Názory k článku Hodí kostkou a prostě vypnou datacentrum. Přežil by Facebook zásah hurikánem?
-
Pojem PoP je dost stary a vznikl jeste v dobe pred masivnim nastupem IP na liberalizovanych telekomunikacnich trzich v USA v souvislosti s propojovanim telefonnich siti. V cesku se vytvoril kvazipojem "propojovaci bod". Kazdy kdo se infrastrukturou zabyva by tento pojem mel znat. Neni vsak ostuda pokud clovek ktery je spis analytik na nepribuznem oboru nebo progros tohle nezna. Mne taky "monada" prisla jako sestra princezny bubblegum...
BTW: Uz dlouho jsem nepsal prispevek o nicem :-P
-
Facebook je trochu specifický v tom, co jeho datacentra dělají. Takže s tím vypínáním asi trochu výjimeční budou. Každopádně v podnikové praxi to výjimečné není. V USA na to dokonce mají legislativu. Nejsem si jistý kterých všech firem se týká, ale pro velké firmy spravující finanční transakce to každopádně platí.
Podle té legislativy se alespoň jednou do roka musí provést test, kdy se primární datové centrum natvrdo odpojí. Po odpojení musí automaticky dojít k přepnutí na záložní systém. Provede se sada testů. Po nich se opět připojí primární datové centrum. Automaticky dojde k synchronizaci a přepnutí na primární systém.
Ověřuje se:
1. Zda naběhne záložní systém (říkají tomu Disaster Recovery Box a obvykle bývá v jiném městě nebo i jiném státě)
2. Zda v záložním systému jsou veškeré transakce, které proběhly v primárním systému
3. Že v záložním systému lze pracovat
4. Zda po znovuzapojení primárního systému dojde k přepnutí na něj
5. Že se veškeré transakce, které proběhly v záložním systému, přepsaly do primárního systémuCo jsem se setkal s firmou pracující s AS/400, tak tam odpojení znamenalo vypnutí napájení switche a vytažení UPS ze zásuvky. UPS pak server sama řízeně vypnula, aniž by se o tom okolí dozvědělo jinak než tím, že spadlo síťové spojení. Rychlost přepnutí byla v nižších desítkách sekund a míra komplikací spočívala v tom, že uživatelům spadlo spojení a museli se znovu přihlásit do aplikace. U systémů s autologinem se to tedy projevilo jen tím, že třebas 15 sekund nefungovaly. Že rázem celá firma fungovala na serverech v Amsterodamu a ne v Londýně, nikdo kromě lidí z IT ani nepoznal.
Tak nějak jsem žil v domění, že tenhle test musí v USA alespoň jednou do roka absolvovat každá větší firma. Jenže teď když to hledám tak to vypadá, že firma si může svobodně vybrat, zda nějaký Disaster Recovery box má nebo ne. Teprve pokud se rozhodne, že ho mít bude, tak teprve pak pro ní začne platit zákonný požadavek na to ho jednou do roka otestovat. A můj neprávnický názor na americkou legislativu se nyní kloní k tomu, že vlastně jen musí otestovat, že tím nikdo nedokáže zfalšovat transakce - tedy že se nemůže stát, že by někdo překopl spojení, provedl transakce na záložním systému a po opravě kabelu by se ty transakce nějak ztratily.
http://www.informit.com/articles/article.aspx?p=677910&seqNum=1
-
Bohuzel korektni shutdown signalizaci z UPS neni real-life scenar pro DR (minimalne je naivne postaven). Casteji se stava ze treba cela UPS bouchne nebo bouchne vice jedna cela power rail ( vetsi systemy maji vice nez 2 privody ), nenaskoci nebo chcipne diesel ci pokud uvazujeme lidsky faktor (velmi opominana vec jako spatne zapojeni nebo soubezne prace na vice privodech) tak napajeni muze upadnout cele. A to se bavime jen pokud se jedna o izolovany system bez dalsich navaznosti jako externi storage apod.
-
Není pravda. Férové kostky nemusí být nutně platonská tělesa.
https://en.wikipedia.org/wiki/Dice#Rarer_variations
Dobré video na téma „fair dice“ :) https://www.youtube.com/watch?v=G7zT9MljJ3Y
-
Férová třístranná mince je krutě neférová. Ve videu, na které odkazovala Kate (díky za ně! a omlouvám se za ukvapený příspěvek na základě úvahy, že nádherná kostka ve tvaru fotbalového míče s 22 stěnami by nefungovala), matematik vysvětloval základní férovost (část dvě, minuta 5:25) jako rovnost sférických ploch na kouli opsané okolo mince, respektive kostky a zmiňuje, že to nesedí s pokusy a další fyzikou. Vychází mi poměr průměru a výšky D / v = √8, což by bylo fér v případě mince, která dopadá v náhodné poloze a výrazně nerotuje ani po dopadu neposkakuje, prostě se položí na tu stranu od hrany, kde bude těžiště. I tato poměrně tlustá mince má mnohem níže těžiště, pokud ležící naplocho než v poloze na obvodovém plášti. Energie potřebná k přechýlení ležící mince do nestabilní polohy je 11.66 krát větší než energie potřebná k přechýlení z polohy na plášti. Při házení takovou férovou mincí na nějaké natřásadlo by šlo dosáhnout nulové pravděpodobností, že zůstane ležet na plášti. Naopak z hlediska výšky těžiště by mince byla férová při rovnosti růměru a výšky, což je špatně z hlediska poměru ploch.
Podobný neférový problém by vznikl, kdyby pro sedmé datacentrum použili "férovou" sedmistrannou kostku z odkazu na Wikipedii a někdo ji hodil do sklenice s medem :-)
-
Popravdě to není můj obor, takže jsem to bral čistě laicky (pro nějaké testovací prostředí, ne obecně - v tom máte naprostou pravdu):
- máme dva extrémní případy:
1) dokonalá dvoustranná mince, která má nulovou tloušťku, takže pravděpodobnost dopadů je 1/2:1/2:0 (to poslední je dopad na plášť)
2) dokonalá "jednostranná mince" (nebo jak to nazvat v kontextu kostek), což je válec s nulovým poloměrem, takže pravděpodobnost dopadů je 0:0:1 (dopadne vždy nějakým způsobem na plášť, nikdy ne na podstavu)- podle poměru výšky válce a jeho poloměru se budou pravděpodobnosti měnit, přičemž (a to jen tak zcela amatérsky plácnu bez důkazu) to asi bude trojice monotonních funkcí (dvě shodné klesající funkce od 1/2 do nuly, jedna rostoucí od 0 do 1). Současně bude součet v nějakém bodě vždy roven 1.
- takže by měl existovat nějaký poměr h/r, kde každá z těchto funkcí vrátí přesně 1/3
-
Doklikal jsem se k videu, kde tohle ten borec vysvětluje. Ono to tak zčásti je. Ale průšvih je, že ten bod, kdy ti všechny funkce hoděj 1/3 je pro různý povrchy / prostředí / materiály jinde, takže bys dokázal vyrobit řekněme "kostku", která by fungovala ve vzduchu na tvrdý dlažbě na Zemi, ale u ne na Měsíci, nebo na Zemi na koberci...
-
Pardon, ale přijde mi to jako hrozný PR článek. Když si navíc uvědomím, co Facebook ve skutečnosti dělá, tak mi přijde, že si to odborný a kdysi hackerský server root.cz mohl odpustit. Kvalitní žurnalistika vypadá jinak než jako reklama na giganty s pochybným morálním kreditem. Ať je to alespoň v sekci PR anebo ať je to obecněji pojatá reportáž z Peering Days, která bude shrnovat témata a která ideálně poskytne třeba i prostor k nějaké polemice. Tolik můj názor.
-
Není to PR článek, protože za něj nikdo nezaplatil. Když o někom píšete, je normální, že uvedete jeho název. Těžko by se v článku dalo napsat „jedna nejmenovaná firma“.
Já sám nevyužívám ani jednu ze zmíněných služeb té firmy, rozhodně nejsem její fanoušek. Cílem bylo ukázat zajímavý příběh a jak se taky dají dělat zajímavé věci. Z Peering Days už vyšly dva jiné články pojaté jako obecnější reportáž.
-
Rozumím, jmenování firmy mi nevadilo. Akceptoval bych článek, pokud by měl podstatně hutnější technický obsah, obsahoval polemiku anebo byl alespoň byl v kategorii „PR“ nebo třeba „ze světa velkých korporací“. Ať už firma zaplatila nebo ne, je podstatou článku PR. Článek je pouze o té firmě a obsahuje jen hodně obecné řeči jak skvěle si firma vede v oblasti high availability. Ten příběh je dobře napsané PR, včetně všech atraktivních detailů (hrací kostka, hurikán...). I pokud je to stoprocentně pravdivé, je to současně i dobře vytvořený narativ. Tohle je potřeba vidět a je to podle mě evidentní. Novinář by se měl sám sebe pořád ptát, pod jakým je vlivem. V kontextu probíhající kauzy Facebook bych já osobně na publikování PR článku o Facebooku neměl žaludek. Tolik můj osobní postoj, který jsem měl potřebu ventilovat. Samozřejmě Vám jej nenutím.
-
Článek je zajímavý a pro mě podnětný. Je vidět, že požadavek na klimaticky odolné řešení bude čím dál aktuálnější, jak bylo vidět už při letošních jarních vichřicích. I přístup stavět systém jako blbovzdorný je sympatický. Bráno čistě filozoficky, dnešní HW má dost výkonu na to, aby se v případě nestandardních situací o sebe postaral sám - třeba v režimu ostrovního systému. A abych nezapomněl, Facebook nepoužívám.
ČLÁNKY DO MAILU