Názory k článku
Instalace programů v linuxových distribucích

Autor uhodil hřebíček na hlavičku.
Klikátek máme sice spoustu, ale každé je jiné.
Představte si, že píšete návod na instalaci třeba CDMA modemu pro BFU.
Zatímco ve windows prostě napíšete že je to jen pro XP a výš a,
je nutno vložit přiložené cd a klikat dle přilozených obrázků, v linuxu to nepůjde.
Tam by to bylo něco jako:
Pokud máte tuto distribuci od verze xx použijte tento postup kromě verze yy se známým bagem.
A toto asi tak stokrát pro každé distro a nikdy toho nebude dost a začátečník bude stejně ztracen.
Linux se rozšíří velmi rychle až se toto změní.

a nebo si uvedomis ze delas hardware a ne software - uvolnis specifikaci - za chvilu mas drivery v mainline kernelu - navod zkratis na "zasun"

No tak jsem vybral špatný příklad, vyberte libovolný software
a dodejte OBECNÝ návod jak ho v Linuxu (BFU nezajímají nějaké distribuce a píšete to pro masy) nainstalovat.
Každý podobný návod na tomto místě skončí buď svatou trojicí
nebo váhavým konstatováním,
že si to máte udělat jak je to ve vaší distribuci obvyklé.

Upřímně, distribucí používaných BFU zase tolik není, a instalace pro těch pár, které používají deb/rpm zase tak obtížné nebudou. Jestli se nepletu, bude to něco jako "double click na balíčku a dál jeďte podle instrukcí" - předpokládám, že BFU nepojedou bez X...

Takže jste vedle jak ta jedle.

BTW, stejně tak by to podle Vaší logiky platilo ve Windows - BFU přece nezajímá, jestli má 98, ME, 2000, XP, 2003, Vista a to ještě v jaké variantě (např. rozdíl mezi Home a Pro je u XP velký, u Vist je variant ještě více).

Pro začátečníka je ten doubleclick celkem pochopitelný, ne?

Nejsem zasedlý :) Ovšem tvrdit, že ve Windows je instalace skvěle jednoduchá a v Linuxu nepochopitelná je zjevný nesmysl. Takže uvádím protipříklady... Moje zkušenost s instalacemi je taková, že ve Windows je každý instalační program jiný, a občas opravdu hodně, zatímco v Linuxu probíhá instalace každého sw na dané distribuci naprosto stejně. Správci packages jsou pak aplikace vcelku jednoduché a nekomplikované a pro uživatele vcelku snadno použitelné via již zmíněný doubleclick.

Ad nekompatibilitu distribucí - většina distribucí pro BFU je pro instalaci nakonfigurována out-of-the-box (např. jsou přednastavené zdroje balíčků) a pro další instalace jsou tak ve znatelně lepším stavu, než jakékoliv Windows po instalaci. To mi nikdo nevymluví... neboť znám a používám jak Windows, tak Linux.

Nikdo netvrdí, že ve Windows je to skvěle jednoduché, nicméně situace v Linuxu není ideální. To, že je každý instalační program jiný je jedno, zato funguje většinou na všech současných verzích Windows - a to dokonce bez závislostí a nutnosti být připojen k internetu pro natahání x dalších balíčku, na kterých to v Linuxu často závisí.

Většina distribucí je sice nakonfigurována, ale je to v háji v okamžiku, kdy chcete program, který není ani v repository. Což opět pro Windows není problém - instalační balíčky jsou univerzální a nepotřebuje x verzí pro x distribucí.

Jinak nevšimnul jsem si, že Windows po instalaci by na tom byla špatně - a to jsem Windows instaloval snad tisíckrát. (A Linux taktéž).

Linux je většinou hned po instalaci (bavíme se pořád o distribucích, které si pravděpodobně zvolí i BFU) připraven pro instalaci několika stovek až tisíců aplikací ze standarní repository... u Windows nic takového není.

"že každý instalační program je jiný je jedno" - opravdu je složitější překousnout jednou naučení se instalačního postupu pro Linux, než instalaci tisíckrát jinak pro Windows?

Což opět pro Windows není problém - instalační balíčky jsou univerzální a nepotřebuje x verzí pro x distribucí.

Az na to ze Windows nema ziadny balickovaci system. Proces je plne v rukach dodavatela SW. Ruku na srdce kolko krat ostal bordel po "odinstalovanej" applikacii? Kolko krat treba manualne vymazat kluc z registrov? Instalacia SW na linuxovych distribuciach ktore vyuzivaju balickovacie systemy je neporovnatelne lepsie vyriesena ako na windowsoch to je proste fakt.

Problem je to ze skoro kazda distribucia je ina, ale ked to zoberiete podla definicie kazda jedna je iny operacny system takze je hlupost cakat ze v kazdom operacnom systeme, ktory vyuziva linux ako jadro, bude instalacia rovnaka.

Manuálně vymazat klúč se sice stane, ale vůbec to není třeba! A co se týče linuxu, mě také nechává v /usr/bin prázdné adresáře po odinstalovaných balících, stejně jako někde jinde jejich konfigrační fajly. Takže nemůže widlím nic moc vyčítat.

A ta připravensot, já vám nevím. Asi jsem zvyklý na Win, ale mě je zkrátka příjemnější mít připravené instalátory a hezky je všechny spustit a pokoj. Na linuxu se sice dá spousta toho udělat naklikáním ve správci, ale když věc v repositoy není, tak smůla! Když na netu najdu prográmek nebo ovladač, o který mám zájem, stýhnu si binárku, a hotovo. u linuxu nejdřív zjistím, že není v repository, pak musím hledat binárku (a nesjpíš nenajdu pro svou distribuci), takže zksuím nanistalovat z jiné, pokud vůbec byla, a pak si musím zkusti zkompilovat, což se často hnedo nepovede, protože té věci zrovna nerozumím. Takže se na to musím vykašlat :)
NA druhou stranu - některý closed source soft (xnview 1.7) je dělaný formou RPM balíků, které jsou pozoruhodně kompatibilní nařpíč distribucemi . To je podle mě správná cesta.

1. Někdy není úplně žádoucí, aby se program sám o sobě přepisoval novějšíma verzema, poslední léta dávám přednsot držení stejného programu, pokud se nesetkám s bugem, není potřeba nových fíčur nebo není v sázce razantní zvýšení výkonu (třeba u kodeku). Ušetřím si tím dost problémů. Byly časy, kdy jsem bezhlavě upgradoval kdesi-cosi, ale teď jsem radši, když nemusím přemýšlet (bolí mě z toho laloky), zkoumat, kde se co změnilo, nebo jestli to pořád funguje; případně zjisšťovat, kde konkrétně se věci dodrbaly. Ergo to co pýšete v bodě jedna mi nevadí. Nemusí to být o zaostalosti/progresivnosti, nýbrž o volbě přístupu.

2. Což o to, klidně se ztatím. Co se týče půl dne, možná strávím, možná nestrávím. Administrací linucha na laptopu (a to na něm nebylo moc programů...) jsem zatím strávil nesrovnatelně více času, než widlí na desktopu (kde je naopak programů až moc a ještě na tom pracuje víc lidí). No, ale jsou to rozdílné kompy, takže z toho nebudu vztahovat závěry.

P.S. Když už jsem byl povýšen na trola, tak předpokládám, že za ty pozůstatky po odinstalvaných balících (v /etc, v ~/.neco, v /usr) si můžu sám, protže jsem si je ozančil za read only, nebo jsem si je všechny pootvíral a uzamkl, nebo zálohoval a obnovil... nebo jiné racionální zdůvodnění, proč za to může moje nedomrlost a balíčkvoací systém se tak ve skutečnosti vlastně vůbec nechová :)

JInak abych předešel nedorozumnění: můj názor je takový, že ty zbytky nejsou důvodem k rasovému násilí:), ať už jsou v registrech nebo ve FS. Někdy jsou zdůvodněné tím, aby se zachovalo nastavení (pro další instalaci), někdy tím, že je používají další součásti systému nebo programy. Někdy se na ně prostě zapomene, někdy (adresáře) zůstanou, protože je měl uživatel zrovna otevřené a tedy zamčené. Jen jsem se ohradil proti tomu ohánění se pozůstatky v registrech, protože to zaprvé není problém, a za druhé to v jiné formě existuje i na linuxu, slunce naše jasné! Nechci trolovat, jenom mi windows za ta léta trošku přirostla k bachoru, tak mám tendenci je ve flamewarech hájit. Jasno?

Nevím jak jiní package manageři, ale také jsem zjistil, že po odinstalování balíčku .deb, zůstavají (ale jen po některých) určité zbytky, Nenašel jsem sice po nich prázdné adresáře (a upřímně - dost bych se divil), ale zato konfiguráky a určité datové soubory a v některých případech dokonce i knihovny, Nicméně jak Synaptic, tak i apt-get a jeho nástavby umožňují kompletní odebrání balíčků (tedy včetně těchto konfiguráků, datových souborů a knihoven).

Co se týče instalátorů Win vs. Linux, nemohu říct, že by jeden nebo druhý byl podle mě vyloženě lepší.

U Win instalátorů postrádám centralizovanou zprávu instalačního procesu, a možnost automatického setřídění a rozdělení dat podle funkcí (např. v Linuxu knihovny /usr/lib/program.so; executable /usr/bin/program; dokumentace /usr/share/doc/program.pdf; atd...) prostě, aby vše mělo své místo (ve Win je vše na jedné hromadě C:\Program Files\Program ) Taky mi chybí možnost automatické konfigurace. Navíc jak už někdo podotknul, instalační proces je dán z velké části autorem instalátoru, a pokud z nějakého důvodu selhává, nemá uživatel po ruce žádnou alternativu.

V Linuxu je opravdu možností více, a pokud nějaký projekt není portován do repositáře ( a navíc není k dispozici jen jeden) není to žádná katastrofa. Avšak mě osobně chybí možnost zasáhnout jak do průběhu instalace, tak i (mnohdy) do průběhu konfigurace balíčků. Taky by mi někdy hodně pomohla možnost určitým způsobem upravovat závislosti. No a nakonec (nevím jak to přesně popsat, snad se vyjádřím přesně) vadí mi nekompatibilita jednotlivých druhu instalací, či zdlouhavější postup jak udržet instalace různými způsoby v lati. Pokud by se daly nějakým způsobem tyto nedostatky řešit, pak by byl (alespoň pro mě) instalační systém v Debianu absolutně bezkonkurenční

Adresáře v /usr/bin?

No jo, pravda. /usr/share /usr/lib (?)
Já se v tom nerad hrabu, takže si ty cesty nikdy nepamatuju z fleku.

Ad "nicméně situace v Linuxu není ideální"
- Ale situacia neni idealna ani vo windows.

Ad "zato funguje většinou na všech současných verzích Windows - a to dokonce bez závislostí a nutnosti být připojen k internetu"
- No ono tych zavislosti aj pre windows programy byva tiez niekedy dost. Vezmite si ako priklad cerstvo nainstalovany windows XP. Co vsetko potrebujete, aby ste nainstaloval nejaku novsiu aplikacaiu potrebujucu k svojej instalacii novsi instalator (neni problem ho pripalit spolu so softom), nove kniznice typu runtime ako pre visual c, visual basic, .NET v roznych verziach, directx a podobne. Nemat ich pribalene pri instalatore moze byt problem. Casto krat je problem v tom, ze pri instalatore su pribalene len nelokalizovane verzie kniznic (napr. direct-x), ktore sa na Vas lokalizovany system jednoducho odmietnu nainstalovat. Co budete robit potom? Bud si dojdete tam, kde internet je a donesiete si to na USB ci CD/DVD, alebo tu masinu pripojite k internetu priamo a doriesite zavislosti rucne stiahnutim dalsich balickov, ci v lepsom pripade cez system update, ktory vsak riesi len verzie uz nainstalovanych kniznic/aplikacii a par vybranych novych balickov. Kolkoze aktualizacnych balickov cez uz spominany update system si stahuju cerstvo nainstalovane a k internetu pripojene XP? To dokaze dobre prevetrat linku. Hlavne pokial je len ADSL, ako vo vacsine malych a strednych firiem, co je tiez cielova oblast nasadenia OS od MS.
Ad "nevšimnul jsem si, že Windows po instalaci by na tom byla špatně - a to jsem Windows instaloval snad tisíckrát. (A Linux taktéž)."
- Trosku nechapem preco tu vytahujete teoreticky velky pocet instalacii. To snad riesi kazdy bezny admin, ktorych je tu nemalo. Tym, ze to tu uvediete si na vaznosti svojich tvrdeni moc nepridate. Ale ked myslite, proti gustu ziadny disputat. Ja nepovazujem za dolezite tu popisovat, kolko krat som co instaloval, no zas na oplatku ja som si zas nevsimol, ze by ci uz desktopove alebo serverove distra boli na tom po instalacii nejako zle. Aj bez internetu. Napriklad po instalacii takeho desktopu zo Sabayon live DVD, ziadny problem. A to mozem priamo z live media pozerat ci editovat dokumenty s pouzitim open office na USB kluciku, nez sa mi to nainstaluje. A toto neni zdaleka jedine distro ponukajuce takuto moznost aj bez pripojenia k internetu. Tym ze instalujete nejaky operacny system sa nemusite este okradat o cas, ktory mozete efektivne vyuzit aj pocas jeho instalacie na tom istom stroji. Toto OS distribuovany MS ako desktopovy ekvivalent linuxu, alebo Mac OS X neponuka.

Problém je, že distribucí je docela dost, a jsou zcela a dost nekompatibilní mezi sebou.

Jo, je toho fakt dost. Možná to ale nakonec vyřeší jednotné balíčkovací API od Linux Standard Base: http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/lsb-package-api-je-na-svete

Jo, jo. Mě se taky líbí. Ještě by to chtělo nějaké LCCI (Linux Central Configuration Interface) a bude dokonalý (a to myslím vážně, bez jakékoliv ironie). Existuje nějaký takový projekt?

LSB definuje i balickovaci system - no je fakt ze je to rpm - snad to do LSB4.0 stihne LSB Package API

Dávám plný souhlas k tomuto příspěvku . Zkusil jsem Linux Mint-6 všechno co je v systému nainstalováno v základní instalaci šlape jak švýcarský hodinky ale jak si neznalý chce nainstalovat něco podle sebe je v koncích. Kdyby byla instalace programů obdobná jako u XP nemnělo by to chybu. PS: Prosím za všechny nezkušené nešlo by s tím něco udělat ,??

"Když se jednou utvrdíte v tom, že funkce vašeho operačního systému vám nepostačují, začnete hledat způsob, jak do systému dostat nový program." Co to je?

Někdo tu zřejmě nechápe funkce operačního systému! Autor by si měl uvědomit, co je operační systém a jaké má funkce a co je aplikační software, u něhož by měly být funkce jasné - snad každý ví, co program má dělat a proč ho instaluje. Instalace kompilací zdrojového kódu je naprosto běžnou záležitostí a dělá to každý, kdo chce po GNU/Linuxu nějaký výkon.

"Před takovými dvaceti lety to bylo naprosto běžné, dnes se to používá ve výjimečných případech, případně jej využívají linuxoví fandové."

Jestli se nepletu, píše se rok 2008, podle autora se tedy kompilovalo v roce 1988. Klobouk dolů, Linus přišel s jádrem až v roce 1991, tedy celé 3 roky po tom, co náš autor už vesele kompiloval!

---

Funkce operačního systému jsou v podstatě funkce, zajišťované přímo jádrem. Při troše shovívavosti k tomu můžeme přidat funkce, zajišťované pomocí ovládačů. Cokoli dalšího je záležitostí aplikačního software, tedy toho, čemu autor říká "programy". Z funkcí operačního systému toho uživatel užívá málo (i když je toho zdánlivě přehršel), stejně tak uživatel velmi málo pracuje s operačním systémem (i když je třeba odezva na stisknutí klávesy projevem funkcí OS). Nepracujeme většinou s OS, ale s aplikačním SW, tedy s programy.

Nepleťme si software, které je na instalačním médiu s operačním systémem. I na tom instalačním CD nebo DVD je totiž většinou aplikační software. Svým datovým objemem je vlastní OS téměř drobeček a k ničemu by nám ani nebyl. To, na co si běžný uživatel může sáhnout (kliknout), opravdu není operační systém.

Aniž bych chtěl obhajovat autora a jeho poněkud matoucí terminologii i rétoriku, přece jen bych poznamenal i k tomuto druhému extrému:

1) Termín "funkce" má jistě svůj jasný význam v matematice i v programování, nicméně zde ho autor používá v kontextu obecném, tedy uplně jiném a velmi volném (možná až příliš své-volném, to souhlasím). Nicméně snad není třeba mnoho důvtipu. aby člověk pochopil, že o funkcích systémového jádra tu není ani řeč. Aplikační software je něco, co z hlediska uživatele také splňuje nějakou funkci - ať už napsání dopisu nebo vypálení CD. Vzhledem k tomu, že se různé OS (případně různé distribuce) dodávají s různým aplikačním softwarem v default instalaci, je pro nezasvěceného uživatele (tedy čtenáře, pro kterého byl tento článek psán) hranice mezi OS a aplikačním softwarem patrně už dávno zcela nejasná a myslím, že účel těchto článků není tyto lidi do těchto věcí zasvěcovat. (A popravdě řečeno: s neustálým přesunováním systémových služeb z jádra do userspace se tato hranice poněkud stírá i pro lidi zasvěcené.)

2) Programovaní a kompilace tady byla dávno dávno před OS Linux. Možná že neměla vždy podoby tzv. "svaté trojce" (to je taky pitomej pojem), ale to ostatně taky nemá uplně vždy ani dnes. Nejsem zase tak starý, abych věděl zda tahle kombinace je přínosem autotools nebo něčeho podobného staršího, nicméně třeba GNU tady před dvaceti lety už bylo, i když asi málo kdo z nás ho tehdy už používal.

Tomu opravdu nerozumím, vypadá to, jakoby komentátor komentáře chtěl komentovat za každou cenu. Pojem "systémové jádro" neznám a nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal. Ono je také nějaké "nesystémové"? Nebylo by lepší psát o "jádru operačního systému" - to si totiž nikdo nesplete, i kdyby byl tak natvrdlý, jako já. Asi by proto nebylo od věci si ještě jednou (nebo třeba i 5x) přečíst článek a komentář, který jsem si s neomaleností sobě vlastní dovolil připojit.

Ad 1) Nejde tu o pojem "funkce", ale o pojem "funkce operačního systému". Je-li řeč o nezasvěceném uživateli, nevidícím hranici mezi OS a aplikačním software, nelze předpokládat, že mu "funkce jeho operačního systému nepostačují". Myslím, že uživatel se znalostmi na takové úrovni si nezaslouží být maten nesmyslnými tvrzeními. Nebo ten, kdo chce hrát piškvorky si příslušný program doplňuje "do systému" a 5 křížků v lajně se stává "funkcí OS"? Nebylo by náhodou logičtější, vhodnější a i jednodušší prostě říci, že si uživatel chce nainstalovat program a nemotat do toho nějaké funkce?

Ad 2) Článek nese název "Instalace programů v linuxových distribucích" - poukaz na to, že "Programovaní a kompilace tady byla dávno dávno před OS Linux" je tedy zcela mimo mísu, pokud samozřejmě nechceme materii rozpatlat a skončit tím, jak fungoval starověký Abacus. Stejně tak nebyla řeč o GNU (by RMS anno 1984), ale o Linuxu - předpokládám, že by jinak autor opravdu psal o GNU :-)

No nic, nechci tu provokovat flamewar. Každopádně díky za výklad toho, co chtěl básník tím či oním říci - Mareček sice nejsem, ale pero podám ochotně...

Hosi, udelejte si jasno nasledujicim zpusobem:
Prostudujte zacatky vyp. techniky, zvlaste co se tyce stroju ze 1950-tych letech a ze zacatku 1960-tych letech (casto nemely ani OS v dnesnim slova smyslu), a co se tehdy povazoval za aplikacni soft.
Pak sledujte, kdy v dejinach nastupuje pouziti OS, tak jak ho dnes zname.
Zamyslete se nad tim, proc R. M. Stallman potrpi na tom, aby se jejich GNU povazoval za op.sys.
Nebite se zbytecne.
Jinak vnimani DoubleR je mi blizsi, ale to je subjektivni.
Dekuji

Trochu vice peclivosti pri pouzivani odbornych terminu by autorovi clanku jiste neuskodilo, ale kdyz uz ho kritizujete, tak mam nekolik dotazu:

1. Odkud jste prevzal Vami uvadenou definici funkci operacniho systemu? (Cituji: Funkce operačního systému jsou v podstatě funkce, zajišťované přímo jádrem. Při troše shovívavosti k tomu můžeme přidat funkce, zajišťované pomocí ovládačů. Cokoli dalšího je záležitostí aplikačního software, tedy toho, čemu autor říká "programy".)

2. Prikazy operacniho systemu MS-DOS se delily na externi a interni. Externi prikazy tohoto operacniho systemu se z programatorskeho hlediska v podstate nicim nelisily od beznych (non-GUI) aplikaci. Jak tento fakt koresponduje s Vasim tvrzenim (cituji:) "To, na co si běžný uživatel může sáhnout (kliknout), opravdu není operační systém."?

Předně bych chtěl zdůraznit, že nekritizuji autora, ale článek. Kritizování autorů je docela ohavný nešvar, který může leckoho znechutit a odradit od psaní, což určitě nechceme.

Ad 1) Linux dokumentační projekt, 3. vydání, str. 13-18. Abych byl úplně konkrétní, na str. 14 nahoře je obrázek, z kterého je to snad jasné. Povšimněte si, velmi prosím, také věty: "Proces init může, ale také nemusí realizovat zavedení systému X Window". Z textu rovněž bude jasné, že v těch nejhrubějších obrysech to platí nejen pro PC/Intel.

Ad 2) Příkazy a funkce jsou dvě rozdílné věci. Některé funkce probíhají bez účasti uživatele, jiné lze vyvolat interním příkazem (externí příkazy už mají na starosti programy, které tu nazýváme aplikačním software). Máme-li na mysli začínajícího uživatele, který se nevyzná v příkazové řádce, tak ten si na většinu věcí bez aplikačního software opravdu nesáhne. GUI samozřejmě nemám na mysli...

Dovolím si přidat jeden možný úhel pohledu na problematiku názvosloví a raději i za použití příkladu.

Vezměmež něco, čemu se běžně říká operační systém (aby to bylo názornější, tak budeme uvažovat operační systém s grafickým rozhranním) GNU/Linux + Gnome. Ovšem ve své podstatě se jedná o program. Ano ... operační systém je jenom program.

Uživatel si nainstaluje OpenOffice a spustí ho. Co se stane. Program, který už běží v počítači do paměti natáhne další program a spustí ho. Čili program spouští další program, nebo možná podprogram. Myslím, že o OpenOfficech můžeme klidně mluvit jako o podprogramu, protože na počítači bez programu, který názýváme operačním systémem prostě a jednoduše nepoběží.

Tudíž podle mého názoru je jedno, jestli se mluví o samostatných programech (které ve spoustě případů ani samostatné nejsou, protože právě bez jiného programu už přítomného v paměti se vám je nepodaří spustit), nebo o funkcích operačního systému.

Tohle je nesmysl... já bych řekl, že autor prostě ve formulaci "nepostačují funkce operačního systému" ujel.

Proč by to měl být nesmysl? Kde je hranice toho, co je operační systém a co je ho funkce? Funkce operačního systému nezobrazují okna? Jak třeba může být OpenOffice Writer nebo MS Word program, když bez Linuxu nebo Windows nepojede?

Operační systém je sada programů (software) sloužících především k tomu, aby byly aplikačním programům transparentním způsobem zpřístupněny prostředky (hardware) počítače, aby vytvářel potřebné operační prostředí pro chod aplikací. Operační systém patří mezi tzv. systémový software. Mezi jeho základní funkce patří rozdělení systémových prostředků aplikacím. Systémovými prostředky je míněn nejen hardware (operační paměť, disk, periferní zařízení), ale také strojový čas a přístup ke komunikačním tokům , dále pak systémové prostředky nehmotné povahy (například sada fontů).

wiz wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Prijde mi tato definice docela presna. Operacni system proste poskytuje ostatnim aplikacim pristup k prostredkum. Proto DOS, nebyl plnohodnotym operacnim systemem, ale pouze diskovym operacnim systemem. Protoze poskytoval pristup opuze k diskovym prostredkum a vetsinu ostatnich prostredku si aplikacni programy museli zajistit samy. OpenOffice jiste neni systomovy prostredek.

U Fedory bych ještě zmínil i yumex, jako grafickou nadstavbu k yumu (když je zmíněn RPMDrake, YaST a Synaptic).

Chápu, co chtěl autor říct, ale chápu to asi jenom proto, že jsem dlouholetým linuxákem... článek obsahuje dost sporných formulací a jako zelenáč (pro které je celý cyklus určen) bych s jeho interpretací měl problémy.

Př. zmatených formulací - funkce operačního systému, neexistuje univezrální (celosvětově rozšířený) balíčkovací systém, jen RPM balíček v distribuci vše nespasí... Také začít heslo o instalaci programů velkým odstavcem o kompilaci je trošku odrazující. Také alternativní repository nemusí být jenom ladicí, ale může obsahovat balíčky, které se do oficiálního zdroje z různých důvodů nedostaly, typické je to pro různé multimediální kodeky.

A perlička na závěr: nejideálnější? WTF???

Dost uz nimravych pripominek: Vsechny zminovane balickovaci
systemy/nastroje/formaty (*.RPM, *.DEB, ...) jsou koncepne 15 let stare a
vyzile az beda! Nezkousel jste nekdo nize uvedene zajimavustky?

1) Cisty funkcionalni balickovaci system NIX, s radou velice
zajimavych/uzitecnych vlastnosti!
Pekny prehledovy clanek:
http://www.st.ewi.tudelft.nl/~dolstra/pubs/nixos-icfp2008-submitted.pdf

Mozno otestovat na linuxove distribuci NIXOS:
http://nixos.org/nixos/


2) A tez system KLIK2 - zajimavy krizenec mezi balickovacim system a
nastrojem pro virtualizaci aplikaci:
http://klik.atekon.de/wiki/index.php/Klik2

Jason

Nejsme ve Windows, kde se "technologie" s obrovskou reklamou střídají každé 3 roky. Nelze po vývojářích chtít, aby se učili pořád něco jiného, co dělá totéž jako to staré, jenom trochu jinak. Stáří balíčkovacího systému je důkazem jeho vyzrálosti, spolehlivosti, funkční kompletnosti a zárukou, že za 10 let bude stále funkční. Super nové balíčkovací systémy slouží v principu jen k vyzkoušení nových postupů a tyto ověřené postupy budou potom zahrnuty do starých balíčkovacích systémů.

OS je pro bezneho uzivatele naprosto transparentni zalezitost, ma vyznam zejmena ve vztahu k uzivatelskemu software(ten je pro uzivatatele podstatny, neb pracuje s nim a ne s OS) pro ktery zpristupnuje/prerozdeluje prostredky (hardware) nebo napr. i softwarove zdroje mezi ktere spadaji napr. fonty apod.

Co takhle popsat Zeroinstall?

instalacni skripty v balicku nepouzivaji prava roota

programy si instaluje uzivatel sam, bez potreby roota. Ostatni uzivatele nainstalovany soft nevidi

kdyz uz je program stazeny a nejakym userem nainstalovany, ostatni si jej mohou "taky nainstalovat pro sebe" bez stahovani a bez prisdtupu na internet

automaticky splnuje zavislosti (pokud jsou splnitelne softem nainstalovatelnym pres zeroinstall)