Názory k článku
Hrátky z řádky: první krůčky při programování v Bashi

Posledni dobou me zacalo bavit psat v BASHi, kolikrat by clovek rek, ze to bude delsi, nebo pomalejsi kod, nez kdyz pouziju jinej jazyk, ze to cely bude krkolomny, neuciny a nevim jaky este. A ono to najednou funguje a mnohem rychlejc nez bych myslel. I kdyz priznavam, ze je to diky super *nixovejm utilitkam, ktery v tech skriptech pouzivam. V zaveru se kolikrat da napsat kratsi a rychlejsi kod nez v php-cli (puvodne sem chtel rict perl, ale zas nechci prehanet).

vzhledem k tomu, ze sem se bash naucil z man bash, tak si rad prectu tvuj clanek, abych mel jistotu, ze delam vse korektne. Dobrym prikladem je, ze me az zvyraznena syntaxe v nanu napovedela, ze je dobre davat promene do zavorek. "$foo".

takže např. neošetřená chyba na jednom znamená „jen“ to, že se problematický řádek přeskočí a pokračuje se dalším.

Proto je pro ladění fajn použít přepínač, který při chybě skript nekompromině ukončí.

Jinak ten #! bych neviděl ani tak jako dobrý zvyk, jako spíš předpoklad toho že se skript bude chovat jak má pokud bude spouštěn z nějakého jiného programu (třeba grafikého, nebo CGI)

Seriál na Abclinuxu http://www.abclinuxu.cz/serialy/bash
1. díl
2. díl
3. díl
4. díl
5. díl
6. díl

Seriál na Linuxexpress:
1. díl
2. díl
3. díl
4. díl
5. díl
6. díl
7. díl
8. díl
9. díl
10. díl
11. díl
12. díl
13. díl
14. díl
15. díl
16. díl
17. díl
18. díl
19. díl
20. díl
21. díl
22. díl
23. díl
24. díl
25. díl

Neznáte někdo manuálovou stránku toho [[]] testu? Celkem by mě zajímalo v čem se liší oproti normálnímu testu [].

Advanced Bash-Scripting Guide, povinné čtení programátorů v Bash. Navíc včera (16.3.2008) vyšla nová verze 5.2.

K správě Source Mage GNU/Linux slouží sorcery (čarodějnictví) - v Bash skriptech vytvořená sada magických příkazů (summon, cast, dispel, gaze, scribe, sorcery), knihoven a konfiguračních souborů.
Zájemcům o programování v Bash mohu doporučit nahlédnout do sorcery-test.tar.bz2 .

Pokud byste čarodějnictví rádi viděli v reálu, doporučuji Source Mage GNU/Linux nainstalovat. :-)

Nenapisal by som to tak, ale suhlasim.
Neviem pre koho bol clanok urceny, ale zaciatocnik z neho urcite nic nemal.

To mne mrzí, že se vám díl nelíbí. Doufal jsem, že pár začátečníků začalo seriál sledovat a chtěl jsem "spojit ty dvě linky" seriálu -- povídání o principech se snůškou náhodných tipů. Proto ty hutné příklady, kde každý řádek ilustruje jiný test nebo jinou operaci s proměnnou. Počítal jsem s probuzením fantazie. Možná máte ale pravdu a pro začátečníky bude lepší komentovat příklady pořádně. (Osobně si myslím, že nejvíc ten problém zvýraznila sazba příkladů, jak nakonec vylezla v HTML. To je samozřejmě ale chyba moje, layout roota je už dlouho stabilní.)

O množství jiných zdrojů vím, to je evidentní, že vlastně jen přechroustáváme manuálovou stránku jako to dělali i jiní (díky za ty přesné odkazy pro někoho, kdo ještě neumí pořádně hledat). Můj náhled na cíl seriálu je tento: pravidelný inspiromat pro začátečníky. Každé pondělí se krátce kouknou, jestli nějaký tip nekoresponduje s tím, co denně řeší. A pokud ano, přečtou si víc a dohledají víc, prostor článku je prostě omezený. Napište do komentáře své představy, myslím, že se já i Petr rádi přizpůsobíme.

Sbírka zajímavých tipů každého člověka je nutně omezená (ještě jsem svou nevyčerpal, ale vím, že k tomu dojde). Osobně bych byl hrozně rád, kdyby třeba i někdo z diskuse nabídl redakci, že jeden díl udělá o svých vlastních objevech. Aspoň se tak poučím i já.

A k těm lomítkům: já totiž v bashi programuju hlavně v Makefilech... (O tom taky plánuju díl či dva, slibuju, že tam ale bude víc komentářů.) Budu rád, když se přidá někdo, kdo v bashi napsal větší dílka. Pro takový účel já sahám vždycky po Perlu, ale třeba je to "zbytečný luxus" :-)

Ja myslim, ze tento dil neni spatny. Pokud nekdo cte teoreticke dily od Ondry pravidelne, i tato cast mu do toho pekne zapada. Neni az zase takova sranda nacpat do omezeno mnozstvi znaku nejake tema. Pokud ma nekdo zajem, muze si to s nami zkusit :-)

s tim nesouhlasim, článekk je docela povedený...

Nula před číslem znamená osmičkovou soustavu (a 5x8=40 ). Z podobného důvodu platí také například [[ 80 -eq 0x50 ]].

Zdarec,

na serveru se nam vyskytla podivna chyba: mame k dispozici pouze dva BASHe a
zadne externi programy nefunguji (ani cat, ls, ...).

Potrebujeme vsak zkopirovat binarni knihovnu, ale mame k dispozici JEN
interni funkce bashe. Ani dalsi bash nelze spustit.

Napadne nekoho neco?

Zatim jsme dokonvergovali k nasledujicimu (ls je binarni kopirovany soubor):
export IFS="" ; while read -r -n 1 radka; do printf "%c" "$radka"; done <
ls > ls2

ale tohle reseni nezapise znaky 0a (a mozna nejake jine)

potom jsme jeste objevili nacteni souboru do promenne:
a=$(<ls) ale zapsat obsah te promenne do souboru tak, aby odpovidala
originalnimu ls se nepovedlo

diky,

BASH dokaze otevrit soubor a pracovat s nim pomoci jeho FD:
Mohu doporucit pouzit google: http://blogmag.net/blog/read/48/File_descriptors_in_shell
i bashar zacatecnik si pak uz pak snadno dopise funkce jako cat(), cp() a pod bez pouziti externich binarek... BTW sem si vzdycky myslel, ze BASH ma nektery prikazy (jako treba cp nebo cat) este redundantne ve svoji implementaci primo v sobe, aby to bylo rychlejsi... ale nevim.
Coz ovsem neznamena, ze si tady hned musim delat reklamu: http://blog.harvie.ath.cx/ ;+D

v zaveru sem se s tim popral takhle:

harvie@harvie-ntb:~/Work/butils$ source tinyutils.bash
harvie@harvie-ntb:~/Work/butils$ tinycat tinyutils.bash
#!/bin/bash

tinycat() {
if [ -a "$1" ]; then
exec 6<"$1";
while read line <&6; do
echo "$line";
done;
exec 6<&-;
else echo 'FNF!' > /dev/stderr
fi;
}
harvie@harvie-ntb:~/Work/butils$ tinycat not_found
FNF!
harvie@harvie-ntb:~/Work/butils$


staci pres > presmerovat do souboru a muzes kopcit...

Taky sem uz prisel na to, jak je to s tema vnitrnima prikazama:
jestli nemas /bin/echo, tak prepis echo na builtin echo:

harvie@harvie-ntb:~/Work/butils$ builtin echo foo
foo

ono pred par rokmi sa nam v praci (u zakaznika) vyskytla podobna "chyba" - neslo otvarat nove terminaly, ani login etc. prislo sa na to ze nam hackli server... tak pozor ;-)

Uplne staci, ked si odfajcis glibc, resp. nainstalujes glibc, ktore je napriklad nekompatibilne s aktualne beziacim kernelom. To potom nespustis nic, co uz nemas spustene, resp. co nie je staticky nalinkovane.
(To uz treba len dufat, ze ta bashova ssh konzola nespadne, kym nahodis nazad funkcne glibc.)

nekdy staci na vyreseni takoveho problemu pouzit /lib/ld-linux.so.2 , napr. /lib/ld-linux.so.2 /bin/cp neco nekam...

myslim ze spis ((i+1))

nejde mi ze skriptu nahrat modul ndiswrapper, kde delam chybu?


#!/bin/bash
su root -c modprobe ndiswrapper\

chzbí uvozovky

Dik!

Trochu jsem ten školní příklad upravil, protože grep je v něm zbytečný. Navíc ten původní příklad nefunguje v českém národním prostředí - ve výpisu ifconfig je "inet adr" místo "inet addr". Proto jsem před ifconfig doplnil LANG=POSIX.

case $(LANG=POSIX /sbin/ifconfig eth0 |
   sed -n 's/^.*inet addr:\([^ ]*\).*/\1/p') in \
      195.113.*) echo škola ;;  \
      10.*|192.168.*) echo doma ;; \
      *) echo nevím ;; \
esac

Skripty v bashi nejsou pomalé. Pouze je nutné ty skripty psát tak, aby byly rychlé.