Jádrem je vaše nesprávné tvrzení: „dobrý pocit ale není dále směnitelný a proto se o tržní chování nejedná“. Taxikář ten blow job také dál nesmění, ale podle vás je to tržní jednání. Kritériem pro „tržnost“ totiž není možnost další směny, ale ta směna něco za něco. Ve směně mohou figurovat peníze, ale úplně stejně společenské uznání, dobrý pocit, nebo ten blow job.
Pozvání na pivo má pro daného příjemce v dané situaci zjevně vyšší hodnotu, než peníze na stejné množství piva. Samozřejmě to může být u různých lidí různé. Podobně za různých situací může ta samá odměna mít pro příjemce různou cenu. Když souseda zaměstnají jako hostinského, možná ho pozvání na dvě piva už tolik nepotěší.
Můj závěr: při směně se mohou používat různá platidla, platidla mimo peněz nejsou (nutně) diskvalifikována, a jejich použití není nijak „netržní“.
Ještě ke knize: omezená racionalita není nic nového. Samozřejmě konkrétní příklady mohou potěšit, stejně jako popis konkrétních mechanismů. Chce se to ale nedopouštět kopanců, jako považovat pozvání na pivo za stejnou věc jako peníze za pivo.
