Názory k článku
Jak správně přejít na Linux?

takovy prechod na linux je stejne brutalni nuda... vetsi zabava je nechat si u marecka koupit nejaky prehistoricky redhat a pak bez pripojeni na net a se sotva 50 strankovou brozurou na tema ,,zaciname s linuxem'' instalovat na pocitac s W95 dualboot.

Rad bych se zeptal, jak nejjednoduseji zprovoznit zvuk ve flashi ve firefoxu. Take by me zajimalo, jestli existuje distribuce (treba ta vise zminovana), ve ktere toto funguje bez nutnosti kompilaci, linkovani, atd. A lze tohoto dosahnou na 64bit jadru?

Melo by stacit vyhodit pulseaudio, nainstalovat esd a pripadne nekde vyhrabat starou zvukovku s cipem emu10k1, ktery podporuje hw mixovani.

Pokud Vaše distribuce už používá pulse audio, tak je třeba ještě doinstalovat baliček flash-pulse nebo tak nějak (omlouvám se, ale nepamatuji už si přesný název.)

Pouzivam rovnez Debian a divim se uplne stejne :o)

Na Ubuntu 8.04 jsem to také musel řešit kvůli tomu, že mám zvukovku X-Fi od Creative. Zvuk se mi podařilo rozchodit jen pomocí OSS a k flashi jsem musel přikompilovat http://labs.adobe.com/wiki/index.php/Flash_Player:Additional_Interface_Support_for_Linux. Pak už jen konfigurace lm-sensors a dalo se s tím začít pracovat.

to Kojot - prosím Ťa mohol by si napísať alebo mi poslať postup, ako si rozchodil Creative X-Fi ?

Moc si to už nepamatuju, a určitě jsem nepostupoval úplně správně, ale prostě jsem vyhodil ALSA ovladače. Stáhl a nainstaloval ovladače z http://www.opensound.com/ pro Linux. Přidal podporu do flashe podle http://labs.adobe.com/wiki/index.php/Flash_Player:Additional_Interface_Support_for_Linux. A jako přehrávač používám www.videolan.org, kterej si poradil zatím se vším co sem do něj narval :). Lepší je hledat na internetu. Na ubuntu.com je už i nějakej návod https://help.ubuntu.com/community/OpenSound, ale určitě se najdou i jiný zdroje.

Už asi 14 dní dávám dohromady návod na svých stránkách (abych ho nezapomněl až zhavaruje počítač a budu to d2lat znova) - a tak jsem to aspoň dokončil. Mrkněte se

v Debianu (asi i v Ubuntu) to bylo poměrně snadné...

balíky které s tím podle mého mínění souvisí (zřejmě ne všechny):

iceweasel (firefox - zatím ještě případ Ubuntu, ale v Debianu mám co se týká konfiguračních souborů oboje. Zřejmě pozůstatek aktualizace.), flashplugin-nonfree-extrasound, flashplugin-nonfree, libesd-alsa0, esound, esound-clients, esound-common

musel jsem si ručně nastavit v souboru:

/etc/iceweasel/iceweaselrc (/etc/firefox/firefoxrc):

ICEWEASEL_DSP="aoss" (FIREFOX_DSP="aoss")

po odhlášení se ze sezení a následném přihlášení by to při troše štěstí mohlo zvučit. Pokud ne, určitě půjde náprava vygoglit.

Samozřejmě že podobný/stejný nešvar se projevil i na jiných operačních systémech - viz například tento dotaz:
http://www.nevime.cz/flash-v-firefox-nema-zvuk-t20.0.html

To co píšete mi připadá trochu jako FUD...

Jsi si jist, že je správné nedoporučovat něco jen proto, že s tím neumíš zacházet? Konkrétně v Ubuntu stačí rozšířit zdroje softwaru podle návodu, který je srozumitelný i pro naprosté lamy a je k mání na www.ubuntu.cz a vše se ti nainstaluje automaticky. Kam se hrabou s uživatelským komfortem Widle!

stačí srovnání opravy problému firefoxu se zvukem ve flashplayeru:

Windows:

1) Nabidka START > Spustit > REGEDIT.EXE
2) V editoru registru najdete tuto cestu HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows NT\CurrentVersion\Drivers32
3) Vytvorte novou retezcovou hodnotu, kterou pojmenujte “wavemapper“ a jako hodnotu ji dejte “msacm32.drv“

Linux:

1) V terminálu jako root otevřete soubor /etc/iceweasel/iceweaselrc (sudo "dosaďte oblíbený textový editor" /etc/iceweasel/iceweaselrc)
2) Změníte FIREFOX_DSP="none" na FIREFOX_DSP="aoss" a uložíte

podle mě to v Linuxu je přehlednější a jednoduší

mimochodem zrovna tento případ ukazuje, že chyba není v Linuxu, ale v aplikaci...

Linux mohu jen doporučit...

V rok stare Fedora-8 x86_64 to beha. Pouzivam firefox.x86_64.
Vzpominam si na jakysi trik, bylo potreba doinstalovat knihovnu/y
libflashsupport.i386
(libflashsupport.x86_64)

Tady je hezky postup:
http://fedorasolved.org/browser-solutions/flash

...nejlepší je prostě zničehonic zformátovat disk, Windows newindows, nainstalovat jakoukoliv distribuci a fungovat :) Jsem absolutní amatér co se Linuxu týče, nerozumím mu ani za mák víc, než rozumí běžný uživatel Windows systému Windows. Ale před rokem půl jsem udělal přesně to co píšu nahoře, nainstaloval Ubuntu, později Kubuntu, mezitím několik různých experimentů typu Suse, Mandriva a opět návrat ke Kubuntu. Všechno mi funguje až na pár drobností, jako 3D akcelerace - ale openttd mi funguje, ovládání mi přijde mnohonásobně komfortnější a má to Amarok. Tak co :)

... důvody mám tedy vetché, ale jsem spokojen, komplexy vůči Windowsům netrpím a na všechno co potřebuju mi stačí tomu vůbec nerozumět :)

Nemám pocit, že ten chlápek co psal článek udělal něco jiného. Jinak to nejdůležitější zatím chybí; Linux X hardware....

Pod linuxem funguje mnohem víc železa, než pod Vistou. Specielně v mém případě, mám na vybranou, buď XP, nebo Linux. A nebýt toho, že nutně potřebuji pracovat s aplikacemi Adobe, už bych o widle ani nezavadil.

Naprosty souhlas. Presne tak jsem to udelal ja s pevnym rozhodnutim windows uz nikdy neozivovat. Proste po jednom zhrouceni slo vsechno pryc vcetne zastaraleho disku a na novy disk uz prisel jen linux.
Osobne to povazuju za nejlepsi reseni. Nejaky pozvolny prechod nebo dokonce dual boot vas akorat odvede od snahy resit pripadny problem a misto toho nastartujete windows. Stejne tak pokud se vyskytne nejaky problem, nechte si poradit na co se asi zamerit ale nenechte si cely problem vyresit. Udelejte to sami. Jedine tak se totiz se systemem szijete.
Je pravda, ze u me byl prechod mozna malicko jednodussi, protoze o linuxu jsem uz neco malo vedel a tu a tam ho i pouzil ale opravdu malo.

Souhlas... Ja si po nejake dobe windows zase nainstaloval, wine proste nekdy nestaci, ale v prvnich chvilich jsem nemel kam utect a musel se ucit.

Toto se mi zdá poněkud zvláštní. Proč nahrazovat nějakou nepotřebnou aplikací možná jinou nepotřebnou aplikací. Asi by se spíše mělo vyjít z toho, co potřebuji a co k té činnosti mohu použít.
Jinak u uživatele vzniká dojem, že místo něčeho super ve Windows bude používat nějaké náhražky, berličky, protézy, které jsou zdarma a legální. Tak to ale rozhodně není. Firefox není náhražkou IE a OpenOffice není náhražkou MS Office. Jsou to aplikace, které jsou jiné, pro někoho lepší, pro někoho horší, ale plní svůj účel.
Jinak jsem se ovšem z článku nic nedověděl, aspoň podle názvu jsem očekával něco úplně jiného - např. analýzu současného stavu aplikací a potřeb, návrh cílového stavu, harmonogram a postup přechodu apod.

Keď som videl ten bod o "nahrádzaní aplikácií Windows" vedel som, že je v tom článku niečo zle, aj autor sa pozerá na prechod, rovnako ako väčšina užívateľov, zo zlého uhlu. nemôže to byť vnímané ako nahrádzanie. pretože to garantujem, bude to hlodať v hlave užívateľov a nebude to robiť dobrotu :D. a tiež som sa z článku nič nedozvedel, pretože som ho celý ani nemal chuť čítať :P

V názvech souborů nebo vnitřek souborů? Obojí je jednoduše řešitelné (první pomocí utilitky RemDiak pro Windows a druhé pomocí cstocs v Linuxu) bez nějakých složitostí

Dobrý den,
vím že je to trochu mimo, ale nevíte někdo o podobném nástroji jako je ten RemDiak, který by dokázal hromadně přejmenovat soubory, jejichž názvy jsou psané azbukou (v kódování windows-1251 nebo ISO 8859-5) do odpovídající transkripce v latince? Mám na disku takových souborů hafo, a je to peklo - nic nevypálím, nezazipuju, většina přehravačů zobrazí místo seznamu přehrávaných skladeb jenom rozsypaný čaj atd. A existuje nějaký program, který by podobně dokázal hromadně konvertovat ID3 tagy?

a "lin" je co ? a do ktorej skupiny si ho zaradil ? mam v tom zmatok clovicku

a na co konkretne si vlastne reagoval ? chces tu zamerne mlzit ?

Pokiaľ si tie súbory prekopírujete z Linuxu (primountovaním NTFS / FAT disku či partície), tak ich Linux načíta správne. Problémy sú len pri prenose inými médiami alebo cez TotalCommander späť do Windows.

Tento problém jsem měl akorát s CD/DVD a FAT flashkami, soubory na NTFS discích se mi při mountování přes ntfs-3g zobrazí s českými znaky v pořádku.
Problém jsem vyřešil (na Archlinuxu) trochou RTFM: mountuji CD/DVD a flashky s parametrem -o utf8 (dopsal jsem to i do /etc/fstab). Systém totiž předtím názvy souborů automaticky převrtěl do ISO-8859-1, což zmařilo kódování.

Pardon ale pouzivat diakritiku v nazvech souboru nebo dokonce adresaru povazuju za prasarnu. Jsou s tim jen problemy. Mozna ne primo na vasem pc ale staci se pripojit (treba pres ftp) k jinemu pc s jinym kodovanim a hned je problem.

To je sice svatá pravda, ale k čemu vám to je, když musíte pracovat s velkým množstvím souborů, které takhle sprasili jiní. Ale pokrok se zastavit nedá, za chvíli budeme mít s diakritikou i domény, chceme přece internet pro lidi a ne pro bandu uhrovatých ajťáků...

Naštěstí (bohužel pro vás) 80. léta jsou již pryč a vzhledem k národním potřebám již není možné používat 7bitové kódování čehokoliv, názvy souborů nevyjímaje (i tak tento kvazistav trval značně dlouho). Z pohledu uživatele je zcela nemístné jej nutit psát cokoli bez diakritiky (vývojářský pohled s tím nemá co dělat), uživatel chce používat češtinu bez kompromisů. Ale když se tak dívám, že vy neumíte napsat ani příspěvek s diakritikou, tak to nám tady chcete vlastně vysvětlovat???

Myslim si, ze to co tu resite je celkem off-topic a zacina to akorat dalsi flame. Nicmene zastavam stanovisko aby domeny zustaly BEZ diakritiky. Cas od casu cestuji a kdyz jsem treba v US tak jsem rad, ze existuji lide co pisi bez diakritiky, ptz z prispevku s diakritikou je vetsinou akorat rozsypany caj... (k internetu se dostane nejcasteji akorat v internetove kavarne takze znakovou sadu si tezko doinstaluji)

Pro uplne zacatecmiky naprosto dostacujici clanek. Otazkou je, kolik takovych zacatecniku chodi na root.cz. A sw raid si v podstate muzes zprovoznit kdykoliv po instalaci, akorat parkrat prekopirujes vsechna data a nemusis delat novou instalaci. Jinak chvalim jakoukoliv aktivitu pro priblizovani linuxu obycejnym uzivatelum.

To je sice pravda ale ne vzdycky jde vsechno uplne hladce. Napr. SUSE mel problemy s RAID5 na SCSI discich. S tim si zacatecnik tezko poradi.

Asi moc ne, ale třeba jich o něco víc odebírá RSS a zaujme je zajímavý nadpis článku.

nemyslite ze podobnych clankov je uz viac nez dost?
najdete ich miliony a ten kto nechce hladat sa tak ci tak bude pytat...

Já třeba mám pocit, že takhle věcně a jasně napsaných článků je málo.

Stejně tak mám ovšem pocit, že komentářů Vašeho stylu je víc než dost, ba víc, než je zdrávo.

Klíčová slova: prudič, negativista, musí si plivnout, ví všechno nejlíp.

+1 :)

:D
Nenasiel som v tom clanku nic co by som nenasiel v x inych. Ved na root-e ich je niekolko...

Nemyslim ze ze patrim do skupiny ludi ktorich si zadefinoval klucovymi slovami. za 4 roky co citam root, je to odomna asi treti prispevok do diskusie...

je to len moj osobny nazor...

Celkem jednoduše, nastoupil jsem do práce, kde jsme měli SGI IRIX, protože se SGI moc nedařilo, tak jsme časem přešli na Linux. Doma jsem měl stále Windows, ale čím dál tím častěji se mi stávalo, že jsem zapoměl, v kterém systému jsem a chtěl jsem ve win přepínat pracovní plochy, držet okno nad ostatními, atd... Zkusil jsem linux, nejdříve dual boot. Jak ale linux dospíval a existovalo pro něj více a více programů, tak jsem zjistil, že už win vůbec nepotřebuji. Když jsem si pak poskládal nový počítač, tak jsem na něj dal linux a bylo to.

no, ale on prave pise ze prejde na putty aby si to mohl nastavit :)

majú však jednu chybu - úplnú nekritickosť. Ja som svojho času tiež začal skúšať Linux na základe článkov v CHIPe, a boli to kvalitné popisy celých inštalácií viacerých distier a prvých krokoch na nich. Pod vplyvom tejto propagandy som čakal rýchlejší a stabilnejší systém, než bol vtedajší Win98. Opak bol pravdou, po (bezproblémovej) inštalácii som zistil, že nič tak nestabilné ako RH 8.0 som ešte nevidel. Platilo to pre môj hardvér, obstarožný notebook, ale riešiť po každom reštarte, pri ktorom som zabudol pripojiť myš, že Kudzu "našiel" nový hardvér, vybrať si OpenGL screensaver (dodnes známe veľryby a žraloky) priamo zo zoznamu saverov a vidieť úplné zatuhnutie X-iek, to mi v časopisoch nesľubovali. Toto hovorím o systéme hneď po inštalácii bez akýchkoľvek väčších zásahov. Keď som neskôr skúsil doinštalovať novší Open Office z inštalačky, rozhasil som už systém tak, že som musel systém preinštalovať.
Neskôr som s niektorými distrami aj lepšie skúsenosti, ale až tak ďaleko, že by som v Linuxe skutočne rád pracoval, som sa nikdy nedostal. A to som zažil aj bug Mandrivy, pri ktorom mi prestali bootovať Windows, len vďaka opatrnosti som si všimol, že Ubuntu Live CD sa neznáša s LBA ...
V článku "pre začiatočníkov" mi skrátka chýbajú nejaké výstrahy a opis niektorých sklamaní.

Sice od dob RH 8.0 ubehl vyvoj linuxu obrovsky kus cesty, takze to, ze to pred lety neslo bych ani nezminoval, ale na druhou stranu, linux ani v soucasnosti neni plne vyuzitelny pro soucasne bezne uzivatele.

..nebo jsem snad jediny, komu nejdou videa na ct1.cz, komu kazdou chvili kvuli flashi spadne firefox (flash jako takovy taky obcas nejde..), komu se obcas nespusti aplikace bez jakekoliv hlasky..?

Pokud vyresite tyto zalezitosti, tak budu taky hlasat do celeho sveta, at vsichni prejdou na linux.

Viem, že RH 8.0 je už história. Je však približne tak starý ako Win XP a už vtedy bol Linux naj-naj, a M$ bol napodobeninou operačného systému...
Napísal som to však len preto, že v dobrom článku by som čakal aj nejaké výstrahy (pozor, Ubuntu Live CD vám dodnes dokáže zrušiť Windows "než řeknete švec", použite radšej alternate CD)a možno dokonca aj odsek "kto by na Linux nemal prechádzať"...

Tam nikto netvrdí, že sa to dá a má. Dualboot je štandardná politika Linuxu a väčšinou funguje, hoci po skúsenosti s Mandrivou som prešiel na "jumping load" z ntldr do grubu a odtiaľ do Linuxu, takže neviem, či bez toho by sa mi to stalo častejšie. Každopádne, dualboot je taký štandard, že pokiaľ ho distro nemá, malo by na to dosť dôrazne upozorniť, čo v prípade Ubuntum yslím nie je. Aspoň pokiaľ si pamätám screenshoty z inštalácie. Chýbala tam tradičná hláška "všetky dáta na disku sa zmažú".
Linuxový oddiel by sa myslím inštaláciou Windows neodstránil, pokiaľ viem jediný problém je, že Windows prepíšu MBR.

iste, ale keď si necháš voľný oddiel, tak to funguje. Aj Linux som vždy inštaloval do pripravených voľných oddielov, riskovať, že mi Linux korektne zmenší existujúce oddiely, to sa dá len na stroji, na ktorom človek žiadne čo len trochu cennejšie dáta nemá. A raz som to robil aj naopak. Disk som rozdelil Disk-drakeom (utilita Mandrivy) a potom som inštaloval Windows do voľného oddielu a MBR som riešil až nakoniec.
každopádne, nie je cieľom MS umožniť ľahkú inštaláciu iných systémov, je však cieľom mnohých distier "vtisnúť sa na disk" ako dualboot.

prezradím ti tajomstvo, vytvoriť oddiel vo Windows je pomerne ľahké - nainštaluješ si Partition Magic, ktorý síce nie je zadarmo, po rozdelení disku si ho však odinštaluješ... Linuxové programy na delenie disku používam len výnimočne, vždy som použil Partion Magic.
Takže, postup bude fungovať.

Až na to, že na použitie PM musíš mať už nainštalované Windows. V inštalátore to nemáš ako urobiť.

Samozrejme, že nie. Ak to robím opačne, vytvorím si zas v Linuxe partíciu na Windows a naištalujem ho neskôr tam. Problém s prepísaným MBR sa dá obísť pomerne ľahko, aj teraz zavádzam Lilo / Grub pomocou ntldr. Trošku to bootovanie zdrží, ale nič strašné to nie je.
Linux umožňuje deliť disk v inštalátore, ale, ako tu už písali aj iní, môže to aj nevyjsť. Istejšie je deliť disk overenými nástrojmi.
Pri inštalácii Windows je zas jednoduchá možnosť nechať voľné miesto (C: nemusí zaberať celý disk). To bol štandard v dobách W2K - zvyšné partície sa vytvárali z bežiacich Windows pomocou Disk Managera.

Môže. A s PM tiež. To mám "spoľahlivo" vyskúšané.

no nevim - kupovat si Partion Magic na to, abych ho jednou pouzil a odinstaloval...

akosi som nehovoril o kupovaní, ale o požičaní. Mať ho permanentne na disku je asi nezmysel pre kohokoľvek. Legálne ho mávajú systemáci vo firmách, v predjaniach a p. A majú ho na to, aby ho používali na rôzne počítače, takže kontrolavť, kto ho vlastne použil sa asi nedá...

Akosi si hovoril o niečom, čo je veľmi blízke krádeži.

blízke, ale asi beztrestné. Konieckoncov, vždy sa dá naozaj požiadať známeho systémáka, aby ten disk rozdelil.

Beztrestné ešte nie je morálne. A požiadať známeho systémáka? Tak ten môj ti disk rozdelí GNU Partedom. On je vôbec nejaký divný - Windows používa iba v WMPlayeri na CentOSe.

Len sa o tom bavíš, ako keby to bola vec viery - popísal, že je možné nainštalovať Linux na počítač s Windows (to konečne ponúkajú aj linuxové inštalátory, len im asi menej verím), je možné naištalovať Windows na počítač s Linuxom a je možné maištalovať oba na čistý disk, ktorý sa dá rozdeliť aj pomocou inštalátorov Linuxu, aj pomocou inštalačného CD Windows. každý si môže vybrať. Moja pôvodná reakcia sa týkala problémom s Live CD Ubuntu, ktoré bolo (neviem či stále je) voči existujúcim Windows na disku dosť nebezpečené a povedal, že to nie je štandardné správanie a že by na to bolo vhodné v článku upozorniť. Autor tiež volil Alternate CD, ale uviedol len taký menej podstatný dôvod.

Napísal som snáď niekde, že to neviem? Akurát, že keď mením veľkosť systémového oddielu z nainštalovaným systémom, alebo veľkosť NTFS disku s dátami, ktorých obnova by nebola celkom triviálna, tak radšej verím profesionálnemu programu pre Windows.
Inak ten útok na osobu, keď nemám lepšie argumenty, to majú fanatíckí linuxáci spoločné s jehovistami a tmavozelnými. Presne kvôli tomuto Linux stráca body. :-(

Tak sa niekedy skús pozrieť na disk, ktorý si upravoval PM, keď si taký profesionál. Mimochodom - meniť akýmkoľvek nástrojom veľkosť disku s dôležitými dátami BEZ ich zálohovania znamená, že máš odvahu alebo nemáš rozum.

ešte dve veci:
1. nemal by MS vlastne dodávať na disku už rovno vyčlenené /boot, /root a /home :-)
2. V poslednej dobe mi prešli rukami dva nové notebooky(Toshiba a Acer), obidva mali disk delený na skrytý oddiel so zálohou systému, C: a D:

Už v dobách win95 jsem instaloval nový systém na druhý disk, abych měl kdykoli funkční starý systém, než se nainstaluje a rozchodí nový systém a aplikace. a ten původní disk jsem raději odpojil z PC. Dodnes se mi tento postup zdá vhodnější, než hrát loterii s instalátory kam se tentokrát trefí, a zvláště pokud testujete instalaci něčeho co neznáte, nebo nějakou betu.
Při současných cenách disku mi to přijde jako levné bezpečnostní opatření.

..nebo jsem snad jediny, komu nejdou videa na ct1.cz, komu kazdou chvili kvuli flashi spadne firefox (flash jako takovy taky obcas nejde..), komu se obcas nespusti aplikace bez jakekoliv hlasky..?

Ano :) Odporucam vlc-plugin alebo mplayer-plugin, ale bezproblemov to zvlada aj predinstalovany plugin (tusim) totemu.
A chybove hlasky sa objavuju v konzole. Osobne to pokladam za obrovsku vyhodu, pretoze drviva vacsina *nixackych aplikacii pri pade vyhodi priam az luxusne (luxusne dlhe :p) chybove hlasenie, z ktoreho sa zvacsa da pomerne dobre zistit co sa stalo a castokrat aj ako to riesit.

> vlc-plugin alebo mplayer-plugin, ale bezproblemov to zvlada aj predinstalovany plugin (tusim)
> totemu.

Tak toto ani nemuzes myslet vazne. Tady je popsany soucasny stav:
http://www.abclinuxu.cz/blog/RapMan/2008/7/vlc-mozilla-plugin-ubuntu-artwork

A jak dlouho ti trvalo to zprovoznit? Po cerstve instalaci, pripadne po instalaci ruznych pluginu mi to ne a ne fungovat. Ani se mi nepodarilo vygooglit nejaky rozumny navod:(

Ano, presne to

no jo, ale na win zase nejdou jiné věci, nebo jsem snad jediný, kdo má 4GB RAM a systém mu ukazuje jenom 3GB? Programy dokonce použijí jenom 2GB? Nebo snad zasekávání myši, když jede hdd naplno, je výhoda OS? Když minimalizuji okno a za 10 min jej chci maximalizovat, tak si počkám 15 sekund, než se mi načtou data ze swapu, to jsou výhody?

Tohle jsou dost zcestné argumenty.

ad 4 GB - dostupnost pouhých 3,2 GB RAM je dána architekturou x86 a 32bit adresováním paměti. Do těch 4 GB se musí vejít adresy všeho hw. Přesný popis najdete pomocí oblíbeného vyhledávače. OS s tím nemá nic společného.

Dané omezení řeší buď úplný přechod na 64bit systém, nebo změna způsobu adresování RAM (např. 48bit na 32bit systému). V případě Windows se nabízí jen možnost kompletního přechodu na 64bit systém, u Linuxu je pokud vím možnost 48bit adresování v 32bit systému (opravte mne prosím, pokud se mýlím).


ad 2 GB pro aplikaci - u Windows je to omezení jen u 32bit verze a 32bit programů. Řešení už opět pár let existuje - 64bit systém a 64bit aplikace.

zasekávání myši při zatížení HDD - nezažil jsem, neznám, pouze mohu odhadovat příčinu. O které Windows se jedná? Jak je nastavený hardware? Nepomohlo by ruční nastavení přerušení? Jedná se skutečně o zasekávání myši, nebo o celkové záseky GUI? Je to ale stejně takový problém hodněš vytržený z kontextu - takové bugy najdete u každého OS, u kterého není předem daná konfigurace hw, tedy i na Linuxu. Pochopitelně každý systém bude mít bugy někde jinde, což je dáno jiným přístupem ke správě hw.

swap - tímto "problémem" trpí XP a starší. Prostě v době návrhu a uvedení systému (rok 2000) nebylo obvyklé mít paměť větší než nějakých 256-512 MB a celý memorymanagement je tomu podřízen. Vzhledem k tomu, že se zde mluví většinou o nových verzích Linuxu, bylo by vhodnější porovnat chování aktuální verze Windows - tam takto agresivní swapování není. Swapuje se až v momentě zaplnění RAM (resp. do swapu se ukládá už dříve, ale data se stále udržují v RAM a zahazují se až tehdy, kdy to jinak nejde).

Celkově tedy srovnáváte aktuální Linux se sedm let starým systémem. Přišlo by vám normální, kdy se někdo pokoušel porovnat Vistu s RedHatem 6 (který, pokud se nepletu, vyšel někdy v roce 2000)?

Prvni dva odstavce si lehce protireci - OS s tim ma spolecneho prave to, zda podporuje PAE (36bit adresaci v 32bit rezim) nebo nepodporuje.

Leč Windows XP podporují PAE. Jenom je třeba to zapnout.

ja som neporovnával dva systémy, len som naznačil, že články tohto typu majú spomenúť aj problémy s prechodom. Pretože "obetí" názoru, že v Linuxe žiadne problémy nebudú, tých je veľa. Naištalujú, a potom sa divia veciam, pred ktorými mali byť varovaní. Toť vsjo.

pozor, to by mohlo byt zajimave ctivo! prumerny ctenar roota asi vi, jak na instalovat linux, ale seznamovani s holkou muze byt mnohem vetsi vyzva... obzvlast, pro skupinku posuku, kteri se tu kazdou sobotu predhani, kdo je vetsi psychopat.

Celkovo tie dôvody prechodu sú "zaujímavé". Pozostatky v registroch bežnému užívateľovi nespôsobia žiadny problém, rovnako ako problém nespôsobia konfiguráky v /home po odinštalovaných programoch v Linuxe. Windows ladiť nijako netreba, to že na to sú nástroje a "tipy a triky" neznamená, že sa to robiť musí, to je skôr pre ľudí, ktorí radi ladia čokoľvek. A miznutie ikon zo systray? Ak toto je pre autora problém, tak by asi nemal písať články, ale učiť sa, učiť sa, učiť sa... Pri prvom zmiznutí sa tam objaví bublina s nápisom "kam sa podeli ikony", po kliknutí na ňu sa dočítate podrobné vysvetlenie". A keby aj nie, miesto "zmiznutých ikon" sa tam objaví dosť intuitívne tlačidlo so šípkou, po kliknutí na ktoré sa ikonky znovu objavia. Funkcia sa vypína taktiež dosť intuitívne. Ja ju vypínam, ale poznám dosť ľudí, ktorým vyhovuje. Nie každý program totiž strká svoje ikony do systray...

vcelku súhlasím, ale platí to obojstrane :-)

Omlouvám se ze překlepy...

Me by zajimalo, jak mam prejit, kdyz pro Linux nejsou drivery pro "profi" zvukovky SC 2000 od Antexu. Na druhy strane nevim, jak zustat na Widlich, kdyz rozumnej open source DAW - Ardour - je jenom pro Linux / MacOS X.

Mně by zajímalo, jak se takový výrobce karet ukecává... to se musí najít víc takových, kteří chtějí uvolnění specifikace, a pak sepsat petici? Proběhlo to už někde/někdy?

Mrkni na www.alsa-project.org jestli nema podporu ta karta. Ja osobne jsem po chvili s Linuxem presel na MAC a opet se k Linuxu vracim na jinem stroji :-). Tzn. pouzivam MAC a Linux :).

A nebo přejít na Mac OS X a je po srandě.

No ja som s DAW skoncil na pol ceste - Reaper je podporovany pod Wine a solidne pod nim bezi. Nie je to ani open source, ani free (aj ked 50$ je neporovnatelne s akymkolvek inym DAW). Ma ale neexpirujuce neobmedzene demo, ovladanie zdedene po starom dobrom Vegas, podporu VST a zdokumentovany format suboru, takze prechod na iny software nie je az taky problematicky (oproti tomu, dostat projekt z Nuenda do Reaperu bola vcelku fuska).

Profi zvukovek pro Linux je dost (a lepsich) a Ardour za vymenu zvukovky stoji.

mne sa paci sloboda, aku GNU/linux ponuka, ale skoro som skoncil s linuxom vtedy, ked som skusal rozne dostribucie a chodilo mi takmer uplne vsetko, jediny problem (tzv. killer feature) som mal, ze som pouzival TV out z notebooku (Acer s nejakou intelackou Sis grafikou) a po prepnuti na TV out v linuxe sa mi obrazovka divne rozsypala, a musel som zhodit X-ka. Nepomohlo ani hladanie drajvrov, ani ina distribucia.

Co som tym chcel vlastne povedat? ze vela ludi skonci sklamanim po takejto neuspesnej feature, ktoru predtym uspesne pouzivali v inom OS a zrazu ju nemaju k dispozicii.
Investuju do toho mozno niekto tyzden, niekto mesiac, niekomu sa to podari, ale vacsine nie.

sis není intel a ten tv out by se asi dal rozchodit pomocí nějakého návodu, třeba http://www.winischhofer.eu/linuxsisvga.shtml

Oni totiz uz davno zapomneli, ze s tim stravili nekolik tydnu, nez zacal fungovat dvacaty driver nalezeny na nejakych obskurnich strankach, a po proklikani stovek nicnerikajicich obrazovek.

Mne treba nikdy nefungoval pod widlema vystup na televizi barevne -- jenom pod Linuxem. Uspani notebooku fungovalo bezvadne (teda, tak jednou za mesic, tedy po cca 60 suspendech to spadlo). Widle se neprobudily po kazdem druhem suspendu.

Je tu někdo kdo na linuxu pracuje např s nějakým 3D CAD systémem? popř jaký by jste doporučili začátečníkovi?

mám zkušenosti s AutoCADem, TurboCADem,a trošku SolidWorks, je mi jedno jak to bude vypadat, spíše mi jde o to, jestli to tady někdo používá/pracuje v tom normálně...

Prominte, mozna Vam odpovim jinak, nez byste na tomhle serveru cekal, ale pokud skutecne potrebujete vyse uvedeny soft ke sve praci a tedy mate ho legalne koupeny bude urcite lepsi, kdyz si zustanete nebo si priplatite nejaky ten tisic(nevim kolik presne tedka) za licenci k windows, dosahnete urcite lepsich vysledku a budete spokojenejsi. Je treba videt ze vyrobci tehlech programu proste nemaji potrebu resit problem, ze by jejich produkt mel fungovat jinde nez na widlich( aspon podle me dostupnych informaci, pokud se pletu opravte me nekdo),tedy myslet si ze dana aplikace pojede lip pod winem crossoverem nebo cimkoliv jinym je ponekud blahove( a to se muze stavet ze zde pritomnych kdokoliv na hlavu, linuxovy fanatismus odmitam podporovat).Omlouvam se za to ze jsem Vas mozna zklamal, ale takovy je muj pohled na vec.

Není pravda...
Já používám Pro/ENGINEER pro Linux a je celá řada dalších... i zdarma a GPL...

links:
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_CAD_software
http://en.wikipedia.org/wiki/QCad
http://free.tcad.sk/
http://forum.ubuntu.cz/index.php?topic=6742.0

nejde ani tak o to, ako sa mu v ňom robí, ale o to, čo ten CAD dokáže. A u QCadu je to dosť problém. Podobne trebárs Inkscape - ovládanie má podobné Corelu a možno aj lepšie, len funkcií je pomenej.

Ted jde o to, jestli ty funkce danemu uzivateli chybi. Ja treba na zadnou chybejici funkci v Inkscape nenarazil, ale Corel-guru by asi narazil rychle.

nie som guru, ale v Inkscape je strašne málo 3-D funkcií, pripadá mi to tak, že vývojári niektorej časti programu sú pilnejší alebo úspešnejší, iným sa tak nedarí. A prakticky všetky efekty sa týkajú len bitmáp, čo naznačuje, že sú len prebraté z bitmapových open-source projektov. V Coreli už oddávna nie je problém vytvoriť trebárs z nápisu 3-D objekt alebo z čohokoľvek iného), už v 5-ke boli funkcie pre 3-D rotáciu (nakreslili ste si krivku a jej rotáciou vznikol -D objekt).
Fakt je, že Corel už dávno nemám, takže vďaka za Inkscape. Ale problém profesionála to nerieši. Pokiaľ ide o CADy - kedysi dávno som zo zvedavosti skúsil QCAD, ale bolo to ako pre základné školy - pár najjednoduchších funkcií a dosť. Dnes je už určite lepší, ale z diskusných fór viem, že asi nie dosť.

Skús BricsCAD cez Wine, alebo VariCAD natívne.

Dovolim si zapolemizovat nad vasim prispevkem. Ve strojarskem oboru se sice nevyznam, ale predpokladam, ze to nebude jine nez v elektrotechnice. Strojari uz take nejakych 15-20 let behali na nejruznejsich UNIXech, pokud beru v potaz simulace, vypocty zalozene na Metode Konecnych Prvku, atd.
V elektrotechnice pokud nekdo chce zustat na trhu, tak podpora Linuxu je pro nej naprosta nezbytnost.
Narychlo par oblasti:
Navrh PCB
Navrh FPGA
Simulace Spice
Digitalni Simulace HDL
Navrh ASIC
V kazde oblasti je neklik SW firem, co nabizi kompletni reseni i pro Linux.

Navic ve spouste pripadu jiz existuji pouzitelne (!) volne/GNU nastroje. Samozrejme se nemuzou zcela rovnat tomu, za co zaplatite nekolik $10k-$100k.

Catia fungovala pod AIXEM.
Tento program mohu rozhodně doporučit.
Ale také bych to směřoval na Widle - prostě to pod tím chodí lépe.

Jak se to chození lépe projevuje? Není to jen ve vaší hlavě?
U pro/engineeru se jedná o naprosto identický program jak na W tak na L.

Obzvláště ta CATIA na Vistách, že?

Abych se přiznal, článek mi taky nepřišel bůhvíjak užitečný:-/. záměr nejspíš dobrý, ale provedení poněkud pokulhává:-) Ale uznávám, že jsem zvědav na další část ohledně těch aplikací. Jinak co se týče linuxu, tak se taky chystám na přechod, ale z FreeBSD. Většina lidí tvrdí, že jsem šílenec, když jsem přímo z Win skočil do FreeBSD, ale mě to tak celkem vyhovovalo...prostě chtělo to změnu:-) A přechod na linux proto, že 1) mě nebaví každý program kompilovat z portů 2) je spousta věcí, které by se daly řešit jednodušeji, než přes příkazový řádek (bluetooth, wi-fi...) Ale na FreeBSD nedám dopustit. Jako server OS ideální, ale pro běžnou práci určitě linux. A kdybych měl porovnat Linux a Win - linux vedena plné čáře: rychlost, přehlednost, přepínání ploch, absence viry, "jednoduché" skriptování...pohodička...Tak se mějte a příjemné přelézání;-)

A co PC-BSD?

PC-BSD jsem zkoušel..ale nelíbí se mi KDE..objektivně nedokážu říct proč, ale subjektivně se mi prostě nelíbí:-) A celkově mi PC-BSD přišlo takový podivný...Prostě FreeBSD omalovánky:-) Nevim...možná bych musel zkoušet dýl;-) Třeba jindy:-)

Budiz, je to clanek pro zacatecniky. Sam se taky nepovazuju za nejakeho Linux guru. Ale jak nam tedy autor poradil jak "spravne" prejit??? Podle me neporadil vubec. Ano, udajne zkousel celou radu distribuci. To je jiste "spravne", vime jak to technicky udelal, nevime jak se rozhodoval. Proste si vybral Ubuntu, protoze stavi na GNOME (subjektivni ale akceptovatelne kriterium) a prestoze referuje o hromade problemu s verzi 8.04. Je vazne normalni nebo snad i "spravne", ze si nekdo pri takovem (udajne) rozsahlem testovani vybere problemove distro??? Bez jakehokoliv zduvodneni??? A pod titulkem "Jak spravne prejit"???

Ja Ti rozumim a chapu, ze jsi preferoval LTS. Problem je v tom, ze v clanku si hrajes na velke testovani vsech moznych dister, ale ted to vypada, ze jsi proste nainstaloval nejdrive Ubuntu, pak jsi cekal na LTS a mimodek zkusil pod VBoxem nekolik dalsich dister. Ja proti tomu nic nemam, zvykl jsi si na jistou distribuci, libila se ti, vyhovovala, atd. Ale tak to proste napis, treba: "Vyber distribuce mi prijde do znacne miry subjektivni ..... Doporucuji vyzkouset tyto distribuce ..... Osobne preferuji Ubuntu."

OK, on je to jinak dobry clanek. Mas jeste dalsi ctyri dily, proste si (muzu-li drze radit) davej pozor, co napises pod silny titulek, jak se neco "spravne" dela.

Aha, tak to se omlouvam za tu kritiku. Docela Ti to v redakci zavarili, drzim palce, aby se dalsi clanky povedly i pod takovy titulek.

Problém řady programátorů je nedostatek selského rozumu a empatie.

Jak se asi bude tvářit zákazník, kterému přijde nabídka, kterou nebude schopen otevřít a až - pokud se o to bude vůbec pokoušet - a vypadne mu z toho špatně naformátovaný a rozházený text?

Nabídka je vaše vizitka. Stejně jako oblečení.
Pokud bude nabídka vypadat jako z popelnice,
tak manager kterému jde o image to vůbec nebude brát vážně.

Jak se bude tvářit zákazník, když se jeho objednávka zdrží, protože prostě na Linuxu nešla otevřít?

Jak spustíte Excelové programy kde jsou použitá makra třeba od ČSSZ a podobných institucí?
Řada bankovních programů se zabezpečením přes čipovou kartu vůbec nejede.

Atd, atd....

Linux je fajn a na server patří víc než Widle.
Ale na korporátní prostředí desktopu ještě nedozrál a dalších cca 10 let ještě nedozraje.

A doma děcka prostě chtěj hrát hry.
A nechtěj hrát ty ze sekce hry co najdou na Rootu, ale ty z herních magazínů.

Lez: Problém řady programátorů je nedostatek selského rozumu a empatie.
Pravda: Problem rady uzivatelu je nedostatek vedomosti a zpravidla vzdy chybna volba software.

Názor: ,,Problem rady uzivatelu je nedostatek vedomosti a zpravidla vzdy chybna volba software." je způsoben tímto: ,,Problém řady programátorů je nedostatek selského rozumu a empatie."

:-D

Nazor: Názor: ,,Problem rady uzivatelu je nedostatek vedomosti a zpravidla vzdy chybna volba software." je způsoben tímto: ,,Problém řady programátorů je nedostatek selského rozumu a empatie." je zpusoben timto: Problem rady uzivatelu je nedostatek vedomosti a zpravidla vzdy chybna volba software.

:o)

Ono je nakonec úplně buřt co je správné a co je špatné.
Pro firmu je důležité mít vybavení kompatibilní s okolním světem.
Pokud všichni jezdí v pravo a ty pojedeš v levo(v protisměru), rozhodně s tím díru do světa neuděláš :o) ...i když jak se to vezme.

Důležité je mít software plně kompatibilní s vybavením zákazníků.

Důležité je mít software plně kompatibilní s vybavením zákazníků.
(software - jehož data si musíme vyměňovat)

Unix se asi těžko mohl používat od padesátých let, když byl vyvinut v Bellových laboratořích firmy AT&T v roce 1969.
Jestliže nejste schopen si ověřit fakta o základech, jak je možné věřit i ostatním částem textu?

In the 1960s, the Massachusetts Institute of Technology, AT&T Bell Labs, and General Electric worked on an experimental operating system called Multics (Multiplexed Information and Computing Service), which was designed to run on the GE-645 mainframe computer. (Eventually Multics became a commercial product, although sales did not meet expectations). Multics was an interactive operating system with many novel capabilities, including enhanced security.

AT&T Bell Labs pulled out of the Multics project and deployed its resources elsewhere. One of the developers on the Bell Labs team, Ken Thompson, continued to develop for the GE-645 mainframe, and wrote a game for that computer called Space Travel.[1] However, he found that the game was too slow on the GE machine and was expensive, costing $75 per execution in scarce computing time.[2]

Thompson thus re-wrote the game in assembly language for Digital Equipment Corporation's PDP-7 with help from Dennis Ritchie. This experience, combined with his work on the Multics project, led Thompson to start a new operating system for the PDP-7. Thompson and Ritchie led a team of developers, including Rudd Canaday, at Bell Labs developing a file system as well as the new multi-tasking operating system itself. They included a command line interpreter and some small utility programs.

1970s

In the 1970s the project was named Unics, and eventually could support two simultaneous users. Brian Kernighan invented this name as a contrast to Multics; the spelling was later changed to Unix

Pořád v tomto popisu z Wikipedie nemohu najít nic o padesátých letech. A jestli myslíte, že když Unix má některé rysy společné s prvními OS, že to opravňuje k tvrzení o době vzniku, tak to skutečně nefunguje. V tom případě mohu tvrdit, že Linux se používá také od padesátých let. Vždyť se přece dřív jmenoval Unix a předtím se mu říkalo ještě jinak.

Nojo, to máte samozřejmě pravdu, ale vysvětlete to sekretářce a nebo obchodníkovi, kdy jste rád, že dokážou poslat celý soubor a ,,zástupce toho souboru" posílají jen občas.

.doc a .xls sa nedajú použiť len na uchovanie dát a nie na výmenu, pretože ich je veľa. keby som mal všetky svoje zložito formátované dokumenty alebo zošity s poprepájanými hárkami a vzorcami, tak sa zbláznim. Skonvertovať, skontrolovať, či nedošlo k nejakej strate informácie, občas sa dočkať pádu OOo. Formáty MS sa stali štandardom tým, že ovládli počítače. Dnes už nemá zmysel riešiť, či sú dobré alebo zlé. Druhá vec je nový formát pre nové Office (MS ajOpen) ak by bol spoločný, tak sa súbory postupne zjednotia.

Přesně. Jen s jediným rozdílem.
Pochybuju, že by u Microsoftu nějak neošetřili zachování dominance jejich systému.
TJ. prostě určitě věděj jak zařídit, aby zůstal zachovaný současný stav.

ah toto je obyčajný a hlúpy FUD z tvojej strany:D
"Protože dokumenty z OO se v Excelu formátují jinak a vypadá to k zblití." - asi myslíš ukladanie v proprietarnom formáte používanom v ms office, však? a tým si si odpovedal sám :)

"Že instalace programů je obvykle náročnější a zabere Vám daleko víc času." - na dnešných mainstreamových distribúciach? to dosť pochybujem :)

Už druhý deň (popri inej robote) inštalujem notebook s WXP. Už som skoro na konci...

-- ano, když pro to je balíček, tak to jde rychle

Osobně používám na serverech(nebijte mě) Debian.
A rozjet tam Java6 je honor. Je to jen v repozitáři Testing a Unstable.....a prostě..ehm.... A to stejný s FireFoxem.....
ATD ATD....

-- ad formát na ukládání dat:

Ano, když mám dobrého obchodníka, jsem rád že je obchodník a je mi jedno že moc nerozumí počítačům. Jeho práce je prodávat. Práce účetní je účtovat. Pokud nemohou k vůli SW vybavení dělat svojí práci a nebo jí dělají hůře, není to v pořádku.

A to ukládání souborů: Ano, to je problém formátu co používá Microsoft
Ale je to jako s gravitací. Prostě s tím nic neuděláte.
Ano, nemusí se Vám to líbit, ano nemusí to být spravedlivé, ale TĚŽKO TO NĚJAK VYŘEŠÍTE.
Až bude všeobecná vůle přecházet na Linux, pak to půjde samo a nebude to za cenu ,,krve".

Až někdo napíše 10-20 virů pro Vista, které přepíšou firmware desky, firmware grafické karty a firmware pevného disku = Award/Ami, Nvidia/ATI, WD,Seagate....
= a co vážně 14 dní poškodí cca 1/2 počítačů na světě
Pak nastave hromadný úprk k Linuxu.

Ale do té doby a nebo do doby než to ještě trochu uzraje....

No problem. Přetransportovat v Open Office cokoli do pdf je otázka kliknutí na jedinou ikonku. K dispozici pak máte dokument jak v odt (nebo doc, když ho uložíte jako...) tak v pdf a jen na vás, komu co pošlete.

To jste vymyslel sám a nebo vám někdo poradil?
Pokud chci poslat zákazníkovi nabídku v XLS tak asi aby s ní mohl dále pracovat.
Což tak nějak v PDF už nejde. A jinak je to geniální nápad vyměňovat jeden uzavřený formát za jiný.

Prekonvertovať vo Windows čokoľvek (nie iba programy z MS Office)je menší problém ako v Linuxe. Stačí open source PDF Creator (pre Linux neexistuje)a vyrobím PDF z akéhokoľvek programu, ktorý vie tlačiť (čo je takmer každý). Mám tam viac nastavení vlastností PDF ako má OOo, môžem kombinovať viac dokumentov do jedného PDF súboru...
A ako tu už odznelo, PDF nie je všeliek, súbor posielam, aby sa v ňom dalo robiť, inak by často stačilo aj JPG :-)

možno som neinformovaný, ale vo svojich distrách som to len márne hľadal (Mandriva, Ubuntu ...). Tie nástroje, ktoré som tam našiel, boli značne nedostatočné.
Nepotrebujem do Linuxu kopať, stále mu ešte fandím. Ale začal som bojovať proti určitému správaniu linuxovej komunity. Aj tu som len reagoval na neprimerané zjednodušenie problému súborov s vyzdvihnutím "ohromne pozitívnej" vlastnosti OOo. Pred pár rokmi by to bol naozaj pokrok, vo Windows sa vtedy museli osobitne inštalovať dva programy - Ghostcript a Ghostview (úplne iný,než ten pre Linux) + ovládač nejakej postcriptovej tlačiarne a tvorba PDF si vyžadovala 2 osobitné kroky. Lenže vtedy PDF vytvorené touto metódou bolo 10 krát menšie ako PDF vytvorené pomocou OOo. Dnes je to už inak, ale vďaka PDF Creatoru je to aj vo Windows veľmi ľahké. je ľahostajné, či už aj v Linuxe - PDF už nie je komparatívnou výhodou Linuxu. O jeho výhodách a nevýhodách vedia "obe strany" a argumentovať jeho využitím bolo trochu nefér.

Pokiaľ hovoríme o PDF Creator pre Windows, tak teraz som skusmo bez problému za chvíľu previedol do pdf 172 stranový .doc s obtekanými obrázkami, zložitými tabuľkami, poznámkami pod čiarou a p.

Zase ani nie to najlepšie (veď ako porovnať PDF Creator s TotalCommanderom a Adobe Indesign :-) ), ale je fajn. Je to trochu paradox, že ide o interface AFPL Ghostscriptu, a dlho nemal v Linuxe ekvivalent. Teraz tu voľakto písal, že už má, ale videl ho niekto? je to už súčasť distier?

:-D
1. nie je. Užívatelia Windows sú skúsenejší ako užívatelia Linuxu a vedia si softvér nájsť a naištalovať.
3. čo znamená hooooodne dlouho. Pred takými dvoma rokmi boli výsledky tlače do PDF žalostné - obrovské súbory, nemožnosť akýchkoľvek pokročilejších nastavení. Ale, ak je to podľa vás také ideálne, prečo ptom tie ovácie,keď sa podpora tlače do PDF dostala do Open Office? Prečo ten váš PDF Creator pre Linux (mimochodom, podľa informácii z internetu je to len aplikácia pre tvorbu PDF z textových súborov, čo je ďaleko za možnosťami PDF Creator pre Windows), načo komu je, keď tlač do PDF je zabudovaná v KDE?
Proti CUPS nič nemám a ani som ho nezmieňoval. Vcelku mi vždy fungoval, ale na druhej strane, vo Windows mi nikdy nechýbal...

prečo ROFL, ja som to myslel trošku ako vtip. Ale pravda je, že každý užívateľ Windows sa rýchlo naučí inštalovať a vyhľadávať programy a určite ho nezaskočí, že PDF Creator či Total Commander nie sú v základnej inštalácii Windows. Zmena farby ikonky vadí len tomu vysnívanému BFU, vďaka ktorému sa Linux rozšíri. Tak aspoň tvrdí Root :-)
PDF Creator som chválil preto, lebo umožňuje všetky potrebné nastavenia, kompresiou počnúc, zabezpečením PDF končiac. A defaultne umožňuje taktiež one-click-PDF - defaultné nastavenia sú dobré. Chceli ste napísať, že OOo≠Linux? Ja viem. A viem aj písať znaky.
CUPS mi vo Windows naozaj nikdy nechýbal a nechýba ani našim adminom, asi nie sú pri zmysloch. Ale tlačiarne to nevedia a tak fungujú. Pri ich inštalácii sa mi síce nainštaluje originálny ovládač od výrobcu a nedostanem na výber 3 polofuknčné, ako to urobí CUPS, ale jeden je pre mňa, amatéra, dosť...

Lenny je uz prakticky stable, takze neni treba se omezovat a navic muzete z testingu nahodit jenom tu javu, kdyz chcete. Pokud mate na serverovem Debianu Firefox, jste lama.

Pokud mam cloveka, od ktereho potrebuji aby delal s pocitacem, tak po nem pozaduji aby s nim umel. Genialni ucetni co neumi psat mi je taky dost k nicemu. Obchodnik co pracuje posilanim neotevritelnych priloh je taky na nic.

Pokud používám Debian na serveru, tak ho chci mít i na vývojovém serveru.
A vysvětlete mi, proč bych na vývojovém stroji nemohl mít rozjeté Xka a případně s FireFoxem abych si mohl Googlovat vychytávky?
Pokud si návody cucáte z prstu, jste lama vy.

Ad ta druhá část: Pokud umí s počítačem tak, aby zvládl dobře svojí práci. Pak je naprosto OK. A jakožto rozumný ředitel raději vyhodím ITka než obchodníka. A nebo řeknu tomu ITkovi: teď si sedneš vedle toho obchodníka a všechno mu do detailu vyvětlíš, pokud mu to nepůjde - není to jeho chyba - ale tvoje, protože jsi vybral software který lidem neulehčuje práci.

aky mate problem s rozchodenim "Xiek" alebo firefoxu? zacinam mat pocit ze problem bude niekde inde ako v debiane :)
a k tej druhej casti, chvala bohu ze nikdy s vami nebdem pracovat, pretoze s takymto pristupom by som vas velmi rychlo obesil na utp kabel. z mojej skusenosti su obchodnici velmi ucenlivy druh a vedia sa prisposobit. a vyhodit ajtika miesto obchodnika je vskutku vyborna strategia :D

Docela by mě zajímalo jakou práci vykonáváte.
Já mohu říct, že mám vlastní firmu a z ITka jsem se vypracoval na Managera a následně si založil vlastní společnost. Nedovedu si představit, že by mi někdo poslal nabídku (do které musím něco doplnit) v jiném formátu než v .DOC nebo .XLS.

PDF je hezké - ale jen pokud není potřeba s textem už dále pracovat.

Schránka z v KDE se chovala dost pitomě.
Pravidelně mrvila Česky psaný text, což ve Vašem případě asi nezjistíte, protože nepoužíváte háčky ani čárky - tedy víte úplný prd. Pokud jsem měl spuštěných cca 5 programů a kopíroval přes schránku mezi nimi, vždy se našli alespoň 2-3 kde se to mršilo.

Každopádně jsem to testoval na KDE 3 a 3.5 a teď je myslím 4ka.
Navíc to podle mého názoru nebyla chyba KDE ale těch spolupracujících programů, myslím že každý používal jiné kódování a KDE zřejmě neřeší překódování schránky.

Linux není Windows, takže místo Ctrl -C + Ctrl-V se asi budeš muset naučit jiné zkratky. A pokud jdo o O. O. org, problém je mezi klávesnicí a židlí. V systému je totiž skryto osm zatržítek, které je třeba odkliknout a pak je kompatibilita bez problémů. To je první věc. Druhá je v tom, že pokud vím, že výstupy O. O. org budou použity ve Win Office, musím zpracovaný soubor ne Upožit, ale Uložit jako a příponu přepsat na doc, nebo xls. Opačně to nutné není, poslední verze Open Office (2.4.1) už z kompatibilitou problémy nemá.

6x jsme se pokoušeli nasadit Linux v několika firmách. První pokusy se datují do doby Mandrake 10 a poslední do zhruba letošního jara. Jestli včera vyšla nějaká super nová verze OO, co už s tím nemá problémy - no hurá - stavte se a dám vám příspěvek na ohňostroj :o) Vždycky byl nějaký problém s OFFICE. Nejprve se to nezobrazovalo korektně, pak sekretářka celá šílená přiběhla že jí nefungujou makra, pak si zákazníci stěžovali že zaslané nabídky jsou nečitelné. Pak stávkovali ovladače tiskáren - co z toho lezlo mělo rozjeté barvy a nebo formát. Atd, atd, atd....hromady a hromady problémů. Uživatelé brblali, práce jim šla pomaleji, stěžovali si...... Ale ano, věřím že je čistě teoreticky možné sehnat takovou konstelaci vybavení a hardware, aby toho většina chodila.

Ty musis byt trochu pozadu "hochu"... Ktora firma je rada, ze je viazana lock-in rieseniami a proprietarnymi formatmi, ktorych verzie nie su kompatibilne ani medzi sebou?? A ved si odpovedas sam, "Protože je drahé přecházet na jiné účetní programy", no a "hochu", preco asi je to tak?? Ze by preto, ze kazdy ten program ma vlastny format dat a vlastne vsetko? Kazda snaha prejst na otvorene produkty pouzivajuce standardy, aj ked vyzaduje naklady, sa oplati a naklady sa v buducnosti vratia! Uz aj Europska Unia na to prisla.. budicek!

No možná jsem pozadu, ale dneska už nedělám ITka, dělám ředitele vlastní firmy.
A pošli mi svoje nacionále, abychom tě náhodou nezaměstnali až budeš u našich dveří škemrat o práci :o))

Riaditel akej firmy? Aby som vedel, s kym nespolupracovat, keby si nahodou chcel outsourcovat.. :o)) Budicek!

Je mi Vás upřímě líto :-D vy chudáčku :-D

Dovolím si štyri postrehy na tvoju adresu:
1. na riaditeľa/majiteľa firmy máš obdivuhodne veľa času na zbytočné diskusie na fórach
2. nemršíš len meno geniálneho maliara, ale aj názov svojho zaradenia
3. ako dobrý manažér by si mal zvažovať, akého IT maníka alebo akého obchodníka vyhodíš
4. píšeš tu polo- a štvrťpravdy, pretože do chodu IT vidíš asi ako ja do chovu koní.

Hafff je přezdívka a nebo velikost IQ?

Veľkosť IQ sa vyjadruje číselne. Ani to nevieš? :-D

Těžko říct a vy tím že nick nemáte a nebo se za něj stydíte?

Hlásím se ze Škoda-Auto, z oddělení, které na Linuxu jede celé (plus pár AIXů). Vámi jmenované aplikace zabírají malé procento naší práce, část pokryje OpenOffice a v krajním případě se spustí Citrix, nebo VMWare. Takže není korporátní, jako korporátní.

Mám na NB dualboot XP a Ubuntu. Nainstalováním Ubuntu jsem ztratil mnohem méně času, než instalací Widlí a aplikací k nim. Rozdíl je děsivý. Linux byl, včetně aplikací kompletně nainstalován za 35 minut a to jsem s ním ještě dělil disk. Instalace XP, včetně aplikací mi, díky neustálým restartům, čištění registrů (jinak se to plouží jako závodní šnek) a vylaďování do uživatelsky použitelné podoby zabrala skoro devět hodin. Když jsem po dokončení všech prací spustil Ccleaner, vymazal jsem s ním tolik bordelu, že se mi volná plocha na disku zvětšila o 12% !!! Děkuji pěkně za takový O. S.!!! I kdyby byl za stejnou cenu, jako Linux, tak je předražený.