Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro DOS

Pavel Tišnovský 24. 11. 2015

V seriálu o historii editorů jsme se již problematikou programátorských editorů několikrát zabývali. Zmínili jsme řadu Vi/Vim i různé varianty Emacsu. V době rozšiřování osobních počítačů vznikla velká řada dalších editorů vázaných většinou na jedinou platformu. Dnes se budeme zabývat editory určenými pro DOS.

Obsah

1. Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro DOS

2. Samostatné textové editory

   2.1 E.COM

   2.2 DOS Edit

   2.3 Vim pro DOS (16bitová varianta)

3. Editory, které jsou součástí souborových manažerů

   3.1 Editor v Norton Commanderu

   3.2 Editor ve Volkov Commanderu

   3.3 Editor v DOS Navigatoru

4. Editory, které jsou součástí integrovaných vývojových prostředí

   4.1 Editor vi pro Watcom C/C++

   4.2 Turbo Pascal

   4.3 Sphinx C– Workbench

5. Obsah následující části seriálu

6. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro DOS

Programátorské textové editory jsou v oblasti aplikací určených pro použití na osobních mikropočítačích velmi zajímavým fenoménem, protože těchto programů vzniklo zcela jistě několik set. Jednotlivé editory se od sebe v mnoha ohledech odlišují, ať již se jedná o typ počítače, pro který jsou určeny, či o režim zobrazení, tak i o možnosti, které jsou nabízeny uživatelům (podpora pro práci s více dokumenty, vyhledávání a nahrazování, makra atd.). V tomto seriálu jsme se již s některými programátorskými editory setkali. Připomeňme si především Vi/Vim, Emacs, Joe, Jed a taktéž XEDIT. Dnes se zaměříme především na ty textové editory, které vznikly pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC a operačním systémem DOS. Zajímavé je, že většina dále popsaných aplikací nikdy nebyla portována na jiné počítače, na rozdíl od výše zmíněných multiplatformních editorů (nutno říci, že mnohdy ani portace nebyla možná kvůli použití assembleru).

Obrázek 1: Příkazem :help credits je možné již od prvních rozšířených verzí slavného textového editoru Vim zobrazit odkaz na editor Stevie a jeho autory (zde je zobrazena starší verze Vimu 3).

U všech dále popsaných editorů nalezneme několik společných vlastností. Jsou naprogramovány pro šestnáctibitový (reálný) režim mikroprocesorů řady 8086 (s výjimkou editoru vi pro překladač Watcom C/C++) a tudíž jsou většinou omezeny na využití méně než 640kB RAM, popř. musely využívat rozšířenou paměť (což je společně se systémem segmentů dosti nechutná věc, buďme rádi za flat memory model :-). Pro komunikaci s uživatelem používají základní textový režim umožňující na obrazovce zobrazit 80×25 znaků. Některé editory dokáží využívat i další režimy, například režim s 28 textovými řádky, 43 řádky, 50 řádky či dokonce režimy se 132 sloupci textu. Dále všechny editory pracují s ASCII texty, ale pokud je načtena správná znaková sada, dokážou zpracovat i text s nabodeníčky, tj. nenulují nejvyšší bit ani s ním neprovádí žádné další úpravy. Pro zjednodušení jsem popisované editory rozdělil do tří skupin:

  1. V první skupině nalezneme aplikace schopné pracovat zcela samostatně, což znamená, že tyto editory nejsou součástí větších celků (jakým by bylo integrované vývojové prostředí apod.).
  2. Do druhé skupiny byly vybrány editory, které jsou součástí populárních souborových manažerů, i když například editor z Norton Commanderu bylo možné využít i jako samostatný program.
  3. Do třetí skupiny jsem zařadil editory tvořící ústřední část nějakého integrovaného vývojového prostředí.

Obrázek 2: Další slavný programátorský textový editor GNU Emacs v režimu kooperace s GNU Debuggerem při ladění uživatelského programu.

2. Samostatné textové editory

Do první skupiny programátorských textových editorů byla vybrána trojice samostatných aplikací, což znamená, že tyto editory se spouštěly přímo z operačního systému (či některé jeho nadstavby). Jedná se v první řadě o minimalisticky pojatý textový editor nazvaný jednoduše E naprogramovaný v assembleru pro šestnáctibitový (reálný) režim mikroprocesorů řady 8086, dále pak o známou aplikaci EDIT dodávanou společně s MS DOSem (a interně používanou i integrovaným vývojovým prostředím QBasicu) a nakonec se pro úplnost zmíníme i o aplikaci Vim v šestnáctibitové variantě.

2.1 E.COM

První textový editor, s nímž se dnes seznámíme, se jmenuje jednoduše E, ovšem je známý spíše pod názvem E.COM, což je název odvozený od jména spustitelného souboru s tímto editorem. Editor E, jehož autorem je David Nye, je kompletně naprogramován v assembleru (šestnáctibitový reálný režim procesorů Intel řady 80×86). Velikost tohoto textového editoru je přibližně šest kilobajtů, což mj. znamená, že screenshoty zobrazené pod tímto odstavcem jsou větší, než samotný editor. I přes malou velikost nabízí tento program velmi zajímavé možnosti – samozřejmě práci s bloky, ale i možnost spouštění externích programů po zadání klávesových zkratek, formátování odstavců, nastavení režimu automatického odsazení apod. Výjimečné jsou klávesové zkratky Ctrl+Home a Ctrl+End, kterými lze nastavit levý a pravý okraj odstavců (na základě aktuální pozice kurzoru), což vlastně znamená, že E.COM lze použít i jako jednoduchý textový procesor. Mezi nevýhody patří především fakt, že řádky delší než 80 znaků jsou automaticky a bez varování uříznuty na velikost pouze oněch 80 znaků. I přesto se však jedná o velmi zajímavý minimalisticky pojatý program, který je možné díky dostupnosti jeho zdrojového kódu dále upravovat a rozšiřovat.

Obrázek 3: Editace zdrojového souboru v editoru E. Tento zdrojový soubor je pro ilustraci otevřen i v dalších editorech popisovaných v navazujících kapitolách.

Obrázek 4: Integrovaná obrazovka s nápovědou k editoru E.

Obrázek 5: Tento editor podporuje i práci s vizuálními bloky.

Obrázek 6: Editor E.COM po malých úpravách provedených autorem tohoto článku. Nejviditelnější je změna atributů textu (modré pozadí, světlemodrý text) a taktéž podpora pro textové režimy 80×28, 80×43 a 80×50.

2.2 DOS Edit

S dalším textovým editorem vytvořeným pro operační systém DOS jsme se již částečně seznámili. Tento editor byl totiž dodáván společně s novějšími verzemi MS DOSu, zatímco ve verzích starších mohli uživatelé používat pouze řádkový textový editor EDLIN. Oproti minimalisticky pojatému EDLINu jsou však možnosti editoru DOS Edit mnohem větší, protože se jedná o plnohodnotný celoobrazovkový editor s klávesovými zkratkami odvozenými jak od WordStaru, tak i s některými zkratkami odpovídajícími CUA. S tím souvisí i podpora pro výběr bloků klávesou Shift a posunem kurzoru (využíváno dodnes), použití schránky při přesunu označeného textu apod. Navíc je podporována souběžná práce s větším množstvím souborů, což je jedna z vlastností, kterou lze použít pro rozlišení mezi těmi nejjednoduššími editory a textovými procesory (SpeedScript) a již složitějšími aplikacemi.

Obrázek 7: Přehledné uživatelské rozhraní editoru DOS Edit.

Obrázek 8: Tento editor využíval podobné dialogy, jako například DOSová varianta Visual Basicu.

Obrázek 9: Dialog pro vyhledávání a nahrazování.

2.3 Vim pro DOS (16bitová varianta)

Třetím textovým editorem určeným pro operační systém DOS, s nímž se dnes v krátkosti seznámíme, je Vim v šestnáctibitové variantě určené pro běh v DOSu v reálném režimu. Jedná se vlastně o nejomezenější variantu Vimu zkompilovanou takovým způsobem, že dokáže využít pouze tzv. konvenční paměť a velikosti maximálně 640kB. Kvůli tomuto omezení nejsou k dispozici všechny vlastnosti, s nimiž se můžeme setkat v dalším variantách tohoto velmi populárního textového editoru – ostatně se stačí podívat na screenshot číslo 12, kde všechny nepodporované vlastnosti začínají znakem – (minus). Taktéž počet a velikost editovaných souborů je relativně nízký, stejně jako počet operací, které lze vrátit zpět operací UNDO. Na druhou stranu však bylo možné tuto variantu Vimu použít i na počítačích s procesory 80286 (což jsou dnes již muzeální kousky), popř. se Vim16 mohl spouštět ve Windows 95, OS/2 či Windows NT jako běžná DOSovská úloha pracující v reálném režimu. Kromě toho pro DOS vznikla i varianta využívající DPMI, která již většinou omezení netrpí. Poznámka: pro reálný 16bitový režim bylo možné zkompilovat Vim až do verze 6, zatímco u verze 7 to již není (celkem pochopitelně) podporováno.

Obrázek 10: Úvodní obrazovka šestnáctibitové varianty Vimu pro systém DOS.

Obrázek 11: Editace zdrojového souboru (stejného, jako je tomu u předchozích editorů).

Obrázek 12: Na výpisu podporovaných a nepodporovaných vlastností Vimu je patrné, že šestnáctibitová varianta tohoto textového editoru má mnohá omezení.

3. Editory, které jsou součástí souborových manažerů

Ve druhé skupině nalezneme celkem tři programátorské editory, které však samozřejmě mohly být využívány i dalšími uživateli, nejenom vývojáři. Jedná se o editory, které byly součástí populárních souborových manažerů. První aplikací této kategorie je slavný Norton Commander doplněný o Norton Commander Editor. Dále se souborové manažery vyvíjely dvěma směry: vylepšování a rozšiřování funkcí popř. optimalizace na rychlost a velikost. Zástupcem prvního typu manažerů je DOS Navigator pocházející z Ruska (původní autoři jsou z Moldavska), zástupcem druhého typu pak Volkov Commander, který pro změnu pochází z Ukrajiny. Oba tyto souborové manažery byly samozřejmě vybaveny i svými vlastními textovými editory.

3.1 Editor v Norton Commanderu

Jedním z nejúspěšnějších souborových manažerů pro operační systém DOS byl Norton Commander naprogramovaný Johnem Sochou a vydaný společností Petera Nortona. Mimochodem – vývoj prvních aplikací (Norton Utilities a Norton Commander) probíhal přímo v domě Petera Nortona, většinou v noci (přes den dům využívala rodina, v noci se programovalo, například i v kuchyni či jídelně :-). První verze Norton Commanderu byla vydána již v roce 1986. Uživatelské rozhraní této aplikace ještě neobsahovalo horní menu ani hypertextovou nápovědu, nicméně již tato verze měla dva panely se seznamem souborů (prozatím zobrazovaných jen do půlky obrazovky, dolní půlku zabíral výstup DOSu), pod těmito panely se nacházel příkazový řádek a na spodním okraji obrazovky byla klasická tlačítka obsahující základní příkazy (dostupné mj. i přes funkční klávesy Fn). Již Norton Commander verze 1.0 obsahoval podporu pro práci s myší. Zajímavé bylo, že celý NC byl naprogramován v assembleru a délka spustitelného souboru nc.exe byla pouze 65840 bajtů.

Obrázek 13: Norton Commander ve verzi 4.0 pocházející z roku 1993

Téměř ihned po svém vydání se stal Norton Commander velmi úspěšnou aplikací, není proto divu, že o dva roky později (1988) vyšla jeho druhá verze, která již měla uživatelské rozhraní prakticky shodné se všemi dalšími verzemi (ostatně i unixový Midnight Commander se podobá právě Norton Commanderu 2.0 a jeho následovníkům). Již v této verzi se objevuje klasické menu s pěticí položek Left, Files, Commands, Options a Right, které se objevují i v již zmíněném MC. Přidána byla i historie příkazové řádky, hledání souborů, porovnávání adresářů (nikoli obsahu, jen atributů souborů), interní textový editor a mini status volitelně zobrazovaný pod každým panelem. Do Norton Commanderu byla implementována i původní utilita ncd, takže se v panelech mohl zobrazovat adresářový strom, který se pro urychlení práce s diskem či disketou ukládal do souboru treeinfo.ncd.

Obrázek 14: Režim takzvaného rychlého náhledu Norton Commanderu 4.0.

Pravděpodobně nejpopulárnější třetí verze Norton Commanderu pochází z roku 1989. Tato verze zachovala základní uživatelské rozhraní, ovšem objevila se plnohodnotná nápověda, prohlížeče různých typů souborů (databázových, tabulkových procesorů, grafických) a bylo možné přidat i prohlížeče dalších výrobců, například populární hiew (Hacker's view). O rok později však Peter Norton prodal svoji firmu společnosti Symantec za 70 milionů dolarů (což není na startup vůbec špatné) a John Socha odešel. To se projevilo již v Norton Commanderu verze 4.0 z roku 1992, který sice přidal některé nové funkce, ale mnoho uživatelů tento manažer považovalo za bloatware, protože jen samotný manažer měl velikost přesahující 200 kB, což v DOSu obsluhujícím pouze 640 kB paměti RAM znamenalo, že se před spuštěním dalších programů musel Norton Commander uvolnit z operační paměti. Poslední verzí Norton Commanderu pro DOS je verze 5.0 a 5.5 z roku 1993, v níž bylo možné používat například rozdělení dlouhých souborů při kopírování na diskety či synchronizaci adresářů. Posléze se již NC pro DOS přestal vyvíjet, ovšem jeho snadno použitelné uživatelské rozhraní bylo kopírováno mnoha dalšími souborovými manažery.

Obrázek 15: Textový editor dodávaný k Norton Commanderu používal klávesové zkratky odvozené od slavného WordStaru (viz též další text).

Textový editor, který je součástí Norton Commanderu, patří mezi zástupce spíše jednodušších nástrojů, protože umožňuje současnou editaci jediného souboru. Ovládání je částečně odvozeno od WordStaru, což se týká zejména příkazů pro pohyb kurzoru. Další operace se provádí pomocí funkčních kláves F1F10, přičemž je patrné, že se autoři snažili o dosažení konzistence se samotným Norton Commanderem. To konkrétně znamená, že v NC klávesy F5 a F6 slouží ke kopii popř. k přesunu souborů a v NC Editoru tytéž klávesy slouží ke kopii popř. k přesunu bloků. Samotné bloky se označují klávesou F3. Ostatně: pokud si chcete vyzkoušet modernější variantu Norton Commander Editoru v Linuxu, nemusíte si ani instalovat DOSBox, protože editor v Midnight Commanderu (spustitelný soubor mcedit) používá velmi podobné klávesové zkratky.

Obrázek 16: Editace jednoho konfiguračního souboru Norton Commanderu přímo v jeho interním editoru.

Obrázek 17: Práce s bloky je poměrně intuitivní.

3.2 Editor ve Volkov Commanderu

Jedním z nejúspěšnějších programů, jejichž uživatelské rozhraní i nabízené funkce byly odvozeny od původního Norton Commanderu, byl program Volkov Commander z roku 1992, jehož autorem je Vsevolod Volkov z Ukrajiny. Jako mnoho dalších aplikací pocházejících z postsovětských zemí, je i Volkov Commander ukázkou perfektní znalosti práce s assemblerem – celý program včetně prohlížeče a editoru se nachází v jediném spustitelném souboru typu COM, jehož délka nepřesáhla (až do verze 4.0) 64 kB. Ve Volkov Commanderu měl prakticky každý dialog svoji lokální historii, bylo podporováno rozdělení souborů na více částí při kopiích na disketu (velmi užitečná pomůcka) a ve verzi 5.0 alfa (4.99.xxx) byla přidána například i podpora pro dlouhá jména souborů (LFN), ovšem pouze v případě, že se Volkov Commander spouštěl z Windows, které tuto podporu nabízely. Navíc se mohla při kopírování souborů využívat veškerá dostupná paměť, což kopírování urychlovalo, například při zápisu na diskety nebo při práci s CD-ROM.

Obrázek 18: Textové uživatelské prostředí Volkov Commanderu je prakticky k nerozeznání podobné prostředí původního Norton Commanderu.

Na druhou stranu však byly možnosti interního editoru Volkov Commanderu dosti omezené. Tento editor se sice snažil napodobovat svého ideového předchůdce Norton Commander Editor (podpora klávesových zkratek WordStaru, stejná nápověda apod.), ovšem chyběly některé důležité operace, zejména práce s bloky. Proto bylo vhodné Volkov Commander zkombinovat například s výše zmíněným minimalistickým editorem E.COM.

Obrázek 19: Nápověda k Volkov Commanderu 4.0 s hypertextovými odkazy je taktéž podobná nápovědě k Norton Commanderu.

Obrázek 20: Editace programu vytvořeného v Turbo Pascalu v interním editoru Volkov Commanderu.

Obrázek 21: Nápověda k internímu editoru Volkov Commanderu.

Obrázek 22: Druhá strana nápovědy k internímu editoru Volkov Commanderu.

3.3 Editor v DOS Navigatoru

Zatímco Volkov Commander byl velmi kompaktním programem, který se snažil co nejvíce se přiblížit svému vzoru NC a přitom si zachovat co nejmenší velikost, rozhodli se tvůrci Dos Navigatoru (první verze vznikla již v roce 1991) vytvořit program s mnoha rozšiřujícími funkcemi. Dos Navigator II nabízel svým uživatelům textové uživatelské rozhraní, v němž bylo možné otevřít prakticky neomezené množství různých typů oken, samozřejmě včetně souborového manažeru (který mj. podporoval i porovnání adresářů podle obsahu či výstup vyhledávání do virtuálního adresáře). Okna se ovládala stejným způsobem, jako u dalších aplikací vytvořených s pomocí knihovny Turbo Vision – pomocí klávesnice i myši. Hlavní přednost Dos Navigatoru spočívala v tom, že v sobě integroval mnoho různých utilit – textový editor se zvýrazňováním syntaxe a podporou maker, jednoduchý tabulkový kalkulátor, hru Tetris :-), Ascii tabulku, pokročilý formátovač disket (kromě standardního formátu umožňoval formátovat 3 1/2 palcové diskety až na kapacity okolo 2MB) a dokonce i terminálový program s podporou vytáčení čísel modemem.

Obrázek 23 Prostředí DOS Navigatoru umožňovalo současně zobrazit větší množství oken. Zde je v horní části „klasické“ dvojokno se správcem souborů, v dolní části pak prohlížeč souborů.

Obrázek 24: Editace programu v assembleru v interním editoru DOS Navigatoru.

Obrázek 25: Nápověda k internímu editoru DOS Navigatoru.

Obrázek 26: Nápověda k internímu editoru DOS Navigatoru (vypsány jsou WordStarovské klávesové zkratky).

Obrázek 27: Možnosti nastavení tohoto textového editoru jsou poměrně široké.

Obrázek 28: Využít je možné i ASCII tabulku pro přímé vkládání různých znaků do textu.

4. Editory, které jsou součástí integrovaných vývojových prostředí

Konečně se dostáváme ke třetí skupině programátorských textových editorů určených pro operační systém MS DOS. Tyto editory byly součástí větších softwarových celků, konkrétně integrovaných vývojových prostředí. V dnešním článku se seznámíme s jedním známým editorem z této skupiny, kterým je Turbo Pascal a taktéž se třemi méně známými aplikacemi: speciální variantou editoru vi pro Watcom C/C++ a taktéž vývojovým prostředím Sphinx C– Workbench.

4.1 Editor vi pro Watcom C/C++

K překladači Watcom C/C++, který byl v dobách MS DOSu považovaný za jeden z nejlépe optimalizujících překladačů (minimálně v porovnání s Turbo/Borland C), byl dodáván editor Vi, což bylo pro mnoho programátorů minimálně zvláštní, protože svět DOSu a Unixu byl od sebe dosti vzdálený. Vi pro Watcom C/C++ nabízel kompatibilitu s původním editorem Vi a taktéž některá vylepšení, například dialog pro výběr souboru pro editaci či dialog s nastavením editoru. Tyto možnosti jsou ukázány na dalších screenshotech:

Obrázek 29: Minimalisticky pojaté prostředí editoru Vi pro Watcom C/C++.

Obrázek 30: Dialog s konfiguračními volbami.

Obrázek 31: Dialog pro výběr souboru pro editaci.

Obrázek 32: Otevření souboru pro editaci.

4.2 Turbo Pascal

Integrovanými vývojovými prostředími vytvořenými společností Borland se budeme podrobněji zabývat příště, ovšem již v tomto článku není možné se nezmínit alespoň o jejich existenci. Příkladem IDE od Borlandu je Turbo Pascal s interním editorem podporujícím práci s více okny, klávesovými zkratkami odvozenými od WordStaru a zkombinovanými s CUA (výběr bloku s využitím klávesy Shift, kombinace Shift+Insert, Control+Insert apod.) a v pozdějších verzích se objevila i možnost zvýraznění syntaxe. Editor byl zkombinován s debuggerem, protože ladění probíhalo přímo v okně se zdrojovým kódem. Podrobnější informace si řekneme příště.

Obrázek 33: Editor Turbo Pascalu s podporou zvýraznění syntaxe.

Obrázek 34: Informace o samotném integrovaném vývojovém prostředí.

Obrázek 35: Nastavení možností překladače Turbo Pascalu.

Obrázek 36: Samotný překlad programu přímo v prostředí Turbo Pascalu.

Obrázek 37: I při tisku je možné zdrojový kód zvýraznit, například s využitím tučného písma atd.

4.3 Sphinx C– Workbench

Posledním programátorským textovým editorem, s nímž se v dnešním článku seznámíme, je editor, který je součástí integrovaného vývojového prostředí Sphinx C–, což je vlastně kombinace překladače programovacího jazyka C– a samotného vývojového prostředí, které je zde nazýváno Workbench. C– je velmi zajímavý programovací jazyk, který leží na polovině cesty mezi assemblerem a programovacím jazykem C, takže se mohl používat například pro tvorbu dem, jednodušších her apod. Dobrým příkladem toho, co C– dokáže, je například existence operátoru swap zapisovaného symboly >< či možnost napsat if CARRYFLAG, což se přeloží na instrukci JNC; samozřejmě nechybí možnost přímého zápisu instrukcí assembleru. Samotný Workbench se v mnoha ohledech podobal prostředí Turbo C, i když například nebylo možné zvýraznit syntaxi či kombinovat možnosti editoru a debuggeru. To však ani není překvapivé, neboť se jednalo o projekt vytvořený jediným člověkem, na rozdíl od komerčních IDE.

Obrázek 38: Prostředí Sphinx C– Workbenche.

Obrázek 39: Nastavení možností překladače.

Obrázek 40: Jednoduchý dialog pro hledání a nahrazování.

5. Obsah následující části seriálu

Mnozí čtenáři, kteří zažili dobu kralování MS DOSu, si nyní pravděpodobně říkají, že autor zapomněl na popis tuzemského souborového manažeru M602 či na zmínku o dalších známých integrovaných vývojových prostředích, jakými jsou zejména Borland Pascal, Borland C, Quick Basic, Visual Basic, RHIDE (s editorem SETEDIT) atd. Některé z těchto aplikací budou popsány v navazující části tohoto seriálu, včetně v zahraničí populárních programátorských textových editorů BRIEF a Qedit.

widgety

Obrázek 41: Integrované vývojové prostředí ASM Lab.

Obrázek 42: Integrované vývojové prostředí Borland C++ vybavené vlastním programátorským editorem.

6. Odkazy na Internetu

  1. C–
    http://www.goosee.com/cmm/
  2. C– Documentation
    http://www.goosee.com/cmm/c–doc.htm
  3. C– na OS Dev wiki
    http://wiki.osdev.org/C–
  4. MacWrite
    http://web.archive.org/web/20061016011720/htt­p://www.mac512.com/macwri­te.htm
  5. ATARI'S FIRST-RATE „FREEWARE“
    http://www.atarimagazines­.com/v5n2/Freeware.html
  6. GEM 1st Word Plus
    http://www.computinghisto­ry.org.uk/det/9833/GEM-1st-Word-Plus/
  7. 1st Word Plus (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/1st_Word/1st_Word_Plus
  8. Atari ST
    http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_st
  9. Atari Museum
    http://www.atarimuseum.com/
  10. Atari ST and TT
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16BITS/a1632bit.html
  11. The ST Computer Line
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16bits/stmenu/ataris­t.htm
  12. Atari MEGA STE
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Atari_MEGA_STE
  13. Blitter
    http://en.wikipedia.org/wiki/Blitter
  14. S Pragotextem je aspoň sranda (Martin Maniš)
    http://www.lege.cz/archiv/man010.htm
  15. Dva MATy aneb recenze jako roláž
    http://www.lege.cz/archiv/man029.htm
  16. Poněkud drahá konverzní utilita
    http://www.lege.cz/archiv/man002.htm
  17. Charles Simonyi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Charles_Simonyi
  18. Rowland Hanson
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Rowland_Hanson
  19. Robert Metcalfe Twitter
    http://twitter.com/BobMetcalfe
  20. Robert Metcalfe (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Robert_Metcalfe
  21. Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
    http://www.oddlytogether.com/pos­t/482689886/microsoft-has-lost-its-way-part-1
  22. We look at the word-processing software's history
    http://www.pcadvisor.co.uk/new­s/index.cfm?newsid=106226
  23. Microsoft Word
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Microsoft_Word
  24. MS Word 5.5 for DOS download
    http://download.microsoft­.com/download/word97win/Wd55_be/97/WIN98/­EN-US/Wd55_ben.exe
  25. Microsoft Word for DOS – Today's Free File
    http://downloadsquad.swit­ched.com/2005/11/25/free-file/
  26. MacWrite (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MacWrite
  27. Nota Bene
    http://www.notabene.com/
  28. What is xyWrite?
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xywhat.htm
  29. the Xy files
    http://www.salon.com/21st/fe­ature/1998/08/25feature.html/
  30. Xywrite.com
    http://www.xywrite.com/
  31. Whatever became of XyQuest?
    http://yesss.freeshell.org/x/_xyq.htm
  32. W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
    http://www.wordplace.com/ap/
  33. Wang 1220
    http://www.wang1200.org/
  34. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  35. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  36. Data General
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Data_General
  37. Data General Nova
    http://www.knowledgerush.com/kr/en­cyclopedia/Data_General_No­va/
  38. Orem, Utah
    http://en.wikipedia.org/wiki/Orem
  39. Apple II series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_II_series
  40. Apple III
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_III
  41. Apple museum
    http://applemuseum.bott.org/
  42. Apple II
    http://applemuseum.bott.or­g/sections/computers/aII.html
  43. A Brief History of Word Processing
    http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html
  44. XyWrite (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite
  45. File manager
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/File_manager
  46. PathMinder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/PathMinder
  47. Orthodox File Managers
    http://www.softpanorama.or­g/OFM/index.shtml
  48. Hřích mládí: Textový editor PragoText
    http://www.svobodat.com/pra­gotext/index.html
  49. VisiCalc Executable for the IBM PC
    http://www.bricklin.com/his­tory/vcexecutable.htm
  50. Support/peripheral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
  51. Motorola 6845
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_6845
  52. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  53. IBM Monochrome Display Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Monochrome_Display_Adap­ter
  54. Color Graphics Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Color_Graphics_Adapter
  55. Wikipedia CZ: Sběrnice:
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Sb%C4%9Brnice
  56. Wikipedia EN: Industry Standard Architecture:
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Industry_Standard_Archi­tecture
  57. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/microsof­t/windows10/page01.htm
  58. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.charlespetzold­.com/etc/Windows1/index.html
  59. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Visi_On
  60. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/VisiOn/in­dex.html
  61. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digitalne.centrum.cz/obrazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/undefined/un­defined/?pid=6150
  62. VisiCorp Visi On
    http://toastytech.com/guis/vi­sion.html
  63. A Guided Tour of Visi On
    http://www.guidebookgalle­ry.org/articles/aguidedtou­rofvision
  64. A Brief History of Computing
    http://trillian.randomstuf­f.org.uk/~stephen/history/8086­.html
  65. Intel 8086
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8086
  66. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Graphical_user_interfa­ce
  67. The Real History of the GUI
    http://articles.sitepoint­.com/article/real-history-gui
  68. History of the graphical user interface
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_the_graphical_u­ser_interface
  69. Mainframe Museum ‚Where we started‘
    http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm
  70. IBM Mainframe album
    http://www-03.ibm.com/ibm/history/ex­hibits/mainframe/mainframe_al­bum.html
  71. Mainframe computer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Mainframe_computer
  72. IBM mainframe
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_mainframe
  73. IBM 700/7000 series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM700/7000_series
  74. IBM System/360
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/360
  75. IBM System/370
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/370
  76. Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
    http://www.computermuseum­.li/Testpage/Datamatic-1000.html
  77. Wang 1200
    http://www.wang1200.org/
  78. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  79. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  80. SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
    http://www.atarimagazines­.com/compute/gazette/198705-speedscript.html
  81. It may be time to put XyWrite out to pasture
    http://www.startribune.com/bu­siness/57780787.html
  82. WordPerfect
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?WordPerfect
  83. XyPro
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xypro.html
  84. XEDIT na TextEditors.org
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?XEDIT
  85. XEDIT pro Windows (klon)
    http://digilander.libero.it/am­busy/computer.html
  86. XEDIT commands
    http://digilander.libero.it/am­busy/PcXeditHlp.html
  87. XEDIT User's Guide
    http://www-05.ibm.com/e-business/linkweb/publicati­ons/servlet/pbi.wss?SSN=15IT­R0004123323009&PAG=X03&SEL­PBL=SC24–5972–00&REF=DLD#
  88. 3270 Data Stream Programming
    http://www.tommysprinkle.com/mvs/P3270/
  89. IBM 3270
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_3270
  90. Block-oriented terminal
    https://en.wikipedia.org/wiki/Block-oriented_terminal
  91. Klávesnice 3270
    http://www.seasip.info/Vin­tagePC/ibm_6110344.html
  92. Klávesnice IBM
    http://www.9999hp.net/keyboard/temp/
  93. REXX (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/REXX
  94. Vladimir Zabrodsky REXX Page
    http://dhost.info/zabrodskyvlada/
  95. Rexx tutorials
    http://www.rexxinfo.org/html/rex­xinfo1.html
  96. A Quick Rexx Tutorial
    http://www.informit.com/ar­ticles/article.aspx?p=461086&seq­Num=1
  97. Emacs timeline
    http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html
  98. EINE (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/EINE
  99. EINE (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE
  100. ZWEI (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI
  101. ZWEI (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI
  102. Zmacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs
  103. Zmacs (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs
  104. TecoEmacs (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/e­macs/TecoEmacs
  105. Micro Emacs
    http://www.emacswiki.org/e­macs/MicroEmacs
  106. Micro Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MicroEMACS
  107. EmacsHistory
    http://www.emacswiki.org/e­macs/EmacsHistory
  108. Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
    http://www.finseth.com/emacs.html
  109. George R. R. Martin writes with a DOS word processor
    http://www.cnet.com/news/george-r-r-martin-writes-with-a-dos-word-processor/#!
  110. Apple Writer
    http://apple2history.org/his­tory/ah18/#08
  111. COMPUTER PROGRAMMING by Paul Lutus
    http://www.atariarchives.or­g/deli/cottage_computer_pro­gramming.php
  112. Verze textového editoru D-Text
    http://wiki.oldcomp.cz/in­dex.php?title=Verze_texto­vého_editoru_D-Text
  113. The Writer (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008989
  114. Tasword Two (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008856
  115. SpeedScript source code
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch3.php
  116. SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch1.php
  117. Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/misc_cap/index.php
  118. Čížek V.3 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/br_man_ciz/
  119. Editor O26 (příkazy)
    http://www.museumwaalsdor­p.nl/computer/comp789_o26­.html
  120. Editor O26 (stránka na texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26
  121. Editor O26 (text editor, Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/O26_%28text_editor%29
  122. Textové editory pro mainframy
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily
  123. IDA
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor
  124. qed
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed
  125. qed (description)
    http://www.qef.com/html/to­olsdesc.html#qed
  126. Text editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Text_editor
  127. Line editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Line_editor
  128. The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
    http://www.guckes.net/vi/
  129. www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
    http://www.vim.org/
  130. Články o Vimu na Root.cz:
    http://www.root.cz/n/vim/clanky/
  131. Vim sedm – první část
    http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/
  132. vim2elvis (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/
  133. vim2elvis (2.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/
  134. History of the Text Editor
    http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html
  135. Interview with Bill Joy
    http://web.cecs.pdx.edu/~kir­kenda/joy84.html
  136. Hex Editors for Lin/unix
    http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/
  137. bvi Home Page
    http://bvi.sourceforge.net/
  138. bvi (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi
  139. vim (man page)
    http://www.linux-tutorial.info/modules.php?na­me=ManPage&sec=1&manpage=vim
  140. An incomplete history of the QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html
  141. QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed­man.html
Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Ochablé svaly mohou značit vážnou nemoc

Ochablé svaly mohou značit vážnou nemoc

DigiZone.cz: Banaxi: videa kdekoli na světě

Banaxi: videa kdekoli na světě

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Root.cz: Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

Hořící telefon Samsung Note 7 zapálil auto

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují