Názory k článku
Hrátky s LED a tlačítky pod Linuxem

Jen takový malý tip: Ty odpory jsou tam zcela zbytečné. Výstupy paralelního portu mají dost veliký vnitřní odpor na to, aby přežily trvalý zkrat, natož nějakou LEDku. Mám to vyzkoušené, bez odporů to svítí tak akorát a nic se tomu nestane.

A pak ještě jedna věc: Zapisovat přímo na port 0×378 je velice nešikovný přístup. V dobách DOSu to bylo OK, ale na Linuxu je daleko lepší využít už nachystaných ioctl() a program bude fungovat i na paralelním portu připojeném v USB (takový ten převodník asi za 400Kč) nebo i na druhém a třetím portu. Prostě na všem co vidí jádro.

Doporučuju kouknout do adresáře Documentation ve zdrojácích jádra, je to tam hezky popsané a po vhození odpovídajících symbolů do googlu vypadnou i pěkné příklady.

Pak taky tuším, že na abclinuxu.cz před nějakou dobou vyšlo pár článků na podobné téma.

Tak já toto řeším použitím knihovny parapin… Je to hezké usnadnění práce s LPT :-) je to dost snadno použitelné (set_pin(LP_P­IN[X]); clear_pin(LP_PI­N[X]); pin_is_set(LP­_PIN[X])) a možná by stálo za to v tomto seriálu parapin představit a i používat…

Jinak parádní seriál, díky

Jak uz jsem zminil v uvodu, budu to delat tim nejjednodussim zpusobem. Jednak protoze s tim mam zkusenosti (ani si nejsem jist, zda ty ioctl() existovaly v dobe, kdy jsem s tim zacinal; na 2. a 3. portu by to samozrejme chodilo, staci prepsat adresu – jsou v uvodu) a druhak proto, ze casem prejdu na zapojeni s atmegou8 a seriovym portem, ktera uz budou cista a universalni.

Pokud napisete nejakou cistou implementaci a vystavite ji tu, tak budu jedine rad.

Ja bych to prime zapojeni neriskoval. Jednou jsem si takto paralelni port odpalil.Paraleni port neni chranen proti zkratu. Ochranu proti zkratu ma seriovy port.

Tak to co pises je peknej blud a pletes si to se seriovym portem. Paralelni port proudove ochrany nema a zkratem ho posles rovnou do kremikoveho nebe.

Videl jsem tolik ruznych portu, ze bych to netvrdil tak kategoricky … navic se mi parkrat kratkodoby zkrat povedl.

Videl jsem i port, ktery mel tak male vystupni napeti, ze na nej nesly pripojit TTL chipy :-( …

Ale nikomu bych zkrat nedoporucoval, protoze zrovna jeho port to nemusi snest …

Žádné křemíkové nebe není, to je jen blud co androidum naprogramovali vyrobci, aby tak bez řečí dělali lidem otroky… :)

no ja si myslim ze ty rezistory maji vyznam predevsim jako ochrana tech diod mozna ze to jde i bez rezistoru ale je to zbytecne je tolik pretezovat…bezna dioda funguje pri 1,8 –2 V… ale to je ciste muj nazor…

Myslim, ze v tom je prave to kouzlo … vypada to skvele :-)

Presne! Krabicka to resi :-)

Jak jeden moj kamos hovori Kraicka je zaklad. aj nefunkcne veci hned vyzeraju lesie a mozs si ich dat do policky a ohurovat nastevy ;-)

Bílá led jsou obvykle tři led dohromady, někdy je to zblízka vidět – RGB.

Ale no tak. http://en.wikipedia.org/wiki/Phosphor#…

Mate pravdu oba – existuji obe varianty.

Psal „obvikle“, RGB LED povazuju spis za specialitku pro potrebu sviceni ani ne tak bile jako ruznymi barvami.

Jako že s něčím viklal?

Ale houby, nepsal obvikle, nýbrž obvykle

Chtel bych se zeptat autora tohoto clanku, zda-li by umel sestavit program, ktery by umel pocitat kola a merit cas na autodraze? Myslim, ze tento clanek je dobrym zakladem… Hardwarove bych to uz realizovat dovedl.

Kontakt na me je v prezdivce – predem diky!

PS: Kdyby nekoho zajimalo, jakou autodrahu mam na mysli: http://www.volny.cz/…ot_cars.html

Mozna by stalo za to se podivat na http://hw.cz/frc2009, treba by nekdo z organizatoru poradil …

Napsat takovy program neni nic sloziteho. Jedina otazka je, jak dlouho je sepnuty kontakt (nebo jak probiha detekce auticka) pri prujezdu auticka maximalni rychlosti.

Pokud by to bylo nekde pod 1/10 sekundy, tak byste si musel zacit hrat s RT Linuxem :-), nebo to napsat do jadra. A nebo tam dat klopny obvod, ktery bude preklopeny tak dlouho, dokud ho pocitac nevynuluje. Ale o to klesne presnost …

Pokud na to nespechate, prislo by mi pohodlnejsi resit tento problem s procesorem atmega 8.

Má smysl řešit měření pomocí PC ??? Na takovéto měření je lepší použít jednočip a obohatit o display. Přijde mi zbytečné, aby kvůli autodráze běželo celé PC. Maximálně sehnat starý notebook 286 nebo 386 a použít ho pouze pro zobrazení, ale z důvodu časování se to bez jednočipu neobejde.

No, tady by asi bylo lepsi snimat preruseni napr. ze serioveho portu. Mozna by k temto ucelum sel ohnout LIRC (http://www.lirc.org/), ktery pri pouziti snimace na seriovy port dela efektivne to same – kdyz prijde preruseni od seriaku (sepnute prijimacem infracerveneho signalu), tak nekam zaznamena timestampu, ktera pak jde do userspace.

Mozna uplne v prvni fazi by stacilo postavit si na LIRC strankach popsany infraprijimac a misto vysilace dat smerovou infraledku ktera by smerovala na ten prijimac pres autodrahu a byla prerusovana prave koly auticek (vlastne opticka zavora) a pomoci programu ‚mode2‘ z distribuce LIRCu si nechat vypisovat pulsy :-) I kdyz autori LIRCu asi netusili ze by to nekdo mohl pouzivat takhle, treba by to fungovalo..

Blby je ze na modernich PC se uz seriak tolik nevyskytuje, ale furt se daj koupit seriaky do USB (ale tam zas nevim jak je to s latenci, jestli ty auticka pojedou hodne rychle tak by to mohlo zkreslovat mereni…)

No, jen jako napad ktery se da ozkouset za 30 kc…

Já určitě ne, protože na to nebudu mít čas – budu si hrát s těmi srandičkami :-D

Timto bych chtel podekovat autorum ohackovavace (http://nlp.fi.muni.cz/cz_accent/), bez nehoz by tyto clanky nikdy nevznikly, nebot root (myslim) neprijima clanky bez diakritiky.

Ohackovavac samozrejme nechape vyznam, takze doplnuje diakritiku vsude, kde to jde (moc hezky vypadalo ‚doně‘ na konci bashoveho cyklu). A tohle jsem prehledl. Doufam, ze to nikoho moc nezmate.

Tak me napada … nestalo by za to navrhnout jednoduchou desticku s atmega8/32, pripojitelnou k PC pres USB (SW emulace), s predinstalovanym bootloaderem a vyvedenymi porty a kousem bastlpole? A mozna PTC pojistku na napajeni?

Myslim, ze neco takoveho dovedu nakreslit za odpoledne, samotnemu by se mi to obcas hodilo. Na SW uplne nemam cas, snad jen na nejaky trivialni.

Jako firma bychom dovedli zajistit vyrobu a osazeni, a snad i nejakou formu doruceni zajemcum (no jo … ale treba to muzu svest na blizici se krizi ;-) )

Na to uz existuje treba arduino. Ale myslim, ze pro zacatecnika je lepsi, kdyz muze vzit soucastky za 10kc a zkusit si, ze to opravdu s tou jednou diodou blika …

Vyrobit plosnaky budu potrebovat na programator atmelu, takze nabidky rad vyuziju. Fakt je, ze ta programovaci atmega by sla prepnout do rezimu, kdy pujde z pocitace primo hybat jejimi nohami a dat tam vystupy …

Nasel jsem tohle: http://metalab.at/wiki/Metaboard

Sice se mi to moc nelibi, ale je to hotove. Plosnak vyjde asi na 100kc (pri 20ks), ostatni soucastky pod 150Kc (pravdepodobne pod 100, muzu poptat). Je to cele klasicka montaz, takze to jde osadit i trafopajkou – jako kit Je pro to bootloader, takze odpada problem s programatorem, staci mit predprogramovany procesor a dalsi aplikace se jen nahrajou.

Musim rict ze se mi libi toto hardwarove reseni z nekolika duvodu:

1. Nemusi se to programovat. Programovani je potencialni zdroj chyb, nekompatibilit s operacnim systemem, distribuci, kombinaci verzi knihoven atd. Desi me predstava, ze kvuli tomu ze mi nepujde zkompilovat programator budu muset upgradovat nejakou knihovnu ta posere neco dalsiho budu muset upgradovat pulku systemu a treba se to cele rozesere a prestane bootovat.
2. Je to obviously bugfree. Od Atmelu nejsou hardwarove zdrojaky (proprietarni produkt) takze ho nelze zauditovat.
3. Mensi slozitost, elegantnejsi, lepsi pomer funkce/slozitost
4. Lepsi moznost sestavit z odpadu → ekologictejsi
5. Atmel typu XXX se muze stat obsolete. LEDky odpory a draty tezko.
6. Prijde nejaky rusivy EM impuls, ATMEL se muze poblaznit a dostat do nejakeho chyboveho stavu, kdy sice stale obcerstvuje watchdog, ale nefunguje spravne. Vlivem mzikoveho externiho pusobeni tak vznikne porucha nekonecne dlouheho trvani
7. Dle meho odhadu levnejsi soucastky.

Parádní článek. Díky moc!

Jojo, paráda :-) (sice jsme kdysi tohle zkoušel, ale snad mě tyto články dotáhnou dále)

Strašně bych jásal, kdyby mi například někdo vysvětlil, jak vyrobit vlastní ISA kartu… google mi neporadil…

ISA je dnes dost prezitek, na co by to melo byt? Nekde bych dovedl najit diplomku, kde se vicememe resilo pripojeni 8051 na ISA, byly tam 2 GALy, snad by se to veslo do jednoho.

Ale dnes na vetsinu aplikaci staci USB, takze asi neni co resit

No kdysi vydalo nakladatelství BEN knížku, která se tímto poměrně dost obšírně zabívala. Jenže už si nepamatuji název a nevím ani jestli je ještě k sehnání.

Nicméně byl tam popis veškerých (v té době) známých slotů, včetně PCI, nebo ISA…

ISA kartu jsem delal … ale otazka je, jestli to ma dneska jeste smysl. Nejake navody sem dam, ale fotka nebude a mozna v tom bude nejaka ta chybka. Delal jsem jenom 8-bit a nejsem si treba uplne 100%ne jist tim, jak se resi 16-bit provoz (mam to nactene, i jsem takovou kartu kreslil, ale uz jsem ji nikdy nevyrobil, takze jsem to nevidel na vlastni osciloskop).

PCI karta uz je mnohem vetsi maso :-( …

Díky za super seriál.

Měl bych coby laik otázku – existuje nějaký chip (nebo raději celá stavebnice, která by se dala koupit), který by se dal připojit na USB a k němu připojit pár tlačítek?

Mám namysli něco jednoduchého, k čemu by člověk nemusel mít další záležitosti jako programátor apod.

Existuje FT232 – prevodnik z USB na seriak. Asi by slo nejak sikovne cist ridici piny.

A podle tohoto: http://asix.cz/ftusbic_bm.htm to umi FT245. Ale nikdy jsem s nim zatim nic nedelal. Ale az budu mit trochu volneji, tak si ho koupim a treba v nekterem z budoucich pokracovani bude …

Jinak existuje arduino – prodava se i osazene – pripoji se k USB a programuje se primo pres to USB (je v nem bootloader).

To arduino vypada fakt dobře, díky.

Pokud by někoho zajímaly ceny, distributor v SK: http://elektromodely.com/modely/shop.php?…

Po zkusenosi s USB zarizenimi se okamzite musim ptat – kolik to FT232 ma bugu, jak casto se to zasekava a jak casto restartuje? Se kterymi vsemi odstavci USB specifikace je nekompliantni?

V posledni dobe to neni tak zle … mame tu asi 50 zarizeni na FT232B, jedou pres 12 hodin denne, za posledni rok nebyl hlasen zadny problem. A komunikace jede porad, 2B vyzva, 2B odpoved cca po 50ms.

Je fakt, ze bylo treba pouzit d2×x drivery, s VCP nejake problemy byly. Ale mozna to vyresila nova verze driveru.

http://www.arduino.cc Presne ono, je to deska s jednocipem, pripojitelna pres serial nebo USB. A neni potreba programator, cip obsahuje bootloader…

Eh, sorry, pozde :-)

Mna by zaujimalo, ako by sa dal pripojit snimac teploty, tak aby som mohol zaznamenavat cely den teplotu a potom to napr. to vykreslit do grafu. To bude treba asi zlozitejsie zapojenie, ale aj tak by ma to zaujimalo…

Teoreticky by vám k tomu mohl stačit termistor a jednoduchý A/D převodník (prodávají se jako čipy). Ale asi už bude poměrně veselejší to naprogramovat. Někde mám takový převodník popsaný, pokud jej najdu šoupnu sem odkaz :)

OK, vdaka. Ono na to existuju priamo dake obvody (krabicky). Len to ma protokol, ktory neviem ci „uriadim“ na paralelnom porte.

http://www.papouch.com/…/_detail.asp?…

Leze z toho teplota v plain textu.

Tak, plním slib. Typ IO jsem našel, je to MDAC 08. Trochu jsem s ním experimentoval, když si pohrával s myšlenkou udělat si z PC Multimetr. :)

:-) Tak na tomhle obvodu jsem mel postavenej svuj prvni a/d prevodnik … dokonce s presnou referenci, vstupnim multiplexerem a na paralelni port .. Ale to byl rok 92 nebo tak nejak :-)

No, je faktem, že je tu dlouho ( Já s ním pracoval někdy v roce 2004 :) ), ale mám dojem, že se dá pořád koupit (možná pod jiným značením). Myslím, že na tak jednoduchou aplikaci je ten integrák značka ideal. Jinak určitě by se dal najít nějaký ekvivalent…

No nevim … je k tomu pridat nejaky prevodni algoritmus (na postupnou aproximaci byl nejaky 74×x, vicemene posuvny registr, jde to i pres ten paralelni port), referenci, komparator, mozna vstupni zesilovac.

Atmel za par korun ma vicekanalovy 10 bit A/D, nektere umi diferencialni vstupy a zasileni. Nejmensi jsou v 8pin (dnes uz 6pin) pouzdru.

Ale je fakt, ze ja uz dnes pouzivam atmel i tam, kde by bohate stacila 555ka. Pro ten atmel sahnu do supliku ;-)

Byla jeste MDAC565 12-bitova stou jsem si jednou postavil zvukovku 12-bitovou :)

Teplomer bude … asi za 40kc :-).

co treba tohle: http://www.obdev.at/…ylogger.html a pripojit termistor nebo primo http://www.stahlke.org/…temperature/

Jen tak na okraj, průsečík tečny exponenciály v nekonečnu s osou napětí je nekonečno a k tomu má prahové napětí diody hodně daleko.

Omlouvam se, mela to byt osa, kde je nulove napeti, takze osa proudu.

Kdyz tak nad tim uvazuju, tak by to ani tak nebylo v nekonecnu, protoze je treba pripocitat vnitrni odpor te LEDky.

Vecsina novych pocitacov a vsetky (99,99%) notebooky novsie ako 3 roky uz paralelny port nemaju. Uvital by som tu aj nieco pre seriak alebo usb port.

keby si poctivo čítal, tak by si vedel, že aj na serial a usb dôjde, a paralel tu je len z dôvodu jednoduchosti – pre nedočkavých, ktorí rýchlo chcú vidieť výsledky

Je rozdiel medzi popularizačným štýlom autora, ktorý má za účel nadchnúť a povzbudiť, a medzi Tvojim vysneným exaktným sterilným nalešteným štýlom, ktorý by dokázal len uspať a znechutiť. Ja som radšej za ten prvý. ;-)

kazdy jednou zacina. krome vysoce odbornych clanku pro pokrocile ctenare je fajn kdyz existuje i siroka knihovna clanku pro zacinajici.

takze dik za tyto clanky pro zacatecniky v bastleni.

odbornik nebude vytykat autorovi jednoduchost a zamereni na zacatecniky, ale vytkne pouze fakticke chyby, ktere by mohly zacatecnika zavezt spatnym smerem. coz belzebub neucinil a kritizoval jen povrchni problemy.

ano to vsechno si zacatecnik v nejake podobe prozije a pokud ma opravdovy zajem tak ho to neodradi a casem se na sve zacatky podiva s nostalgii a usmevem. a vubec neva. ze na zacatku propalil ubrus nebo nedokazal nastavit a spustit x server jako ja pred 12 lety.

Souhlasim. Podobne zacinala vetsina lidi v dobe kdy nebyl internet a co sis neprecetl v ABC to si nevedel.. V dnesni dobe si clovek na netu muze najit tuny navodu. No a cilem tech navodu, tutorialu, nebo jak tomu rikat, je eliminovat tohle srani. Coz myslim ze tenhle clanek nesplnuje.

Koncepce:

Te, ze paralelni port nema dnes vetsina pocitacu je moz pekny argument. Ale kdyz sem nacpu FTDI232 a Atmegu8 do prvniho clanku, tak se na to kazdy koukne a rekne si „hezke, ale moc slozite … a k tomu programator atmelu za 1500kc“ a nezkusi to. Ten, kdo to zkusi bude zkuseny bastlir a ten uz to vicemene nepotrebuje.

Jestli se vam nelibi paralel, tak to proste nectete, dokud tam nebude seriak a USB. Ale pak se zase budou objevovat komentare, ze to je moc slozite a jestli by to neslo nejak zjednodusit …

Zapojeni:

Jde o princip, nebo o nejkrasnejsi binarni hodiny na svete? Schvalne je to proto, ze nebudu kvuli serialu letovat neco, co vubec k nicemu nepotrebuju.

Program:

Nejjednodussi prasarna, jaka jde udelat. Myslim, ze ppdev se objevil az v kernelech 2.4 (mozna, ze ve 2.2 uz byl jako patch mimo radu, nevim) a ja tohle delal s 2.0.38. O tom, proc jsem vybral PC jsem psal v uvodu. Odpalit PC nenasere tak, jako alphaserver (i ten ma paralel), nebo SGI. Kdyz cokoliv pripojuju ke svemu DS-20, Alphaserveru1000, DEC3000, iBooku G4, RS6000, MicroVAX3100, TS7250, Voipac PXA270 a dalsim, tak to nejdriv zkousim na nejakem starem pentiu 100, nebo jinem kramu, pokud to jde. A pokud ne, tak se to snazim alespon oddelit, nebo dukladne promerit.

Pokud je vas psychicky stav tak spatny, ze nesnesete pohled na paralelni port, doporucuji vam preskocit prvnich par dilu (a pak nenadavejte, ze to na vas je slozite).

Shrnuti:

Nejsem pisatel clanku na hlavni pracovni pomer – nebo mi to alespon nikdo nenabidl. Takze se snazim uvest lidi do toho, jak zacit. Sice mam v planu specialne kvuli tomuhle serialu neco zbastlit (protoze me to zajima), ale rozhodne kvuli jedne force nebudu bastlit znovu kazdou testovaci blbost, kterou jsem kdysi potreboval na pul hodiny.

Muzu vam posilat schemata, vy to zbastlite hezky (zadarmo), poslete fotky a budou tu hezci. Co vy na to?

Urazka autora komentare: Do prdele bezte sam a predtim si poradne prectete uvod.

Ten konektor portu do pole nedate, takze je potreba spajet minimalne kabel k tomu konektoru …

Jak jsem jiz psal, s ppdev nemam zadne zkusenosti a s paralely uz nedelam. Snazim se presentovat veci, o kterych na 100% vim, ze chodi a mam je nekolikrat vyzkousene. Samozrejme, ze si ted muzu precist neco o ppdev, ubastlit s tim nejaky hello world a dat to sem (driv, nez pristi tyden se k tomu stejne nemam sanci dostat), ale vim ja, jestli to chodi opravdu vsude, nebo jenom na tom jednom pocitaci? Nevim. Klidne muzu mit stesti a napsat prasarnu, ktera mi bude nahodou chodit a nikomu jinemu ne. A ja nebudu vedet proc. Muze to byt portem, verzi kernelu, parametry kernelu, distrem …

Pokud mate s ppdev nejake prakticke zkusenosti, rad zverejnim vas kod (nebo ho zverejnete v diskusi), myslim, ze to bude prinosem pro vsechny zucastnene.

Nenechte se otrávit, seriál je výborný a je dobře, že jste začal tím, čím jste začal!

Diky.

Obavam se, ze od paralelu v tomto serialu utecu driv, nez bude vetsine ctenaru mile :-(. Ale ten programator atmelu v tom bude … aby slo postoupit na dalsi level bez nakupu profi programatoru, jako je treba tento: http://www.gme.cz/cz/index.php?… (1600kc a to ani nevim, zda funguje v linuxu … ale asi ano).

Neutikejte.. aspon ja nepicuju kvuli paralelnimu portu (souhlas ze na tohle hrani je idealni), ale picoval sem jenom kvuli zpusobu jakym ste na nej pristupoval.

No kdyz se atmely daj programovat pres paralelni port pomoci 5 dratu (reset, miso, mosi, sck, gnd) a 3 odporu, tak to tam napiste, ne? A funguje to i pomoci paralelniho portu do USB :) (aspon avrdude). To myslim pro zacatecnika staci vic nez dost. Naklady: 1× DB25, 3× 220R odpor, par dratu a nejakej idealne 2×5 pin samice konektor (pro nepajivy pole ani to neni potreba) – tj pro lidi co maj doma nejakej PC srot zadarmo, jinak tak 30kc..

A ted jak sem uz ospalej a na mekko, tak na zaver omluva autorovi: i kdyz trvam na tom co se mi nelibilo, s posilanim do prdele sem to posral, takze se vam omlouvam.

ale uvedomujes si, ze s tou vulgaritou sis tady udelal skaredou povest a priste uz budes bran jen jako drznou a nikoliv jako pripadny znalec.

ale to je v poradku ja sem drzoun a prudic :)

Paralel do USB jsem nikdy v zivote nedrzel v ruce … a vzhledem k tomu, ze jsem videl, jak se programuje atmel po seriaku (bitbanging ridicich signalu) v USB, neveril bych, ze to prez ten paralel v USB pojede. Pres ten USB seriak se to programovalo asi 20 minut. Takze jdu ten port sehnat a zkusit to. Diky za tip.

Programovani peti draty a tremi odpory mi nejak neslo (mozna blby port), takze jsem si postavil programator se ctyrmi hradly, kondenzatorem a asi sedmi odpory (jinak je to uplne totez) a s tim to bylo skoro vsude bez problemu. Pouzivam uisp. Jenom v jednom notebooku to neslo ani s tim … To schema tu zverejnim. Nicmene za predpokladu, ze ten programator na portu prez USB nechodi, je logicke nejdriv zverejnit LEDky a teprve pak programator. Od jednodussiho ke slozitejsimu.

Omluvu prijimam a jestli mate nejake prakticke zkusenosti s ppdev, tak si myslim, ze se tu vsichni (vcetne me) radi pouci.

ten paralel do USB sice nema tak presny casovani, ale jednou sem to uspesne pouzil pro preprogramovani attiny13 (ten ma tak malou flashku ze ani nevim jestli to slo nejak pomalejs..) – prave na notebooku kterej sice paralelni port mel, ale daval jenom asi 2V, coz nestacilo.

jinak 5tidratovy zapojeni (uisp tomu rika tusim DAPA) funguje i bez tech odporu (ale to uz je dost prasarna), ale fakt je ze na tech paralelakach kde je moc maly napeti (typicky notebooky) to nepude

ppdev se pouziva strasne jednoduse – otevru soubor /dev/parport0 (1, 2…) a zapisuju do nej, ctu z nej pripadne ho nastavuju pomoci ioctl – viz http://www.linuxfocus.org/…5/ppdev.html

posledni poznamka – od jisty doby sem zanevrel na uisp a pouzivam avrdude – s uisp sem casto musel programovat vickrat a presto se nekdy cip nenaprogramoval – subjektivne mi pride ze avrdude funguje lip

Paralel na USB uz mam, tak jsem zvedav. Doufam, ze se k tomu dneska vecer dostanu …

Diky za odkaz na ppdev.

uisp – od te doby, co jsem ten port oddelil hradly – mi fungoval vzdycky bez problemu. Ale jestli nepobezi s tim usb portem, tak zkusim avrdude.

Nechodi to ani s uisp, ani s avrdude (ktere, jak se zda, neumi autodetekovat typ pripojeneho procesoru, ale tak daleko jsem se nedostal).

Zbytek si prosim prectete na http://pastebin.com/m72ff8dbc protoze root.cz se domniva, ze v tom jsou jakasi zakazana slova (fakt by me hodne zajimalo, co v tom seznamu zakazanych slov je a kdo ho delal)

Nechodi to ani s druhym paralelem do usb (delock USB 1.1 Parallel adapter), takze prez petikilo jsem vyhodil do kanalu a z toho nesmyslu muzu tak maximalne ustrihnout kabel a pouzit ho na FTDI :-( …

Z toho plyne pouceni: PARALEL NA USB NEKUPOVAT. Belzebubovi to na jednom chodilo, me na dvou ne … pro zacatecnika idealni situace, kdyz nevi, jestli ma chybu v necem, co udelal sam, nebo nechodi port.

Oba porty se detekovaly, vytvorily si zarizeni /dev/usb/lp0 … a na obou to hlasi, ze nemuze provest ioctl. uisp vyuziva ten ppdev, o kterem se tu v souvislosti s temito porty mluvi. Tim si jsem jist, protoze jsem kvuli nemu asi 10× prekladal na jednom pentiu 100 jadro (2.2 nema ppdev, 2.4 na tom nebootovalo, ale ja jsem si porad myslel, ze mam neco blbe … no a nejnovejsi 2.6.10 se nakonec chytla a mela i ppdev).

Pan Belzebub se za posledni tri dny nevyjadril … nbo … popravde receno, ani se mu nedivim, dnes jsem se primo od autora linuxoveho driveru pro USB paralel dozvedel, ze bitgangovat umi pouze jeden jediny chip a port s timto chipem uz dneska davno nejde koupit. Vsechny ostatni se hlasi, jako USB tiskarna a da se s nimi komunikovat pouze protokolem tiskarny (asi nemusi byt uplny).

Takze jsem tech 540kc skutecne hodil do kanalu …

Opravdu by me zajimalo, jestli pan Belzebub odhadl, ze by to fungovat melo a napsal to sem, nebo jestli opravdu ma port s tim jedinym chipem, se kterym to chodi …

+1 Přesně tak.

Nehledě na to, Paralelním portem ještě pořád spousta PC vybavena je. Už jen kvůli tomu, že ještě pořád použivá spousta LPT tiskáren. A myslím si, že nejdřív je potřeba zvládnout pár příkladů na něm – protože se asi nejjednodušeji popisuje a vysvětluje.

A pokud to pár lidí nezajímá, tak ať si počkají až budete probírat USB. A pokud někdo tu o někom vykládá, že nic neumí, tak ať laskavě předvede ty své. Jinak jsou to jen kecy o ničem…

Yokotasi musim rict ze prispevek belzebuba me nasral, prijde mi to jako nefer kritika.

To zbastleni primo na kabel se mi nelibi, protoze kabel je ohebny a hrozi ze se nekde neco dotkne a nastane zkrat. Moje oblibena technika je, pokud se mi nechce srat s univerzalnim tistakem nebo nepajivymi nekontaktnimi poli, naletovat to zemema na kus pocinovaneho plechu. Jde vystrihnout i z plechovky od buraku, rajcatoveho protlaku, merunkoveho kompotu, plechovych kanystriku od redidel a jedleho oleje, nebo ukladaci krabice IKEA EMU.

Treba neco predvede …

Ja vim, znam ronju :-). Kdyz jsem tohle bastlil na ten test, tak jsem byl rad, ze jsem nasel to, z ceho je to zbastlene.

Dalsi fotky uz budou na univerzanim tistaku :-).

Milý Yokotashi, seriál je velmi zajímavý, nenechte se trotlem belzebubem znechutit. Takoví se vždycky najdou. Kdybyste psal úvod do programování, tak by vám nejspíš vyčítal, že není objektový, nepoužívá dependency injection a inversion of control a neuchovává data v databázovém serveru.

Na rootu se objevuje vic a vic „autoru“ ktery neumej skoro nic a vetsinu clanku maji napsanou na zaklade neceho co zkusili den predem nebo co si precetli na wiki.

Všichni, kdo Yokotashiho znají, potvrdí, že je to zkušený praktik a v oboru se vyzná. Prostě jen nepovažuje vzhled za důležitý. Jestli chcete, říkejte „Yokotashi je čuně“ (to mu určitě nebude vadit), ale neříkejte „Yokotashi to neumí“, tím jste za blba.

Kdo to neumi, ten to uci (=pise „navody“ na rootu).

Pokud vám připadá úroveň roota nízká, proč ji nepomůžete zvednout tím, že sám napíšete nějaký kvalitní článek?

Jste chytrý jak Marx s Engelsem :-)))))))))))))­))))))))))))

Pokud by to bylo málo, přidejte i soudruha Gottwalda. Tím rozhodně nic neskazíte. Nakonec ani ten parport

Ja sem si navrhnul a vytvoril vlastni projekt s Atmegou16

http://cs.wikipedia.org/…:Arduelo.jpg

je to klon znameho Arduina a je s nim plne kompatibilni funguje to i s tim jeho jednoduchym IDE a naprogramovat v tom blikajici ledku je prace asi na pul minuty :))

Vyrobil jsem 4 kusy ktery se u me ani neohraly. Pripojuje se to pres usb a funguje to docela pekne.

vsechny podklady jsem vytvoril v programu kicad jako free a pokud si to chcete vyrobit tak vsechny podklady jsou zde:

http://pcb.firenet.cz/…/arduelo.zip

autorovi mnohokrát děkuji.mým takovým malým snem je sestrojit robota,který by byl nějakým způsobem z pc ovládán a i zpátky posílal nějaké informace třeba z čidel, takže doufám že mi tento seriál nějak pomůže ho uskutečnit

pokud si chces hrat s roboty, tak nemusis cekat na dobu az si budes umet postavit robotove hardware, ale muzes uz zacit trenovat programovani virtualnich/sof­twarovych robotu.

http://robocode.sourceforge.net/

http://www.robomind.net/en/index.html

Možná to je trochu off-topic, ale nemáte někdo zkušenosti se zprovozněním LCD z notebooku, kterému odešel motherboard? Případně kde hledat tipy/návody apod.

Myslim, ze je daleko snazsi sehnat funkcni NB. Dokumentace k panelu se ve vetsine pripadu bude dost tezko schanet.

Obecne se do LCD posilaji RGB data, hodiny a synchronizace. A asi i generator budiciho napeti bude na motherboardu. Pokud nedodrzis casovani, pak panel shori (nesmi se nechat zapnuty bez hodin). Taktovani bude 60Hzpocet pixlu, i RGB data muzou byt multiplexovana (3 vetsi takt). Znamy na to kdysi delal diplomku (graficka karta pripojitelna k jednocipu s vystupem na prumyslovy panel, postavene na FPGA) a rozhodne to nebylo trivialni (jeden z nejlepsich hardweraru, co znam).

Pokud se povede najit dokumentaci k displayi, nebo omerit komunikaci na osciloskopu a logickem analyzatoru, pak tu je nejaka sance (otazka je, jak moc je shorely MB). Bez dokumetace a mereni bych se snad ani nesnazil ztracet s tim cas …

Ja to ani nezkompiloval :-(

Co vypise ‚make par_in‘, nebo ‚make par_out‘?

Pozor, musite mit HW paralelni port a spravne nastavit adresu (v tom zdrojaku je adresa prvniho – nejbeznejsi), viz. uvod.

$ ls Makefile par_in.c par_out.c parport.h

$ make par_out gcc -O2 -Wall -ggdb -c par_out.c -o par_out.o make: *** No rule to make target `parport.c', needed by `parport.o'. Stop.

$ make par_in gcc -O2 -Wall -ggdb -c par_in.c -o par_in.o make: *** No rule to make target `parport.c', needed by `parport.o'. Stop.

$ ls Makefile par_in.c par_in.o par_out.c par_out.o parport.h

$

Omlouvam se za to formatovani, tady je to dobre.

Redakci jsem sice poslal vsechno (ted jsem se koukal do toho archivu) … ale zapomel jsem do clanku napsat odkaz na parport.c

Omlouvam se vsem, kteri se to pokouseli neuspesne zkompilovat. Priste budu muset udelat nejen korekturu na preklepy, ale i na soubory.

Je to tady: http://pastebin.com/f401e1d9 prvni radek samozrejme neni soucasti zdrojaku.

Ze se na takové zodpuštěním VOLY nevykašleš. Tady na Rootu se stalo už téměř sportem zhodit každého kdo se snaží něco udělat nebo ukázat. Pokračuj, jak jsi se mohl v diskuzy dočíst, tak svoje čtenáře, kteří se těší na další článek (včetně fotografii) už máš a jak to vypadá není jich zrovna málo a jak je vidět další ještě přibívají.

A na tyhle dementy co si léčí osobní problémy tím, že to zhazují se prostě a jednoduše vys… ;)

Jojo presne ja uz se taky tesim, az Yokotashi vyda dalsi clanek a budu mu v tom moct hledat hnidy. Budu moct tim vylepsovat svoje ronjove sebevedomi. Treba demonstruju, ze znam nejaky zapadly obskurni detail nebo kuriozitu, ktery jsem se nahodou pri mudrovani jak Ronju navrhnout dozvedel, a Yokotashi ho nevi! :)

Vite, on neni moc problem v tom, jak to vypada. Kdybyste videl nektere nase produkty v prvni fazi vyvoje, to je hnus neskutecny (byt' se jedna mnohdy o miniaturni soucastky typu QFN32 apod.). Sam jsem mel DAC na paralelni port udelany velmi podobne, v prvni verzi nebyl ani pajeny!

Problem je v tom, ze nejaka soucastka ma definovane urcite parametry a ty vy prekracujete. To je asi tak, jako kdyz zapojite MCU na nestabilizovany zdroj (a mimo napetovy rozsah), tak zrejme nejak bude fungovat. Jenze pak k tomu date ruku a MCU se restartuje. Nebo obcas vyskoci zahadne z nejake smycky, apod. Nebo mu shori nejaky I/O pin. No a to presne delate vy.

Asi by neslo rict nic na clanek, kde byste zacal OK- pro jednoduchost si vezmete srotovy pocitac, ktery mozna odpalite, a pripojime si na port LEDku naprimo. LEDka za 5 minut uz nesviti? Pokud odesla LED, vymente. Pokud pin LPT, pouzijte dalsi. Vidite, ze je nekde problem. A ten problem je v … tak to vyresime takto …

Dle meho nazoru by bylo spis dobre pro takove pokusy pouzit nejakou desku typu Arduino (http://www.arduino.cc/ ), kterou si pro jednoduchost muzete pripojit i k monitoru a klavesnici (http://www.microvga.com ;-) ).

Nicmene urcite pokracujte, nekomu to 100% pomuze. Akorat bych doporucoval, aby k tomu napsal vzdy komentar ci oponenturu nekdo znaly.

Co presne kde prekracuju s ledkou a odporem 1k2? Krome toho, ze LEDka sviti mene, nez by mohla? Co ma shoret a proc?

Obyčejný ne-radioamatér zase když už prudí, tak napíše „S 2 promile“.

Třeba by to Yokotashi taky zvládl i se dvěma promile? (Já osobně si myslím, že ano.)

Nicméně, Technikrate, je tu jedna podstatná věc: on nebyl líný napsat článek (a to správně česky!), vyfotografovat ta zapojení, a nést svou kůži na trh. Co jsi udělal ty, když jsi tak chytrý?

Paradni clanek, nejsem sice uzivatelem Linuxu dlouho, ale toto je presne co jsem od Linuxu ocekaval! Nemuzu se dockat pokracovani! Mimochodem pokud by Linux byl pouzit jako ridici system neceho. Jak je to s licenci? Lze legalne nejakou takovou aplikaci pouzivat a popr. i dal prodavat? Mam nejake mlhave napady jak by se to dalo v praxi vyuzit.

„Jak je to s licenci? Lze legalne nejakou takovou aplikaci pouzivat a popr. i dal prodavat?“

Pokud je dany software pod Licencí GNU GPL, pak máte nárok takovou aplikaci jakoliv využívat, modifikovat, máte právo na zdrojové kódy k danému software. Smíte jej i dále šířit, ale musíte jej zachovat pod licencí GNU GPL – to znamená nemůžete už chtít poplatek za software samotný a za jeho používání a musíte dalším uživatelům poskytnout stejná práva jako máte vy sám (včetně modifikované verze). Na této licenci je založena drtivá většina linuxového software v distribucích.

Další licence která vás asi bude zajmat je GNU LGPL, která ke stávajícím právům přidává ještě jedno : Můžete využít API daného software ve svém projektu a ten vyvíjet pod vlastní licencí. Vše ostatní co se týče daného software pod LGPL je zhruba stejné. Proto je většina knihoven vyvýjena právě pod touto licencí.

Popsal jsem to vlastními slovy a dost volně, doporučil bych k hlubšímu studiu začít zde : http://cs.wikipedia.org/wiki/GNU

V Linuxu se používájí i jiné licence (včetně propertialních) software, tam je potřeba si nastudovat text licence ke konkrétnímu software.

Linux jako ridici system pouzit jde i nejde. Zalezi na tom,, jak rychle je to, co ridite. Pokud nevadi, ze to nekdy o desetinu sekundy ujede (treba rizeni teploty v nekolik aterrariich), tak to pouzit jde. Spalovaci motor uz tim ridit nejde.

Dalsi moznost je pouzit RT linux, tam se da dostat na vyrazne presnejsi casovani a i kdyz jsem s nim pri testu zazil pomerne dost problemu, tak lze rict, ze pokud vam tam pobezi jeden proces s RT prioritou a jeden proces k tomu rizeni (idealne kazdy na svem jadre CPU), tak nemate problem. Problemy nastavaji pri vysoke zatezi a vice RT procesech (tyral jsem ho, co to slo …) na malo jadrech (1–2).

CO se tyka licence, tak to, co jsem zde zverejnil (jestli tak male a zakladni kousky kodu ma vubec smysl licencovat) je GPL. A pokud byste to chtel prodavat … tak jednak jde prodavat i GPL (se zdrojaky) a druhat to stejne budete muset prepsat, takze budete auterema muzete si to licencovat, jak chcete. Pokud to chcete prelicencovat, tak si jenom musite dat pozor na knihovny – pouzit jen LGPL a BSD knihovny.

Diky za vysvetleni. Pro ucely pro ktere, bych to chtel postacuje presnost v radu s, takze nepresnosti v radu 100ms me netrapi. Jinak predpokldam, ze problem s licenci by slo vyresit i tak, ze by byl SW zdarma, ale zpoplatnenim servisu a HW. ne? ;-) Jinak neztracejte cas dopisovanim s lidma, co Vas kritizujou a radeji pripravujte dalsi clanek pro spokojenou vetsinu!.

Na zaver si dovolim doplnit belzebuba:„Opet se tak potvrzuje zname rceni: Kdo neco umi, ten to dela. Kdo to neumi, ten to uci.“  – A ten kdo to neumi a nedokaze ani ucit, tak to aspon kritizuje!

Kdyz sw zustane pod GPL, jde bez problemu zpoplatnit servis a hw. Dokonce jde zpoplatnit i sw, ale nesmite nikomu, kdo to koupi, branit v tom, aby to prodaval (nebo rozdaval) dal …

Co se tyka tech presnosti, tak by to chtelo nejake delsi testy … myslim, ze normalni kernel nezarucuje nic. Ale vzhledem k tomu, ze na nem normalne chodi zvuk, tak kdyz na tom pocitaci nepobezi nic jineho a pocitac se bude flakat (bacha na crona, updatedb a podobne), tak je to v pohode. Samozrejme je otazka, co se stane, kdyz se to jednou nestihne. Jestli se operace udela znovu a bude to stat 2 halere, tak o nic nejde, jestli to bude pruser za 10 milionu, tak bych tam rozhodne userspace aplikaci v linuxu nedaval.

Akurat som to dopajkoval, a skompiloval program – a blika to. Sa tesim pri pohlade na blikajuce ledky ako male decko :) Inak som sa zaprisahal, ze odkedy root zverejnuje v diskusiach IP-adresy, ze uz nenapisem ani riadok (ide o princip, linux, slobodny softwer, a potom toto), ale yokotashi (a este tisnovsky, a mozno este par) za to stoja …

Dobrý den ,
podobné konstrukce jsem viděl cca v roce 2001 a přes par-port se sledoval např. CPU apod. Je pěkné , že se k tomu někdo vrátil , ale nic nového myslím to nepřináší. Standardní bastlení s pájkou v ruce.

Dobrý večer , tento SW a návod na použití ledek z parportu není nic nového , jak zde bylo psané , používal jsem to hodně dávno jako identifikace stavů. Třeba zde nebo popř. přímo na odkazech ve článku. Na serveru ibiblio.org je takových to projektů celkem hodně a všechny jsou již celkem hodně staré.

Tuhle jsem googloval prurazne napeti pro „supersvitivou zelenou LED“ (bez uvedeni typu) a kdosi tvrdil, ze vsechny tyhle LED to maji specifikovane jako 5V. Jednalo se ale
o supersvitive LED, jestli normalni LED vydrzi vic nevim.

LED se daji take merit multimetrem v poloze „--|<|--“ ten to zkousi neco pres 2V a proudem 1mA.

Ked zadam „Makefile par_in.c par_out.c parport.h parport.c“ tak mi to vypise: „bash: Makefile: prikaz nenajdeny“ Vie mi s tým niekto poradit?

Uz som to vyriesil, ale mam problem s tym, ze vzdy mi to vypise nejake chyby…

$ make

gcc -O2 -Wall -ggdb -c parport.c -o parport.o par­port.c:1: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘parport’ In file included from /usr/include/stdi­o.h:75,
from parport.c:2: /usr/include/li­bio.h:332: error: expected specifier-qualifier-list before ‘size_t’ /usr/include/li­bio.h:364: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/li­bio.h:373: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/li­bio.h:493: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘_IO_sgetn’ In file included from parport.c:2: /usr/include/stdi­o.h:312: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/stdi­o.h:319: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/stdi­o.h:361: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/stdi­o.h:363: error: format string argument not a string type /usr/include/stdi­o.h:365: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/stdi­o.h:678: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fread’ /usr/include/stdi­o.h:684: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fwrite’ /usr/include/stdi­o.h:706: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fread_unlocked’ /usr/include/stdi­o.h:708: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fwrite_unlocked’ In file included from /usr/include/stdi­o.h:906,
from parport.c:2: /usr/include/bit­s/stdio2.h:24: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:26: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:53: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:54: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:56: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:57: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:62: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: In function ‘snprintf’: /usr/include/bit­s/stdio2.h:65: error: ‘__n’ undeclared (first use in this function) /usr/include/bit­s/stdio2.h:65: error: (Each undeclared identifier is reported only once /usr/include/bit­s/stdio2.h:65: error: for each function it appears in.) /usr/include/bit­s/stdio2.h: At top level: /usr/include/bit­s/stdio2.h:75: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: In function ‘vsnprintf’: /usr/include/bit­s/stdio2.h:78: error: ‘__n’ undeclared (first use in this function) /usr/include/bit­s/stdio2.h: At top level: /usr/include/bit­s/stdio2.h:220: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: In function ‘gets’: /usr/include/bit­s/stdio2.h:228: error: ‘size_t’ undeclared (first use in this function) /usr/include/bit­s/stdio2.h:229: error: too many arguments to function ‘__gets_chk’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: At top level: /usr/include/bit­s/stdio2.h:233: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:238: error: expected declaration specifiers or ‘…’ before ‘size_t’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: In function ‘fgets’: /usr/include/bit­s/stdio2.h:247: error: ‘size_t’ undeclared (first use in this function) /usr/include/bit­s/stdio2.h:250: error: too many arguments to function ‘__fgets_chk’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:252: error: expected ‘)’ before ‘__n’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:253: error: too many arguments to function ‘__fgets_chk_warn’ /usr/include/bit­s/stdio2.h: At top level: /usr/include/bit­s/stdio2.h:258: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_chk’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:261: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_alias’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:265: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_chk_warn’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:274: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fread’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:319: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_unloc­ked_chk’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:322: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_unloc­ked_alias’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:326: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘__fread_unloc­ked_chk_warn’ /usr/include/bit­s/stdio2.h:335: error: expected ‘=’, ‘,’, ‘;’, ‘asm’ or ‘__attribute__’ before ‘fread_unlocked’ make: *** [parport.o] Chyba 1