Názory k článku
Jak může open source porazit Microsoft?
Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoCo z toho plyne? Jednoduse Microsoft je vuci OpenSource projektum v tezce nezavidenihodne pozici, protoze se snazi vydelavat penize na necem, co nekdo jiny poskytuje zadarmo nebo alespon za radove nizsi ceny, a to v dostatecne kvalite. Matne si vzpominam, ze z historie muzeme vystourat obdobne pripady, kdy se lecktere firmy dostaly do stejne pozice se svymi prehravaci hudby, videa, web browsery...vsichni vime, jak to s nima dopadlo. Microsoft ma oproti temto firmam vyhodu ve svem vyjimecnem postaveni na trhu a financnich moznostech, coz mu umoznuje ucineji uzivat zbrane, ktere mu zustavaji k dispozici. Jake to jsou? Nic moc pekneho. Zneuzivani rozsirenosti vlastniho softwaru (MS nedokumentovane "standardy"), zabranit uzivatelum ziskat informace o existujici alternative, zminene zvyseni nakladu na prechod k alternative, FUD, utoky na iracionalni stranku cloveka ("stylovost", ucinna reklama, design produktu).
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoDospělý člověk vydělávající na živobytí nemá tolik volného času (např. oproti studentům), aby zkoušel alternativy k něčemu, co zná a používá, jenom aby ušetřil pár stovek (protože peněz má zpravidla víc než toho času).
Myslím, že z takových bude MS živ stále.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoApropos, momentalne mam moznost koupit MS Office za 20 USD, zcela legalne primo od Microsoftu. Myslite, ze to udelam? Ne - nejsem padly na hlavu, to si za ty penize radsi koupim 4 piva, coz je priblizne ta hodnota...
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoA právě proto preferuji *nix řešení - tam totiž mají získané znalosti a návyky mnohem delší životnost než ve světě windows.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoJde predevsim o zvyk , a proc bych se mel nervovat s microsoftem , kdyz jsem v klidu s linuxem :))
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoKdyž jsem wV dával domů, tak jsem si schválně zkusil reakce běžného uživatele - naistaloval jsem systém, nahrál používané aplikace a pak jen čekal, kdy přijdou dotazy. A nic... Manželka změnu vůbec nekomentovala, vše potřebné okamžitě našla (jen profily do Opery jí chyběly). Vzhled se jí líbil (Aero v černé barvě), pár věcí jí přišlo přehlednější (start menu - okamžité vyhledávání). Zkusil jsem to pak i u dalších lidí z rodiny a z běžných uživatelů nereagoval na změnu nikdo.
V GUI je fakt změn hrozně málo (pominemi-li barevné nastavení a vzhled ikon), změnu pocítí pouze rejpalové a admini. Ale jedni to snad mají jako koníčka, druzí jsou za to placeni, takže změny by měly vstřebat.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoz pohledu prumerneho uzivatele webu duvod k odlozeni prechodu
technicke detaily typu bla bla 64-bitova verze bla bla - nezajem, at to bude dodelane a funkcni, dejte vedet
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknonezajem, at to bude dodelane a funkcni, dejte vedet - zajímavé. Tohle pravidelně říkám o Linuxu.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoBTW: BFU widle instalovat nikdy nebude, je to pronej neco jako woodoo.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoV XP to byly - ovládací panely, síť, nastavení
Ve Vistě - ovládací panely, síť a internet, centrum sítí, spravovat síťová připojení a tam už vidíte rovnou rozhraní (síťové karty).
Ve Vistě je cesta o tři kroky delší, ale je pořád intuitivní. Nastavení IP apod. je už prakticky stejné, nastavení domény/skupiny je stejné jako v XP (tj. zobrazit systém Win+Pause/Break - a pak vlézt do nastavení pořítače a domény). Pokud člověk bez problémů zvládl čtení, najde to ve Vistě snadno.
A mimochodem - v tom centru sítí zkuste někdy nechat diagnostikovat a opravit. Zvládne to nastavit síť dost slušně. Neporadí si to se vším (zatím úspěšnost 70 %), ale i tak to je dost zajímavý nástroj.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoNepřipadá vám to trochu zvláštní. Ano je fakt, že možná u Linuxu, kde si člověk každý půlrok upgraduje distro nejsou ty změny tak výrazné a změna je postupná a kontinuální, kdežto u MS po pěti letech zvyku jsou i drobné změny někdy na překážku, ale je to o zvyku. Pokud jde o XP vs. Vista, tak musím říci, že ani v jednom systému nemám problém se zorientovat. Pokud má někdo problém se zorientovat ve Vistě, apk zřejmě nezná příliš ani možnosti XP, nebo nevím, čím jiným by to mohlo být způsobeno. Ovládací panely jsou pořád Ovládací panely. Správcovská MMC konzola je pořád stejná - byť v novější verzi (doinstalovatelné i do XP), registr je pořád registr. Pokud člověk umí ovládat systém a ví, co hledá, nemá - podle mého osobního názoru - problém to najít ani v novější verzi systému. Průzkumník ve Vistě mi přijde zcela přehledný, ovládání mi jiné nepřijde - ano místo panelu úkolů, jiných míst, atd., se dnes pohybujete pomocí navigace v adresním řádku, oblíbených položkách, atd., ale to je snad koncepčně to samé, jen trochu někde jinde.
Ano - uživatelé, kteří potřebují mít ikonku na jednom jediném místě a když ji někdo přemístí na druhou stranu monitoru, tak už program nenajdou, mají problém, ale ten budou mít kdekoliv. Ostatně to je i jeden z důvodů proč spousta lidí zůstává u naučených XP - jednoduše proto, že systém prostě ovládat neumějí (ač si to často i myslí) a i drobounké změny (z XP na Vistu, natož pak na GNU/Linux, nebo Mac OS X) jim přijdou zásadní.
Neodsuzuji uživatele, kteří používají PC jen pro spuštění svých několika aplikací, které (jakž takž) ovládají a nic jiného o systému a jeho ovládání nevědí, ale neodvažoval bych se podle nich soudit kvalitu novějšího systému. Dovedete si představit (odhlédněme teď od všeho o kopírování od Applu), kdyby MS ve Vistě přišel místo se Start menu s Dockem ala OS X? Kolik asi uživatelů by to vítalo jako "novinku a konečně něco zásadního" a kolik by jich naopak systém pomluvilo, že je naprosto nepoužitelný a že se v něm nevyznají, protože neví jak jej použít? Uživatel schopný systém ovládat nemá větší problém (alespoň v rovině GUI) při přechodu z jednoho systému na jiný (GUI i různých systémů) jsou si v podstatě dost blízká a člověk se rychle zorientuje - člověk co se řídí vzhledem a polohou ikonky bude ztracen v každém systému a nejraději by používal x-let starý systém aby se nemusel učit ani sebemenší odlišnosti.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoAle stejne si stale myslim, ze vetsina uzivatelu, co prohlizi jen internet, obcas neco napisou ve wordu a jsou zvykli treba 5let na stejne ikony budou mit velky problem s wV , aspon z pocatku (a ten pan jehoz zena si wV pochvalovala, ze skoro nezaznamenala zmenu.. dokaze si taky nastavit cely system k obrazu svemu sama, z ciste instalace? .. nevim, ale pochybuji o tom) a takovych je vetsina uzivatelu windows.
proto jsem po tom ani nepatral , neprojizdel jsem to hloubeji, protoze vim urcite, ze bych si to nekoupil a navic me ten system (kdyz v nem musim delat) jaksi psichycky znervoznuje , proto zustavam verny stale aktualnimu archlinuxu
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoOna prostě změnu v OVLÁDÁNÍ nezaznamenala, tedy není co pochvalovat. Zaznamenala změnu VZHLEDU, který se jí líbil. Později narazila na pár změn, které ji zaujaly (zmíněá nabídka start apod.).
A jestli umí naistalovat a nastavit windows? Nevím, zřejmě ano, kdysi si svůj systém udržovala sama, ale proč by to dnes dělala? Proč by si měl uživatel instalovat a nastavovat Windows? Vy si snad instalujete a nastavujete řídící jednotku v pračce?
Uživateli je v zásadě úplně jedno, jestli bude operační systém Windows, Linux nebo třeba nějaký NoNameOS. Uživatel potřebuje aplikace a rozumné ovládání. Jenže holt vznikl mýtus, že v OS se může (a má) hrabat každý Lojza. Občas si v oblasti počítačů připadám jak v kutilské době Škody 100 až 120. Články typu "Rozhrabte si registry novou utilitou zdarma" mi velmi připomínají články "Jak nahradit nesehnatelný karburátor cedníkem z vaší kuchyně".
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoA pokud nekdo pouziva pocitac jenom na cteni webu, psani mailu a obcas napise neco v textovem editoru, pak nechapu, na co potrebuje Windows...existuje spousta distribuci, ktere ma uzivatel za chvilku nainstalovane (oproti widloze) a ihned po instalaci tam veskere tyto softwary ma a nemusi platit ani korunu. Jina vec je nahrazeni AutoCADu a pobnych software, ale to je jine tema.
Verim, ze pokud byste tam hodil Gnome/KDE s designem Aera/Redmond OS tak by Vase zena take prilis zmen nazaregistrovala...mozna tak to, ze Ovladaci Panely tu chybi a jsou v trochu jinak pojmenovane sekci...
A pokud clovek nechce, nemusi si linux vubec aktualizovat, je to spise na jeho "paranoie". Muzete mit do smrti porad jeden a ten samy OS aniz by se Vam sam zhroutil popr. zahltil nesmyslnymy informacemi v registrech apod. Je to samozrejme pritazene za vlasy, ale s trochou nadsazky se to takto da rici (nepocitam-li technologicky vyvoj)...
Je to o tom, co clovek vlastne chce...nikomu nic nevnucuju, sam jsem na linux stridave prechazel dva roky, ale nakonec jsem si ujasnil, co vlastne chci a jsem s Gentoo spokojeny na vysost a z widloze mi naprosto nic nechybi (nepotrebuji doma ani AutoCAD a na kresleni bitmap mi staci GIMP).
Uff, omlouvam se za dlouhy prispevek :-) a preji prijemny den!
Admin
If you build an operating system that even an idiot can use, only idiots will use it.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoSouhlasím také, že běžnému uživateli, který používá počítat na běžné úkoly, jako je "kancelařina", nějaké to přehrávání videa a audia a internet je dnes v podstatě jedno, jaký má systém. Problémem jsou hry. Přiznejme si, že většina rodin má doma jedno, či dvě PC, které je ale určeno ne pro jednoho člověka, ale pro celou rodinu - taťka dělá tabulky do práce, mamka si píše s kamarádkami, děda sepisuje román a děti "paří hry" - kupříkladu. Odstraňte nutnost hrát na PC hry a stejné rodině bude plně vyhovovat i Linux, pokud samozřejmě nevyžaduje nějaké jiné specifické aplikace. Pro běžné uživatele a hlavně rodiny jsou tak Windows - i přes nevýhody, které mají oproti OSS systému - skoro univerzální volbou a není to zdaleka jen tím, že jsou předinstalovány na PC, co si rodina koupila. Je to hlavně o tom, že si na nich každý může dělat to svoje včetně oněch dětí a jejich her a že na Windows je dnes - ano, i díky Linuxu - spousta výborných programů zdarma, ať už OSS, nebo freeware, takže není problém s aplikacemi. Linux sice nabízí možnosti, které Windows nenabízí - jak technologické, tak licenční, ovšem po pravdě vzhledem k tomu, na jaké úrovni se pohybují znalosti většiny uživatelů ohledně systému a jeho ovládání jsou tyto pro většinu populace stejně nevyužitelné (z části bohudík, z části bohužel). U Windows pak mají navíc tu výhodu, že tu mají alespoň nějaký servis - ať už přímo u MS, nebo spíše u výrobce svého PC (OEM) a taky v tom, že jim může poradit kde kdo v práci, soused, spolužák, aj. (byť ty laické rady mohou být často naprosto neadekvátní), což u Linuxu, který má v populaci mnohem nižší zastoupení bude výrazněji obtížnější.
Hypotetická situace:
Hele Franto, nějak mi přestal chodit internet...
Cože - zkus si najet na Seznam v Exploreru.
Co - já tam žádnej Explorer nemám?!
Tak se mrkni do Ovládacích panelů...
Co to je?
Možná máš nějaký svinstvo v registru...
O tom jsem neslyšel - co je registr? To jsem tady v Ubuntu ještě neviděl...
Hm, tak mi dej pokoj Pepo, já fakt nevím. Ty si lama, že používaš ten shitovej Linux, používej Xp voe, jako já...
Ubuntu nejsou nová verze Windows? A co teda s tím internetem?
Já nevím - smaž to, tady máš ode mě Xp za dvacku...
Já se tu opravdu nechci zastávat MS Windows a tvrdit, že jsou nej. Ne nejsou - žádný systém není nej - záleží na uživateli, co je pro něj konkrétně ono nej. Snažím se jen popsat reálnou situaci mezi lidmi a ta bohužel vypadá podobně, jak jsem napsal v ukázce a proto jsou pro ně často Windows onou univerzální volbou i v situacích, kdy by si naprosto vystačili s Linuxovým systémem... (čímž nechci říkat, že Linux, je jen nějaký systém "k vystačení si", ale jeho rozšířené možnosti bohužel BFU opravdu nevyužijí).
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoJmenujte jedinou zasadni zmenu proti 2k/xp, kvuli ktere ma vista smysl. Kecy typu "uplne prepracovane jadro ..." me jako uzivatele nezajimaji, ale to, ze me widle hned po spusteni zacnou s kazdou kravinou otravovat jestli to vazne chci, povazuju za tak zasadni zmenu k horsimu ... Ano, ja vim, jde to vypnout, jenze ja nejsem BFU, takze vim jak a kde. A podobnych "vychytavek" je tam mnoho.
Takove veci jako nefungujici sit, nemoznost prace v domene a spoustu jinych naprosto zasadnich minel, opravdy mate pocit ze jde o produkt zraly k prodeji ?
Ne ze by se tedy jini dodavatele chovali jinak. Sam pracuji se SW, jehoz kvality povazuji za naprosto zoufale a patch, ktery nejde ani rozbalit je celkem bezna vec, to ze aplikace prestane fungovat/funguje spatne uz beru jako samozrejmost.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoLSB je pěkný krok, ale velmi malý.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknohttp://www.linuxdevices.com/articles/AT7065740528.html
Je vela miest, kde pouzivate Linux pravdepodobne aj Vy a ani o tom neviete. Pokial vlastnite napr. satelitny prijimac tak je viac ako 90% sanca, ze je v nom Linux a ani o tom neviete. Od tych najlacnejsich (napr. aj prijimace dodavane Digi TV maju firmware postaveny na Linuxe) az po tie najdrahsie modely. To ze pouzivaju Linux zistite len ked sa dostanene k dokumentacii k SoC pouzivanych v satelitnych prijimacoch.
Na rozsirenie rozhladu Vam mozem odporucit ako domacu ulohu skuste si vyhladat ake je zastupenie OS v mobilnych telefonoch v Japonsku a Azii. Ked zohladnime, ze Japonsko je v mobilnej komunikcii peknych par rokov pred Europou a USA, tak sa da tento trend ocakavat za niekolko rokov aj u nas.
A to nehovorim o dalsich segmentoch. Ani netusite kde vsade sa ten nepouzitelny OS pouziva, len ho nieje priamo vidiet.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknowww.linuxdevices.com
www.windowsfordevices.com
Este mate nieco do diskusie cim zase dokazete svoju neschopnost? Fakt co prispevok to perla.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoJa Vam neberiem Vas nazor. Ja som Vam dal len moznost rozsirit si obzor aj o nieco viac ako len marketingove prirucky MS. Pre mna zamna si kludne myslite, ze vsade okolo Vas vladne Windows :). Len sa zamyslite nad tym co pisete. Ludia si robia obraz aj o Vasej odbornosti. Len som myslel, ze ked budete pisat menej kravim budu mat Vase prispevky aspon nejaku odbornu hodnotu. Ale asi som to precenil :).
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoPri nakupu novejsi licence Windoze jednoznacne utrati hodne penez. Pokud je ve firme nekdo schopny, a firma nevyuziva nejaky vylozene specialni SW (nebo je tento SW pouzitelny napriklad pod WINE).
Jsou naklady na vytvoreni jednotne distribuce (nebo jen jeji vyber). Relativne lacine. Ve vysledku firma proste jednoho krasneho dne preinstaluje a je vymalovano. Servery vetsinou uz ted bezi na Linuxu takze data jsou v bezpeci a uzivatele si jen zvyknou na trosku jinou ikonku.
Takhle lze vymeni desktop v jakekoliv bezne kancelari. Limitujici je pouze specializace SW, ktery firma vyuziva.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoTěch 200 počítačů znamená také 200 zaměstanců (plus minus) a kolik asi tak budou mzdové náklady? A co myslíte, jaké asi tak budou množstevní slevy na sw? Většinou je to už jen nějaký relativně nízký paušál za rok (nízký v poměru na počet stanic).
Firma s tolika zaměstnanci fakt neřeší cenu za OS na desktopech. To jsou prostě jen podružné náklady.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoVlastni zkusenost: cca 80PC na win (+ 10 serveru), 4 admini a z toho 2 nedelaji temer nic jineho, nez ze neustale zjistuji, proc to, co jeste vcera fungovalo, uz zase nefunguje (tyka se tech stanic).
Alternativne: 100 stanic na linuxu (+6 serveru), 2 admini, o stanice se neni proc starat, jen vyjimecne se resi nejaka nechtena zmena nastaveni natazenim defaultu do uzivatelskeho profilu.
Predpokladam naklady na admina +- 100kKc/mesicne =>
a) 400/80 = 5k/mesic a stanici (4M8 rocne)
b) 200/100 = 2k/mesic a stanici (2M4 rocne)
Vazne mate pocit, ze se vyplati kupovat widle ? Za cenu tech dvou adminu muzu kazdy rok vymenit veskery HW.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoSlýchám častý argument, že ve widlích něco nejde, že něco nejde nastavit atp. Jenomže to, že se spousta věcí nastavuje přes GUI neznamená, že se jedná o něco jednoduchého. Především musím vědět proč to chci naklikat a kde to mám naklikat.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoA jakou reálnou úsporu vaše rozhodnutí přineslo? Nemyslím absolutní sumu, ale poměrnou část rozpočtu firmy.
Mně to fakt zajímá. Dost o tom mluvím s lidmi kolem sebe, vím, že mnoho lidí by rádo přešlo z windows pryč (pomiňme důvody - někde jsou racionální, někdy ne), ale když si nakonec reálně porovnání všechna předem známá plus i minus, tak do změny nejdou. Většinou dojdou k tomu, že úspora na licencích neodpovídá výhodám přechodu - tj. např. změna sw, případně "jen" změna ovládání, jiné postupy v administraci, (ne)dostupnost některých aplikací atd.
I já bych velmi rád přestal být na Windows závislý (přestože nemám proti Windows nějaké zásadní výhrady), ale není k dispozici žádný systém, který by odpovídal mým pracovním potřebám (ještě by šel MacOS, ale proti němu mám velké výhrady). Z mého pohledu je Linux dosud zoufale nedotažený systém pro desktopy. Roztříštěnost prostředí i aplikací je tragická. Už si skoro pět let říkám, že se to brzy změní, ale furt je to pro kočku. :(
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoBohužel musím souhlasit s názorem, že systém je roztříštěný (co mi třeba dost vadí je existence 3 grafických rozhraní - každé je samozřejmě jiné a má rozdílné ovládání GNOME, GDE a - nedejbože - Motif /ten by už neměl existovat/).
Ale zlepšuje se to - sice pomalu, ale přece.
Co se programů týká, pro většinu oblastí existují "pure" Linux varianty, dost často ale kvalitou nedosahují na podobné produkty pro Windows, jen namátkou:
- Luniux TS Client versus MS Terminal client: Linux TS client má problémy s přenosem českých kláves (blbost, která mi ale znemožňuje jej používat)
- Total commander versus Krusader: krusader se težkopádně ovládá, umí sice skro totéž co TC, ale jaksi "kostrbatě"
- problémy s clipboardem a "drag and drop": mezi některými programy fungují, mezi jinými navzájem ne ...
- fonty stále ještě nejsou tak "čisté" jako ve Windowsech (i když i tady se hodně zlepšilo)
a je toho spousta. Dalo by se říct blbosti, ale v součtu to docela znepříjemňuje práci.
Za to jsem získal:
- poměrně stabilní systém který i po několika měsícíhch SKUTEČNÉ PRÁCE funguje stejně rychle jako po nainstalování (ano, uživatelé Windows, to skutečně jde !!)
- to že se nemusím starat o viry (otázka jestli je to dobře - možná už vývojáři AVG pracují na virech pro Lunux :-) )
Jsem BFU, a nemám vůbec chuť trávit hodiny laborováním, aby mi to fungovalo. Chci programy nainstalovat a používat (i když živím vývojem software :-) ) a chci po nich aby fungovaly.
I přesto že to uživatelsky "neni ono", nehodlám se ale k Windows vracet protože ty výše zmíněné důvody bohatě vynahradí problémy spojené s přechodem.
Používám, instaluji a všem známým doporučuji právě distribuci OpenSuSE, a to z několika důvodů:
- je za ní firma která může garantovat kontinuitu vývoje (ne sice tak silná jako M$, ale úplně bezvýznamná taky ne)
- distribuce je "user frendly" tak, jak je to jen možné na Linuxu dneska zajistit
A teď k přechodu Win -> Linux: manželka už nějaký čas používá OpenSuSE, naprosto bez problémů přechází mezi Windows (v práci) a Linuxem (doma).
Už několik lidí si nechalo ode mě Linux (samozřejmě OpenSuSE) mainstalovat. Důvod k tomu byla paradoxně kampaň za legalizaci software (měli strach aby měli legální software). A protože to nejsou "odborníci" ale obyčejní uživatelé (kteří se v tom nechtějí šťourat, ale používat to), taky s tím nemají problém (vše co potřebují tam je).
Závěr: i přes některé težkosti je linux dobře použitelný vyjma
p.s.
pro Linux samozřejmě existuje sposta produktů které jsou nejméně stejně dobré jako jejich Windows alternativy (přikaldem je OpenOffice, programy z rodiny Mozilla a pod. - je jich hodně :-))
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRozdrbavaji se uzivatelske profily? Co vsechno maji uzivatele zakazano resp. povoleno pomoci politik? Na co vsechno maji nastavena prava?
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoNo a k tomu pripojme jeste kombinaci s prasaty, ktera v tom masti (nazvat neco takoveho programovanim, by bylo snad horsi nez rouhani) ... Ano, chapu, da s takto splacat "fungujici" cosi behem par minut, takova cosi v nekolika ruznych provedenich jsem nucen den co den spravovat. Pak takove cosi, navic v kombinaci s uzasnym MS SQL potrebuje pro svuj provoz 16ti procesorovy stroj (ktery to neni schopno stejne vyuzit) a sotva to dejcha pro nejakych 30 uzivatelu.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoCo se týče Novellu, nemyslím si, že by zrovna on něco zásadního Linuxu přinesl nebo zlomil. Ty zmiňované aplikace to nijak nepotvrzují. Vznik a orientace vývojářů na Beryl spíš dokládá, že původní Compiz za moc nestál, navíc běžel na XGL, které je v podstatě mrtvé a reimplementované jinými způsoby. Samba je funkční produkt už hezkých pár let a o současném dolování specifikací z MS nevím co si mám myslet. Jsou firmy, co toho pro linux a opensource udělaly a dělají mnohem víc.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoJakou funkcionalitu, kterou komerční produkty nemají, zahrnuje Linux kernel? Třeba prioritizace IRQ, prioritizace I/O operací, ACID file system, binárně kompatibilní drivery, preempce a reentrance kernelu?
Lame encoder podle všeho porušuje hromadu patentů, ffmpeg asi také.
Samba funguje už pěkných pár let. Z počátku s problémy s mezerami v názvech souborů, později s diakritikou v názvech souborů, poté s Unicode v názvech souborů... Jaok zajímavost uvedu, že Samba používá starou autentizaci NTLMv1, kterou MS servery používaly naposledy v NT4 před nějakým SP. Kupodivu když MS tuto (dávno prolomenou) autentizaci *konečně* ve Vistě by default zakáže, tak ubližuje Sambě.
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknono to bych prave nerekl, spoustu zarizeni pohani linux a uzivatele to ani netusi, takze tech MIPSu a POWERPC nebude az tak malo...
Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoale my se nebavime o desktopu ale o kvalite kodu obecne. reagoval jste na:
No nevím. Podle tvojí logiky jsou vlastně všechny programy (nejen opensource), za kterými nestojí velká firma, zaostalé a nepoužitelné, protože nemají peníze na vývoj. Jaktože praxe je tedy takřka dokonale opačná? A nemusíme se bavit zrovna o linuxu (jakkoli je to pěkný příklad excelentního kódu, který běží na tolika platformách a v samotném jdře zahrnuje funkcionalitu, že se o tom žádnému komerčnímu produktu nikdy ani nesnilo).Re: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknoRe: Ůvaha v 1. ráno
celé vláknozadupat
celé vláknoOpet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoAle otázka byla o něčem jiném, chtěl jste vědět s čím inovativním přišla open source první. Napadá mě například výše zmíněný Beryl. Teda pravda ve Vistách máme taky možnost 3D plochy, ale to je oproti Linuxu "slabej odvar". Ale vlastně to není pravda, vždyť podle Microsoftu je to nová inovativní technologie s kterou přišel on ve svejch Windows Vistách, už ale zapoměli říci, že s tou inovativností a novinkou to není zas až tak horký, protože pod Linuxem už to nějaký ten pátek je a to na lepší úrovni.
Když se hledá tak se určitě najde, a když se hledá proč nehledat a pomlouvat tak to se najde ještě líp.
Neříkám, že Microsoft nemá své proukty kvalitní ale s 3D plochou opravdu zaspal dobu a náročností na výkon PC šlápnul hodně vedle.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoVista kresli Aero stejne nejak zajimave, obsah okna je mapovan v plnem rozliseni ale pri zavreni textura evidentne zhrubne a obsah se trochu rozmazne (nizsi rozliseni textury = viditelne maznuti filtrovanim) coz je dosti rusive.
Tez je divne ze i pri vypnutem Antialiasu i Clear Type vyhlazovni fontu, Vista v klidu GUI systemu vykresluje stale pomoci CleatType vyhlazovani.
Nemam rad nazelenale a nacervenale Clear Type pismo, vypada to jako by bylo spinave.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoSamozřejmě, když to přeplácáte, tak je to ke škodě. Tak to máte ale se vším, všeho moc škodí. Když ale použijete vše s mírou, tak to jistě najde uplatnění.
Sice to třeba ohlásil dřív, ale to jsem mohl ohlásit taky, prostě dokud něco není tak to není. Já to tak beru. Ještě k tomu ohlášení, co sem se někde dočetl tak také ohlásil další převratnou novinku, jenž přijde s novou verzí Windows a to systém souborů který nebude trpět fragmentací. No kdyby nebyl Linux pod GPL ale třeba pod BSD, tak už by to tu asi bylo dřív. ext3 je přeci jen dost kvalitní a fragmentací rozhodně netrpí (teda pokud oddíl nezaplníte skoro úplně celej).
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoEfekt plamenů je jednak infantilní, a potom přitahuje pozornost k zavíranému oknu, což není žádoucí. Když použijete zařízení, které vám ukáže, kam se uživatel na obrazovce dívá, zřejmě uvidíte, že na plamen (protože se hýbá, a má "nebezpečnou" barvu). To vy nechcete, protože nemá smysl upoutávat pozornost něčím, co uživatel nechce (to okno nechce, zavřel ho). Navíc tím zbytečně unavujete zrak. Jenže autoři Berylu o ergonomii nic nevědí. Kdyby věděli, okno by se třeba zprůhlednilo a zmizelo, protože to neruší.
Laserové ukazovátko má smysl třeba u prezentace. Také v PowerPointu to ukazovátko najdete.
Nevím, jestli nový FS od MS nebude mít fragmentaci, ale dost o tom pochybuji. Ne že by takový FS nešlo vyrobit, ale má to typicky zásadní omezení. Například se na FS pouze připisuje, nebo mají souboy fixní velikost, v praxi tedy nic moc. NTFS na fragmentaci netrpí, ale samozřejmě když disk zaplníte nad 90%, fragmentace začne růst. Na rozdíl od Linuxu je možné ve Windows defragmentovat disk na přimontovaném FS, a ve Vistě dokonce s nízkou prioritou I/O (takže to nezpomaluje počítač).
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoMůžete vysvětlit, proč teda to okno na Vistě prostě "nezmizí" jako se to dělalo 30 let, ale je odstraněno efektní animaci (byť méně výraznou než shoření)? Animace odjakživa upoutává pozornost a tudíž i vámi glorifikované mizení okna ve Vistě jde proti uživateli, protože mu upoutává pozornost něčím, co nechce.
Kdybyste měl v sobě trocha slušnosti, napíšete na férovku:
Efekt plamenů je infantilní, protože ho má Beryl a Vista nikoliv. Ta použije decentní animaci, která sice uživatele rozptýlí - upoutá jeho pozornost, rozhodně však méně než hoření okna.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoA proč je GUI ve Vistě jiné, než se dělalo minulých 30 let? Asi proto, že jsme zase o kousek dál.
Jestli nevidíte rozdíl mezi desktopem, který se rozvlní po každém klinutí myší, a kde okna odhoří, když je zavřete, a mezi GUI Visty, tak to není chyba na mé straně. Zkuste si k tomu prvnímu posadit svou babičku, nebo takové GUI používejte 12 hodin v kuse, a pak zkuste totéž s Vistou. Zkuste srovnat, jak vás práce s GUI unavila, kolik toho nacestovaly vaše oči, atd.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoTady opravdu souhlasím s předřečníky, že používáte neuvěřitelnou demagogii. V Berylu se dají efekty přenastavit/vypnout, ale hlavně téma bylo "proč je shoření okna špatné v Linuxu a jiný efekt ve Vistě dobrý". Vůbec nebyla zmínka o nějakém vlnění obrazovky. To sem taháte proto, že došly argumenty, že? Subjektivní dojem z toho, jak mně práce s Berylem/Vistou unavila, samozřejmě velmi dobře porovnat můžu a musím říct, že jestli mně něco unavilo/otrávilo, tak to byly zejména nekonečné hlášky LUA ve Vistě. Pohasínající obrazovka, nutnost hledat blikající čudlík na taskbaru reprezentující LUA výzvu apod. mně docela rušilo. Rozhodně subjetivně víc než shoření okna oproti jeho odplutí.
Pokud agument "použít rušící animaci je OK, je to konečně o kus dál než před 30 lety" v pořádku, proč platí pouze na Vistu a nikoliv na Beryl? Protože vy opravdu nemáte snahu o objektivní posouzení, ale pouze o to, aby MS z toho vždy vyšel nejlépe. Dneska jsem se vás tu zastával, ale vidím, že jsem se měl držet zpátky. Vést kvalitní diskuzi s vámi je totiž opravdu nemožné, jste-li schopen uchylovat se ke zmíněným formám manipulace.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoPoužít rušící animaci není OK. Nicméně pokud jde o plynulý přechod, není to rušící. Zkuste se nad tím trochu zamyslet. Vhodný způsob zmizení okna můžete hledat mim ojiné tak, že budete pokusným osobám snímat EEG, a budete se dívat, jak moc jste je nabudil tím zmizením okna (v kombinaci se sledováním toho, kam se koukají).
Fakt si myslíte, že hořící plameny při zavírání okna jsou dobrý nápad, po všem, co jsem vám napsal? Jestli ano, dovoluji si soudit, že jste buď v oblasti ergonomie stejný ignorant, jako autoři Berylu/Compizu (to je v pohodě, já zase nerozumím třeba účetnictví a daním), nebo jste teenager kterého výrazné efekty fascinují, nebo prostě nevíte, jak přiznat, že jste byl dost vedle.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknonebo si nekdo treba Compiz nenainstaluje, mozna si nenainstaluje ani graf. rozhrani, zkratka kazdy pouziva to, co chce.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoKdyby vám Beryl někdo nutil a nešlo to vypnout, pochopil bych vaše nasrání i svatý boj, který vedete. Vám však Beryl nejen že nikdo nenutí, ale i si efekty, ze kterých se vám dělá blbě, můžete vypnout. Ale i to vám nestačí, budete všechny kolem přesvědčovat, jak je Beryl špatnej, protože obsahuje volitelný efekt, který vám se nelíbí. A to nejlepší nakonec? Takovejhle fanatik tu bude psát něco o uctívačích Velkého Tuxe.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoProč se například stát plete do toho, co se nesmí míchat do jídla? Proč například výrobek nesmí být od výroby jedovatý, proč v pribiňáčku nesmí být kyselina sítová? Třeba to někomu bude chutnat. A že mu to ničí zdraví? No a co?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoPrávě proto myslím, že jsou zcela irelevantní nějaké tabulky či výsledky EEG, důležitý je reálný pocit a stav uživatele. Když ho z animací hlava nebolí, tak mu asi neškodí, ne?
To máte jako s promilema alkoholu v krvi. Vysvětlujte ultraožralovi, že má být dávno mrtvý, protože v tabulkách je napsáno, že smrtelná hodnota alkoholu v krvi je x promile a on právě má x+1.
Myšleno to bylo přesně tak, jak jsem to napsal - pokud to uživateli nevadí a neškodí, pak je to v pořádku bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí. Proto je část vašeho příspěvku o kyselině sírové v pribináčku zcela mimo mísu, protože ta už člověku objektivně škodí. Je přitom zajímavé, že neřešíte situace, kdy se stát neangažuje absolutním zákazem v oblastech, které člověku zcela prokazatelně škodí (alkohol, tabákové výrobky apod.)
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoCelkem mě ale dostává jak se tady hádáte kvůli nedůležitému efektu, který jsem zmínil jen tak okrajově. Hlavně vám ho tam nikdo nenutí. Navíc není nijak monstrózní, ale naopak decentní a nenápadný. Osobně jsem si toho všiml až po půl hodině co jsem koukal na monitor a rozhodně mi nijak nepřitahval pozornost.
Navíc o přepínání oken pomocí jejich zmenšenin, které považuji za daleko důležitější tu nikdo nenapsal ani řádku a hádáte se tu jen o blbosti.
Jsem jeden z lidí co mají radši jednoduchost a přehlednost než přeplácanost.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoCece, kdyz budu chtit, ta si premaluju widle tak, ze budou horet trebas vsechny okna, ale ty mi budes furt dokola tvrdit, ze tak je to spatne, protoze je to neergonomicky. Mi prijdes jak kdybych potkal manika s vlasama nastrikanyma na ruzovo a zacal mu vysvetlovat, ze to neni prirozeny, ze tahle barva vlasu lidem neroste a nejlip zavrit toho, kdo mu ty vlasy striknul a vyrobce ty barvy zastrelit, protoze prirozena je jen hneda nebo cerna.
Kvalitni produkt predevsim funguje, a o kvalite take svedci to, jak je produkt narocny na zdroje, v tomhle pripade vykon CPU, GPU a RAM. No a vzhledem k tomu, ze na slavne aero je potreba hodne nadprumerny HW, kdezto beryl bezi i na celkem obstaroznich strojich, neni o cem diskutovat.
Pravda, jsou mezi nami ovsem taci, kteri kvalitu meri jinak, napriklad na tuny, kubiky nebo megabyty (vzdy cim vic, tim lip).
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoSlavné Aero potřebuje 1GHz CPU, 1GB RAM a DX9 kompatibilní kartu se 128MB video RAM (s WDDM driverem). Těžko dnes koupit stroj, který takový HW nemá. A proč dnes vyrábět OS pro 3-5 let staré stroje, když ty mohou dožít se starým systémem? Uživatelé si upgrade OS kupují minimálně (dostanou raději zdarma SP, a počítač časem vymění).
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoTřeba kvůli ukončení "podpory" toho OS nebo problémům s nově přidaným HW ?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoPořád tedy nějak nevidím důvod psát Vistu tak, aby běžela na počítačích z roku 2004-2002.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoNa to ze je zadarmo to na nektere jednoduche serverove sluzby staci.
Pokud jde o porazeni microsoftu, musime si ale definovat v jakem sektoru ho chce open source porazet. Desktopove OS, serverove OS, virtualizace, podnikova reseni, databaze, business intelligence, zakladni office, pokrocile office (projekty, prace v tymech), hry, vyvojove nastroje, ... nebo snad hardware?
A az porazime microsoft koho budeme porazet dal? IBM? HP? Google? CA? SAP?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoTo ze si ho mozes zdarma niekde stiahnut neznamena ze je lacnejsi pre korporacie. Tam to funguje uplne inac.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoPrepisovat alikace je blbost nesmirna. Korporacim jde o business ne o desktopovy OS. Pokud bude linuxovy desktopovy OS lepsi pro business prejdou na nej. Ale jake jsou ty vyhody?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoOtazka znie ktore nevyhnutne potrebne aplikacie v korporaciach maju. Vacsinou dnes je to Web alebo Java takze sa im po case prechod na Linux oplati.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoZe by nekdo prisel s zivyma nahledy 3D modelu v adresari (rotujici modely misto ikon) to ne.
Takovych rozhodne uzitecnejsich featur jde behem hodiny vymyslet desitky presto se jima Linux neinovuje, je jesne proc. LINUXU NEJDE O KVALITU
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoBy me zajimalo, jak by vypadaly tak superkomplexni microsofti X technologie v podani linux:o) Nic by nebylo kompatibilni s nicim a fungovalo by to jenom na heslo ....
Nebo treba HW .... uz vidim, jak treba nejaky 14tilety harant rve na nvidiu, ze vymyslel novy shader model 7.1.4.6.4 a ze ho chce implementovat do jadra:o) No, proste lol ....
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknomuzu nekde videt zdrojak http? muzu si ho zkompilovat lepe?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoJinak RFC, což jsou internetové standardy, jsou ukázkou open source produktu. Tím nemusí být jenom sw. Myslíte si, že by se internet rozšířil, kdyby jel na proprietárních protokolech případně, že by byl tak laciný? Ani náhodou. K jejímu rozšíření přispělo to, že standard si můžete volně stáhnout a volně implementovat, bez jakýchkoliv omezení a i to, že jsou navržené tak, aby se daly použít - tedy jednoduché věci se dělají jednoduše, a potom se dají i snadno implementovat.
http://faqs.org/rfcs/rfc2616.html
http://www.faqs.org/rfcs/rfc1180.html
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoPrvní implementace TCP/IP ve Windows byla koupena od externí firmy, a obsahovala opravdu i zdrojáky z BSD.
RFC jsou open source produkt? A ČSN a třeba oborové normy v oblasti potravinářství nejsou open source produktem? ;)
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknosoucasnych (rekneme posledni 3-4 roky) spickovych vedeckych konferenci
a spocitejte si, na cem se dane veci implementovaly. Z me zkusenosti
(z oblasti operacnich systemu, napr. konference jako SOSP nebo
EuroSys) to vypada tak, ze na Windows implementuje veci jen a pouze
Microsoft (vsude ale alespon clanek nebo dva maji - ale i oni obcas
zkusi nejaky jejich interni zcela experimentalni system), Sun na
Solarisu a drtiva vetsina ostatnich si tyto nove veci experimentalne
zkousi na Linuxu.
Samozrejme, pokud jsou pro Vas open source vyvojari ctrnactileti kluci
pracujici zadarmo, potom si nic zjistovat nemusite, protoze vse jiz
preci davno vite.
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoa) nekdo kdo potrebuje specificky soft ktery pro nej neni dostupny a proto si ho napise k obrazu svemu (typicky v akademicke sfere)
b) student (zejmena IT) se spoustou casu se zalibou v programovani
c) profesionalni programator ktery se psanim 'po svem' odreagovava od 'psani podle managoru/zakazniku kteri tomu nerozumi'
d) profik placeny nadnarodni velkou firmou aby psal soft, ktery se ta firma rozhodla vydat vcetne zdrojaku
e) prispivatel, ktery sam moc nepise ale opravuje chyby a posila patche
f) ...?
Re: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknoRe: Opet spis pro pobaveni:)
celé vláknokod proste neni ani dokumentace ani navrh ani specifikace kod je urcen stroji software je urceny lidem :)
svatý boj
celé vláknoNěkterým pubertálním odpíračům MS vadí tato společnost z principu v touze vyhranit se vůči ostatním. V momentě, kdy by se alternativní systémy dostatečně rozšířily, musely by si najít něco jiného a alternativnějšího.
Opravdu netuším, komu je výše uvedený článek určen. Nemyslím si, že by většina uživatelů PC (a to nemyslím jen BFU) toužila zničit MS. Ale jako kázání "pravověrným" a puberťákům dobrý.
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoAsi proto, že jde o monopol, blbečku.
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRovněž mě poněkud zarážejí lidé, kteří Linuxovým nadšencům nadávají do "Linuxových fanatiků" a sami předvádějí demagogii až hrůza. Už jsem upozorňoval na to, že žádný z těch vašich "Linuxových fanatiků" nemá nic proti BSD, Sunu, Solarisu a mnoha dalším systémům, takže název je poněkud zavádějící. A že nechci používat systémy od Microsoftu, je za prvé moje volba - na kterou mám plné právo - a za druhé výsledek třicetileté práce s mnoha operačními systémy - takže žádné rozhodnutí uhrovitého adolescenta, který chce být "in". A věřte mi, že moc dobře vím, proč to dělám.
Ještě před několika lety plánoval Microsoft přechod na nový obchodní model, kde měl uživatel platit nikoliv za pořízení systému, ale za jeho užívání - a to každoročně. Pokud vím, u nás měla cena činit zhruba 9000 Kč/počítač/rok. Že je nakonec všechno jinak, za to by měli příznivci Windows děkovat pouze nastupující konkurenci Linuxu. A to každodenně.
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoHickinson je takovym ekvivalentem naseho Hulana, takze me dost prekvapuje, ze tu jeho "osvetove clanky" nekdo vydava skoro za praci univerzitniho profesora:o)
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoEU ma inu taktiku, chce dosiahnut aby vendor lock=vendor lockout
celé vláknoIDABC stands for Interoperable Delivery of European eGovernment Services to public Administrations, Businesses and Citizens.
http://ec.europa.eu/idabc/en/home
The primary objective of IDABC's activities in this area is to promote the uptake of Open Source Software in public administrations. IDABC's activities in the field of OSS aim to:
*
Encourage Europe's public administrations to consider and assess the most advantageous IT solutions;
*
Reduce replication costs of eGovernment solutions and help to spread good practice throughout public administrations;
*
Ensure that the market for IT solutions remains competitive;
*
Reduce IDABC's own costs in application development and maintenance;
*
Help ensuring that Open Source Software solutions are able to compete on an equal footing with proprietary solutions.
The need for greater interoperability, better security and cost-efficiency is attracting a growing interest among EU public administrations on the use of Open Source Software (OSS). Indeed, OSS has several characteristics that fit particularly well the needs of public sector administrations.
Importantly, it can ensure adherence to open standards, thus improving interoperability and equal access to public sector information and services.
http://ec.europa.eu/idabc/en/document/2627
toto je oficialna politika - a ak prejde EIF 2.0, tak uzivatelia MS systemov budu locked out form FP7 a to by velmi MS nepomohlo...
Re: EU ma inu taktiku, chce dosiahnut aby vendor lock=vendor lockout
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vlákno* způsobují psychickou závislost členů sekty (viz též manipulace)
* zmocňují se majetku členů sekty nebo podstatné jeho části
* zneužívají jejich práce
* pronásledují ty, kteří sektu opustili, nebo ji kritizují.
Tu psychickou závislost bych akceptoval. Ostatní body zdaleka nikoliv. I když občas se stane, že se Linux zmocní počítače některého z přívrženců a v některých případech i trvale. Všichni zasvěcení ale vědí, jak špatná je krátká cesta, a že není snažší cesty zpět než format c:, a jelikož z majetku novice nepramení pražádná šance na zisk minimální je i manipulace. Bylo by krásné, kdyby každý novic lapen Linuxem něco komunitě odevzdal třeba i ve formě práce, neb nic není zadarmo, leč neděje se tak. Naopak zasvěcenci po půlnoci pomáhají zdarma těm, co ještě neprozřeli nebo se o to pokouší. Jak lze pronásledovat někoho ve virtuálním světě? Pokud někdo nepochopil výhody, tak si zdaleka nezaslouží oslavy, nicméně nezaslouží si ani plýtvání časem. Dejme tomu, že občas komunita obzvlášť levému a tupému stvoření omlátí jeho blbost o hlavu zvláště v těch případech, kdy ono stvoření se svojí blbostí chlubí na místech vyhrazených získávání nových znalostí a nových oveček.
Dejme tomu, že komunita má některé znaky sekty, s čím ale nesouhlasím, je její uzavřenost. Snadno přijdete, snadno odejdete. Nesetkal jsem se, že by se kdokoliv, kdo slušně požádal o pomoc někdy se zlou potázal. Pokud se někdo nedokáže chovat slušně, narazí. Nicméně vždy má naprosto bezproblémovou cestu do světa komerce, kde platí náš zákazník, náš pán, a nedostatek vychování se přehlíží.
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoale zrejme prave o takove lidi jako vy :D
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoA tak ty, namísto aby ses učil češtinu, až budete v pondělí psát diktát, máš pocit, že svůj ultraobjev, že "Linux je mrtví" musíš všem cpát? Máš pocit, že jsou tu všichni blbí a ještě na to nepřišli?
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoNemusím. Jedu na Linuxu - FC6, v práci FC6 a F8. S Woknama jsem byl spjat od 3.1 až po XP. Protože jsem net admin, moje zkušenost s Linuxy začala na serverech. Jakmile desktopové Linuxy a podpora SW dosáhly úrovně použitelnosti pro to či ono řešení na pracovních stanicích, wokna byly nahrazeny. Mě ubylo práce, uživatelé vnímali jen drobné rozdíly. Pomohlo nasazení open source triády na Woknech s předstihem 2 let, takže konverze se obešla bez nějakého zaučování. Je se uživatelé trochu diví, proč tam nemají antivirus...
Re: svatý boj
celé vláknoRe: svatý boj
celé vláknoFirefox 1.0
celé vláknoMě by zajímalo, v čem byl nejkvalitnější. Svého času jsem podlehl trendu, taky si ho stáhl, a byl jsem z toho dost zklamaný, byla to Mozilla (kterou jsem používal už předtím) se značně omezenou konfigurovatelností. Rychlost parsování stránek jsem měřil a byla úplně stejná jako u Mozilly --- není divu, mají stejné jádro. Jediná výhoda Firefoxu oproti Mozille byla, že rychleji startoval (což mi ovšem jako podstatná výhoda nepřipadá, když browser jednou pustím a pak browsím hodinu, tak je to jedno, jak rychle startuje).
Zajímalo by mě, co vede prostého uživatele k tomu, že preferuje Firefox před Mozillou? Skvělý název? Jasně barevné ikonky? Omezená konfigurovatelnost (kterou považuje za výhodu)? Dojem, že je Firefox rychlejší, protože rychleji startuje? Stádový efekt --- protože ostatní používají Firefox, tak já taky?
Fakt by mě zajímalo, jestli je tu nějaký uživatel Firefoxu, který by to mohl vysvětlit. Zajímala by mě mentalita uživatelů v tomto směru.
Re: Firefox 1.0
celé vláknouzivatel firefoxu
celé vláknoFirefox ~ 5,5MB
czilla.cz, windows instalatory, v repozitarich distribuce to nejspis bude podobne; proto, protoze chci jen ten prohlizec
Re: Firefox 1.0
celé vláknoRe: Firefox 1.0
celé vláknoRe: Firefox 1.0
celé vláknoRe: Firefox 1.0
celé vláknoRe: Firefox 1.0
celé vláknolepší/horší produkt
celé vláknoKdyby Microsoft třeba do svých Windows udělal plechová okna, skleněné scrollbary a gumová tlačítka, tak sice převezme část uživatelů Apple (pro které začne být cool), ale současně s tím ztratí mnohem větší množství uživatelů Windows, kterým to bude připadat přeplácané. Tak to neudělá.
Stejně tak Apple, kdyby místo "cool" oken udělal šedá okna a modrou titulní lištu, tak ztratí svoje současné zákazníky (kteří přejdou k Berylu, Enlighmentu či já nevím) a moc nových zákazníků nezíská, protože ti, jimž se líbí šedá okna, zůstanou u Microsoftu.
Prostě komu se líbí grafické hračičky, půjde k Apple, komu průměrné rozhraní, půjde k Microsoftu a komu příkazová řádka, půjde k free systémům. To není žádný boj o uživatele, to je prostě fakt, že každý uživatel dostane to co chce.
To je blbost ten boj o dominanci, to je jak kdyby si punkový zpěvák řekl "většina puberťaček poslouchá Britney Spears, tak teď já musím zpívat jako Britney Spears a porazit ji".
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoParada
Je to fakt nejaky druh fanatismu nastesti je to jenom o okrajove casti lidi kolem linuxu a nikdo relevantni takovymto vykrikum nedava dulezitost .
Je to to same jak kdyz Balmer vykrikuje ty sve nesmysli tohle je to same akorat z druhe strany barikady .
Re: lepší/horší produkt
celé vláknohttp://video.google.com/videoplay?docid=6304687408656696643 (pôvodné video)
http://www.youtube.com/watch?v=8zEQhhaJsU4 (podarený remix)
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoVidíš jaké výhody nabízí porucha osobnosti? :-P
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoDrobet ale zapominas na to, ze nektere z tech alternativ jsou za vice ci mene penez - tady hrajou roli dalsi duvody, proc uzivatele zustavaji u MS... Autor clanku to popisuje celkem dobre. Po te kvalitativni strance si myslim, ze MS uz davno nema nic navic, co nabydnout... Apropos, me tak napada, ze kdyz se srovna reklamni kampan, zemreni a dalsi veci u Windows Vista s predeslymi verzemi Windows, tak se ukazuje, ze sam MS si je toho velmi dobre vedom a hraje presne na tuhle kartu (mozna s vyjimkou toho, ze grantuje "konecne bezpecny system", coz je kvalitativni rozmer, ve kterem MS pajdal na obe nohy).
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoPeníze nehrají roli. Domácí uživatel si to zwarezí (i ten MacOS X se dá zwarezit na obyčejné PC) a firemní manažer na to má dost peněz (a taky to nejsou jeho osobní peníze :-) --- tak udělá iracionální rozhodnutí podle toho, co se mu líbí a dodatečně si najde nějakou výmluvu, aby zdůvodnil, proč je daný systém levnější --- "sice je to drahé na pořízení, ale studie XYZ ukazuje, že total cost of ownership za 5 let je levnější" --- vzhledem k tomu, že existuje nespočet takových studijí a nejde to objektivně měřit (např. pokud zaměstnáš jako admina průměrného člověka, kterého vyhodili ze školy, a budeš mít server s míň jak 10000 hity denně, tak asi TCO těch Windows skutečně vyjde levněji než Linuxu), tak stačí vybrat studii podle toho, jaký systém chceš :-)
Ty hesla "řekni wow" "konečně bezpečný systém" právě útočí na to iracionálno.
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoCo jeste dalsiho je tam odlisneho od Linuxu a podobnym mainstreamovych OS?
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoJinak ty ostatní úvahy jsou celkem racionální --- aby se to dalo dobře používat. Když třeba dáš parametry ovladače do cesty souboru, tak to má výhodu, že ten ovladač je bezstavový, takže ho můžeš odstranit a nahrát znovu a programy, co ho měly otevřený, pokračují dál. Crash county jsem udělal proto, aby se to jednodušeji programovalo.
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoa) splachovací uživatelé by si na to brzo zvykli
b) uživatelé závislí na windows-only aplikacích by zatnuli zuby a jeli dál
c) extrémní nespokojenci by většinou zjišťovali (a zjistili), jak změnit implicitní skin
Uživatelé Apple jsou asi trochu háklivější, ale určitě nepoužívají všichni Mac proto, že používá dementní systém červěných, žlutých a zelených ledek v pravém rohu. Pokud Mac vymyslí nový elegantní skin, většina ovocnářů ráda přejde.
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoViem si celkom živo predstaviť človeka, ktorý pracuje s Mac OS práve preto, že používa ten "dementný" systém červených, žltých a zelených "LED-iek" (ktoré sú mimochodom v ľavom rohu okna). Kupodivu, zrakové centrum človeka je podstatne citlivejšie na kontrast farieb, než na rozdiel symbolov. To veľmi dobre vedia aj dizajnéri z Apple.
Aby som nekecal, ja sám používam v Enlightenment-e upravenú verziu témy Aqua (bez sklenených tlačítok a scroll-barov, ktoré pôsobia skôr rušivo). Farebné tlačítka na pruhu okna mi pripadajú veľmi ergonomické a nie som sám. Podobnú tému používa aj zopár mojich priateľov v Gnome na svojom Ubuntu a nedajú na ňu dopustiť.
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoMě přijde, že mnoho propagátorů otevřených řešení tohle prostě nechápe a když pak tvrdí, že třeba linux je nelepší systém, tak zapomenou dodat v čem je vlastně nejlepší. Ono je to pak vlastně o tom, že je sice nejlepší pokud jde o vlastnost A ale zdaleka nedostačující pokud člověk očekáva od systému B, C nebo D.
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoKaždopádně po zkouškovým formátuju (No jo, viry jsou problém a antiviry + firewally žerou moc výkonu a nejsou všemocné) a instaluji oba systémy (XP a Ubuntu)
Re: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoRe: lepší/horší produkt
celé vláknoCo ten pán hulil?!
celé vlákno"Pokud bude Microsoft vytvářet dokonalý produkt, stejně se mu nepodaří zničit open source. Jen to bude firmě vydělávat další peníze, ale open source a další společnosti jen budou vytvářet ještě lepší produkty."
Ten pán by si měl uvědomit, že komerční firmě jde především o zisk, ne o úplné vyhlazování nějaké pofidérní konkurence, jejíž výplody téměř nikdo nepoužívá. Iluze, že pár dobrovolníků (komunita) bude dělat lepší software než dobře placení profesionálové, je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.
"Apple ... vydává jen kvalitní produkty"
Cožpak ten pán nikdy neslyšel o pískajících a topících macbůcích, škrábajících se ajpódech aj.
"Pokud by Microsoft vytvořil doopravdy dokonalý produkt, přišel by Apple o své uživatele."
Nesmysl je jak dokonalý IT-produkt, tak i prezentovaná představa přechodu applistů na ms. Applisté jsou díky zmíněnému lock-inu oběti Apple, které jsou navíc paradoxně většinou těmito obětmi dobrovolně. Dokáží se vzájemně přesvědčovat, že věci od Apple jsou čímsi výjimečné. A ony jsou: Obyčejný funkčně poměrně oholený, o to však nablýskanější telefon je předražený a zablokovaný, cenové machinace při uvádění nových produktů provází následná malá domů v podobě poukázek na nákup dalších věcí od Apple (aby koupě těch úžasných Apple věcí oběti tolik nebolela), přesvědčování o kvalitě architektury PPC a vzápětí o opaku po přechodu na Intel...
"Firefox 1.0 byl ale svého času nejkvalitnějším produktem a z toho důvodu měl úspěch."
To nemá snad ani cenu komentovat. Jen nevím, byl-li FF nekvalitnější z produktů Mozilla Foundation, nejkvalitnější oupnsours, nejkvalitnější prohlížeč nebo nejvalitnější software vůbec. Ale myslím, že určitě všechno dohromady a taky je docela jistě nejkvalitnější topinkovač :) A úspěch nebyl dílem marketingu, uměle vytvořeného hype a celostránkových reklam. FF byl přece o tolik kvalitnější než jeho mateřská Mozilla, o Opeře či KHTML nemluvě...
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoDál, že Wine pomáhá (Linuxu) s přimknutím k jednomu dodavateli, je úplný nesmysl, protože Wine pomáhá v odpoutání se od jednoho dodavatele (myšlen Microsoft). Ta věta v článku si několikrát protiřečí. Buď někdo někomu pomáhá s něčím (podporuje to), nebo napomáhá proti něčemu (pomáhá se osamostatnit).
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoTen pán by si měl uvědomit, že komerční firmě jde především o zisk, ne o úplné vyhlazování nějaké pofidérní konkurence, jejíž výplody téměř nikdo nepoužívá. Iluze, že pár dobrovolníků (komunita) bude dělat lepší software než dobře placení profesionálové, je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.
Bohužel, stejně utopická je myšlenka, že dobře placení profesionálové budou dělat lepší software. Velice dobře placení profesionálové dost často produkují žalostný sw. Nicméně, pokud jsou sto produkovat kvalitní sw, tak ještě musí zápasit s managementem, který jejich práci zmrzačí - viz crypleware, případně trpí za chybná rozhodnutí v minulosti.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoJá bych Vás parafrázoval: „Iluze, že open-source software dělá pár dobrovolníků (komunita), je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.“
Zajímalo by mě, proč vlastně stále převládá názor, že svobodný software (nebo open source) vytváří Ferda s Pepou v garáži. Není to pravda, ale velmi početná skupina uživatelů se toho názoru drží.
Jen jako příklad: linuxové jádro tvoří především firmy (pořadí podle aktivity): Red Hat, IBM, Novell, Linux Foundation (výjimka), Intel, Oracle, Google. Až na LiFo se jedná o velké komerční společnosti, které na Linuxu (open source) přímo či nepřímo vydělávají.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoK vasemu vyctu jen doplnim, ze rada firem se v soucasne dobe snazi vyuzivat vyhod jak komercniho tak i svobodneho software a snazi se je skloubit dohromady. Napriklad Open Enterprise Server (OES) od Novellu (http://www.novell.com/products/openenterpriseserver/) je postaven na SUSE Linux Enterprise Serveru (SLES, prevazne open source baliky) ke kteremu je pridan komercni software jako treba Novell Sorage Services, Quick Finder, iManager, iPrint, eDirectory, ... Dalsim prikladem je treba IDL (http://www.ittvis.com/idl/), ktery ve sve posledni verzi 7.0, kombinuje proprietarni software s open source IDE Eclipse. Ty firmy se pak samozrejme snazi podporit vyvoj i te open source casti.
psychopaté
celé vláknoJá jsem taky psychopat --- mám totiž poruchu osobnosti.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoNezbývá než souhlasit. Lidi přece nekupují věci jen podle dokonalosti a kvality - protože kdyby ano, musela by zkrachovat spousta slavných značek, které za drahé peníze prodávají průměrné výrobky, a to pochopitelně nejen v IT. Navíc kvalita a dokonalost je pro každého něco jiného. Někdo potřebuje jednoduchost, nenáročnost, jiný chce stoprocentní výkon a blikající barevné sarapatičky. Stejně jako pro někoho "kvalitní jídlo" znamená bio kvalitu, spoustu vitamínů a vyváženou energetickou hodnotu, pro jiného je to moře kečupu, velký řízek a křupavá slanina. Někdo je na holky, jiný na kluky a někdo má poruchu osobnosti, a tak bychom mohli pokračovat.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoMicrosoftu ide o zisk, Linuxu o kvalitu. To ze nejaka firma bude platit a podporovat kvalitu, ked nemusi, je naivne. Firmam kvalita prinasa stratu, asi ste nikdy neprogramovali. Dajte par nemotivovanych programatorov dokopy, zaplatte im a vyvinu vam Windows. To je zelane, ak zakaznik je nuteny platit za opravy, udrzbu, hotline. Motivovany expert, ktory sa prida do projektu sam, dokaze ovela viac.
Firefox dokaze zobrazit stranku podla standardov. To je nieco, o com vas IE moze len snivat, tak si povedzte wow a sklapnite.
Ste naivny. Tvorite priemernu robotu, aby ste dodrzali terminy, dostavate za to zaplatene, pouzivate Windows a to je vas svet, ktory si zubami-nechtami branite. Priemer, dalsi :-)
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoHorší je, že není žádná univerzální definice "kvalitního produktu". Třeba já jakožto IT profík si například kvalitní mailklient představuji úplně jinak než moje mamka, typický BFU. Já uvítám miliony funkcí, možnost vše si nastavit, nakonfigurovat, ona uvítá minimum rozhodování, jednoduché GUI a bude jí srdečně jedno, že to neumí třeba IMAP a SSL. Microsoft se zaměřuje převážně na BFU, pro ně jsou jeho produkty často dostatečně kvalitní, přestože my ajťáci z nich jdeme do kolen (nekompatibilní, nesmyslné defaulty, absence kvalitní dokumentace, nedostatečná funkčnost).
Linuxu (předpokládám, že byl myšlen OSS) velmi často nejde o kvalitu, aspoň co se mých zkušeností týče. Nadšenci si napíšou (ať sami či ve spolupráci) program, který řeší jejich potřeby. Velmi často jsou to opravdoví programátoři, kterým však chybí jakýkoliv smysl pro nadhled. Důsledkem je velmi často příšerné ovládání - jednak programy vypadají jako "každý pes jiná ves", jsou absolutně neergonomické a prostě se divně ovládají. Netvrdím, že všechny, ale poměrně hodně ano. A co je horší - protože programátor si řeší svůj problém (a výsledek pak uvolní jako OSS), tak to zmenšuje šanci, že ten produkt bude vyhovovat i vám, těžko budete mít identické požadavky. Software na "nestandardní" (čti takové, kterou vývojář při vývoji nevlastnil) konfiguraci HW/SW nemusí fungovat dobře, protože to nikdo nezkoušel/netestoval. Zde bych zdůraznil rozdíl mezi "nestandardní konfigurací" (kde může mít problém běžet kde co) a "konfigurací, kterou neměl vývojář".
Zkrátka a dobře - nebuďme naivní, že "Linuxu jde o kvalitu". Například dodnes neexistuje použitelný OSS kalendář, který by rozumně fungoval a uměl se synchronizovat s PDA. OSS programátoři to pravděpodobně nepotřebovali, takže vývoj v této oblasti je spíš sporadický. Kde je nějaká kvalita? Pravda je, že s OSS máte možnost udělat terno ve dvou případech:
1) vaše potřeby se překrývají s potřebami OSS vývojářů a tudíž nějaký existující OSS produkt vám sedne
2) cílíte do vod několika (bohužel jich mnoho není) významných OSS projektů, které se "uchytly" a jsou poměrně univerzální a kvalitní - Apache, MySQL apod.
Doufám, že mi někdo nebude nadávat do MS agenta, jak je tu občas zvykem, jen proto, že k OSS mám v řadě ohledů kritický postoj. Narozdíl od původního autora článku, který má například dojem, že "bude to trvat dlouho, ale jednou Microsoftu dojdou peníze, pokud nebude vydělávat, ale open-source projekty budou pokračovat do nekonečna." OSS často není založen na penězích, ale na nadšení. Když dojde nadšení, OSS projekty končí. Setkali jsme se s tím už mnohokrát. Občas se někdo najde, kdo nadšení má a ve vývoji pokračuje, ale takovýmhle způsobem se kvalitní produkt vyrobit nedá.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoNa trhu je potreba bojovat, viteze bych vsak videl jen nerad, multiplatformni prostredi mi vyhovuje a rad pouzivam jak Windows, tak systemy na bazi Unixu. Pro kazdeho neco. Vzajemny souboj znamena vyvoj, a to je dulezite.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoTohle mám nejraděj...VY malověrní promlouvá k vám ON a vy mu skáčete do řeči, kušujte a zírejte....
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoKdybyste nevedl svatou válku a raději věcně diskutoval, udělal byste lépe.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoTo se mi nezda. Novell se snazi prosadit na desktopu a tam je kalendar velmi dulezitou soucasti. Konkretne ve SLED 10 je Novell Evolution 2 (http://www.novell.com/products/desktop/features/evolution.html), ktery podporuje synchronizaci s Palmem. Ja sam PDA nemam (nepotrebuji ho), takze to nemuzu vyzkouset, ale pochybuji, ze by to nefungovalo. Samozrejme problematicke budou PDA, ke kterym vyrobce dodava SW jen pro Windows, ale to prece neni chyba OSS programatoru. Osobne pouzivam Kontact (http://www.kontact.org/, personal information manager, ktery integruje kalendar, mail, ...) v KDE a nemam pocit, ze by byl nepouzitelny.
Co konkretne Vam v Evolution nebo Kontactu chybi? Komercni software jako treba Novell GroupWise (http://www.novell.com/products/groupwise/) samozrejme nabizi spoustu veci navic, ale v soucasne dobe prece nejde o to, abychom nahradili vsechen komercni software za open source software. Jde o to, aby se oba modely vhodne doplnovaly.
Pro radu lidi neni cilem porazky Microsoftu jeho likvidace, ale umravneni ve smyslu, ze z nej bude normalni softwarova firma jako byl v dobe, kdy jeste mel konkurenci.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoU Kontactu mi chybí možnost spustit aplikaci nezávisle na KDE. Než začnete ohrnovat nos, uvědomte si, že OSS neznamená pouze Linux - sám na Windows OSS aplikace upřednostňuji. A instalovat celé KDE do Woken jen kvůli Kontactu - to je přesně to, co jsem měl na mysli, když jsem psal "použitelný".
Jinak nerad bych diskuzi stáčel někam k porážení Microsoftu, má reakce se týkala jednak pár podivností v článku a pak tvrzení někoho, že MS jde o prachy a Linuxu o kvalitu.
PS: Nemám dojem, že by MS byl někdy normální SW firma. Co vím, tak od počátku se jeho praktiky hemží vaporwarem, podrazy a obchodováním s teplou vodou.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoCo se Kontactu tyce: ten integruje takove mnozstvi KDE komponent, ze si dost dobre nedovedu predstavit, jak byste ho chtel do Windows instalovat, aniz by se instalovala podstatna cast KDE. Samotny kalendar je v KOrganizer-u, takze mozna by stacilo instalovat jen ten, ale pokud vim, tak komunikaci s PDA zajistuji samostatne komponenty (KPilot, ...), takze byste musel doinstalovat i ty. Navic v dobe, kdy neni problem si pamet PC rozsirit na 4 GiB RAM (sam jsem tak ucinil pred mesicem za smesnou castku), nevidim duvod, proc by se uzivatel mel strachovat, ze se mu do systemu natahnou i nejake dalsi knihovny.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoCo se týče Kontactu - vaše řešení (rozšířit paměť na 4GB + nainstalovat celé KDE) je jednak ne úplně technicky reálné (to, že Windows XP poznají 4GB paměti ještě neznamená, že je dokáží _efektivně_ využít, v tomto ohledu jsou dost propadák, Linux je napřed). Druhak je asi na stejné úrovni jako "sháním pro Linux kvalitní aplikaci typu XXX, na Windows se dá sehnat zdarma" a odpověď "kupte si Win4Lin, sežeňte někde starou levnou licenci Woken. Vyjde to na směšnou částku a proč byste se měl strachovat, že vám v systému přibydou i nějaké další knihovny."
Pro poměrně jednoduchou záležitost typu kalendář nebudu rozšiřovat paměť o další 2GB a instalovat celé rozsáhlé prostředí. Sice by to možná funkční bylo, ale není to z kategorie těch "použitelných" řešení, o kterých jsem se zmiňoval.
Evidentně se rozcházíme v názoru, co je to OSS. Asi jsem měl přesněji vyjádřit, že myslím multiplatformní OSS. Ostatně je to ale i potvrzení toho, co jsem psal výše. U zmíněných OSS aplikací si vývojář napíše aplikaci (zde kalendář) pro svoje potřeby pro prostředí, které on používá. Nemáte/nechcete KDE (GNOME), máte smůlu, netrefili jste se do jeho oblíbené konfigurace. Nabízí se verze pod Windows, ale nikdo to pořádně netestoval a že to nefunguje? Urob si sám. Což je pro uživatele docela průser, který by si komerční aplikace dovolit nemohly. Minimálně proto, že nefunkční aplikace = žádné peníze od uživatele = žádný zisk (který je jediným motorem běžného podnikání) -> motivace s tím něco dělat. Buď přesvědčit uživatele, že nefunkčnost je skvělá vlastnost :-) a nebo to opravit.
Narozdíl od světa OSS, kde hlavní motivační faktory jako radost ze psaní kódu a vyřešení vlastních problémů s chybějícím SW nezáleží přímo na tom, zda Franta jako uživatel je s daným programem spokojen. A opravit to, aby to chodilo i Frantům, není (narozdíl od komerčního SW) nutnost.
off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoProsím, poučte neznalého, jakým způsobem pracuje 32bit Linux s RAM tak, aby obsloužil efektivně 4 GB RAM (případně více).
Co jsem se zatím dočetl, tak ty 4 GB RAM jsou omezením 32bitového systému a koncepce platformy (netroufnu si tvrdit, za hw x86 či Win OS, nevím, kde je problém), kde v už takhle omezené adresaci paměťového prostoru musí být adresována také např. video paměť, takže reálně se využije zhruba 3 GB. Jakým způsobem to tedy řeší Linux? Má třeba 48bit adresaci paměti? Fakt by mne to zajímalo.
pozn.: ponechme zatím stranou 64bit systémy, tam pochopitelně tenhle problém není.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoZatímco Linux s 2.6 kernelem na tom samém stroji swap prakticky nepoužívá a hlavně veškerou volnou RAM použije na diskovou cache a až v případě, že potřebuje více RAM, tak dynamicky zmenší velikost té diskové cache tak, že prakticky nikdy (vyjma období krátce po startu systému, kdy je disková cache prázdná) neleží paměť ladem.
To se netýká jen těch 4GB (což jste pochopil jako technologickou bariéru), podobné chování lze pozorovat na prakticky libovolném stroji s 1GB RAM a více. Schválně si to zkuste. Vista už má memory manager lepší, ale zase je nechutně nenažraná a zprasená, čili je to z louže pod okap.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoMimochodem v XP si můžete velikost diskové cache nastavit.
Windows používají 4GB paměti, s tím paměť zařízení se do těch 4GB musí také vejít. Na serverovýách edicích Windows lze aktivovat 36-bitové adresování (PAE), což umožňuje 32-bitovému systému adresovat 32-64GB RAM. Linux, pokud vím, PAE neumí.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoa) Linuxový kernel 2.6 si s více RAM poradí lépe než XP a pro XP neexistuje žádný dostupný "patch", který by s tím něco dělal (a tudíž platí to, co jsem napsal, že s více RAM si lépe poradí Linux)
b) přečtěte si, co jsem psal. Správný systém veškerou volnou RAM použije jako transparentní diskovou cache. Nemám potřebu nikde nic nastavovat. Prostě paměť zahálí = šup, využije se jako cache.
To, že Linux PAE neumí, nevnímám jako nějaký zásadní problém, zvlášť když 64bitové procesory se vyrábějí drahnou řadu let a 64bitové instalace Linuxu jsou poměrně standardní záležitostí. Zatímco 64bitová Windows jsou poměrně nová záležitost. Já na XP64bit z pracovních důvodů běžím už nějakou dobu a je to porod. Spousta věcí na tom nefunguje a to dokonce ani přímo součásti microsoftího Visual Studia (32bitové části, kterých je většina, virtualizují, zatímco 64bit nikoliv a pak o sobě kolikrát vzájemně nevědí). Čili když rozběhat 64bit Linux je podstatně snazší než rozběhat 64bit Wokna, není divu, že microsoft musí využívat obezličky typu PAE.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknojinak Linux PAE podporuje, i kdyz proc to pouzivat
http://usenet.jyxo.cz/cz.comp.linux/0304/dell-4gb-ram-pae-asi-dlhsie-delsi.html
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoKdysi jsem hledal, jak v Linuxu alokovat více než 4GB paměti (obdoba Windows AWE), a nic jsem nenašel. Vy to možná budete vědět: jaké API se v Linuxu používá místo AWE, a které aplikace podporují PEA? Podporuje třeba Postgresql PAE? Oracle i MS SQL Server ano.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vlákno2. Jde to pomoci mmap/shm
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vlákno32-bity s více než 4GB RAM se používaly v letech 2000-2004, pokud dotyčný neměl rozpočet na 64-bit Itanium. Dnes je to samozřejmě historie, a všichni věděli, že AWE je jen na překlenutí doby, než nastoupí 64-bit systémy.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknohttp://linux.die.net/man/2/alloc_hugepages
http://linux-mm.org/LinuxMMDocumentation pokud by Vás to zajímalo, a Vaše otázka nebyla čistě řečnická.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoPAE
celé vláknoV Linuxu proces může přistupovat na maximálně 3GB RAM, ve Windows 2GB (3GB dostanete, když si koupíte Datacenter edition). Do toho 3GB okna si může mapovat libovolné větší množství paměti pomocí shm nebo mmap.
Postgresql je rozděleno na více procesů, čili tam problém není (každý proces může dostat až 3GB). Mysql běží jako jeden proces, takže to spotřebuje maximálně 3GB, zbytek je použitelný pouze na cache.
Na 64-bitových počítačích takové limity nejsou. Na AMD64 je leda limit maximální velikost kódu programu (nikoli dat) 2GB.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoS cache je to o něco složitější :). Chce to něco vědět o tom, jak funguje virtual memory manager. Je za tím celkem komplikovaná heuristika. O velikosti cache můžete najít něco třeba zde:
http://book.itzero.com/read/microsoft/0507/Microsoft.Press.Microsoft.Windows.Internals.Fourth.Edition.Dec.2004.internal.Fixed.eBook-DDU_html/0735619174/ch11lev1sec3.html
Bohužel pokud nevíte, co je třeba working set, tak z toho moc nepochopíte.
64-bitová Windows jsou tu od roku 2000. Trh je ovšem konzervativní. Já jedu nově 64-bit Visty, a i po 7 letech od uvedení 64-bit Windows je pořád mílo driverů. O 64-bit aplikaci člověk jen tak nezakopne.
Spolupráce 32-bit a 64-bit kódu je ve Windows, Linuxu i dalších systémech řešena dost podobně. Na 64-bitovém Linuxu také nerozeběhnete 32-bit plugin pro 64-bit browser, ani naopak.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoS cache to vůbec není složitější. Nemusím být kuchař a umět udělat svíčkovou, abych poznal, že ta z restuarace A mi chutná více než ta z restaurace B. Stejně tak nemusím vědět, co je to working set, abych dokázal ocenit, že Linux si jako cache využije veškerou volnou RAM a tudíž se na daném železe chová rychleji - lépe než Windows XP.
Jak jsou tu dlouho 64bit Windows je poměrně jedno, důležité je, co používají zákazníci. Ti je víceméně ignorují (až do 64bit Visty) a tudíž pro ně bylo nutné dělat obezličky typu PAE.
A neráčil-li jste si všimnout, mně nevadila až tak spolupráce 32bit kódu s 64bit, ale to, že ani po osmi letech od uvedení 64bitových Windows není Microsoft schopen dodávat plně funkční 64bit vývojářské prostředky a stávající bazmek 15% 64bit + 85% 32bit spolu ne vždy dokáže pracovat. To jste si měl z mého příspěvku odnést, ne to, že 32bit plugin v 64bit browseru nepojede.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoS PAE jste se střelil do nohy. Nemluvíme o desktopu, nemluvíme o domácích uživatelích. Kdo potřeboval hodně paměti byli zákazníci provozující náročné databázové a aplikační servery. Takový SAP s DB o velikosti 700+GB přece jen chce kus paměti (tedy hlavně pro tu DB). Tito zákazníci používali 64-bit systémy už v roce 2001 (případně již řadu let profi unixy, když nemluvíme o Windows). Stejně tak těch pár lidí, co provozovali 64-bitové CAD systémy, navrhovali obvody se 64-bitovým CPU apod. je dávno měli. PAE mělo smysl, pokud jste měl 32-bit CPU (Intel před P4 Prescott) a potřeboval hodně paměti.
VS jsem na 64 bitech ještě nezkoušel. Váš příspěvek beru jako varování, že mohu očekávat problémy. Budu to mít na srdci.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoNa mou reálnou zkušenost, že Windows XP neumí efektivně pracovat s větším množstvím paměti, jste vytáhl to, že serverová Windows podporují PAE a že nevíte nic o tom, že by to Linux uměl.
Následně se rozvinula diskuze kolem toho, že Linux umí PAE taky a nejen v nějaké "serverové edici", ale pro libovolný kernel jde tato podpora zapnout. Já vám vysvětluji, že kdo víc než 4GB RAM na Linuxu potřebuje, ten bez problémů může už drahnou dobu provozovat 64bit verzi systému, takže žádné PAE nepotřebuje.
Mohl jste si všimnout, nešťourám se v tom, co bylo v roce 2001. Řeším to, co je teď. Windows XP gigo RAM a víc pořádně využít neumí (narozdíl od Linuxu). Jenže pán je opravdu demagog, tak aby nemusel uznat, že to tak je, bude sem tahat nějakej SAP v roce 2001 na serverových XP 64bit. Neráčil-li jste si všimnout, o tom tu řeč nebyla a není.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoKdyž se bavíme o tom, co je nyní, tak už rok a pár dní tu máme Windows Vista, které jsou optimalizované pro větší množství paměti.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoKdyž jsem vám to takhle shrnul, doufám, že již chápete, že abychom se bavili o tom, co je nyní, tak jsou to moje legální Windows XP. Že si mohou koupit Vistu tu nikdo neřešil.
Pokud i takováto sumarizace vám dělá problém, představte si, že jsem si posteskl, že mé současné auto má problémy s jízdou na bioetanol a vy začnete tvrdit, že nyní se prodává Volvo S40 Flexifuel, které na bioetanol jezdit umí. Čili jak je pro vás typické - řeknete něco, co je možná pravda, ale co je pro daný kontext zcela mimo a s původním problémem vůbec nesouvisí.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoTo neni pravda, jednak viz http://www.cyberciti.biz/tips/linux-flash-java-realplayer-under-64bit-firefox.html
druhak viz muj 64-bitovy openSUSE 10.3, kde v defaultni instalaci je
> file /usr/lib64/firefox/firefox-bin
/usr/lib64/firefox/firefox-bin: ELF 64-bit LSB executable, x86-64, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.6.4, dynamically linked (uses shared libs), stripped
/usr/lib64/browser-plugins> file *
npwrapper.libflashplayer.so: ELF 64-bit LSB shared object, x86-64, version 1 (SYSV), stripped
npwrapper.nphelix.so: ELF 64-bit LSB shared object, x86-64, version 1 (SYSV), stripped
npwrapper.so: symbolic link to ../../lib/nspluginwrapper/x86_64/linux/npwrapper.so'
/usr/lib/browser-plugins> file *
libflashplayer.so: ELF 32-bit LSB shared object, Intel 80386, version 1 (SYSV), stripped
nphelix.so: ELF 32-bit LSB shared object, Intel 80386, version 1 (SYSV), not stripped
nphelix.xpt: data
nppdf.so: symbolic link to `../Acrobat7/Browser/intellinux/nppdf.so'
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknohttp://gwenole.beauchesne.info/projects/nspluginwrapper/
Obecně 64-bit proces nemůže zavést 32-bit knihovnu, a naopak. Naštěstí lze používat out-of-process COM komponenty, RPC apod.
cache/windows
celé vláknoMají tam nějaký limit na počet těch stránek na těch standby listech. Nebo limit na počet objektů náležících souborům? Nebo nějaký čas, po kterém to zahodí, i když je jinak dost paměti?
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoTo ze ste hladali ako s Linuxu pouzit PAE len ukazuje ako sa Vase vedomosti a myslenie obmedzene. V linuxu aplikacia nema s PAE nic splocne. PAE je vec zavysla na HW konkretne dokonca len na niektorych procesoroch. PAE ma len zlomok HW (Architektur, konkretne len jedna) na ktorom dokaze Linux bezat. Keby ste mali tak silne degradovane a obmedzene myslenie na jednu platformu tak by ste pochopili, ze robit API pre vlastnost dostupnu na zlomku HW je blud. Linux to riesi transparentne. Aplikacie s PAE nemaju nic spolocne. Ak by ste chceli pracovat s PAE na urovni jadra, tak by ste mali pravdepodobne k dispozicii aj zdrojove kody jadra a tie obsahuju aj dokumentaciu. Odporucil by som Vam investovat do nejakych zaciatocnickych kurzov aby ste o linuxe zistaly aspon zaklady rozhlad, bude sa Vam potom k nemu lahsie vyjadrovat.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknohttp://technet2.microsoft.com/windowsserver/en/library/26eccf33-2454-4222-841a-c6d5aa1fc54c1033.mspx?mfr=true
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa366527(VS.85).aspx
Samozřejmě pokud chcete použít více než 2-3GB RAM z jedné aplikace (což byl třeba případ DB serverů), musíte mít API, kterým tak učiníte. Kdybyste méně kecal o platformách, a trochu uvažoval, k čemu asi PAE může být, tak byste to viděl sám (i bez kurzu Linuxu pro začátečníky).
Když jsme u toho, zdroják není dokumentace.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoSpecialni dokumentaci na to potrebuje pouze 32 bitova architektura, kde je to proste trochu skaredy hack, protoze obchazime limity adresnich moznosti architektury.
64bitova architektura s timto nema zadny problem a je efektivnejsi nez berlicky typu PAE.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoNení mi ale jasné, proč bych k alokaci více než 4GB paměti pro jeden proces měl potřebovat hugetlbpage. V NT mi stačí alokovat část virtual address space pro AWE (VirtualAlloc s MEM_PHYSICAL), poté alokovat paměť pomocí AllocateUserPhysicalPages, a namapovat okno pomocí MapUserPhysicalPages. Jak danou problematiku řeší hugetlbpage? Zdá se mi to, nebo jde i proti AWE o mizerné řešení?
Souhlasím, že PAE je berlička, která je dnes minulostí.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vlákno# The memory is always read-write, fully cacheable, and nonpageable. # The memory is part of the process private bytes but not part of the working set. # Large-page allocations are not subject to job limits.Hm, to opravdu není ani trošku hack a je to úžasně prointegrované se zbytkem systému, že? ;-)
V NT mi stačí alokovat část virtual address space pro AWE (VirtualAlloc s MEM_PHYSICAL), poté alokovat paměť pomocí AllocateUserPhysicalPages, a namapovat okno pomocí MapUserPhysicalPages. Jak danou problematiku řeší hugetlbpage? Zdá se mi to, nebo jde i proti AWE o mizerné řešení?Huge tables jsou kvůli overheadu správy velké paměti, nebo snad ne? Klíčová je možnost mapovat různé segmenty sdílené paměti do totožné oblasti virtuálního adresového prostoru. Funguje to všude, kde je POSIX, zcela nezávisle na velikosti virtuální adresy, fyzické adresy, velikosti stránky - když už člověk je takový úchyl a myslí si, že to potřebuje. Osobně mi přijde, že mizerné řešení je spíš AWE - nedává to vůbec žádný smysl. Proč si hrát s dětskou pistolkou, když můžu mít pravou bouchačku? Ono to přemapovávání taky není zadarmo.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoZe su zdrojaky dokuemntacia som nepisal, to je zase Vasa demagogia alebo ste si neprecitali moj prispevok. Napisal som, ze zdrojaky obsahuju dokumentaciu. A konkretne je to adresar Documentation/ v kazdom zdrojovom archive jadra. A myslim, ze je otazkou par sekund dopatrat sa v nom po tom co hladate (no mozno pre Vas par desiatok minut). O oficialnejsej dokumentacii k linuxovemu jadru neviem.
Este mate nejaku otazku ktorou zase len dokazete, ze nerozumiete tomu o com pisete? Ochotne odpoviem.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoJe lehké si šťouchnout, a je těžké odolat ;)
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoRe: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoMemory management v XP odpovídá době vzniku systému. Swapuje příšerně, disková cache je nevyzpytatelná (kopírování velkých souborů v rámci lokálního disku/disků činí systém nepoužitelnou zdechlinou) atd. Více paměti je potřeba dost zvážit - pokud člověk nemá aplikace, které to využijí, je použití RAM nad 1 GB spíše brzdou. Osobně jsem více RAM potřeboval (3 GB) a podivný memory management jsem částečně obcházel třemi fyzickými disky v PC (vše WD raptory - jeden systém, druhý swap, třetí scratch pro Photoshop), pak to celkem šlo.
A ohledně wVista - ano, management je o řád lepší. Odezva systému se u velkých aplikací rapidně zlepšila. Nenažranost se u mne neprojevuje - aplikace reagují lépe než v XP, nestává se mi, že by systém z ničeho nic zběsile swapoval, opuštěná aplikace, ke které se vrátím třeba po třech hodinách, reaguje okamžitě. Ani zprasenost nějak nepozoruji. Mám Vistu doma na pěti PC (3x běžné PC, 2x noťas) a zatím jsem se setkal pouze se dvěma většími problémy - na jednom PC je integrovaná nVidia a tak dvakrát, třikrát do týdne se resetuje ovladač pro grafiku (na cca 3 vteřiny zhasne monitor) a žádná změna ovladačů nepomohla, na druhém PC mi zase při velkém vytížení sítě zdechne ovladač k síťové kartě (nějaký integrovaný Realtec), nový ovladač není k dispozici. V obou případech by zřejmě pomohla změna hw, takže to nějak nechci házet na OS.
Jediné, co Vistě (Vistám?) vytýkám, jsou změny v nastavování sítě. Na druhou stranu ale musím říct, že za ten rok, co wV mám, jsem tam potřeboval lézt jen jednou. Jinak si wV poradily se změnami sítě až obdivuhodně. Naopak zbytek systému lze nastavovat mnohem lépe a detailněji než v XP.
wV není rozhodně nějaký ideální systém, ale je to dost zásadní skok od XP, což je jedině dobře. XP byly dobrým systémem, ale na novém hw (hlavně ta paměť!) už to dost skřípalo. Osobně wV beru jako rozumný evoluční mezikrok k pořádně použitelným 64bitovým Windows.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoJa ji testoval a downgradnul na XP, tak slimejsi system jako Vista to jsem fakt nepobral. Pocitac s cca 2 500 000 000 operacemi za jedinou sekundu a OS se vlece jak drozka s kulhajicim konem. Fakt hnus.
Re: off topic: využití 4GB+ RAM
celé vláknoPokud tedy mám aplikace, které jsou určeny pro 32bit winNT a mají nějaké chování a nějaké očekávání od systému, těžko je mohu provozovat na 64bit (např. Adobe aplikace sice pod 64bit systémy někdy fungují (v XP64 tragicky, v V64 už celkem bezproblémově), ale chybí mi tam např. colormanagement - ten je zatím v 64bit win (XP i Vista) dost tragédie).
A protože aplikační prostředí změnit jednoduše nemohu, je nutné omezení systému nějak obejít. Dokud jsem měl k dispozici jen XP, bylo nejlepší řešení využít více rychlých fyzických disků (ideální by byly SCSI, nebo ještě lépe nějaké nemechanické, ale to už bylo přeci jen zbytečně drahé vzhledem k přínosu). Ve Vistě mi stačí pro stejný efekt disky dva (oddělit systém+swap od scratch disku). Těch více disků bych měl v PC tak jako tak (scratch současně slouží i jako pohotovostní version backup), takže je celkem logické jejich využití.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoCo se pameti tyce: pro provoz KDE staci mene nez 512 MiB, neni potreba mit 4 GiB. O 512 MiB vic by snad ty Windows zvladly.
Pokud svet OSS soudite podle funkcnosti pod Windows, pak se Vam vubec nedivim, ze si o OSS myslite, ze jsou to nedodelky. Pouzivat OSS pod timto operacnim systemem je jako drbat se levou rukou za pravym uchem. Existuji vyjimky jako treba Firefox, OpenOffice.org, WinSCP, ... ale pokud chcete snadnou instalaci a stabilitu, pak radsi pouzivejte Linux nebo podobny open source system.
Co se multiplatformnosti GUI aplikaci tyce: To je obecny problem, ktery primo nesouvisi ani s Gnome ani s KDE. Diskutovat by se o tom dalo dlouho, ale nevyresili bychom nic. Proto jen zminim, ze diky tomu, ze QT beha i pod Windows, je portovani KDE aplikaci na tento system relativne snadne. (Ze se do toho skoro nikomu nechce je jina vec.)
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoBudete se divit, ale doma mám OpenSuse 10.2, takže nesoudím jen z (ne)funkčnosti OSS pod Windows. Pozoruji tam ty samé jevy, co jsem popisoval. Programátor si udělá aplikaci dle svých požadavků - výsledkem bývá příšerné GUI, neergonomičnost a taktéž omezená funkcionalita na tu, co zrovna autor potřeboval. Protože vývoj aplikace není závislý na tom, jak jsou s ní uživatelé spokojeni (=neplatí za ní), není síly, která by (vyjma sebeuspokojení) nutila autora OSS s tím něco dělat. A to vidím jako problém. Můžu sebevíc chtít, ale autora nedonutím. U komerčního SW se toto neděje, protože bez peněz od zákazníků firma chcípne.
Ohledně stability Linuxu, který mi doporučujete, to asi nebude úplně ono, jelikož po bezproblémové instalaci na běžném HW stejně nefungují věci jako hibernace, autoupdate (dostalo se to do nějakých šílených zacyklení apod.), podělalo to bootování (asi nerozdejchal 3 fyzické disky) atd., mohl bych celkem vyprávět.
A hlavně, na začátku píšete "Nikde netvrdim, ze OSS == Linux." a na konci dojdete k tomu, že pokud chce člověk OSS používat, tak až na výjimky k tomu Linux potřebuje. Docela vtipné a řekl bych k danému problému výstižné.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoNápodobně s menu a ikonkami - valná část softu má modifikovatelné toolbary i menu, takže si člověk interface upraví obrazu svému, tedy může upravit, většina to asi dělat nebude.
Mnohem horší je to s chybějící funkčností, kterou autor nenaimplementoval proto, že on to nikdy nepotřeboval.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoS ohledem na tuto věc (i další), mám velmi nepříjemný pocit, že si zde většina lidí plete pojmy "programování" a "vývoj programů".
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoNa BFU (kteří se ještě jako cvičené opice neučili předchozí verzi) je zaměřeno nové rozhraní Office 2007. Člověk se zažitými postupy šílý, ale nováček se rychleji orientuje. A i člověk, který byl zvyklý na předchozí verze si celkem rychle zvyká na nové ovládání, je-li jen trochu ochoten se učit.
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vláknoRe: Co ten pán hulil?!
celé vlákno"Microsoftu ide o zisk, Linuxu o kvalitu. " - je uplne logicke ze Microsoftu ide o zisk. to je prva zasada podnikania - vytvarat zisk.
mozes definovat nejako tu 'KVALITU'? ktoru sa tu viacero ludi ohana ale nikto nepaisal co tym ma na mysli
Re: Co ten pán hulil?!
celé vláknoTouto (a ani predchadzajucou) reakciou nenaznacujem, ze suhlasim s clankom - je tam teda peknych par kapitalnych blbosti. Predchadzajucou reakciou som len chcel urazlivo odpovedat na urazlivu reakciu ;)
Aple a nejlepší produkty?
celé vláknoTak to bych netvrdil, na Leoprd se čekalo hoodně dlouho, a nejedná se ani o 64 bitový systém. Jádro je 32 bit, všechno ostatní taky, snad tedy kromě cocoa, a ještě jedné věci. Apple je velký producent FUD, a balzamuje lidi pocitem výjímečnosti. resp. jen u bás, protože v evropě je Apple stále v kurzu 1 ku 38 za dolar. Ve státech se jedná o velmi levného prodejce. Všudypřítomné DRM, iTunes (opravdu hrozná aplikace), a jiné výmysly se mi nezdají jako nejlepší produkty. A navíc display na MacBook Pro který má jen 4000 barev (o čemž se u sebe v práci můžu přesvědčit na vlastní oči).
Re: Aple a nejlepší produkty?
celé vláknoporažen?
celé vláknoJá osobně považuji za porážku Microsoftu poskytnutí dostatečně kvalitní a použitelné alternativy k Windows. A to už se stalo. Zbytek udělá čas.
Re: poražen?
celé vláknoProč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoTakže rozhodně tu nejde o to najít si nepřítele a z něj udělat „velkého satana“, či tak něco. Prostě dokud se bude M$ chovat tak, jak se chová, pak „linuxákům“ a podobnému zvěrstvu nezbyde, než proti němu „bojovat“ prostě proto, aby měli „místečko“ nerušeně „žít“... (Ale asi je to dobře, jinak skončíme se skutečným monopolem M$ a to by se mohlo zvrhnout v něco opravdu nepěkného...)
Re: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoTo prave neni pravda. MS uz davno NENI normalni komercni firma. Je to korporace, ktera diky svemu dominantnimu postaveni likviduje ostatni firmy, deformuje SW trh a ovlivnuje politiku. Pokud to nevidite, tak jste slepy. To si vazne myslite, ze soudni spory Microsoftu s DOJ v USA a EK v EU se vedly jen tak pro srandu? Ty spory jasne ukazaly, ze s Microsoftem je neco zatracene v neporadku. Bohuzel ale chybi politicka vule s tim cokoliv zasadnejsiho udelat.
Re: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoSamotne dominantni postaveni by nebylo problemem, kdyby ho Microsoft nezneuzival. Problem je jednoznacne ve vedeni Microsoftu, ktere takove praktiky iniciuje. Proc myslite, ze sel Bill Gates od kormidla? Protoze ve vedeni potrebovali nekoho, kdo ma silny zaludek a hrosi kuzi. Steve Ballmer je presne tim typem cloveka, ktery se nestiti absolutne niceho, kdyz jde o byznys. On definuje strategii Microsoftu a podle toho to i vypada.
Re: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoCo si budeme povídat, vydat třeba balík Mozilly nebo OpenOfficu jako OpenSource není vůbec žádný problém, protože žádné zázračné algoritmy tam nejsou. Stačí to jenom zaplatit.
Ovšem je tu tlak, a to je pozitivní.
Re: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vlákno"A novice asked the master: `I perceive that one computer company is much larger than all others. It towers above its competition like a giant among dwarfs. Any one of its divisions could comprise an entire business. Why is this so?'
The master replied, `Why do you ask such foolish questions? That company is large because it is large. If it only made hardware, nobody would buy it. If it only made software, nobody would use it. If it only maintained systems, people would treat it like a servant. But because it combines all of these things, people think it one of the gods! By not seeking to strive, it conquers without effort.' "
Re: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoRe: Proč se stále snažíte bojovat s MS?
celé vláknoMS, Google atd
celé vláknoPS: Google začínal jako malá firma (v garáži, či co) a zdá se mi, že hodně lidí ho vidí jako takovou malou vizionářskou firmu, přičemž je to gigant, který bude-li dále takto růst, může získat na internetu stejné postavení, jako MS na poli OS.
Ale je pravda, že jsem ještě nenarazil na lepší vyhledávač. (Pouze ve vyhledávání obrázků jej dohání alltheweb)
Re: MS, Google atd
celé vláknokvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoŠpatně je totiž hlavně to, že napsat SW tak, aby byl takž-takž funkční, je asi 20% práce. Potom je třeba zajistit, aby se běžné věci dělaly jednoduše, vychytat mouchy, zajistit aby se nějak daly dělat i složité věci, hodně moc se starat o interface, usability, ergonomii, dnem i nocí zjištovat, co zákazníci vlastně chtějí... Bohužel tohle všechno stojí peníze. Těžko úsilí směřující k vývoji stávajícího open source SW zvýšit na 5-10násobek, když v tom kolotoči není dost peněz. A těžko tam peníze nalít, když uživatelé za open source neplatí. To je jedno z omezení open source jako konceptu, které mu nedovolí stát se masovým.
Dalším omezením je zpětná vazba. Komerční firmy píšou SW, který zákazníci natolik potřebují, že za něj zaplatí. Zákazník nevidí SW jako dobrý pro daný účel, tak nezaplatí. Proto je pro SW firmy zcela zásadní dělat SW, který potřeby zákazníka uspokojí. Open source tuhle zpětnou vazbu nemá. Proto je z něj SW psaný gekky pro geeky, "geekové sobě". Kupodivu uživatelé takový SW nechtějí.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoTi co mně platí zase pořád chtějí něco rozjet na "tom Apači", "tom Tomcatu", chtějí Oracle na "tom Linuxu", někteří otravují s "tím JBossem" a dokonce už chtějí virtuální počítače v "tom Xenu". Platí za podporu "tomu Novellu" a kupují od Dellu a IBM mašiny s "tím Linuxem".
Ale protože Všeználek stanovil, že to tak není, zřejmě jsou všichni pomýlení a dávají mně ty prachy zadarmo. To se ale mám...
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoVy tady velmi často předvádíte brilantní managorskou demagogii. Jenže tou můžete oblbovat možná tak studenty, kteří ještě nikde nepoznali reálnou praxi. Těžko lidi, kteří se v oboru pohybují cca 20let. Díky té praxi vím, jak je to s tím "vychytáním much" atd. u mnoha komerčních produktů a došel jsem k názoru, že průměrná kvalita komerčního i otevřeného softwaru je zhruba srovnatelná. Na obou stranách znám velmi mizerné věci, ale i věci velmi dobré. Možná vás to překvapí, ale doteď třeba za poměrně povedený OS považuji Windows2000, ač bych si je na svůj počítač pro osobní použití nikdy nedal, protože mně svět Windows svou koncepcí prostě k srdci nepřirostl. A na druhé straně klidně prohlásím, že bez distribuce Ubuntu, která dělá světu Linuxu jen ostudu, by na světě bylo lépe.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoPopkud je firmám milejší být závislé na jednom arogantním Novellu, než na jednom arogantním Microsoftu, je to jejich volba. Já k tomu můžu říci, že takových firem je naprosté minimum. Při troše generalizace mohu tvrdit, že takové nejsou, protože je jich tak málo, že je výsledek dost podobný.
Samozřejmě vaše zkušenost všedního dne může být jiná. Kdybyste prodával počítače Apple, nebo na ně dělal servis, tak byste jasně věděl, že Mac je dnes všude, a je ho čím dál více (přece ho pořád prodáváte). Kdybyste byl fotbalový rozhodčí, tak jasně vidíte, že všichni, kdo za něco stojí, hrajou fotbal, zbytek světa se dívá, a nikoho nic jiného nezajímá. Ale že jste potkal pět a půl člověka se zájmem o Linux, svět žije Linuxem ;)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoJinak editor vi pouzivam zridka - prakticky jen na pomale konzoli, coz dnes neni uz tak caste, delam na desktopu, kde pokud bych nevedel, ze pod nim jsou nejaka X11, vubec bych se tim nemusel zabyvat a nechapu, proc bych se mel bat nejakych terminalovych sekvenci u uzivatelu, kteri ani pri praci se znakovym terminalem znalost cehosi takoveho vubec nepotrebuji. Prace uzivatelu je v podobnych systemech podporovana uplne stejne (mnohdy sporne) jako ve Windows - pokud bychom chteli GUI, blizici se idealu, museli bychom vsude dat Macy.
Vsimete si, ze zatimco ja (diky zkusenostem) dokazu ocenit i leccos z druhe strany, vy generujete jen nadavky typu "prisernost", "zlocin", "hruza", strasite memorovanim jakychsi hromad prikazu, roznasite pomluvy. Napr. je pozoruhodna ta vase "zavislost na jakemsi arogantnim Novellu". V pripade otevreneho softwaru je vase tvrzeni skutecne usmevne. Ale jak jsem psal vyse. Chapu, ze vas veci od MS a konkurence by vam mohla snizit prijmy. To je celkem normalni.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknohttp://en.wikipedia.org/wiki/Mach_kernel#Performance_problems
http://www.linuxjournal.com/article/6105
Nakonec popsané problémy jsou důvodem, proč Windows mají v zásadně mikrokernelový design, ale všechny servery jedou dohromady v ring 0. To moc mikrokernelové není :), a tedy tomu MS říká "modifikovaný mikrokernel".
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoTomcat5.5 - pri vetsi zatezi se deadlockne
Tomcat6.0 - starsi verze leakovala file descriptory, ted leakuje jen sessions
Ani jednomu nefunguje admin GUI rozhrani pro aktualizaci aplikaci. pokud jsou k aplikaci pridany nejake resources (typicky JDBC driver). Aplikace pak nejde odinstalovat. Pokud tam zadne zdroje nejsou, tak to jde ale leakuje to vsechny resources (i classy) alokovane starsi odstranenou verzi. Dokumentace mizerna, k cemu vlastne dokumentace, kdyz mate sources, ze?
Apache geronimo - leakuje sessions (tomcat6 based), EJB jsou velmi pomale (jestli je necachuji) a nema zrovna maly pocet otevrenych bugu, ostatne ani bugy s patchema nevypadaji ze by je nekdo chtel commitnout, syncovani sessions na disk pri restartu nefunguje vubec. Pokrocilejsi veci replikace (krome sessions), distrib. cache nejsou vubec. Delat rozumny trasakcni manager taky neumi a nelze k nemu pripojit XA TM managery (Oracle, DB2, Informix, Cloudscape, Sybase). Ma docela dobre admin GUI, ktere ale donatlo IBM (koupilo firmu co ho udelala). Dokumentace snad jeste horsi nez u tomcatu, prakticky nulova. Je to ale nejlepsi opensource J2EE AS, zbytek je jeste horsi.
JBoss - Na jeho popis uz nemam cas
Jetty - nepouzival jsem
Glassfish od sunu - leakuje pamet jak divoka (zdaleka nejvetsi leaker co jsem za posledni roky videl), s jdk 6.0 projistotu vubec nejde.
Co pouziva komercni sfera za J2EE AP soft? IBM WebSphere nebo Oracle AS semtam (ale dost malo) BEA Weblogic. Pouziva se totiz to, co primarne funguje a je k tomu dobra dokumentace. Open Source AS soft pro J2EE je jen pro ty lidi, co si nemohou dovolit zaplatit par tisicovek za poradny AS.
Tomcat se nejvice pouziva protoze je zadarmo, ne protoze je kvalitni.
Driv byl OpenSource soft kvalitnejsi nez vetsina komercniho softu, komercni sfera to ale pochopila a zacala produkovat kvalitnejsi a levnejsi software. Kolik jen stal Oracle driv a kolik stoji dnes. Konkurence od PGSQL, MYSQL, Firebird ho donutila snizit ceny. Microsoft taky vyrazne zlevnil a vlastne porad zlevnuje. Je to dobra politika, lidem se to za tyhlety ceny uz warezit ani nevyplati. Rekl bych ze Windows maji dnes jiz mensi TCO na desktopech nez Linux.
Ne kazda komercni firma ale nasloucha zakaznikum, napriklad na Sun lidi rvali leta ze to Swing GUI v Jave je hnusny a pomaly a Sun je porad ignoroval. Proto se java prosadila do aplikacnich serveru a ne na desktop. Kdo dneska zaplati za aplikaci s hnusnym UI? V desktop aplikacich jasne vede .NET.
Kdyby Sun delal byznys poradne, nemusel dnes uvolnovat svuj nejlepsi software jako open source a souperit o komodity market s Linuxem. Sun by to nikdy nedelal, kdyby nemusel. To ze uvolnil vsechno co slo jako OSS nebylo z lasky k bliznimu nebo k OSS. To byla nutnost k tomu, aby do budoucna vubec prezil a ziskal vetsi market share.
Nikdo jeho zbozi moc nechtel - Lidi utikali od Solarisu 8 na Linux, protoze Linux narozdil od Solarisu lepe fungoval, byl zadarmo a poradne behal na x86, nikomu se nechtelo kupovat SPARC hardware kdyz nemusel. Je pravda ze v posledni dobe se Sun trochu probral - Niagara procesory jsou dobre a Solaris 11 taky nevypada nejhur. O podil na trhu bude ale muset dost bojovat s MS a Linuxem, mozna i trochu s IBM, i kdyz pochybuji ze by IBM Sun jako konkurence nejak moc IBM zajimal.
Krome toho problem se Sunem je, ze nema zadnou databazi. Nabizi Oracle a kdyz uz si zakaznik koupi Oracle, tak si dokoupi i zbytek software od Oracle, ktery navic zacal nabizet i svuj OS. Ja byt Sunem, tak jdu koupit nejakou databazi, nabizi se napriklad moznost forknout postgresql a zacnu take delat poradny HW pro provozovani DB.
Microsoft se da tezko porazit, protoze MS pochopil co vetsina jeho zakazniku chce a to taky dodal za spravnou cenu. Tohle je princip uspesneho obchodu a ne cpat zakaznikum SPARC kdyz chteji intel a cpat jim NAS storage, kdyz chteji lokalni storage.
Open Source neporazi MS nikdy, stejne jako OSS databaze nikdy neporazi Oracle ci DB2. Napriklad na posledni DB2 9.5 pracovalo 950 lidi full time a seznam zmen 9.1 vs 9.5 je 230 strankovy dokument, lokalizovano navic do mnoha jazyku. S kazdou novou verzi se naskok closed source software oproti open source zvetsuje, coz je videt i z grafu IIS vs Apache. Uvidime zda za 5 let nebude Apache zivorit s 20% market share, ono na vyvoji Apache se uz moc nedela a rada 2.2 ma hodne bugu, ktere neni vule opravovat.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoNicmene co treba Glassfish a JBoss? To jsou taky opensource a hracky oproti jinym app serverum to zrovna nejsou...
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknojboss ma problem se supportem na neintel platformach a navic je to fakt divnej soft, vetsinou se musi vypnout JIT aby poradne fungoval na neintel/linux platformach. ejb3 podporuje az ve verzi 4.2, ktera neni moc rozsirena ani odladena.
Do jbosse bych v zadnem pripade nesel, asi bych si vzal geronimo (support prodava IBM) s tim je v praxi nejmene problemu, ale ta nulova dokumentace to je fakt problem.
Mel jsem projekt kde mela byt pouzita glassfish 2.0, ale muselo se to stopnout protoze to bylo opravdu velice nestabilni a pouzit apache geronimo (zakaznik trval na OSS softu). Ja osobne jsem mu rikal at si za $2k koupi ten nejlevnejsi websphere a udela lepe (ve srovnani s cenou projektu na kterem delalo par lidi 3 mesice, je to zadarmo), ale jeho strategicke rozhodnuti bylo pouzivat 100% OSS. jako db backend chtel mysql.
Je vubec nejaky duvod pro pouziti OSS Java aplikacniho serveru? Skupina zakazniku, co si nechava psat aplikace v J2EE si rozhodne muze closed source server dovolit a open source komunita stejne radsi mysql/php ci rails misto j2ee.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vlákno- nad DB2 u mna zvitazi snad kazda ina DB, pretoze horsie chybove hlasky snad uz neexistuju. Priklad bohuzial uviest neviem, pretoze uz davnejsie pouzivame H2 (FOSS).
- na WebSphere vyvijat, tak pridem o nervy - neustale redeployovanie JEE aplikacie ma naozaj nebavi. Vyvijame na OpenEJB (FOSS), a len sem-tam to redeployneme na WebSphere, ci to funguje.
- znamy o Oracle AS hovoril ako o generatore nahodnych cisel - 3x to restartol a aplikacia sa spravala vzdy inak. Samotny Oracle sa toho AS vraj chce zbavit, ale toto neviem naisto.
- WebLogic - naozaj vyborny kus plateneho SW. Zial, dost drahy.
- Pouzivame build system Maven2 - FOSS, iny je uz len Apache Ant - tiez FOSS.
- Apache som nepouzival, zdal sa mi pomerne tazko konfigurovatelny. Jetty (FOSS) je vyborne, rychlo startuje, je funkcne.
- Pouzivame Eclipse (FOSS), mne plne postacuje. Kolega ale pouziva platenu IDEA-u a nevie si ju vynachvalit :)
- JBoss - nemal som s nim zatial problemy. Dobre chybove hlasky, da sa debugovat, aplikacia sa da auto-redeployovat, vdaka cargo pluginu podporuje nightly IT testy - to je v podstate viac ako ktorykolvek iny AS, komercny ci FOSS.
- Geronimo - neskusal som, nebudem sa vyjadrovat.
U mna teda FOSS vyhrava na celej ciare oproti komercnemu sw. Na druhej strane je pravda, ze z dlhodobeho integracneho hladiska nemam skusenosti so stabilitou produktov - tam uz mozu byt preferencie uplne ine.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoChybove hlasky DB2 bych ocenil vyse nez Oraclu, jednak jsou dvou urovnove a rekl bych ze i lepe zdokumentovane. Oracle produkuje i chyby co nejsou v manualu.
Pokud mate na mysli SQL parser, ktery parsuje statementy odzadu, tak tady s vami souhlasim. Ty jeho hlasky o chybnych tokenech jsou uplne mimo. Nastesti SQL neni zas tak syntakticky slozity jazyk aby delal SQL coder ve vetsi mire syntakticke chyby. Chce to mit nastole tisteny manual a v pripade syntakticke chyby se mrknout na diagram a ne se snazit dekodovat hlasku parseru. Je fakt ze vetsina sql parseru jede zleva doprava a ty pak produkuji inteligentnejsi hlasky, ale ty zase z principu nemohou jednopruchodove naparsovat nektere konstrukce. To je ale ibm tradice, tenhle zpusob parsovani mela db2 od te doby co ji znam (od verze 2.1).
- na WebSphere vyvijat, tak pridem o nervy - neustale redeployovanie JEE aplikacie ma naozaj nebavi.
V cem to delate? Webspehre se da spustit v tom Rational Developeru a pak jen staci udelat save a ve vetsine pripadu se to hned aktualizuje. Podivam se na to zda to umi eclipse taky, kdyz je od ibm tak by mohlo.
stabilita/spolehlivost je pro mne tim nejdulezitejsim provoznim faktorem. Rychlost se da vyresit bezproblemu lepsim hardwarem ci clusterem.
Napriklad ja Iseries nedownuju nikdy, to proste jen vypnu z proudu kdyz menim disky. Jeste se mi nikdy nestalo, ze bych takto poskodil db. Je fakt ze AS/400 je koncipovano jako system s minimalni udrzbou pro BFU (podobne jako visty, ty se taky umi sami zcasti opravovat). osobne se tesim na novy i/OS6 bude mit v kernelu JSP a JSF, docela mne zajima jak to bude vypadat spousteni JSP stranky z command lajny.
u Solarisu s Oraclem bych si to nikdy nedovolil, tam neni zrovna problem poskodit si takto UFS svazek a solaris hazi kernel panic pokud objevi nekonzistentni metadata na FS. ZFS je u solarisu mnohem spolehlivejsi i kdyz tam
se mi jednou stalo ze po powerdownu mi zmizel cely filesystem, takze to uz radsi shutdownuju taky. s AIXem moc zkusenosti nemam.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoWebsphere "funguje" tak dobre, ze se velmi osvedcilo ho vzdycky v noci preventivne restartovat ;)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoWindows i Linux
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRozdil mezi komercnim a open source software neni ani tak o celkovem mnozstvi penez, ale o rychlosti navratnosti investic. Napriklad do komercniho SW muzete zainvestovat nekolik miliard, produkt rychle uvedete na trh a jeho cena bude vysoka. Kdyz mate stesti, za nekolik let se Vam investice vrati. Neco takoveho nemuzete udelat s OSS. Tam si muzete uctovat za sluzby, pripadne ho vhodne kombinovat s komercnim SW. Proste podnikani v OSS je beh na dlouhe trati.
Take nesouhlasim s tim, ze OSS nema zpetnou vazbu od zakazniku. Napriklad Novell delal rozsahle studie pouzitelnosti (usability studies), kdyz navrhoval SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED). Se SLEDem jsem si hral ve VMware a ta snaha je tam skutecne videt - to uzivatelske prostredi je intuitivni a snadno pouzitelne. Osobne pouzivam KDE, protoze zkusenemu uzivateli poskytuje vic moznosti, ale kdyz jsem SLED 10 testoval, tak mi nezbylo, nez obdivne zamrucet.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoad 2) vy se u OSS neustale tocite kolem tech nekolika vyznamnych projektu, do kterych se lejou penize. Jenze to je procento z celkoveho mnozstvi OSS.
ad 3) takze z toho, ze Novell delal rozsahle studie SLED, usuzujete, ze u OSS se na pouzitelnost a to, aby produkt zakaznikovi vyhovoval, dba stejne, jako u komercniho sw?
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoAd 2) Pokud LO tvrdi, ze "uzivatele za open source neplati", pak mi staci uvest jediny priklad, kdy uzivatel za open source plati, abych prokazal nepravdivost jeho tvrzeni. To jsem ucinil. Vsimnete si, ze nemusim prokazovat, ze tech platicich uzivatelu je 5, 10, nebo 90%. Staci JEDEN PROTIPRIKLAD. Samozrejme muzete namitnout, ze ma interpretace za pouziti kvatifikatoru "kazdy" (t.j. "Kazdy uzivatel za open source neplati") je nespravna. Nicmene ja se domnivam, ze spravna je, nebot interpretace "Existuje alespon jeden uzivatel, ktery za open source neplati" je v kontextu puvodniho prispevku zcela nevhodna.
Ad 3) Opet stejna logicka konstrukce. LO tvrdil, ze OSS nema zpetnou vazbu mezi vyrobcem a zakaznikem. Opet mi stacilo uvest jediny protipriklad (konkretne usability studies ohledne SLEDu), abych prokazal nepravdivost jeho tvrzeni.
Pokud ve sve diskuzi nechcete logiku pouzivat (soudim dle Vasi otazky v bodu 3), pak by bylo vhodne na tuto skutecnost predem upozornit, protoze jinak budeme mrhat casem a stejne se na nicem neshodneme.
Jeste doplnim, ze pokud by LO uvedl, ze VETSINA uzivatelu za open source neplati, pak bych nic nenamital, nebot toto tvrzeni je v souladu s mou zkusenosti. Podobne pokud by uvedl, ze VETSINA OSS projektu ma nevyhovujici zpetnou vazbu mezi autory a beznymi (ve smyslu BFU) uzivateli, pak bych take nic nenamital, nebot i to se zaklada na me zkusenosti. Na puvodni tvrzeni jsem ovsem reagovat musel, nebot ona MENSINA platicich zakazniku urcuje, jak je rada OSS projektu financovana. Podobne tech NEKOLIK OSS projektu, ktere onu zpetnou vazbu maji, bude s velkou pravdepodobnosti definovat budouci OSS GUI pro BFU.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoNicméně dobře jste si zaonanoval nad vlastní znalostí logiky. Doufám, že vám to pomohlo a ostatním ukázalo, jak může člověk dopadnout, pokud přemýšlí jako stroj.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoPokud LO řekne, že uživatelé nepoužívají Linux ani zadarmo, máme zhruba následující možnosti, jak s daným výrokem naložit.
1) LO neví, že na světě existuje byť jediný uživatel Linux používající. Potom je LO opravdu blbec a je na místě mu buď jeho životní omyl vyvrátit nebo se s ním nebavit (ve smyslu - nepři se s blbcem, někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl). Z kontextu jeho komentářů soudím, že to blbec nebude, čili pro mně osobně tato varianta padá (a bylo by zajímavé udělat si anketku, kdo u této varianty skončí)
2) Pokud se dostanu až sem, pak předpokládám, že LO ví, že na světě existuje minimálně jediný uživatel Linux používající. Jelikož to ví, tak mohu usoudit, že nás chce všechny obelhat a namluvit nám, že nikdo na světě Linux nepoužívá. Protože už dříve jsem napsal, že dle úrovně jiných jeho příspěvků soudím, že to blbec není, i zde si nemyslím, že by se chtěl jako blbec tak průhledně zdiskreditovat. Vy i ten před vámi jste skončili zde a uzavřeli to s tím, že LO je lhář. S tímto pohledem nutno dodat, že pěkně blbej lhář.
3) Jestliže ani varianta 2 mně neuspokojila a zároveň jsem přesvědčen, že LO o uživatelích Linuxu ví, očekávám, že jeho vyjádření je pouze "politicky nekorektní" zobecnění, nadhled. Tuto variantu jsem akceptoval já a jsem přesvědčen, že je to i varianta reálná.
Takovýto úsudek mi však proběhne hlavou v tisícině vteřiny, ani nad tím nemusím nějak hluboce uvažovat. Vám jsem však udělal takový rozbor proto, abyste si ho porovnal s vaším čistě binárním přístupem k věci a odhadl, kdo chce diskutovat a kdo druhého hlavně urážet.
Pro mně prostě věta "Češi rádi pijou pivo" není lež jen proto, že já osobně čech jsem a přesto pivo nepiju. Pro vás je to lež jako věž. Nezávidím vám takový svět plný lží na každém kroku, kde potkáváte samé primitivy neschopné se logicky vyjadřovat.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoNapriklad v matematice je bezne, ze hovorite o funkci, ktera je spojita ve vsech bodech krome mnoziny miry 0. Kdyz se domluvite, ze dovetek o mnozine miry 0 budete vynechavat, je to OK, pokud vsichni vedi, ze tam ma byt. Jenze tento pristup nefunguje v pripade jeho vyroku. Pokud vyrok modifikujete na "vsichni uživatelé (az na mnozinu miry 0) nepoužívají Linux ani zadarmo", tak se dostanete do zatracenych problemu ohledne definice one mnoziny miry 0. Napriklad IBM mela pred nekolika lety obrat v oblasti linuxovych serveru asi 4 miliardy USD za rok, HP na tom byl podobne. Proste ta mnozina miry 0 by byla tvorena relativne malym poctem lidi, ale generovala by velmi vyznamny obrat. Proto nema smysl tuto koncepci zavadet.
Uz chapete v cem spociva jeho demagogie? Proste fakt, ze desktopovych uzivatelu Linuxu je podle webovych statistik kolem 1% on interpretuje, ze Linux nikdo nepouziva. To je ale silne zavadejici, protoze s Linuxem spojeny byznys vubec zanedbatelny neni.
Co se poznamky ohledne "Češi rádi pijou pivo" tyce: Nekonkretni vety jako tato patri do bulvarniho tisku, protoze jejich cilem je pobavit, nikoliv informovat. ROOT byl vzdy chapan jako server pro zajemce a odbornou verejnost, a proto by bylo zahodno, abychom kvalitu diskuzi drzeli na vysoke urovni i nadale. Pro zabavu je na webu dostatek jinych serveru.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoO počítači se říká, že je to jen tupé hovado, co umí rychle třídit nuly a jedničky. Já při svém chování zapojuji i jiné schopnosti než jen třídit nuly a jedničky a proto, až s LO často nesouhlasím - viz další vlákna této diskuze - pochopím, co má na mysli. Bez toho, aby se musel sáhodlouze zcela exaktně vyjadřovat. Že vy to nedokážete nebo nechcete dokázat a zachoval byste se stejně jako v tom vtipu, kde manželka posílá programátora do krámu "Pepo, kup chleba a kdyby měli rohlíky, vem jich deset" a on přijde domů s deseti chleby, je vcelku váš problém.
Mně ona nekorektní věta neuráží, protože přesně chápu, co tím básník chtěl říci - "naprostá většina čechů se někdy ráda napije piva". Řekne se to zkráceně, zgeneralizuje. Většina pochopí. Na kvalitu diskuze to nemá vůbec žádný vliv. Navíc, kdybyste opět nepopíral sám sebe, tak se vyjadřujete přesně a třeba hned v původní větě napíšete "některé" nebo "většina" výroků LO. Protože vám logicky mohu najít minimálně jeden, který demagogický není. Je opravdu komické, jak sám děláte to, co vám u druhých vadí a ještě si budete honit triko, že se snažíte udržet kvalitu diskuzí na vysoké úrovni.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoZapomel jsem napsat "Ty" (Ty vyroky LO nejsou ani zobecneni, ani nadhled, ale cista demagogie!), protoze se v tomto threadu bavime o puvodnim prispevku LO a o jeho vyroku, ktery tam propasoval Pavel Stehule, a Vy z toho hned udelate kovbojku.
Ano, snazim se udrzet vysokou kvalitu prispevku (a to nejen na ROOTu). Jak jste sam odhalil, tak se mi to ne vzdy dari, protoze delam chyby. Nicmene na tom nevidim ani nic komickeho, ani zde neonanuji, ani si nehonim triko. Ctenim a psanim odbornych textu (v anglictine) se zivim, a proto mi zdejsi "basnicky" styl prisel ponekud nevhodny.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoa proto je pak takovy soft dost nepouzitelny/neovladatelny/nehezky/neergonomicky pro ostatni a proto se tito programatori nad stejnym softem rozplyvaji protoze odpovida jejich nature :)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknotam moc programátorů nenajdete, v KDE je preferovaná funkčnost před ergonomií. V GNOME přesně naopak. Takže si můžete ještě vybrat, podle toho, co je Vám bližší. Jinak bychom mohli samozřejmě diskutovat o ergonomii sw, já bych mohl dokazovat, jak komerční sw kopíruje u open source a ještě si to nechává patentovat. To by, jistě uznáte, byla nekonečná diskuze. Bavme se konkrétně. Které aplikace nejsou podle Vás ergonomické?
Pokud bych porovnával základní sadu aplikací, která je dodávaná se systémem, tak v podstatě jasně vede Mac, za ním dlouho nic, a pak bude následovat win a Linux, nebo Linux a win, podle určitých osobních preferencí. Jsem si jistý, že v 90% aplikací nebude v ergonomii rozdíl.
Linux oproti má jedinou významnou výhodu, a to je bezpečnost. Aplikace pro Linux vycházejí z obecně platných principů a je zvykem, že jsou psány bezpečně. V důsledku toho si ušetříte instalaci firewallu, antiviru, díky absenci malware nepotřebujete řadu nejrůznějších utilitek, které chrání systém. Částka 3K za kterou se prodávají win je zanedbatelná a nemá cenu o ni diskutovat. Ve všem ostatním jsou Linux a Win srovnatelné. Díky jiným vnitřnostem Vám něco poběží rychleji, něco pomaleji a opačně. Co na Linuxu nepoběží je řada her, která jsou psaná specificky pro win, ale tam nemá cenu bavit se o ergonomii.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoNejsem expert přes bezpečnost nicméně mám pocit, že o téhle studii jsem slyšel. Porovnávala jablka s hruškami - komplet Ubuntu (s několika tisíci aplikacemi) vůči holým win, navíc neřešila závažnost bezpečnostních problémů. Možná se mýlím. Pravda je taková, že žádná virová epidemie nesouvisí s Linuxem.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoK vytvoření armády botů je dost těžké, když cílíte na 1% desktopů, které mají velmi různé verze SW, různé konfigurace, a mezi jejich uživateli je daleko méně nezkušených jedinců, než uživateli mezi obecně. Chcete tvrdit, že tohle nevidíte?
Fakt, že distra Linuxu mají hromady děr, není třeba dokládat studií. Podívejte se na http://secunia.com/, a počet bugů si zjistěte. Distro Linuxu typicky obsahuje dost SW, to je fakt. Ale na druhé straně se Linux téměř nepoužívá, takže chyby zůstávají ukryté. A přesto jsou bezpečnostních děr velké hromady. Podle všeho není faktem, že by aplikace pro Linux byly psány nějak bezpečněji, než aplikace pro Windows. Dokonce bych tvrdil, že je tomu spíše naopak, a uživatele chrání jen malá rozšířenost systému.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoJá vám rozumím, uznal jsem i, že z čistě technického pohledu máte pravdu, ale přijde mi docela zajímavé, že problém s pochopením jste měl jedině vy. Resp. abych byl přesný - vy jediný jste se ozval, že to chápete zcela jinak, než to bylo myšleno a než to chápu já i další, kteří jsme se ve výrokové logice nevrtali.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoNapriklad pred nekolika lety jsem byl na prezentaci zastupkyne IBM. Tvrdila tam, ze IBM ma obrat v linuxovych serverech asi 4 miliardy USD rocne. Rok na to mel podobnou prezentaci zastupce HP a uvadel podobna cisla. Novell zacal zakazniky upozornovat, ze je na case zacit uvazovat o prechodu z NetWare na Open Enterprise Server (ktery je nadstavbou SUSE Linux Enterprise serveru). Tim se vyznamna cast obratu Novellu (ktery je kolem 1 miliardy USD rocne) spoji s Linuxem. Tak by se dalo pokracovat (Oracle, Red Hat, ...), ale abych nezustal jen u Linuxu - napr. velke OSS projekty maji vyzkumne laboratore (CERN, ...) desitky vedcu a programatoru tam pisi velmi kvalitni kod, ktery sice BFU nevyuzije, ale je to OSS, a proto obecna tvrzeni ohledne OSS ho musi brat v uvahu. LO (a s nim i spousta jinych lidi) existenci tohoto typu SW systematicky zamlcuje. Proste uz je na case, aby si vsichni ti Jardove, ... uvedomili, ze OSS se nepise jen na kolene v garazi.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoIMB a HP mohou linuxovou divizi hradit z jiných zktivit. Ale Novell má sice obrat 1 miliarda USD, ale nebýt finanční injekce 350 milionů USD od Microsoftu, tak se ani náhodou za loňský rok nedostal z červených čísel.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoProstě demagogie (se všemi svými metodami jako např. vytrhávání z kontextu, generalizace apod.) je vám do značné míry velmi blízká. Uživatel LO je v tomto směru nadprůměrně plodný a schopný. U něj to chápu, protože je na prosperitě MS pravděpodobně nějak zainteresován (pokud nepracuje přímo pro ně, pravděpodobně dělá pro některou ze spřátelených firem), ale u spousty jiných je to tzv. čistá láska z marketingu a tomu u inteligentních lidí moc nerozumím.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoV dubnu 2006 nám Novell tvrdil něco o tom, jaké bude mít úspěchy s desktopovým Linuxem. Jak je již u podobných prohlášení tradicí, nestalo se tak. V té době také jen 40% zaměstnanců Novellu mělo single-boot linuxový desktop.
http://news.zdnet.com/2100-9590_22-6059939.html
No a když se podíváte na finanční výsledky Novellu, a odkud jeho příjmy pocházejí, tak zjistíte, že i v posledním čtvrtletí činily příjmy Novellu z Linux Platform Products a Open Enterprise Server cca čtvrtinu jeho příjmů. A samozřejmě Q3/2007 byl opět ve ztrátě. Ale jinak máte samozřejmě pravdu, že meziročně (Q3/2007 proti Q3/2006) se procento obratu přinášené Linux Platform Products a Open Enterprise Server úhrnem zvýšilo o 2,8%, což je růst skoro raketový :)
http://www.novell.com/company/ir/qresults/07q3/schedules.pdf (strana 11)
http://money.cnn.com/2007/12/14/technology/bc.apfn.apfn.novell.outo.ap/index.htm
Vydávat Novell za úspěšnou společnost stavící na open source je nesmysl. Jde o společnost, která se zuby nehty snaží se nesložit, a zatím se jí to jakž takž daří. Jestli přežije, bude to menší zázrak.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoJinak souhlasim s tim, ze Novell se snazi neslozit a je otazkou, zda se mu to podari. Duvod je jasny - jeho vyznamne zdroje prijmu (NetWare vcetne souvisejicich sluzeb a Workgroup byznys) primo konkuruji Microsoftu. Jedine snad Identity management a castecne ZENworks nepredstavuji pro Microsoft konkurenci, protoze obdobne produkty, pokud vim, zatim nema. Nicmene kdyby Microsoft chtel Novell polozit, tak je napise (nebo koupi firmy, ktere je maji) a Novell pujde pod kytky. V techto praktikach dosahl Microsoft skutecneho mistrovstvi.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoVynechme Linux, ktery vas tolik zere (a nejste v souvislosti s nim schopen vyjadrovat se objektivne) a podivejme se na MacOS X. Z uzivatelskeho pohledu bezpochyby to nejlepsi co dnes existuje. Pod tim kabatkem nebezi nic jineho nez ten "40 let stary Unix". Lze si to snadno overit pokud se posadite za nejakeho Maca, do ktereho vas nekdo opravdu pusti. Najdete tam i spoustu veci, pochazejicich z OpenSource. Sakra, kde delaji soudruzi z Apple chybu ?
Lidi z Microsoftu a jeho okoli na Linuxu desne zere jedina vec. Neni vydavan pod BSD licenci a napr. v jeho jadru (coz je vlastni Linux) je spousta zajimavych veci, ktere by si radi "vypujcili". Stejne tak se dost inspirativnich veci da najit treba v obecne unixovem KDE. Jenze oni to ti lumpove usati vydavaji nikoliv pod BSD licenci, ktera umoznuje vykradani, ale pod GPL...a to si pujcit nemuzeme, pokud nepristoupime na pro nas neprijatelne podminky. A tak je prohlasime za ztelesneni dabla.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoPár příkladů:
http://www.infopackets.com/channels/en/windows/gazette/2006/20060808_microsoft_using_cracked_sound_files_in_xp.htm
http://www.hunterstrat.com/news/2007/02/22/microsoft-fined-15-billion-in-alcatel-lucent-patent-donnybrook/
http://en.wikipedia.org/wiki/EOLAS
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoTakže podle Vás je vzorem dokonalého programu Poznámkový blok. Má jej nainstalováno na svém počítači víc než 90% uživatelů. Víc než deset let se snaží spousta firem i jednotlivců napsat dokonalejší program, jak open source tak closed source, ale zatím se to nikomu nepovedlo. Uživatelé tyto programy nechtějí používat ani zadarmo. A to proto, že Poznámkový blok vyvinula velká firma, která si mohla do tohoto programu dovolit investovat spoustu peněz a investuje spoustu úsilí do zjišťování toho, co uživatelé potřebují.
Nemáte pocit, že jste ve své úvaze někde udělal chybu?
Ad kvalita) Zkoušel jste někdy porovnat open source programy s těmi, které jsou součástí Windows? Poznámkový blok vs KWrite, MSIE vs Firefox, Průzkumník vs Konqueror, cmd.exe vs bash, Záznam zvuku vs Audacity, Malování vs Krita/Gimp, ....
Ad vyladění operačního systému) Co si myslíte, že dělají Linuxové firmy? V MS všichni pracují zatímco v RedHatu se všichni drbou levou nohou za pravým uchem?
Ad zpětná vazba) Opět, v MS jsou všichni v kontaktu s uživatelem, zatímco Linuxové firmy žijí ve vzduchoprázdnu?
Linux je opravdu komplexní operační systém, základní instalace obsahuje podporu mnoha hardware, řadu software, ... Udržovat podobný systém dá spoustu práce a Linuxové firmy v tomhle ohledu odvádějí kus poctivé práce.
Naproti tomu k Windows vyfasujete instalační médium s holým operačním systémem. Obchodníci Vám dodají několik CD s ovládači a software si musíte sehnat někde sami.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoProč bych srovnával SW, který je součástí Windows, s open source? Ve Windows jsou základní nástroje, a některé z nich jsou opravdu děsivé. Sound Recorder má naštěstí ve Vistě novější verzi, než tu původní z Windows 3.11, a Paint sice nadále přežívá, ale Vista má celkem slušnou Photo Gallery (kde je možné například vyrobit panoramatické foto, nebo opravit červené oči - a nezničit u toho fotku, jak to umí kolega Krčmář v Gimpu). Mimo těchto základních nástrojů je obrovská spousta věcí zdarma, plus hromada komerčního SW.
Linuxové firmy jsou mimořádně slabé ohledně kapitálu i lidských zdrojů. Jediným z důsledků je to, že když vyměníte video kartu na linuxovém poči, tento nenaběhne do grafiky, ale skončí na command line, v lepším případě s nějakou chybovou hláškou (Windows samozřejmě naběhnou v SVGA režimu, protože GUI just works). Takových zásadních nedodělků jsou v Linuxu tisíce. A buď nejsou peníze na jejich odstranění (protože jakž-takž fungující SW je jen 20% práce), nebo není snaha (protože není zpětná vazba).
Obchodníci vám vyjma Windows prodají také MS Office, antivir, slovníky, vývojové nástroje, DTP nástroje, hry, nebo cokoliv jiného chcete. Pokud chcete SW zdarma, na webu jsou ho celé hromady (a občas i funkčního, bez spyware a jiného malware).
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoKed si zvyknete na ovladanie vim, zistite, ze jedina vyhoda notepadu oproti vim sa prave zmenila na nevyhodu.
ad gimp:
Gimp je zly, pretoze kolega Krcmar v nom kazi fotky :-) Porovnavate neporovnatelne - Photo Gallery nie je urcene na komplexnu editaciu obrazku, Gimp nie je urceny na jednoduchu upravu fotiek.
vymena grafickej karty:
Ubuntu automaticky naskoci s open source driverom, ktory viete jednym klikom nahradit za binarny driver od vyrobcu. Windows XP mi naopak zvykol pri boote padnut do bluescreenu, takze pred vymenou karty som najprv opatrne musel odstranit stary ovladac. Pri vymene maticnej dosky som musel preinstalovat Windows. To mi ako vyhoda moc nepripada.
Na zaver otazka: kupujete si SW? Mozete cestne vyhlasit ze mate kupene Windows, Office, DTP, hry, slovniky, atp?
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoVy jste chtěl srovnávat Paint a Gimp (tedy pokud jste to byl vy). Ano, Gimp je na úpravy fotek domácím uživatelem zcela nevhodný. Photoshop samozřejmě také. Mimochodem zajímavá aplikace je Paint.NET. Psaný v .NETu, velmi rychlý. Funkčně to opravdu není Photoshop, nicméně autoři chtěli nahradit Paint z Windows. A to se povedlo velmi dobře.
Já pravda nezkoušel nahrazovat grafickou kartu v Ubuntu, ale zato v pár starších distrech. Vždy mě to vyplivlo na command line, a teď si uživateli poraď. Bohužel takový přístup k uživateli je u open source typický. Pokud máte popisované problémy s Windows, celkem mě to překvapuje, protože já je nikdy neměl. Desku jsem u svého starších počítače s XP měnil 3x, a samozřejmě bez reinstalace. Ale souhlas, že to trochu chce vědět, co děláte. Třeba vědět, že lze provést repair instalace XP z instalačního CDčka ;)
Nebudu tu nic čestně prohlašovat. Fakta se ale mají tak, že mám koupená Windows Vista Ultimate 64-bit, Office 2007, 3 licence Windows XP, 4 licence Office 2003, nějaká starší vývojová prostředí, pěknou řádku her, slovníky Lingea Lexicon obecný, technický, právnický a hospodářský, a nějaké další věci. Nechcete ještě vědět, jestli jsem si koupil auto, nebo jakou mám značku pračky na prádlo? ;)
vi
celé vláknoKomerční firmy tam tu nabídku dávají, protože se program snáze prodá zákazníkům, kteří ho uvidí poprvé. Free softwaare programátoři to nedělají, protože to k dlouhodobému používání není potřeba.
BTW., jak byste třeba v notepadu nebo visual studio editoru smazal text až do následující uzavřené závorky? Zvedl ruku od klávesnice, natáhl na myš a obtáhl ten text? Nebo držel delete dokud se tam netrefíte? Ve vi to jde rychleji: dt)
Re: vi
celé vláknoDiskuzi o ovládání vi jsme tu už někde měli (nevím jestli my dva). Lama použije myš, nebo bude držet ruku na klávese delete. Já na místě kurzoru stisknu SHIFT a budu držet, klávesami CTRL+Right a Down vyberu text, a stisknu Delete. A stejně jako minule musím konstatovat, že ve vi uděláte jen věci, u kterých znáte příkaz. Ve Visual Studiu, Notepadu apod máte nabídku. Když něco hledáte v menu potřetí, asi už si to zapamatujete, a příště použijete klávesovou zkratku. Samozřejmě pokud skončíte u zabírání textu myší a klávesy Delete, tak vám nepomůže vůbec nic (a buďte rád za tu myš a klávesu delete). Hlavně ale nechápu, proč má problém s efektivním a intuitivním ovládáním GUI aplikace někdo, kdo strávil moře času memorováním příkazů vi a unixů. Stačí se naučit minimum (Alt+prosvícená klávesa v menu, v menu jsou napsané zkratkové klávesy, pohyb textem pomocí šipek, shift pro označování), a umíte daleko víc, než jste uměl ve vi.
Re: vi
celé vláknoPracuji v oblasti DTP - není to tak dávno, co byl v oblasti sazby nekorunovaným králem QurkXPress (tehdy ve verzi 3.3 až 4.5). Mocný nástroj na sazbu s obrovským množstvím klávesových zkratek, efektivní prací, ale naprosto příšerným GUI. Bylo velmi strohé, o zkratkách se člověk nic nedozvěděl a obrovská spousta fukcí byla dostupná POUZE přes klávesové zkratky (třeba obyčejné vložení automatického čísla strany).
Začátečník byl naprosto ztracen a i ostřílený sazeč šílel, když měl potřeboval málo používanou funkci, o které sice věděl, že ji Quark má, ale nepamatoval si zkratku. Následovalo nejdřív prohledání nápovědy (kde nic nebylo), hledání ztraceného manuálu a pak otrocké procházení seznamu klávesových zkratek (protože funkce mohla mít aspoň deset různých názvů).
Pak přišel InDesign s velmi intuitivním ovládáním, všemi funkcemi dostupnými z menu či paletek (případně z kontextového menu! ach, jaký pokrok) a přitom zachoval stejně mocný nástroj v podobě stovek klávesových zkratek. InD ve verzi CS3 má navíc úžasné vyhledávání funkcí (rychlé hledání - ctrl+enter), aniž by člověk musel prolézat menu nebo nápovědu.
Takhle nějak si představuji funkční a efektivní ovládání aplikace - vše dostupné jak přes GUI, tak i přes všemožné zkratky. Profesionál pracuje rychle, myš potřebuje jen na nejnutnější věci (manipulace s objekty na stránce), ale ani začátečník se v ovládání neztratí (pochopitelně musí znát základní principy sazby, ale ta není závislá na sw), což se o vi bohužel říct nedá.
vi je skutečně mocný nástroj, ale má naprosto zbytečnou bariéru pro každého začátečníka. Málokdo se pustí do dlouhého učení a memorování, když si to nejdřív bude chtít zkusit. A pokud si to nezkusí, proč by měl takovou aplikaci vůbec zkoušet? To zabere jen na pár nadšenců, ale ostatní radši zkusí jiné nástroje s přehlednějším ovládáním (bez ohledu, jestli jsou nakonec stejně efektivní).
Re: vi
celé vláknoMimochodem jak to vypadá s Unicode v DTP dnes? Už se aplikace typu Adobe Photoshop, Adobe Illustrator, Corel Draw, Corel PHOTO-PAINT, QuarkXPress a další s Unicode kamarádí? Svého času to bylo naprosto zoufalé, a já si rval vlasy.
Re: vi
celé vláknoUnicode - od InDesignu verze 1.5 nebo 2 (tj. zhruba pět, šest let?) už jsou všechny pre-press aplikace od Adobe unicode. Sice v Illustratoru je ta podpora dodnes nějaká podivná, ale je. Nejlepší je v InDesignu, který byl unicodovou aplikací rovnou od začátkua je to na něm hodně znát. Quark v současné verzi (7.něco) unicode podporuje, kdy s tím začal, nevím. Když byl ještě naživu Ibrahimi, tak se o unicode (a OpenType) vyjadřoval velmi hanlivě a tvrdil, že nikdy nebude potřeba. Možná ho zastřelil rozzuřený uživatel Quarku. Corel X3 unicode podporuje také, ale opět nevím, kdy začal.
Re: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoMozna na nejakem serveru, kde je jen to nejnutnejsi pro jeho provoz. Pokud clovek, ktereho pusti za konzoli takoveho serveru "vi" nezvladne, pripadne pokud neni schopen trivialne doinstalovat jiny editor, mel by uvazovat o zmene zamestnani. Bylo by to lepsi pro nej i pro jeho zamestnavatele.
Re: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoPřesně tak.
"Ovšem autorům vi/vim nejde o uživatele nebo o úspěšnost."
A proč by jím mělo jít o masu uživatelů? Udělat produkt, který bude vyhovovat úplně každému nejde.
Při určování vlastností produktu nejde o to udělat takové vlastnosti, které se líbí maximálnímu počtu uživatelů a které má nejvíc produktů. Jde o to, identifikovat skupinu uživatelů, která požaduje určité vlastnosti a pro kterou adekvátní produkt neexistuje. (v případě vi jsou to uživatelé, co chtějí psát pomocí klávesových zkratek)
S tou logikou maximalizace počtu uživatelů byste klidně mohl říct "databázový server je nesmyslný produkt, protože 99,9% uživatelů počítačů neumí databázový server ovládat".
"Já na místě kurzoru stisknu SHIFT a budu držet, klávesami CTRL+Right a Down vyberu text"
I s CTRL se musíte dívat, dokud se na to místo netrefíte. To ve vi nemusíte.
"Hlavně ale nechápu, proč má problém s efektivním a intuitivním ovládáním GUI aplikace někdo, kdo strávil moře času memorováním příkazů vi a unixů."
Ve vi můžete ty příkazy kombinovat. Třeba příkaz nalezení textu zkombinujete s příkazem filtrování přes unixový shell a ono Vám to profiltruje část textu daným příkazem až do nalezeného řetězce. Nebo příkaz nalezení zkombinujete s příkazem odsazení a ono Vám to odsadí až do nalezeného textu. Tečka zopakuje poslední editovací příkaz. Když před příkaz napíšete číslo, tak to příkaz tolikrát zopakuje. Tohle byste pomocí klávesových zkratek pro menu ALT+X Y neudělal nebo udělal pomaleji než ve vi. Taky můžete ve vi dělat makra na složitější editovací akce --- já vím, v MS Word Basicu (nebo co se teď používá) se taky dají psát makra, jenomže, makro, které ve vi napíšete na půl řádku (co znak, to příkaz), ve Word Basicu napíšete na stránku (a těch funkcí Word Basicu je víc než klávesových zkratek vi).
Jistěže, všecko, co jde napsat ve vi, jde napsat v jiném editoru/makrojazyce --- ale ve vi je to na míň stisků kláves.
Re: vi
celé vláknoVlastní počet úhozů může být zajímavý parametr (i když podle mě psaní kódu či románu není o počtu úhozů). Konkrétně při psaní kódu (v jazyce, kde kód nevypadá, jakoby se autorovi zasekl shift) opravdu potěší IntelliSense, ke kterému vi(m) nenabízí prakticky žádnou reálnou alternativu.
Re: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoRe: vi
celé vláknoU mě učení vi probíhalo:
1. měsíc --- hrůza, psalo se mi v tom dost špatně a pomalu
další půl roku --- používal jsem to asi s podobnou efektivitou jako ty GUI editory
půl roku a výš --- začalo to být efektivnější než GUI editory
Nikdy jsem se to neučil jako slovíčka na zkoušku, prostě když jsem nějakou klávesovou zkratku často potřeboval, tak si ji mozek sám zapamatoval, když ne, tak ne.
Ad intellisense. Nejnovější vim už doplňování podle syntaktického kontextu pro psaní v C taky má (starší uměly doplňovat pouze z fixního seznamu slov). Ale já to nepoužívám.
Re: vi
celé vláknoAno, nejnovější vim má pokus o obdobu Intellisense. Ale těžko můžu najet myší na jméno proměnné, dozvědět se její typ v malém okénku které vyskočí, a jedním klikem se dostat na její definici. Těžko v listu nabízených možností uvidím overloady, parametry a jejich typ, atd. VS je prostě výrazně dále. I když je svým způsobem impresivní, co se dá udělat ve vimu na konzoli, to uznávám.
Re: vi
celé vláknoAk sa to nevies naucit nevadi, "i nevzdelani muzou byt inteligentni".
Re: vi
celé vláknoA anglicky aspoň umíte? Co to je "fuzzy matching" vám mám vysvětlovat? Pokud je mi známo, IntelliSense se pořád drží IMHO poněkud obstarožního hledání na základě prefixu. Mně Emacs třeba "dfni" doplní na "double-float-negative-infinity", "fucos" na "fundamental-character-output-stream" a podobně. I v .NETu je dlouhých deskriptivních názvů hafo a nedokážu si představit, že bych měl vypisovat minimální jedinečný prefix nebo někde lozit po seznamu šipkama.
Ostatně si myslím, že integrace editačních, ladicích a jiných podobných funkcí ve Visual Studiu pořád kulhá o pár kroků pozadu. Onehdá jsem jsem potřeboval vědět, jak runtime implementuje breakdown výpisu obsazení heapu podle typů objektů. Dostalo se mi té rady, že mám stisknout M-., stejně jako u kódu vlastní aplikace skočím na definici funkce. A světe div se, runtime si pamatoval, odkud byl zkompilován a já skočil přímo na příslušné místo zdrojáku. Kdybych něco potřeboval opravit, mohu stiskem dvou kláves zkompilovat a aktualizovat funkci v běžícím systému, a klidně třeba na počítači na druhém konci světa, přestože editor mám před sebou na stole. Kdepak remote debugging - remote úplně_cokoli. (A třeba víceuživatelsky, několik připojení na jeden systém? Není problém - sice je to trochu hodně odvážné, ale aspoň SW člověku nediktuje, co člověk chce a nechce, nýbrž naopak. :-))
Ale jo, dobře, uznávám, web services klikátko má VS dobrý, to se musí nechat. :-) Jenže mně by bylo k ničemu, protože WS nedělám. Pořádnou code completion zato ocení asi každý - to, co mám, bych za méně schopnou IntelliSense asi opravdu nevyměnil. Stejně tak bych se nerad vzdal inteligentního editoru, který zná strukturu jazyka a umí pár stisky kláves manipulovat s výrazy, prohodit větev if a else, jeden výraz v rovnici vynořit výš nebo zanořit níž a podobně. Hrozně návykové, v porovnání s běžným editorem v běžném IDE (ne, VS opravdu dobrý editor nemá). Pokud tedy hovoříte o stiscích kláves, myslím, že efektivita editace ve Visual Studiu má ještě co dohánět. I když už se nepochybně hodně zlepšila. :-)
Re: vi
celé vláknoTakze odpoved zni ano, umi.
Re: vi
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoS výměnami hardwaru (včetně grafické karty) jsem v případě Windows zažil tolik problémů, že mohu porovnávat. Zatímco průměrná Linuxová distribuce se vcelku vpohodě vyrovná i s výměnou základní desky (a tedy např. s výměnou za úplně jinou čipovou sadu), v případě Windows je velmi často nutné podstoupit buď peklo anebo to taději rovnou přeinstalovat. Vy si vyberete grafickou kartu, kde mají některé distribuce, pravda, problém nař. pokud vyměním Nvidii za ATI, ale jaksi zamlčíte spoustu dalších věcí a námitky vyřešíte tím, že vám se to nikdy nestalo :-). Mně také ne. Vás asi uživatelé Windows s podobnými věcmi neotravují, mě však ano :-)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoTo jeste vynechavam drobnosti jako ze Linux pri instalaci neprepsal zavadec smazanych windows XP svym a tudiz nebootoval (bylo treba rucne pouzit diskove nastroje stazene z netu, XP zavadec smazat a instalovat znovu) a jine lahudky.
Vubec se mi o tom nechce psat jenomze vy o techto problemech snad vubec nevite nebo co.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknocitace: "ze Linux pri instalaci neprepsal zavadec smazanych windows XP svym" konec citace.
Proc by mel Linux sam od sebe a za Vas neco prepisovat? Protoze jste si to zbozne pral? Protoze Vas neco takoveho ani nenapadlo a/nebo jste to to behem instalace proste ignoroval, protoze jste zvykly na "next" "next" "next" "finish"? BTW Vase reseni uvedeneho problemu by se dalo prirovnat k vytahovani trisky z paty sekerou a radeji nad kolenem.
Asi by Vam neskodila elementarni uvaha na tema: jsem v bode "A", chci do bodu "B", co musim udelat proto, abych se tam dostal. Fnukat nad tim, ze ostatni o Vasem problemu nevi, vas problem nevyresi. Jinak bych Vam doporucoval jako prvni distribuci gentoo. (napred ale checknout hw podporu, ze:)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknops: Reseni bylo takove co me prvni napadlo a fungovalo. Pokud se vam zda ze bylo zvoleno zbytecne a slo vec resit jednoduse, Ano je to mozne ovsem pri instalaci uzivateli toto reseni neni nabidnuto tak aby si ho vsimnul jako reseni.
To je dalsi vec co mi na Linuxu vadi. Nejde pri jeho uzivani pouzivat intuice v synergii se znalosti fungovani pocitace, on vyzaduje predevsim mechanicistickou znalost okultnich skutecnosti.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoA nebo si myslite ze je umite pouzivat protoze v nich vypada vsechno jednoduche.
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoUvadet jako vyhodu, ze po instalaci linuxu mate v systemu aplikace a po instalaci windows ne je naprosta blbost. Ospravedlnitelne by bylo kdyby uz temer zadne jine pouzitene nez spolu se systemem dodavane aplikace neexistovaly. To ale neni pravda (tedy minimalne u windows) pravda.
Chcete-li to jazykem opensource - windows nejsou distribuce :D
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vlákno> Due to a scripting error that occurred prior to the final compilation of
> Analyze 8.1, we regret to inform you that the copy of Analyze 8.1
> recently shipped to you is defective. If you have received the
> software, we ask that you do not attempt to install on any Unix or
> Linux-based operating systems. Installation of Analyze 8.1 using the
> current Analyze 8.1 disc will fail on Unix or Linux-based operating
> systems.
Analyze 8.1 (http://www.analyzedirect.com/) je velmi drahy komercni software pro vizualizaci a analyzu biomedicinskych dat. My ho provozujeme na linuxovych aplikacnich serverech, takze dorucene DVD muzeme vyhodit. (Na obranu vyrobce ale musim uvest, ze na DVD jsou i verze pro Windows a Mac, a ty pry funguji OK)
Podobny pripad se mi stal pred nekolika lety s IDL (http://www.ittvis.com/idl/, drive distribuovano RSI, nyni ITT). I to je velmi drahy komercni software pro zpracovani a analyzu dat. Defaultni instalce z distribucniho CD na Solarisu havarovala. Kratka korespondence s RSI to potvrdila. Na CD dali nefunkcni verzi pro Solaris, protoze potrebovali rozdistribuovat verzi pro Windows v danem terminu.
Tvrzeni, ze komercniho software je kvalitni, je nutne chapat spis jako "guiding principle" pro vyrobce, nez jako fakt pro uzivatele. Vyse uvedene priklady dokumentuji, ze nekteri vyrobci se nerozpakuji zaslat platicim zakaznikum plne nefunkcni software.
Nehodlam se poustet do obecne debaty, ktery z modelu (open source nebo komercni) produkuje kvalitnejsi software, protoze variabilita je pripad od pripadu znacna. Ale neodpustim si dodat, ze za mou mnohaletou praxi se mi nestalo, aby mi nekdo poslal CD nebo DVD s nefunkcnim OSS SW (a dostal jsem jich velmi mnoho - linuxove distribuce, TeX, OpenOffice.org, ...)
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoa to i u pocitace bez disketove jednotky...
Re: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoRe: kvalita, kvalita, kvalita
celé vláknoMyslim ze tohle nebude jadro problemu, existuji fora, da se poslat bug report emilem.
drogy ?
celé vláknototo vobec neni pravda.
Pan sefredaktor, prosim, nespravte z roota nove zive :(

