Jak dostat Linux k uživatelům nejmenších PC?

Koncepce mobilního prcka

Když byl koncept miniaturního, ale víceméně plnohodnotného PC představen odborné veřejnosti, setkal se s nemalou dávkou kritiky. Idea zmenšeného notebooku s nevýkonným, ale platformou plnohodnotným hardwarem, na němž měly být provozovány běžné operační systémy pro pracovní stanice, se nacházela zhruba v průsečíku prostoru pro klasické subnotebooky a PDA. Ve srovnání s prvními UMPC nabízela výrazně nižší výkon a možnosti, ve srovnání s druhými se však jednalo o zařízení zcela jiné kategorie (zejména vzhledem k zamýšlenému operačnímu systému).

Uplynula na IT poměrně dlouhá doba několika let. UMPC jsou zařízeními, která prokázala svou životaschopnost. Současně ale nepřestala vzbuzovat mezi svými uživateli, zejména pak těmi, kteří je kupují s představou malého, leč skutečně plnohodnotného PC, vzbuzovat rozpory. Ač se to nezdá, Linux je jednou z jejich příčin, a současně i jedním z jejich řešení. Ptáte se po důvodech? Ultrapřenosné počítače jsou založeny na zachování kompatibility s platformou x86/PC, při nejvyšším dosažitelném stupni miniaturizace a redukce spotřeby. To vede nezadržitelně k snížení aplikačního výkonu. Vzhledem k tomu, že se tato zařízení vyznačují rovněž relativně malým rozlišením displeje, je nemožné na nich provozovat výkonnostně náročné aplikace (stavěné často rovněž na velké displeje) a bylo by velmi naivní na nich provozovat hry. I samotný operační systém ale představuje nemalou zátěž pro počítač, především při svém startu.

Klasická Windows, lhostejno, zda XP nebo Vista, nejsou pro podmínky UMPC stavěná. Výsledkem toho je, že UMPC s běžným stolním operačním systémem a k němu stavěnými aplikacemi včetně elementárních programů jako je kancelářský balík je z hlediska jeho uživatele zařízení nevýkonné, pomalé, s dlouhou odezvou aplikací. Snahy výrobců to změnit vedou ke zvětšení rozměrů zařízení (což ho může vybočit ze zamýšlené řady), zvýšení ceny (na úroveň běžného notebooku, jehož kvalit však UMPC nedosahuje) a spotřeby (což se rovná ztrátě přenosnosti, což je hlavní výhoda).

Místo pro Linux?

Patrně prvním, kdo si uvědomil, že cestou ven z tohoto problému je nasazení Linuxu na místo operačního systému Windows, byla společnost Asus na úsvitu věku UMPC. Svůj notebook Eee nabízela v provedení s Windows XP i s Linuxem – uživatelé ovšem vyžadovali jednoznačně první možnost. Také další výrobci srovnatelných zařízení přišli na to, že využití možností vhodné linuxové distribuce, mírně upraveného grafického rozhraní spolu s optimalizací a jemným vyladěním spouštěných komponent vede k tomu, že počítač na rozhraní mezi PC a PDA zůstává plnohodnotně použitelným zařízením (pokud jde o myslitelná využití na cestách), a současně dostatečně pohodlným pracovním nástrojem, na rozdíl od PDA vhodným i pro náročnější práci než je organizace času a ovládání jednoduchých aplikací na principu vyplňování formulářů. Linux (chtělo by se říci) na UMPC funguje a někteří výrobci, jako třeba Acer, mu dokonce prorokují budoucnost v této oblasti. Má to ovšem háček.

Jestliže je někdo proti masivnímu nasazování Linuxu na UMPC, kam svými vlastnostmi a svou škálovatelností patří mnohem spíše než Windows, pak jsou to uživatelé těchto zařízení. Kvůli rozmachu trhu s UMPC, a proto, že operační systém poslední generace je na nich neprovozovatelný již Microsoft jak známo několikrát prodloužil dobu prodeje svých archaických (rok uvedení 2001) Windows XP. Výrobci UMPC jsou vystavování tlaku na primární podporu Windows ve svých zařízeních a dokonce mnoho přístrojů, které jsou prodány s předinstalovaným Linuxem končí s Windows XP – která na nich často nefungují optimálně, případně po poloamatérských instalacích neobsahují specifické ovladače, což je zpomaluje ještě více, než samotná architektura. Jak je to možné? Co se musí stát, aby Linux byl v UMPC akceptován? A co pro to mohou výrobci udělat?

Východiska

Výše popsaná kombinace specifického hardwaru a operačního systému určeného do počítačů jiné kategorie v konečném důsledku vede k tomu, že uživatel s UMPC a Windows XP, zvláště je-li jinak spíše laikem v oblasti technologie pracovních počítačů, nebude příliš spokojen. Známý systém se chová odlišně, než jak je zvyklý. Spouštění aplikací s vysokou náročností na grafické prostředí, výpočetní výkon a zvyklých na vysoké rozlišení nepřichází v úvahu. Se známými programy (např. s Microsoft Office) lze pracovat, ale tato práce je podstatně méně efektivní než na stolním počítači či na notebooku. Zkrátka daň za proklamovanou „super přenositelnost“ se jeví jako příliš vysoká. Přesto však uživatel Windows vyžaduje. Jednak právě proto, že očekává stejný výkon a stejné chování jako na běžných PC, jednak proto, že nemá zájem pracovat s čímkoli, co nezná. Že je tím fakticky sám proti sobě, buď neví, nebo jej to nezajímá.

Tento stav má technicky vzato dvě východiska. Prvním z nich je osvěta. Linux přítomný v UMPC by měl být uživatelům prezentován jako výhoda a jako technologie přinášející přidanou hodnotu – nikoli tedy jako něco, co je „náhražkou“ nebo „alternativou k…“. Kdyby jej výrobci chápali i v rámci svého marketingu jako vlastnost těchto zařízení a ne jako jednu (psychologicky rozuměno nejlacinější a nejméně atraktivní) z několika možností, mnoho uživatelů by to akceptovalo. Systém integrovaný do UMPC by pak ani nemusel otrocky kopírovat základní vizuální prvky z klientských systémů Windows, a mohl by se vydat vlastní cestou za předpokladu zachování extrémní míry intuitivnosti a jednoduchosti použití. Pro uživatele schopné orientovat se ve firmwaru mnoha zařízení běžně používaných v každodenním životě by nebyl problém s ním pracovat, profesionálům by pak nepředstavoval žádný problém tím spíše. Tím by se ovšem posunula hodnota UMPC na trhu jako zařízení. Část jeho atraktivity u uživatelů totiž spočívá právě v tom, že nejde o zdokonalené PDA, ale naopak o miniaturizovaný počítač. Součástí samotné definice slova počítač je z jejich hlediska přítomnost MS Windows, bez ohledu na argumenty o kompatibilitě dokumentů, vybavenosti, dostupnosti aplikací, či bezpečnosti.

Druhou možností je vedle propagace Linuxu jako generického systému pro UMPC, a ne jako variantě k Windows jeho uzamčení a svázání s platformou. Může se zdát zcela proti smyslu svobodného operačního systému, pokud by byl nabízen spolu s nějakým produktem jako jediná varianta, ale ve skutečnosti se tomu tak již děje, a to nejen v oblasti UMPC. PDA jsou běžně prodávána s jediným operačním systémem, a jejich tvůrci vědí dobře proč. Prakticky každý kapesní počítač je dodáván se softwarem, který mu umožňuje komunikaci s běžným PC a tento software je vždy připraven pro Windows (výhradně, nebo mimo jiné). UMPC dodávané s Linuxem, ale současně doplněné o kvalitní a propracovaný synchronizační software pro Windows/PC by mohlo eliminovat část negativního dopadu toho, že počítač bez Windows vlastně „není počítač“. Je samozřejmě spekulativní, kolik výrobců by bylo na takový krok v silně konkurenčním prostředí a vistuaci, která byla popsána výše, přistoupit, nicméně za úvahu stojí.

Závěr

Pro ultrapřenosné počítače je Linux rozhodně lepší volbou než Windows, z důvodů využití výkonu hardwaru, zajištění reálné použitelnosti, adekvátnosti softwaru vzhledem k technickým komponentám i ceně. UMPC by se mohla stát pro mnoho uživatelů prvním zařízením s Linuxem, s nimž se setkají, podobně jako iPhone je pro mnoho těch, kteří si pak pořizují počítač Mac, prvním kontaktem s OS X (byť značně jinak vypadajícím i chovajícím se). Výrobci těchto zařízení ale pro to něco musí udělat, a nezůstat pouze u slov o budoucnosti Linuxu v tomto segmentu. Jinak by poměrně dobrá příležitost k prosazení alternativní softwarové platformy mohla zůstat promarněna. A to by byla škoda.