IBM a sedm trpaslíků (šestá část)

Pavel Tišnovský 3. 2. 2011

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si představíme další společnost vyrábějící sálové počítače, která byla v padesátých a šedesátých letech řazena mezi „sedm trpaslíků“. Jedná se o firmu Burroughs Corporation, která se ve světě informatiky proslavila především svými počítači řady B5000 známými též jako Burroughs large systems.

Obsah

1. William Seward Burroughs a jeho sčítací stroje

2. Vznik společnosti Burroughs Adding Machine Company

3. Burroughs Corporation a sálové počítače

4. Počítač Datatron 205/Burroughs 205

5. Assembler pro počítače Datatron 205/Burroughs 205

6. Překladače programovacího jazyka Algol pro mainframy firmy Burroughs

7. Donald Knuth a budoucnost překladačů

8. Obsah následující části seriálu

9. Odkazy na Internetu

1. William Seward Burroughs a jeho sčítací stroje

V předchozích pěti částech seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme se zabývali především sálovými počítači značky UNIVAC. Tyto počítače jsou sice z hlediska dalšího vývoje informatiky velmi důležité a značka UNIVAC byla v minulosti široce známá, ovšem v obratu i v celkovém počtu prodaných počítačů byla tato značka překonána společností Burroughs, která se v oboru výpočetní techniky proslavila především díky řadě mainframů nazvané Burroughs B5000, které byly taktéž známy pod označením Burroughs large systems (tato řada mainframů byla vyráběna celých 25 let). Společnost Burroughs Corporation za sebou měla, ostatně podobně jako její největší rival IBM, v době „revoluce mainframů“ (tj. v první polovině padesátých let a na začátku šedesátých let minulého století) již více než šedesátiletou historii, kterou si alespoň velmi stručně přiblížíme v následujících kapitolách.

Obrázek 1: William Seward Burroughs.

Historie společnosti Burroughs sahá až do konce předminulého století. Tuto firmu totiž již v roce 1888 založil William Seward Burroughs, který o tři roky dříve podal žádost o patent na mechanickou sčítačku. Při zpětném pohledu můžeme zjistit, že Burroughsův život vedl prakticky přímo k vynálezu podobného přístroje. Jeho otec byl totiž mechanikem a zpočátku se zdálo, že se W. Burroughs vydá v otcových stopách; mechanika ho totiž bavila. Ovšem po dokončení střední školy byl William Burroughs zaměstnán jako úředník v bance. Zde se mj. seznámil s jednoduchými mechanickými pomůckami, které měly úředníkům ulehčit a urychlit jejich rutinní práci – především samozřejmě sčítání dlouhých řad čísel a částečně též výpočet úroků. Ovšem práce s těmito nástroji nebyla jednoduchá a mnohdy vedla ke vzniku chyb. Burroughse napadlo, že by se monotónní práce v bance dala urychlit použitím mechanického stroje, který by automaticky dokázal sčítat řadu čísel zapisovanou pomocí klávesnice podobné klávesnici psacího stroje a měl by i možnost udržet si v paměti mezivýsledky aritmetických operací.

Obrázek 2: Nákres získaný z patentu sčítacího stroje, jehož návrh podal W. S. Burroughs.

2. Vznik společnosti Burroughs Adding Machine Company

V roce 1880 se Burroughs kvůli zdravotním problémům (způsobených částečně i prací v bance) odstěhoval do St. Louis, kde začal pracovat v mechanické dílně vyrábějící stroje různého účelu, mj. i stroje s jemnou mechanikou. Právě v této době se původní myšlenka na počítací (resp. přesněji řečeno na sčítací) mechanický stroj částečně proměnila v realitu, protože díky nástrojům a zkušenostem z oblasti jemné mechaniky byl Burroughs schopen vytvořit první prototyp některých důležitých částí svého prototypu kalkulátoru. Burroughs následně podal výpověď a s využitím techniky v mechanické dílně patřící Josephu Boyerovi (viz následující foto) se mu podařilo v roce 1884 vytvořit první skutečně fungující model sčítacího stroje. O rok později již podal žádost o patentování svého mechanismu (v té době ještě musela být žádost o patent podávána spolu s minimálně dvěma fungujícími modely patentovaného vynálezu) a v roce 1888 byl patent skutečně zaregistrován.

Obrázek 3: Dílna, v níž vznikly první prototypy sčítacích strojů W. S. Burroughse.

Patentovaný sčítací stroj samozřejmě pracoval na čistě mechanickém principu. Dokázal sčítat až devítimístná čísla (poslední dvě místa byla obvykle vyhrazena pro centy a desítky centů). Vylepšený model již byl vybaven možností zobrazování mezivýsledků sčítání. Tyto první modely ještě nebyly svým okolím přijaty nijak nadšeně, protože při běžném používání vykazovaly chyby (klávesnice byla značně citlivá na sílu a rychlost stlačení kláves atd.), ovšem tyto mechanické problémy byly vyřešeny a zhruba od roku 1890 se začíná firma American Arithmometer Company a její dceřiná společnost Burroughs Adding and Registering Company dostávat jak do povědomí bankéřů, tak i větších obchodníků a účetních firem. V roce 1904 postavila firma novou továrnu v Detroitu a přejmenovala se na Burroughs Adding Machine Company, aby se zviditelnilo jméno jejího zakladatele (který o šest let dříve zemřel) a taktéž se zdůraznilo, že hlavním produktem této již poměrně velké firmy s více než 1200 zaměstnanci jsou skutečně sčítací stroje.

Obrázek 4: Další část patentu sčítacího stroje W. S. Burroughse.

3. Burroughs Corporation a sálové počítače

Právě sčítacími stroji, které byly později následovány složitějšími pokladnami, které například uměly i odečítat a násobit, se společnost Burroughs Adding Machine Company zabývala i po následujících padesát let. První modely byly čistě mechanické s typickou klikou po stranách, pozdější modely již bývaly vybaveny i elektromotory – ovšem funkční část kalkulátoru či pokladny byla stále mechanická. Zajímavý byl například model vybavený dvojicí stejných sčítacích a odečítacích mechanismů, které však byly propojeny takovým způsobem, že se numerické výsledky z jednoho mechanismu daly přenášet do mechanismu druhého. Tímto způsobem se daly při správném postupu provádět i poměrně komplikované výpočty. Po roce 1950 začala firma vyrábět i kalkulátory založené již nikoli na mechanickém principu, ale na principu elektronickém. Mimochodem – právě z tohoto důvodu společnost Burroughs zakoupila firmu Haydu Brothers Laboratories vlastnící patent na digitrony (Nixie tube), které se poté začaly objevovat v kalkulátorech (ale i například v některých digitálních hodinách) mnoha dalších společností.

Obrázek 5: Jeden z prvních komerčně nabízených mechanických sčítacích strojů.

To, že se firmou Burroughs zabýváme v seriálu o historii výpočetní techniky, samozřejmě znamená, že se tato společnost zabývala i konstrukcí počítačů. Ve skutečnosti se v padesátých letech minulého století jednalo o firmu, která měla – společně s nepřehlédnutelnou IBM a taktéž společností UNIVAC – velký vliv na vznik mainframů a na rozšíření těchto strojů jak mezi vládní a vojenské organizace, tak i například mezi banky a účetní společnosti. Firma Burroughs, která se začala počítači zabývat již v období druhé světové války, ovšem skutečný zájem o počítače začala mít až okolo roku 1955. Tento zájem se dokonce projevil i na změně názvu firmy: z původního Burroughs Adding Machine Company evokujícího relativně jednoduché mechanické stroje se stala firma nesoucí název Burroughs Corporation. Zde konstruované počítače přitom byly navrhovány takovým způsobem, aby je bylo možné nasadit u tehdejších zákazníků firmy Burroughs, tj. především v bankách.

Obrázek 6: Mechanický kalkulátor pyšnící se přívlastkem „portable“. Jak je z obrázku patrné, má slovo „portable“ dnes již poněkud jiný význam.

4. Počítač Datatron 205/Burroughs 205

Prvním modelem komerčního počítače, který byl společností Burroughs zákazníkům nabízen, byl elektronkový sálový počítač (mainframe) Burroughs 205 z roku 1956, jenž vycházel ze stroje Datatron 205 firmy ElectroData, která byla společností Burroughs koupena. Jednalo se o poměrně zajímavý počítač, při jehož konstrukci byly použity technologie podobné těm technologiím, s jakými jsme se seznámili při popisu první a druhé generace sálových počítačů zkonstruovaných ve stejné době firmami IBM a UNIVAC. Aritmeticko-logická jednotka a řadič počítače Datatron 205 byly sestaveny z přibližně 1600 elektronek a několika tisíc pasivních součástek. Počítač byl vybaven bubnovou pamětí s 3570 otáčkami za minutu (RPM), jejíž kapacita byla rovna 4000 slovům, přičemž každé slovo mělo šířku 41 bitů. V každém slově mohlo být uloženo desetimístné dekadické číslo, jehož číslice byly ukládány v kódu BCD (Binary Coded Decimal). Ve zbývajícím bitu se nacházelo znaménko (což mj. znamenalo, že existovala kladná a záporná nula).

Obrázek 7: Firma Burroughs Corporation vlastnila i patent na digitrony, které používala ve svých modernějších verzích kalkulátorů a pokladen.

V dnešní době univerzálních počítačů se to sice může zdát přinejmenším podivné, ale mainframy se v padesátých a šedesátých letech skutečně odlišovaly podle toho, zda byly určeny pro vědeckotechnické výpočty (tehdy většinou interně používaly binární soustavu) nebo pro finanční výpočty (což vedlo ke konstrukci počítačů s dekadickou soustavou, resp. s kódováním BCD, které se dnes již přímo na nejnižší úrovni v počítačích příliš často nepoužívá). Zajímavé bylo, že kromě již zmíněných čtyř tisíc slov byly na povrchu bubnové paměti vyhrazeny čtyři speciální oblasti, každá s kapacitou dvaceti slov. Těchto dvacet slov bylo na bubnu rozkopírováno do deseti stop, ovšem každá stopa začínala na jiném místě – posun mezi začátkem stop byl nastaven na 36°, tj. jednu desetinu kruhu. Díky této konstrukci bylo možné obsah těchto 4×20 slov přečíst desetkrát rychleji než obsah ostatních slov, protože řadič bubnové paměti vždy na základě adresy slova vybral tu stopu, v níž bylo slovo umístěno nejblíže čtecím hlavičkám.

Obrázek 8: Výroba počítačů Datatron 205.

5. Assembler pro počítače Datatron 205/Burroughs 205

Mainframe Datatron 205/Burroughs 205 se zpočátku programoval, jako prakticky každý elektronický sálový počítač první a druhé generace, v assembleru (jazyku symbolických instrukcí), který se jmenoval Star 0 Assembler. Tento poměrně nedokonalý assembler byl záhy nahrazen novým typem assembleru nesoucího název Shell Assembler. Jednalo se o zástupce poměrně vyspělé větve assemblerů, protože kromě symbolických názvů instrukcí zde bylo možné používat i symbolické adresy (návěští, labels), lokální adresy (nebylo nutné vymýšlet globálně jedinečné názvy pro odkazy uvnitř jedné procedury, ale bylo možné použít například zápis +A znamenající „nejbližší návěští .A“) a taktéž makra. Z tohoto důvodu byl překlad prováděn ve dvou průchodech, popř. ve třech průchodech ve chvíli, kdy se měl generovat listing programu i s přeloženými instrukcemi a včetně všech referencí. Poměrně velké množství aplikací, zejména těch, které vznikly před rokem 1959, bylo naprogramováno právě v assembleru Shell Assembler.

Obrázek 9: Počítač Datatron 205/Burroughs 205 vystavený v muzeu.

Ovšem z historického hlediska jsou nejzajímavější vyšší programovací jazyky, které byly na počítači Datatron 205/Burroughs 205 používány. Zatímco na mainframech firmy IBM byl zpočátku hlavním vyšším programovacím jazykem především FORTRAN a na počítačích UNIVAC jazyk COBOL, byla situace u firmy Burroughs poněkud odlišná. Samozřejmě existovaly projekty pro portaci FORTRANuCOBOLu na model Burroughs 205, ovšem mnohem větší vliv na další vývoj programovacích jazyků měl jakýsi neznámý student Don Knuth, který v roce 1960 prohlásil, že za pouhých 5000 dolarů a za tři a půl měsíce (tj. o prázdninách mezi semestry) dokáže na tomto počítači implementovat plnohodnotný překladač programovacího jazyka Algol 58 a ještě k němu napsat manuál. Onomu studentovi se to skutečně podařilo – podotýkám že v době, kdy byla implementace FORTRANu vytvořena s náklady odpovídajícími 18 člověkorokům – a od té doby se stal Algol nedílnou součástí všech dalších modelů počítačů Burroughs.

Obrázek 10: Celkový pohled na počítač Datatron 205/Burroughs 205.

6. Překladače programovacího jazyka Algol pro mainframy firmy Burroughs

O několik let později se potvrdilo, že překladače programovacího jazyka Algol mohou být díky jeho poměrně snadno zpracovatelné struktuře velmi rychlé a taktéž (díky jednoduchosti překladače) zatížené malým množstvím chyb. Traduje se dokonce, že původní překladač Dona Knutha nabízený zákazníkům obsahoval pouze jednu chybu, což je na překladač napsaný za pouhé 3,5 měsíce v assembleru velmi málo (totéž ostatně platilo i o jednoprůcho­dovém překladači jazyka Pascal či Modula, které se postupně z Algolu vyvinuly).

Obrázek 11: Pracoviště s počítačem Datatron 205/Burroughs 205 a jeho periferními zařízeními.

Pro malou představu o dosahované rychlosti překladu a taktéž o jednotkách, v němž se tato rychlost z praktických důvodů měřila v minulosti – periferní zařízení pro čtení děrných štítků, které bylo k počítači Datatron 205/Burroughs 205 dodáváno, dokázalo přečíst 45 děrných štítků za minutu. Překladač Algolu 58 byl na tomto počítači dostatečně výkonný na to, aby v reálném čase prováděl překlad s výstupem buď na magnetickou pásku nebo na další jednotku pro děrování štítků. Naproti tomu překladač Fortranu byl na tom samém počítači pomalejší, neboť překládal rychlostí pouze 40 štítků za minutu a originální Fortran firmy IBM dokonce dosahoval rychlosti pouze deseti štítků za minutu.

Obrázek 12: Jeden z modulů počítače Datatron 205 osazený elektronkami a množstvím pasivních součástek.

7. Donald Knuth a budoucnost překladačů

Donalda Knutha zmíněného v předchozích dvou kapitolách pravděpodobně není zapotřebí čtenářům tohoto článku nijak zvlášť představovat; ostatně název rozsáhlé monografie The Art of Computer Programming (TAOCP) či sázecího programu TeX mluví za vše. Ovšem v souvislosti s vývojem překladače programovacího jazyka Algol na sálovém počítači Datatron 205/Burroughs 205 je zajímavé (a dalo by se říci, že i trošku prorocké), jakým způsobem začala jedna přednáška na konferenci ACM (Association for Computing Machinery) v roce 1961. Přednášejícím byl Bob Barton, jenž stál u zrodu architektury Burroughs B5000, jejímž popisem se budeme zabývat v následující části tohoto seriálu.

Obrázek 13: Přebal manuálu k Shell Assembleru.

Bob Barton jakožto druhý zvaný přednášející na konferenci ACM řekl:

You people have come here to learn about programming, but I came here to tell you that I am going to put you out of business with the introduction of superior languages and superior compilers. There are only three people in this room that really know how to write a compiler and I would like for them to stand up now. They are Don Knuth, Lloyd Turner and Richard Waychoff.

Obrázek 14: Při práci s assemblerem (tj. nižším programovacím jazykem) byl poměrně často algoritmus nejdříve navržen pomocí vývojových diagramů.

8. Obsah následující části seriálu

V následující části seriálu o historii výpočetní techniky se blíže seznámíme se sálovými počítači řady Burroughs B5000. Popíšeme si především způsob organizace operační paměti těchto počítačů a taktéž jejich instrukční sadu, která byla navržena s ohledem na snadnou tvorbu překladačů vyšších programovacích jazyků (v té době se vývojáři soustředili zejména na Algol, COBOL a FORTRAN). Díky použité organizaci paměti a instrukční sadě se u počítačů B5000 dalo relativně snadno implementovat přepínání mezi několika procesy, jejichž priorita byla stanovována plánovačem – schedulerem. Sice se nejednalo o první platformu, na níž by se plánovač tímto způsobem využíval, ale právě na počítačích B5000 se spouštění většího množství procesů na jediném procesoru stalo poměrně běžnou a mezi programátory známou činností. Z tohoto hlediska má tedy architektura Burroughs B5000 velký význam pro vývoj moderních operačních systémů, především UNIXu.

Obrázek 15: Program v assembleru počítače Datatron 205, v němž jsou použita globální návěští (LABEL, SENT) a návěští lokální (.A, .B, .C)

widgety

Zajímavé je, že podpora vyšších programovacích jazyků na počítačích řady Burroughs B5000 zašla tak daleko, že pro tento počítač ani nebyl vyvíjen assembler, protože dokonce i nízkoúrovňové části operačního systému byly napsány v Algolu, konkrétně v Algolu 60. Opět zde můžeme nalézt podobnost s UNIXem, jehož jádro je (až na malé výjimky) prakticky celé napsáno v programovacím jazyce C.

Obrázek 16: Další nákres, jenž byl součástí jednoho patentu W. S. Burroughse.

9. Odkazy na Internetu

  1. William Seward Burroughs
    http://history-computer.com/Mecha­nicalCalculator­s/19thCentury/Bu­rroughs.html
  2. Burroughs Corporation (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bu­rroughs_Corpo­ration
  3. Adding machine (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ad­ding_machine
  4. Burroughs B-205
    http://www.an­gelfire.com/sci­fi/B205/
  5. Burroughs 205 Hardware Package Design
    http://tjsawy­er.com/B205Pkg­.htm
  6. ERA 1101 Documents
    http://ed-thelen.org/comp-hist/ERA-1101-documents.html
  7. Ukázkový program pro UNIVAC 1101/ERA 1101
    https://wiki.cc­.gatech.edu/fol­klore/index.php/En­gineering_Rese­arch_Associates_an­d_the_Atlas_Com­puter_(UNIVAC_1101)
  8. UNIVAC I Computer System
    http://univac1­.0catch.com/
  9. UNIVAC I Computer System
    http://univac1­.0catch.com/y­ellowpage.htm
  10. UNIVAC (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­nivac
  11. UNIVAC I (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NIVAC_I
  12. UNIVAC II – Universal Automatic Computer Model II
    http://ed-thelen.org/comp-hist/BRL61-u4.html
  13. UNIVAC II (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NIVAC_II
  14. UNIVAC III (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NIVAC_III
  15. UNIVAC 1101 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NIVAC_1101
  16. UNISYS History Newsletter
    https://wiki.cc­.gatech.edu/fol­klore/index.php/Ma­in_Page
  17. UNIVAC Solid State (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NIVAC_Solid_Sta­te
  18. Bi-quinary coded decimal (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Bi-quinary_coded_de­cimal
  19. UNIVAC III Data Processing System
    http://ed-thelen.org/comp-hist/BRL61-u4.html#UNIVAC-III
  20. The UNIVAC III Computer
    https://wiki.cc­.gatech.edu/fol­klore/index.php/The_U­NIVAC_III_Com­puter
  21. UNIVAC III Photos
    http://jwstep­hens.com/univac3/pa­ge01.htm
  22. A History of Unisys Computers (kniha)
    http://www.lu­lu.com/produc­t/hardcover/a-history-of-unisys-computers/4627477
  23. UNIVAC III Instructions Reference Card
    http://www.bit­savers.org/pdf/u­nivac/univac3/UT-2455_UNIVACII­I_RefCd61.pdf
  24. Index register (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/In­dex_register
  25. FLOW-MATIC, COBOL's Roots, Birth of COBOL…
    http://www.inf.fu-berlin.de/leh­re/SS01/hc/pl/co­bol.htm
  26. FLOW-MATIC
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/FLOW-MATIC
  27. FLOW-MATIC Manual
    http://archive­.computerhisto­ry.org/resources/tex­t/Remington_Ran­d/Univac.Flow­matic.1957.102646140­.pdf
  28. Grace Murray Hopper
    http://cs-www.cs.yale.e­du/homes/tap/Fi­les/hopper-story.html
  29. Grace Hopper
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Gra­ce_Hopper
  30. Biographies of Women Mathematicians: Grace Murray Hopper
    http://www.ag­nesscott.edu/lrid­dle/women/hop­per.htm
  31. A-0 System
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A-0_programming_lan­guage
  32. Rosetta Code – Category:COBOL
    http://rosetta­code.org/wiki/Ca­tegory:COBOL
  33. COmmon Business Oriented Language
    http://foldoc­.org/COBOL
  34. COBOL Compilers
    http://www-01.ibm.com/sof­tware/awdtool­s/cobol/
  35. Cobol: Not Dead Yet
    http://www.com­puterworld.com/s/ar­ticle/266156/C­obol_Not_Dead_Y­et?intsrc=kc_rfavs
  36. The future's bright … the future's Cobol
    http://features­.techworld.com/ap­plications/3056/the-futures-bright–the-futures-cobol/
  37. COBOL Example Programs
    http://www.csis­.ul.ie/COBOL/e­xamples/defau­lt.htm
  38. Introduction to COBOL
    http://www.csis­.ul.ie/COBOL/Cou­rse/COBOLIntro­.htm
  39. COBOL programming – tutorials, lectures, exercises, examples
    http://www.csis­.ul.ie/COBOL/
  40. Wikipedia: COBOL
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/CO­BOL
  41. Humor on Computers, Systems and Programming
    http://www-crypto.htw-saarland.de/we­ber/misc/program­ming.html
  42. OpenCOBOL
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­penCOBOL
  43. OpenCOBOL.org
    http://openco­bol.org/
  44. OpenCOBOL FAQ
    http://openco­bol.add1tocobol­.com/
  45. TinyCOBOL
    http://tiny-cobol.sourcefor­ge.net/
  46. TinyCOBOL FAQ
    http://tiny-cobol.sourcefor­ge.net/docs/faq/
  47. JTC1/SC22/WG4 – COBOL
    http://ra.dku­ug.dk/jtc1/sc2­2/wg4/
  48. COBOL on COGS
    http://www.co­boloncogs.org/IN­DEX.HTM
  49. Cobol Coders: Going, Going, Gone?
    http://www.com­puterworld.com/s/ar­ticle/266228/C­obol_Coders_Go­ing_Going_Gone_
  50. BUNCH
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/BUN­CH
  51. The Colossus That Works
    http://www.ti­me.com/time/ma­gazine/article/0,9171,9­49693–5,00.html
  52. Mainframe computer
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ma­inframe_compu­ter
  53. United States Census Bureau
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­nited_States_Cen­sus_Bureau
  54. Slideshow – More Core Memories
    http://spectrum­.ieee.org/com­puting/hardwa­re/slideshow-more-core-memories
  55. UNIVAC I Mercury Delay Line Memory
    http://ed-thelen.org/comp-hist/vs-univac-mercury-memory.html
  56. Digital Number System Part-III
    http://www.asic-world.com/digi­tal/numbering3­.html
  57. Excess-3 – Definition
    http://www.wor­diq.com/defini­tion/Excess-3
  58. Excess-3
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ex­cess-3
  59. Method of complements
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Met­hod_of_comple­ments
  60. Univac documentation
    http://www.bit­savers.org/pdf/u­nivac/univac1/
  61. UNISERVO
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/U­NISERVO
  62. John Mauchly
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Joh­n_Mauchly
  63. J. Presper Eckert
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/J­._Presper_Eckert
  64. BINAC
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/BI­NAC
  65. Delay line memory
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/De­lay_line_memo­ry
  66. Paměť se zpožďovací linkou
    http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pa­měť_se_zpožďo­vací_linkou
  67. Description of the BINAC
    http://www.pa­losverdes.com/las­thurrah/binac-description.html
  68. UNIVersal Automatic Computer
    http://www.thoc­p.net/hardware/u­nivac.htm
  69. IBM 36-bit computers
    http://www.36bit­.org/ibm/
  70. Symbolics 36-bit computers
    http://www.36bit­.org/symbolic­s/
  71. IBM System 360/370 Compiler and Historical Documentation
    http://www.edel­web.fr/Simula/
  72. Who Was Who in IBM's Programming Research? Early FORTRAN Days
    http://www.tra­iling-edge.com/~bob­bemer/PRORES.HTM
  73. Control Data Corporation (CDC) 6600: 1966–1977
    http://www.cis­l.ucar.edu/com­puters/gallery/cdc/6600­.jsp
  74. Control Data Corporation (CDC) 7600: 1971–1983
    http://www.cis­l.ucar.edu/com­puters/gallery/cdc/7600­.jsp
  75. Cray History
    http://www.cra­y.com/About/His­tory.aspx?404;http:­//www.cray.com:80/a­bout_cray/his­tory.html
  76. Cray Historical Timeline
    http://www.cra­y.com/Assets/PDF/a­bout/CrayTime­line.pdf
  77. Company: Cray Research, Inc. (Computer History)
    http://www.com­puterhistory.or­g/brochures/com­panies.php?al­pha=a-c&company=com-42b9d5d68b216
  78. PDP-1 Web Pages
    http://www.pdp-1.org/
  79. PDP-1 Restoration Process
    http://pdp-1.computerhis­tory.org/pdp-1/
  80. Programmed Data Processor
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Pro­grammed_Data_Pro­cessor
  81. Digital Equipment Corporation
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Di­gital_Equipmen­t_Corporation
  82. PDP-1
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/PDP-1
  83. Ancient Computing Machinery
    http://www.ee­.ryerson.ca/~el­f/ancient-comp/index.html
  84. Spacewar – The first computer video game. Really!
    http://www3.sym­patico.ca/mau­ry/games/space/spa­cewar.html
  85. Programmed Data Processor-1 Handbook
    http://www.dbit­.com/~greeng3/pdp1/pdp1­.html
Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Výživový poradce: Tyhle fešáky jedu celoročně

Výživový poradce: Tyhle fešáky jedu celoročně

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

DigiZone.cz: RRTV: frekvence pro Country Radio

RRTV: frekvence pro Country Radio

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Lupa.cz: Jak udělat formulář, aby ho vyplnil i negramotný?

Jak udělat formulář, aby ho vyplnil i negramotný?

Měšec.cz: „Ukradli“ jsme peníze z bezkontaktních karet

„Ukradli“ jsme peníze z bezkontaktních karet

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Podnikatel.cz: Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Tyto pojmy k #EET byste měli znát

Root.cz: Podívejte se na shořelé Samsung Note 7

Podívejte se na shořelé Samsung Note 7

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Regionální tele­vize CZ vysílá "Mapu úspěchu"

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup