Jé, proč jste to neřekl hned? V tomto úhlu pohledu už chápu Vaši argumentaci, že „obchod může být vše“. Připomíná mi to možnost pohlížet na chemii jen jako na jistou odnož fyziky. Možné to je, ale pro mnohé je jednodušší, srozumitelnější a přirozenější popis chemika. Snad proto chemie i nadále existuje.
Pokud berete dobrý pocit/špatný pocit a snahu pro jeho získání/zabránění jako formu obchodu „sám se sebou“, pak lze takové chování označit jako formu ekonomie. Já dávám přednost označení etika, morálka, sociální/asociální chování – zkrátka něco, co není obchodem, jelikož sám to tak nevnímám (stejně tak dám přednost chemickému popisu).
Pojem „obchod“ pro mne označuje realizaci směny u minimálně dvou osob. Koupě jablka je pro mne obchod – jablko za něco. To, že ho sním – abych se zbavil hladu – již pro mne obchod není. Byť na to tak lze nahlížet, tedy že konzumací dočasně zabráním dalšímu rozvinutí nepříjemného pocitu hladu.
Tedy, jak píšu výše, váš pohled na problematiku respektuji, ale nepřijmu jej za vlastní, protože je pro mne méně transparentní, přirozený a přináší pojem obchod do světa, kde – pro mne – obchod ztrácí svou – pro mne – přirozenou podstatu.
