Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

Pavel Tišnovský 13. 10. 2015

Při popisu historických textových editorů i textových procesorů nelze vynechat ani Word, který v době kralování DOSu doplňoval již popsanou „velkou trojku“: WordStar, WordPerfect a XyWrite. Nenechte se však zmást dnešní podobou Wordu: původní aplikace byla určena i pro systém Xenix a samozřejmě využívala textový režim.

Obsah

1. Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

2. Word: editor tak trošku z jiného světa

3. Role Charlese Simonyio při vzniku Wordu

4. Postupný vývoj Wordu pro operační systém DOS

5. Změna názvu na Microsoft Word

6. Odlišnosti Microsoft Wordu od WordStaru a WordPerfectu

7. Rozdílná práce s bloky textu

8. „Klasická“ i „nová“ řada Wordu pro DOS: Word 1.0 až Word 6.0

9. Obsah následujícího článku: Microsoft Word s plnohodnotným GUI

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

V předchozích částech seriálu o historii textových editorů i textových procesorů jsme si popsali všechny tři textové procesory, které v první polovině osmdesátých let minulého století patřily do takzvané „velké trojky“. Připomeňme si, že se jednalo o procesor WordStar, dále pak o WordPerfect a v roce 1982 se k těmto dvěma dlouholetým rivalům přidal i poněkud odlišně koncipovaný textový editor XyWrite. Všechny tři zmíněné aplikace byly považovány za profesionální nástroje určené pro malé i větší firmy, a později (po pádu cen) i pro jednotlivce. Všechny tři zmíněné editory měly minimálně tři společné vlastnosti: byly určeny mj. i pro počítače PC s DOSem (což vlastně byly „komoditní“ stroje vyráběné více společnostmi), pro ovládání se používala téměř výhradně klávesnice a jednotlivé operace byly namapovány na mnohdy poměrně složité klávesové zkratky. Třetí společnou vlastností byl fakt, že tyto textové procesory pracovaly v textovém režimu počítačů PC (původně 80×25 znaků, později bylo možné počet řádků zvýšit). Použití textového režimu znamenalo téměř okamžité reakce procesoru na operace zadávané uživatelem.

Obrázek 1: Nenechte se zmást dnešní podobou systému Windows a aplikací pro něj napsaných. První verze Wordu pracující v textovém režimu měly z dnešního pohledu takřka minimalistické uživatelské rozhraní a dokonce i pan Ballmer z nich byl nadšený stejně jako z barevných dlaždiček dnes :-)

Opět si pro základní přehled uveďme tabulku, s níž jsme se již setkali v předchozím článku. Jsou zde uvedeny jak editory patřící do zmíněné „velké trojky“, tak i další nástroje a aplikace, které se v osmdesátých letech minulého století používaly na různých typech osobních mikropočítačů:

Rok Textový procesor Rozhraní Stručný popis
1978 WordStar textové jeden z nejpopulárnějších textových procesorů minulosti (CP/M, DOS)
1979 WordPerfect textové největší konkurent WordStaru, zejména (později) na PC s DOSem
1980 DisplayWriter textové specializovaný HW firmy IBM orientovaný na zpracování dokumentů
1982 XyWrite textové celoobrazovkový textový procesor s příkazovou řádkou
1983 Multi-Tool Word textové shodná aplikace vydána pro DOS a Xenix
1983 Microsoft Word 1 textové došlo pouze k přejmenování Multi-Tool Wordu
1984 MacWrite GUI jeden z prvních WYSIWYG editorů pro osobní mikropočítače
1985 Microsoft Word 2 textové (v této době byl vydán Word for Macintosh s WYSIWYG)
1986 Microsoft Word 3 textové další verze následovaly poměrně rychle za sebou
1986 1st Word Plus GUI textový procesor pro počítače Atari ST s GEM
1987 Microsoft Word 4 textové (druhá verze Wordu pro Macintosh, nesoucí ovšem číslo 3.0!)
1987 Canon Cat textové jeden ze systémů, který se snažil změnit paradigma textových procesorů
1989 Microsoft Word 5 textové (v této době byl vydán Word for Windows)

Obrázek 2: Malé porovnání layoutu dvou velkých rivalů na poli wordprocessingu pro DOS – na tomto screenshotu je zobrazena obrazovka WordPerfectu verze 5.1.

2. Word: editor tak trošku z jiného světa

V roce 1983, tedy v době, kdy se pozice WordStaru a především pak WordPerfectu zdála být takřka neotřesitelná, se na trhu objevil další produkt s prapodivným názvem Multi-Tool Word. Za vývojem této aplikace stála společnost Microsoft a zajímavé je, že první verze Multi-Tool Wordu byla připravena pro operační systém XENIX a taktéž pro MS-DOS. Mimochodem XENIX byl UNIXový operační systém odvozený od AT&T UNIXu, na který Bill Gates získal licenci již v roce 1978 a posléze tento UNIX nechal portovat mj. i na počítače vybavené šestnáctibitovými mikroprocesory Zilog Z8001 a Intel 8086, což samo o sobě bylo poměrně „divoké“, protože 8086 neobsahoval jednotku pro správu paměti (některé společnosti nabízely dokonce podpůrný HW s jednotkou pro správu paměti pro čipy 8086). Tento nedostatek se vylepšil až s příchodem mikroprocesorů 80286, které XENIX jakožto 16bitový operační systém taktéž po úpravě podporoval (verzi pro 32bitové procesory 80386 však již portovala společnosti SCO, neboť Microsoft v té době měl již jiné priority a evidentně jeho inženýry bavilo znovuobjevovat kolo :-).

Obrázek 3: Screenshot Microsoft Wordu 1.0 běžícího na operačním systému Xenix. Povšimněte si toho, že menu je umístěné až pod oknem s editovaným dokumentem, což je typická vlastnost všech Wordů od verze 1.0 až do verze 5.1.

Nicméně se od XENIXu vraťme zpět k Wordu, resp. přesněji řečeno k jeho prapůvodní verzi nazvané Multi-Tool Word. Po jejím uvedení na trh nedošlo k žádnému velkému pozdvižení a jak uživatelé, tak i výrobci konkurenčních textových procesorů z „velké trojky“ zůstávali v relativním klidu (ostatně kdyby jim někdo v roce 1983 řekl, že za několik let bude nejrozšířenějším textovým procesorem jakýsi Word od Microsoftu, pravděpodobně by to působilo jako dost dobrý vtip). Multi-Tool Word totiž přišel se sice zajímavou, ale zpočátku nepříliš nadšeně podporovanou myšlenkou – textový procesor, který pracoval výhradně v textovém režimu, sázel na ovládání s využitím myši a nikoli s výhradním využitím klávesových zkratek! Ostatně Multi-Tool Word navíc začal být v reklamách označován zkratkou WYSIWYG, což znamenalo, že se v textovém režimu barevně zvýraznily různé typy písma (kurzíva, tučné písmo), i když se kvůli omezení textových režimů samozřejmě o pravý WYSIWYG nejednalo a vlastně ani jednat nemohlo, protože konkrétní vzhled dokumentu byl viditelný až po jeho výtisku (záleželo totiž i na fontech, kterými konkrétní tiskárna disponovala).

Obrázek 4: Instalační diskety s Microsoft Wordem, tentokrát ve verzi pro operační systém DOS.

3. Role Charlese Simonyio při vzniku Wordu

Samotný vznik Wordu ve společnosti Microsoft je vlastně při pohledu zpět do minulosti dosti překvapující, neboť se tato firma zpočátku orientovala na prodej programovacích jazyků (hlavně Microsoft BASICu) a operačních systémů pro malé osobní mikropočítače, nikoli na vývoj aplikací pro koncové uživatele. Za vznikem Wordu tedy nehledejme žádné geniální vize tehdejších majitelů společnosti, protože vše začalo až v roce 1981, kdy tehdy velmi agilní firma Microsoft zaměstnala známého Charlese Simonyiho. Tento vývojář původem z Maďarska se před svým působením ve společnosti Microsoft spolupodílel na vývoji prvního textového editoru s grafickým uživatelským rozhraním – systému Bravo – ve firmě Xerox PARC. Zajímavé je, že se Charles Simonyi o místo ve firmě Microsoft ucházel na základě podnětu vzešlého od svého bývalého kolegy Roberta Metcalfeho, který v roce 1973 vymyslel spolu s Davidem Boggsem jednu z přelomových technologií ve světě IT – Ethernet. Nutno však podotknout, že open source komunita si Roberta Metcalfeho pamatuje také kvůli jeho srovnání otevřeného softwaru s komunismem a taktéž predikcí, že bezdrátové sítě nemají žádnou budoucnost:

„After the wireless mobile bubble bursts this year, we will get back to stringing fibers … bathrooms are still predominantly plumbed. For more or less the same reason, computers will stay wired“

Obrázek 5: První textový editor s grafickým uživatelským rozhraním – systém Bravo společnosti Xerox. Na vývoji tohoto editoru se významně podílel i Charles Simonyi.

Charles Simonyi se spolu s oběma zakladateli Microsoftu – Billem Gatesem a Paulem Allenem – nakonec dohodl, že se firma Microsoft kromě svých dosavadních aktivit začne zabývat i vývojem kancelářských aplikací, především textového procesoru, tabulkového procesoru a taktéž (jednouživatelského) databázového programu. Vývoj těchto tří aplikací vedl sám Charles Simonyi, zatímco se oba vlastníci společnosti Microsoft dále zabývali vývojem operačního systému MS-DOS, prvními pokusy s grafickou nadstavbou nad tímto systémem (nepovedený Interface Manager a.k.a. Windows 1.0) a taktéž tvorbou vývojových nástrojů (ostatně firma Microsoft vydělala své první dolary licencováním interpretru jazyka Basic různým výrobcům počítačům, například společnostem Commodore nebo Apple). Prvním tabulkovým procesorem firmy Microsoft se stal Multiplan, což je předchůdce dnešního Excelu, textovým procesorem se pak stal Simonyiho Multi-Tool Word.

Obrázek 6: Fotografie zrestaurovaného počítače Ural-2. Tento počítač se programoval (ostatně jako mnoho tehdejších počítačů) přímo ve strojovém kódu postupným zadáváním instrukcí i jejich operandů v osmičkové soustavě pomocí tlačítek umístěných na řídicím panelu. Tímto způsobem s počítačem Ural-2 v minulosti „konverzoval“ i známý programátor a vizionář Charles Simonyi, ještě než se rozhodl pro přesun do USA. Mimochodem: Maďarsko (rodná země Charlese Simonyiho) tehdy vlastnilo pouze tři kusy tohoto počítače.

4. Postupný vývoj Wordu pro operační systém DOS

Pro vývoj zcela nového textového procesoru, který vlastně vznikal „na zelené louce“, najal Charles Simonyi svého ex-kolegu, s nímž spolupracoval ve společnosti Xerox. Byl jím Richard Brodie. Textový procesor Word vytvořený Simonyiem a Brodiem pracoval, jak bylo v té době zvykem (a pro skutečně efektivní práci vlastně i nutností), v textovém režimu mikropočítačů IBM PC, podobně jako již popsané textové procesory WordStar, WordPerfect a XyWrite. Díky tomu bylo možné tento procesor použít i na počítačích s grafickými kartami MDA, CGA či Hercules a navíc byla práce s editovaným textem velmi rychlá, a to i v případě automatického přeformátování odstavců při editacích či při pohybech v textu (pamětníci tuzemského textového procesoru Text602 pracujícího v grafickém režimu si možná vzpomínají na to, že se při pohybu v textu překresloval pouze horní a spodní okraj obrazovky, jehož šířka závisela na rychlosti počítače – čím pomalejší počítač, tím menší oblast obrazovky se stačila překreslit, nehledě již na menší frekvenci obnovování obrazu u grafických režimů).

Obrázek 7: Textové uživatelské rozhraní „klasického“ Microsoft Wordu 5.0 pro DOS. Různé formáty textu i revize (poslední změny) mohou být zvýrazněné podtrženým či jinak zbarveným písmem.

Navíc Word dokázal – stejně jako jeho konkurenti – i ve standardním textovém režimu pomocí různých barev písma rozlišit základní formátování dokumentu, například tučné písmo, kurzívu, podtržený text nebo poslední změny provedené v textu (revize). Seznam podporovaných tiskáren však byl mnohem kratší, zejména v porovnání se stále bezkonkurenčním WordPerfectem.

5. Změna názvu na Microsoft Word

Prakticky ihned po vydání aplikace Multi-Tool Word došlo k jejímu přejmenování na název, který vlastně známe dodnes: Microsoft Word. O tuto změnu se postaral Rowland Hanson, který byl v roce 1983 přijat na pozici pojmenovanou „vice president of corporate communications“. Hanson navrhl, aby se mnoho již existujících aplikací vyvíjených a prodávaných Microsoftem přejmenovalo takovým způsobem, aby již z jejich názvu bylo patrné, jaká společnost stála za jejím vznikem; taktéž se ve většině případů mělo jednat o dvouslovní názvy. Přejmenování (možná by se měl použít dnes tak oblíbený termín „rebranding“) se týkalo především nadstavby Interface Manager, která se začala nazývat Microsoft Windows a taktéž Multi-Tool Wordu, jenž se nově jmenoval Microsoft Word. Co je zajímavé: podle původních plánů měly názvy všech kancelářských aplikací začínat slovem Multi.

Obrázek 8: Upozornění na nové zařízení od Microsoftu (počítačovou myš dodávanou s trojicí programů, na nichž se ji uživatelé mohou naučit používat :-) i na aplikaci Multi-Tool Word.

6. Odlišnosti Microsoft Wordu od WordStaru a WordPerfectu

Jedním ze zásadních a již při prvních pokusech o editaci jasně patrných rozdílů mezi všemi čtyřmi doposud zmíněnými textovými procesory byly klávesové zkratky. Textový procesor WordStar si totiž své klávesové zkratky (včetně známého „diamantu“ kláves určených pro ovládání kurzoru) přinesl z osmibitových mikropočítačů a terminálů, u nichž se nedalo předpokládat, že budou disponovat mnoha funkčními klávesami ani jiným přeřaďovačem, než je klávesa Control (CTRL) (dokonce se ani nepředpokládalo, že budou existovat klávesy vyhrazené pro pohyb kurzoru). Druhý z textových procesorů WordPerfect zase, alespoň co se týče základních klávesových zkratek, vycházel především ze systémů Wang a taktéž ze zvyklostí panujících na minipočítačích Data General. Jediný Microsoft Word vyšel ve své první verzi až na mikropočítačích IBM PC (původní klávesnice PC XT však byla odlišná od klávesnice PC AT!), a proto jeho tvůrci mohli již od počátku mapovat mnoho příkazů na speciální klávesy typu Insert či Delete a taktéž využívat druhý přeřaďovač Alt či kurzorové klávesy.

Obrázek 9: Úvodní obrazovka instalačního programu Wordu 5.5 pro DOS.

Zcela nové uspořádání klávesových zkratek použitých ve Wordu sice bylo přínosné pro nové uživatele, ale na druhou stranu se právě rozdíl mezi klávesovými zkratkami v té době již šest let starého WordStaru a prozatím neznámého Wordu stal jednou z příčin jeho menší oblíbenosti. Když si k nekompatibilnímu ovládání připočteme i to, že Word měl původně menší množství funkcí (především při porovnání s WordPerfectem) a podporoval i mnohem menší množství tiskáren, nepřekvapí nás již o několik odstavců výše zmíněná menší oblíbenost tohoto textového procesoru na platformě IBM PC. Situace byla o to zajímavější, že například prodej Wordu pro počítače Macintosh převyšoval prodej Wordu pro DOS (i když verze pro Macintosh nabízela uživatelům plný WYSIWYG, podobně jako MacWrite a o několik let předtím LisaWrite). Firma Microsoft se všemi legálními i ne zcela korektními způsoby (například i tlakem na prodejce, aby její Word upřednostňovali před WordPerfectem) snažila získat prvenství na „své“ platformě DOSu, to se jí však – zejména díky přednostem WordPerfectu – nikdy nepodařilo.

Obrázek 10: Z tohoto screenshotu je patrné, že i Word 5.5 dokázal (ještě v roce 1991!) pracovat na počítačích vybavených grafickou kartou MDA či CGA.

7. Rozdílná práce s bloky textu

Jedno prvenství – v oblasti zpracování textu možná poněkud diskutabilní – však Microsoft Wordu nelze upřít. Jednalo se totiž o první textový procesor určený pro platformu IBM PC, který již od svých prvních verzí počítal s tím, že uživatelé budou při úpravách a formátování textu intenzivně používat myš (u WordPerfectu se naproti tomu plnohodnotná podpora myši objevila až ve verzi 5.1). Tomu byl přizpůsoben zejména způsob výběru textu do takzvaného výstřižku (což je jen jinak pojmenovaná schránka neboli clipboard) s možností přemístit či zkopírovat výstřižek na jiné místo v editovaném dokumentu, provést změnu formátování vybraného textu atd.

Obrázek 11: Výukový program dodávaný k Wordu verze 5.5.

Naproti tomu se například u konkurenčního WordStaru používal systém perzistentních bloků, u nichž byl uživatelem pomocí klávesových zkratek CTRL+K B a CTRL+K K označen jejich začátek a konec. Text se tedy nepřenášel do speciální oblasti mimo vlastní dokument, pouze se do něj vložila značka začátku a konce bloku; samotný blok se nezměnil ani ve chvíli, kdy byl text upravován.

Obrázek 12: Editace textu ve Wordu verze 5.5. Zde je režim zobrazení nastavený tak, že je vypnuto menu, pravítko i skrolovací lišty.

8. „Klasická“ i „nová“ řada Wordu pro DOS: Word 1.0 až Word 6.0

Ze všech čtyř prozatím zmíněných textových procesorů byl Microsoft Word vydán nejpozději, konkrétně na konci roku 1983, přičemž jeho další DOSové verze postupně vznikaly v průběhu dlouhých deseti let, což je v oblasti software značně dlouhá doba. V následující tabulce jsou vypsány roky vydání jednotlivých verzí Microsoft Wordu pro DOS. Všechny vydané verze lze rozdělit do dvou skupin. V první skupině se nachází verze 1.0 až 5.1, které mají prakticky shodné ovládání (například menu se vyvolává klávesou ESC a nikoli F10 či pomocí klávesové zkratky Alt+klíč) i společný design obrazovky s menu zobrazovaným v její spodní části. Ve druhé skupině se pak nachází Word 5.5 a Word 6.0. U těchto dvou posledních verzí určených pro operační systém DOS došlo k zásadnímu přepracování uživatelského rozhraní i použitých klávesových zkratek, což však někteří zkušenější uživatelé (zcela pochopitelně) považovali za krok špatným směrem, i když bylo možné zkratky přepnout do „klasického“ nastavení. Pro mnoho uživatelů je tak Word 5.0 a 5.1 posledním „skutečným“ Wordem pro DOS hodným toho jména.

Obrázek 13: EDIT (MS-DOS Editor) dodávaný společně s MS-DOSem i MS Windows je typickým představitelem celoobrazovkových ASCII editorů. Firma Microsoft začala všechny své celoobrazovkové aplikace běžící v textovém režimu přizpůsobovat tomuto designu, což se týká i Wordu 5.5 a Wordu 6.0 pro DOS uvedených v tabulce níže.

Následuje již zmíněná tabulka s roky vydání jednotlivých verzí Microsoft Wordu pro DOS:

Rok Verze Poznámka
1983 Word 1 shodná aplikace vydána i pro Xenix
1985 Word 2 (v této době byl vydán Word for Macintosh s WYSIWYG)
1986 Word 3 poměrně rychle vydaná další verze
1987 Word 4 (druhá verze Wordu pro Macintosh, nesoucí ovšem číslo 3.0!)
1989 Word 5 (v této době byl vydán Word for Windows)
1991 Word 5.1 poslední textový procesor s původním stylem ovládání
1991 Word 5.5 první verze Microsoft Wordu s novým ovládáním
1993 Word 6.0 poslední verze Microsoft Wordu pro DOS, vydáno hlavně kvůli „synchronizaci“ s Mac a Windows

Obrázek 14: Výchozí režim zobrazení při práci s Wordem 5.5 – viditelné je menu, skrolovací lišty, stavový řádek i řádek s nápovědou. Pro vlastní editovaný text tak zbývá pouhých 20 řádků.

9. Obsah následujícího článku: Microsoft Word s plnohodnotným GUI

Zajímavé je, že vývoj Microsoft Wordu probíhal paralelně ve více větvích. Hlavní vývojovou větev představoval výše zmíněný Word for DOS, který až do své poslední verze 6.0 pracoval převážně v textovém režimu, i když byl k dispozici i režim náhledu na vytvářený dokument (preview), v němž se editor přepnul do režimu grafického. Prakticky zcela nezávisle na tomto textovém procesoru byl vyvíjen i textový procesor s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním a WYSIWYG určený pro osobní mikropočítače Macintosh (zde vlastně Microsoft Word neměl žádnou vážnou vážnou konkurenci, zejména po ukončení aktivního vývoje již zmíněné aplikace MacWrite). Společnost Microsoft se taktéž věnovala vývoji svého okénkového systému Microsoft Windows, pro něž byl Word samozřejmě taktéž vydán. A aby toho nebylo málo, byla vydána dokonce (jedna jediná) verze Wordu určená pro osobní mikropočítače Atari ST. Právě přechodem (nejenom) Microsoft Wordu směrem k plnohodnotnému grafickému uživatelskému rozhraní a režimu WYSIWYG se budeme věnovat příště.

Obrázek 15: Microsoft Write pro osobní mikropočítače Atari ST.

widgety

Obrázek 16: Microsoft Write pro osobní mikropočítače Atari ST.

&160;

Obrázek 17: Word verze 1.0 pro Macintosh.

10. Odkazy na Internetu

  1. Charles Simonyi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Charles_Simonyi
  2. Rowland Hanson
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Rowland_Hanson
  3. Robert Metcalfe Twitter
    http://twitter.com/BobMetcalfe
  4. Robert Metcalfe (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Robert_Metcalfe
  5. Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
    http://www.oddlytogether.com/pos­t/482689886/microsoft-has-lost-its-way-part-1
  6. We look at the word-processing software's history
    http://www.pcadvisor.co.uk/new­s/index.cfm?newsid=106226
  7. Microsoft Word
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Microsoft_Word
  8. MS Word 5.5 for DOS download
    http://download.microsoft­.com/download/word97win/Wd55_be/97/WIN98/­EN-US/Wd55_ben.exe
  9. Microsoft Word for DOS – Today's Free File
    http://downloadsquad.swit­ched.com/2005/11/25/free-file/
  10. MacWrite (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MacWrite
  11. Nota Bene
    http://www.notabene.com/
  12. What is xyWrite?
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xywhat.htm
  13. the Xy files
    http://www.salon.com/21st/fe­ature/1998/08/25feature.html/
  14. Xywrite.com
    http://www.xywrite.com/
  15. Whatever became of XyQuest?
    http://yesss.freeshell.org/x/_xyq.htm
  16. W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
    http://www.wordplace.com/ap/
  17. Wang 1220
    http://www.wang1200.org/
  18. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  19. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  20. Data General
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Data_General
  21. Data General Nova
    http://www.knowledgerush.com/kr/en­cyclopedia/Data_General_No­va/
  22. Orem, Utah
    http://en.wikipedia.org/wiki/Orem
  23. Apple II series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_II_series
  24. Apple III
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_III
  25. Apple museum
    http://applemuseum.bott.org/
  26. Apple II
    http://applemuseum.bott.or­g/sections/computers/aII.html
  27. A Brief History of Word Processing
    http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html
  28. XyWrite (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite
  29. File manager
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/File_manager
  30. PathMinder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/PathMinder
  31. Orthodox File Managers
    http://www.softpanorama.or­g/OFM/index.shtml
  32. IBM PC 1981
    200 wordprocesoru pro IBM PC
  33. Hřích mládí: Textový editor PragoText
    http://www.svobodat.com/pra­gotext/index.html
  34. VisiCalc Executable for the IBM PC
    http://www.bricklin.com/his­tory/vcexecutable.htm
  35. Support/peripheral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
  36. Motorola 6845
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_6845
  37. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  38. IBM Monochrome Display Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Monochrome_Display_Adap­ter
  39. Color Graphics Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Color_Graphics_Adapter
  40. Wikipedia CZ: Sběrnice:
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Sb%C4%9Brnice
  41. Wikipedia EN: Industry Standard Architecture:
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Industry_Standard_Archi­tecture
  42. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/microsof­t/windows10/page01.htm
  43. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.charlespetzold­.com/etc/Windows1/index.html
  44. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Visi_On
  45. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/VisiOn/in­dex.html
  46. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digitalne.centrum.cz/obrazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/undefined/un­defined/?pid=6150
  47. VisiCorp Visi On
    http://toastytech.com/guis/vi­sion.html
  48. A Guided Tour of Visi On
    http://www.guidebookgalle­ry.org/articles/aguidedtou­rofvision
  49. A Brief History of Computing
    http://trillian.randomstuf­f.org.uk/~stephen/history/8086­.html
  50. Intel 8086
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8086
  51. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Graphical_user_interfa­ce
  52. The Real History of the GUI
    http://articles.sitepoint­.com/article/real-history-gui
  53. History of the graphical user interface
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_the_graphical_u­ser_interface
  54. Mainframe Museum ‚Where we started‘
    http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm
  55. IBM Mainframe album
    http://www-03.ibm.com/ibm/history/ex­hibits/mainframe/mainframe_al­bum.html
  56. Mainframe computer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Mainframe_computer
  57. IBM mainframe
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_mainframe
  58. IBM 700/7000 series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM700/7000_series
  59. IBM System/360
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/360
  60. IBM System/370
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/370
  61. Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
    http://www.computermuseum­.li/Testpage/Datamatic-1000.html
  62. Wang 1200
    http://www.wang1200.org/
  63. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  64. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  65. SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
    http://www.atarimagazines­.com/compute/gazette/198705-speedscript.html
  66. It may be time to put XyWrite out to pasture
    http://www.startribune.com/bu­siness/57780787.html
  67. WordPerfect
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?WordPerfect
  68. XyPro
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xypro.html
  69. GEM 1st Word Plus
    http://www.computinghisto­ry.org.uk/det/9833/GEM-1st-Word-Plus/
  70. XEDIT na TextEditors.org
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?XEDIT
  71. XEDIT pro Windows (klon)
    http://digilander.libero.it/am­busy/computer.html
  72. XEDIT commands
    http://digilander.libero.it/am­busy/PcXeditHlp.html
  73. XEDIT User's Guide
    http://www-05.ibm.com/e-business/linkweb/publicati­ons/servlet/pbi.wss?SSN=15IT­R0004123323009&PAG=X03&SEL­PBL=SC24–5972–00&REF=DLD#
  74. 3270 Data Stream Programming
    http://www.tommysprinkle.com/mvs/P3270/
  75. IBM 3270
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_3270
  76. Block-oriented terminal
    https://en.wikipedia.org/wiki/Block-oriented_terminal
  77. Klávesnice 3270
    http://www.seasip.info/Vin­tagePC/ibm_6110344.html
  78. Klávesnice IBM
    http://www.9999hp.net/keyboard/temp/
  79. REXX (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/REXX
  80. Vladimir Zabrodsky REXX Page
    http://dhost.info/zabrodskyvlada/
  81. Rexx tutorials
    http://www.rexxinfo.org/html/rex­xinfo1.html
  82. A Quick Rexx Tutorial
    http://www.informit.com/ar­ticles/article.aspx?p=461086&seq­Num=1
  83. Emacs timeline
    http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html
  84. EINE (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/EINE
  85. EINE (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE
  86. ZWEI (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI
  87. ZWEI (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI
  88. Zmacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs
  89. Zmacs (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs
  90. TecoEmacs (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/e­macs/TecoEmacs
  91. Micro Emacs
    http://www.emacswiki.org/e­macs/MicroEmacs
  92. Micro Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MicroEMACS
  93. EmacsHistory
    http://www.emacswiki.org/e­macs/EmacsHistory
  94. Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
    http://www.finseth.com/emacs.html
  95. George R. R. Martin writes with a DOS word processor
    http://www.cnet.com/news/george-r-r-martin-writes-with-a-dos-word-processor/#!
  96. Apple Writer
    http://apple2history.org/his­tory/ah18/#08
  97. COMPUTER PROGRAMMING by Paul Lutus
    http://www.atariarchives.or­g/deli/cottage_computer_pro­gramming.php
  98. Verze textového editoru D-Text
    http://wiki.oldcomp.cz/in­dex.php?title=Verze_texto­vého_editoru_D-Text
  99. The Writer (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008989
  100. Tasword Two (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008856
  101. SpeedScript source code
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch3.php
  102. SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch1.php
  103. Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/misc_cap/index.php
  104. Čížek V.3 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/br_man_ciz/
  105. Editor O26 (příkazy)
    http://www.museumwaalsdor­p.nl/computer/comp789_o26­.html
  106. Editor O26 (stránka na texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26
  107. Editor O26 (text editor, Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/O26_%28text_editor%29
  108. Textové editory pro mainframy
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily
  109. IDA
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor
  110. qed
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed
  111. qed (description)
    http://www.qef.com/html/to­olsdesc.html#qed
  112. Text editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Text_editor
  113. Line editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Line_editor
  114. The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
    http://www.guckes.net/vi/
  115. www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
    http://www.vim.org/
  116. Články o Vimu na Root.cz:
    http://www.root.cz/n/vim/clanky/
  117. Vim sedm – první část
    http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/
  118. vim2elvis (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/
  119. vim2elvis (2.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/
  120. History of the Text Editor
    http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html
  121. Interview with Bill Joy
    http://web.cecs.pdx.edu/~kir­kenda/joy84.html
  122. Hex Editors for Lin/unix
    http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/
  123. bvi Home Page
    http://bvi.sourceforge.net/
  124. bvi (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi
  125. vim (man page)
    http://www.linux-tutorial.info/modules.php?na­me=ManPage&sec=1&manpage=vim
  126. An incomplete history of the QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html
  127. QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed­man.html
Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Lupa.cz: Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

Vitalia.cz: 5 pravidel proti infekci močových cest

5 pravidel proti infekci močových cest

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Kterou dýni můžete jíst za syrova?

Kterou dýni můžete jíst za syrova?

Lupa.cz: Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Hackeři mají data z půlmiliardy účtů Yahoo

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

DigiZone.cz: Koncesionářské poplatky pro RTVS

Koncesionářské poplatky pro RTVS