo spolupracovat s novellovskými tiskovými frontami. Každý uživatel měl automaticky vlastní konfigurační soubor, kde případně správce mohl položku po položce zakázat nebo povolit změnu konkrétního nastavení atd.
Pro každý typ souboru (např. makra, styly, klávesnice, ovladače tiskáren atd.) byly definovány dva adresáře, při síťové instalaci jeden typicky obsahoval např. sdílená makra, do druhého se ukládaly makra daného uživatele. Toto ale bylo nesmírně užitečné i při lokální instalaci.
Takto bych mohl pokračovat ještě strašně dlouho. Proto na závěr pár doporučení na další čtení.
Ještě stojí za to zmínit u nás poměrně málo známou WordPerfect Library, později pod názvem WordPerfect Office. Pozor nezaměňovat za (o mnoho let později) prodávaný kancelářský balík (Corel) WordPerfect Office (pro Windows).
WordPerfect Library byl vlastně doplněk k WordPerfectu: šlo o kolekci různých DOS programů a utilit, z nichž zejména některé dokládaly, že tvůrci WordPerfectu umí mimořádné programy. Součástí byl mimo jiné:Za pár let to bude 30 let, co s WordPerfectem (stále) pracuji, byť v posledních cca 5 letech mnohem méně. Z velké části proto, že nyní celkově píší mnohem méně. A když už píši nějaký příspěvek do časopisu, musím ho bohužel napsat v MS Wordu, nic jiného nevezmou. Občas ho stejně radši napíši ve WP (pracuje se mi v něm mnohem lépe) a finální text převedu do Wordu. Ale je to práce navíc, protože převedený text je nutno ve Wordu doupravit. Občas nyní taky používám OpenOffice.
Chtěl jsem se ale zeptat na ten export do TeX a kde ho lze získat. Sice asi nevyužiji, ale když nic jiného, zajímalo by mě jak je uděláno (EXE?, možná by šlo udělat i přes ten editor tiskáren PTR). TeX: orientačně o ně vím asi 20 let, ale nikdy jsem v něm nepracoval, asi proto že na rozdíl od vás jsem nestudoval technickou školu a nepsal tedy matematické nebo technické texty a WP mi ve všem vyhovuje. Nejvíc jsem zvažoval nutnost se ho naučit před 2 lety, kdy jsem začal koketovat s R a RStudio. Ale hlavní důvod padl, pro ostatní výstupy z RStudio si zatím vystavím s Markdown a nastudovat si "jen tak" není čas.