Názory k článku
Jaké je Gnome 2?

Taky jsem gnome2 zkousel a nevypadalo to zle. Byl jsem ale hlavne zvedavy na evolution, takze me dost vytocilo, kdyz jsem zjistil, ze prelozit ho
s gnome2 je nad moje sily. :-(
Tohle je myslim obecne velka slabina gnome. KDE ma ke vsemu (podstatnemu) neco uz primo v sobe (kmail, knode, konqueror, koffice, ...).
V gnome to jsou vsechno na sobe nezavisle kousky, ktere nejsou vlastni soucasti gnome. To je v mych ocich dost znevyhodnuje.

Uznavam ale, ze je to stejne vsechno nepodstatne, protoze KDE a gnome pouzivaji jen amateri (jak tady urcite nekdo vazne prispeje do diskuse) a tvrdaci jdou do twm nebo fvwm. ;-))

Evolution se do Gnome2 nezacal jeste ani portovat. Muzete ho ale pouzivat i tak - to je ta vyhoda nezavislych kousku. Cely Linux jsou nezavisle kousky - rika se tomu otevrena architekrura ;).

Pak bych tedy chtel vedet, jak bych ho mohl pouzivat. Jestli mate na mysli pouzivani gnome2 za soucasneho tleni gnome1 (kvuli evolution) na disku, tak s takovou "otevrenosti" nechci mit nic spolecneho.

Linux je mozna otevrena architektura, ale kdyz chci pouzivat apache, tak mi k tomu obvykle staci jen jedno jadro, nemyslite?

> za soucasneho tleni gnome1 (kvuli evolution)

No tech par MB knihoven z Gnome1.4 (asi 10) se ve 24MB evolutionu docela ztrati :). Gnome 1.4 rozhodne tlit nebude, pocita se s jeho dalsi podporou (opravou chyb), plus portovani nekterych veci z Gnome2 (napr. aa).

Na debianu staci dat
apt-get install evolution
a tech par potrebnych knihoven z Gnome1.4 se vam nainstaluje. Stejne by to melo jit na nekterych dalsich distribucich ;)

> Linux je mozna otevrena architektura, ale kdyz chci pouzivat apache, tak mi k tomu obvykle staci jen jedno jadro, nemyslite?

Nevim, co ma jadro a apache spolecnyho, kazdopadne, kdyz budete pouzivat stary apache, ktery bude zaviset napr. na libdb1, budete ho zrejme muset mit nainstalovany spolecne s libdb2, ktery bude pouzivat napr. python. Nevidim na tom nic zvlastniho. Programatory nikdo nenuti, aby na pisknuti upravovali svoje aplikace jen kvuli tomu, ze nekdo vydal novou verzi knihoven (obzvlast, kdyz jim soucasne knihovny vyhovuji). Evolution je hodne slozita aplikace, a ani se Ximianu nedivim, ze s portaci (obzvlast, kdyz nic tak duleziteho neprinese) zas az tak nespechaji.

Zmeny, ktere byly provedeny v GTK, zrusily binarni i zdrojovou kompatibilitu. Proto je to taky Gnome2 a ne Gnome1.6 ;)

Pak mi nezbyva nez zopakovat to, co jsem uz psal. Problem gnome je, ze to neni jednotna desktopova zalezitost. Kdyz uz pouzivam moloch typu gnome nebo kde, tak od toho ocekavam (kdyz uz nic jineho) pohodli. No a gnome to pohodli zjevne nedava, kdyz musim cekat na portaci tak zasadniho programu, jakym evolution urcite je a nebo kdyz musim pouzivat dve verze gnome soucasne. Tohle z kde skutecne neznam.

A je to snad chyba Gnome nebo Evolution? Bezte brecet u vyvojaru Evolution, jestli chcete, aby to portovali do Gnome2, jinak brecite na nespravnem hrobe...

To jsem se Gnome musel zastat, ac sam radsi pouzivam XFCE. :-))

System "at vyhraje ten nejlepsi" samozrejme prinasi take nevyhody, ale zrovna u maileru bych ho preferoval v kazdem pripade, nevim proc neco nekomu zbytecne diktovat. Jestlize se Evolution neportuje a je to tak "hrozne" dulezite, zrejme nebude nejlepsi, a muzete zkusit nektery z jiz protovanych maileru (muzete si dokonce vybirat). Porad ale nechapu proc musite cekat na nejakou portaci? Dost pochybuju ze zrovna u Evolutionu se funkcnost nejak po jejim provedeni zmeni. Jestli je pro vas ze vseho nejdulezitejsi, aby vsechny aplikace na svete pouzivaly Gnome2 knihovny, misto Gnome1.4 knihoven, tak to mate dost smulu - nektere casti Gnome se pouzivaji v tolika neGnome projektech, ze si na to jeste nejaky ten patek pockate.

Zkusim to jeste. ;-)
Jakeho emailoveho klienta ma clovek v gnome hned po instalaci? Ty, ktere jsem nasel na gnome.org, na me pusobily dojmem "druhe jakosti". S evolution a nebo i s kmailem bych je asi neporovnaval (mozna se pletu, osobne jsem je nezkousel, koukal jsem jen na feature listy).
A uz mi prosim nerikejte, ze je to jedno, protoze si muzu zvlast nainstalovat, co chci. Vim ze to tak je a vim, ze je to dobre, ale o tom se tu nebavim (i kdyz vy ano). Bavim se o tom (potreti), ze kdyz uz instaluju takovy balik veci, tak ocekavam, ze dostanu pohodli a pokud mozno to nejlepsi.

A hlavne na me nechodte s muttem, ted je rec o gnome. ;-)

Hodne maileru postavenych na gtk jsou v nekterych ohledech vyrazne lepsi nez zminovane mailery, v jinych jsou horsi - zalezi samozrejme na uhlu pohledu. Kdybych nepouzival Mutt, dal bych prednost prave takovemuhle odlehcenemu maileru pred Evolutionem, natoz pak pred KMailem.

Jestli to spravne chapu, tak pohodli pro vas znamena nekolik uprednostnovanych aplikaci, ktere se uzivatelum vsude cpou jako defaultni, aby to vypadalo dostatecne integrovane. To ovsem zase brecite na spatnem hrobe, tohle ma na starost distributor. Bezte si k nemu stezovat, ze vam to dostatecne nepredkonfiguroval a neudelal dostatecne "pohodlne" vybranim portovaneho maileru, ktery vam vnuti uplne vsude. Porad mate jakesi nesmyslne predstavy, ze neco poskladaneho z malych kousku nelze distribuovat tak, aby to vypadalo jednotne. Zalezi na preferencich a hlavne zamereni toho, kdo vysledny desktop sklada.

Jinak koncim, zbytecne povidani o jedne ze stovek aplikaci (kterou ani nepouzivam) me uz zrovna moc nebavi.

TWM a FVWM je mozna pro tvrdaky, ale ti co maji i dobry vkus pouzivaji Windowmaker. ;-)

Nekde na servru -budiz... Ale doma nevim co bych si bez nich pocal.

A když už grafiku, což takhle dát si XFCE ?
http://www.xfce.org/

to niekto zase nakopiroval CDE ?

Co mi na Gnome a KDE vadi (a proto to nepouzivam) je skutecnost, ze konfiguracni soubory jsou zmatene rozsety, je jich mnoho a jsou neprehledne. Az se bude Gnome konfigurovat pomoci nejakeho .gnomerc, pak si to mozna naistaluju. Zatim jsem vice nez spokojen s fwvm. mimochodem tento program neni vubec pro tvrdaky. Kdyz chcete, muzete si to prekopat na , KDE, GNOME, WIN9x/WinXP like vzhled... nebo ne?

Pro to bylo mimo jiné vyvíjeno Gnome2 - jeho konfigurace má jednotný systém. Pokud by někdo chtěl např. vyrobit backend pro ukládání konfigurací do jediného souboru nebo pro Windows registry, stačí ho dopsat do GConf. Spusťte si gconf-editor a uvidíte.

Nejsem zadny odbornik, ale dle meho nazoru, at mete Gnome, KDE ,TWM, FVWM, nebo cokoli jineho setjne si moc nepomuzete, kdyz potrebujete na pocitaci pracovat treba v Gimpu, gumerucu nebo Kwordu. Vzdy budete potrebovat otevrit knihovny QTK nebo QT a to dle meho skoro totez jako spustit Qnome nebo KDE. A jak jiz bylo recono Gnome nebo KDE je system schovany predevsim hluboko pod svym vzhledem a umoznuje programatorum rychlejsi vyvoj aplikaci, nevim jak je to u ostatnich desktopu, moje dosavadi predstava je, ze jsou to jen ubozi spravci oken (mozna mne nekdo vyvede z omylu).

Není to jedno. Rozhodně to jede rychleji, než když jede celé
KDE nebo GNOME. U mě se třeba Gnumeric + GNOME 1.4
je mnohem pomalejší než Gnumeric + fvwm. KDE prakticky
to samé. Zkus si to. A třeba Gimp vůbec gnome nepotřebuje.

Já jsem před časem přešel z WindowMakera, který je super
na FVWM2, který mám rád z nostalgie.
A přesto používám programy pro Gnome. KDE už mi připadá
moc "okenní", nicméně to je jen můj osobní dojem.

Gimp2 bude Gnome(2) využívat...

Jak to bude s GIMPem 2.0 je zatim ve hvezdach, spis bude pouzivat knihovny GNOME 6 ;). Zavislost na vice knihovnach z GNOME ale neni mezi vyvojari GIMPu popularni myslenka.

Pravda, GIMP 1.3 (tj. bude stabilni 1.4) vyuziva gtk+ 2.0. Novy nastroj pro cesty vyuziva jeste libart, ale pravdepodobne se do 1.4 stejne vubec nedostane :(

> Zavislost na vice knihovnach z GNOME ale neni mezi vyvojari GIMPu popularni myslenka.

Moc nechapu proc? Pripada mi, ze gnome knihovny jsou natolik nezavisle na zbytku Gnome, ze by je mohli pouzivat naprosto bez problemu.

Kdyz by se vyvojarum Gimpu zdalo, ze nejaka cast je prilis zaintegrovana, nemeli by spis zatlacit, aby se osamostatnila a mohli ji sdilet? Cim vice projektu sdili nejakou jednoucelovou komponentu, tim rychleji se dana vec vylepsuje, atd., atp. Myslel jsem, ze na tomhle principu je zalozeny uspech a kvalita OSS ;).

Nevím proč bych se měl stydět za to, že používám Gnome nebo KDE nebo jiný window manažer. Programátoři těchto systémů je programovali pro nás a jen na nás záleží zda je budeme používat nebo ne. Jsou zdarma a troufám si tvrdit že jsou zdaleka lepší, než grafické provedení jakékoliv verze M$ Windows. Většina mých známých a hlavně programátoři používají nejčastěji fvwm2, protože se prý dá překonfigurovat podle vlastních představ. Já jsem si ale oblíbil KDE a používám ho již od verze 1 a určitě mi dáte za pravdu, že je daleko dotaženější než Gnome. A v dnešní době nadupaných mašin s tunou RAMěti a diskem větším než moře a grafickým akcelerátorem rychlejším než F1, jsou argumenty o náročnosti na systémové prostředky trochu neopodstatněné. Je třeba si uvědomit, že Linux používají také normalní lidé a ne jenom programátoři a vývojáři.

Také jsem si oblíbil KDE, zvláště ve verzi 3.0 se už jedná o dotažený desktop, jen bych namít, že právě systémové prostředky jsou poměrně nepříjemnou záležitostí. Mám možnost provozovat KDE na PIII se 128 RAM (což je dnes takový standart) a na podobné konfiguraci je to dost pomalé. KDE je takový bumbrlíček a myslím, že počítač jaký popisujete dnes stále ještě nemá každý a že to ještě nějákou dobu potrvá. Mám pocit, že jakoby KDE v systémových nárocích bylo neustále o krok napřed (bohužel). 128 RAM skoro pouze na běh desktop managera je přeci jen trochu silnější káva. Ale kouká se na to hezky, to zas ano...

Ja provozuji KDE 3.0.1 na procesoru Pentium MMX 233 MHz s 64 MB RAM. A nikdy mne nenapadlo, že by to bylo zrovna pomale, i když mi to tvrdí všichni, co ho u mne vyzkouší. Asi je to také hodně o trpělivosti :-).

PS: Už jste zkusil poloprůhledná menu? To je teprv zážitek.

- Freetype 2.1.0 a 2.0.x nie su binarne kompatibilne. Navyse 2.1.0 je "devel" verzia, autori odporucaju pockat na 2.2.0. Cudujem sa, ze to autorovi clanku vo velkom nepada (mne padalo, presiel som spat k 2.0.9, vsetko je v poriadku).

- zaseknute aplikacie - ak clovek klikne na tlacidlo zavriet na okne, a aplikacia sa nema k cinu, metacity sa spyta, ci ju ma odkillovat.

- desktop v .gnome-desktop - v nautilovi je mozne nastavit, aby sa ako desktop pouzival $HOME

A nakoniec, Ondra ma pravdu. Sluzby Gnome alebo KDE pouzivaju aplikacie, takze po ich spusteni sa vsetky tie kniznice aj tak natahaju do pamate. No a ked pouzivam napr. metacity, tak gconf alebo gtk budu zdielane medzi metacity a aplikacie. Ked pouzijem iny window manager, ten bude mat vlastny konfiguracny system a vlastne widgety, takze budu v pamati dve nezavisle kniznice pre widgety a pre konfiguraciu, a okrem zvysenej pamatovej narocnosti to bude vyzerat ako "kazdy pes, jina ves".

Ad Freetype:
Nepadalo, neboť jsem vše překompiloval. Vývojáři freetype zřejmě udělali chybu při vydání nové verze - byť vývojové - při vydání nové, binárně nekompatibilní verze by měl být inkrementován čítač pro soname. Pak by se vše chovalo korektně, protože by to až do rekompilace používalo tu starou verzi. Nejsou ovšem jediní - takovou chybu udělali v poslední době i vývojáři libpng a imlib (více viz dokumentace k libtool: Updating library version information).

Ad .gnome-desktop:
Já i vy to víme, že Plocha je tady, ale BFU, který si spustí Gnome, ho nenajde. Plocha by měla být jako zvláštní adresář v okně pro výběr souboru.

No prumerne zdatna sekretarka potrebuje treba okopirovat z galeonu stranku, nakopirovat do officu, upravit, vytisknout... jde to? ja myslim, ze jo.. jak je to s tiskem? co mam doma nejake gnome, tak jsem nebyl ani z hlediska uzivatele ani programatora nijak obvzlast spokojen.. nejaky pokrok?

Pokud aplikace používá gnome-print, a ten je správně nastavený, pak český tisk funguje (platí to i pro Gnome1, namátkou Gnumeric, Evolution, Gedit2). Pokud máte dostatek písem, tak si jejich Gnome2 verze poradí i s tiskem česko-japonského textu.
Unicode chodí i při kopírování přes schránku.
Ovšem zkopírovat stránku se styly z Galeonu do Abiwordu zatím ne. Zatím jedině editaci v Mozille. OpenOffice nemám, neb se mi nevejde na disk.
Tisk z Mozilly a Galeonu zčásti chodí (díky Michaelu Polákovi), ale bohužel si špatně měří metriky českých písem, takže text do bloku nevysadí ani náhodou.

Docela mne dneska pobavila rubrika zamestnani pro "rooty": pravnik, atd. ... <joke> ... asi pridam cele pravni oddeleni do skupiny "root" </joke>

Pratele, pratele...
Ackoliv jsem odkojen prikazovou radkou a hexakody jsem kdysi do monitoru (to neni ta obrazovka :-)), ale zakladni systemovy soft prehistorickych pocitacu) sazel zpameti...a dokonce jsem mel tu cest i programovat ADT4400 z celniho panelu :-O, proti grafickym prostredim na UNIXU nic nemam.
Dnes delam casto na konzoli HP-UX i Linuxu, ale vubec mne necini potize pouzivat na notebooku, doma ci na pracovni stanici ve firme KDE. Ono totiz neni nad to mit vedle sebe nekolik oken terminalu atd...a pod tim pekne graficke rozhrani (a to KDE bezesporu je), kde aplikace vypadaji jednotne (pokud mozno) - kdyz uz nic jineho - je to esteticky zazitek.
Dokonce se priznam k tomu, ze na par serverech mne jedou X s manazerem Windowmaker (ze site jsou samozrejme porty X filtrovany) - proc prepinat konzole, kdyz jich takhle muzu mit na jedne plose paralelne nekolik...Nehlede na to, ze obcas takovy pekne namalovany graf vytizeni neni k zahozeni :-))

> Dokonce se priznam k tomu, ze na par serverech mne
> jedou X s manazerem Windowmaker (ze site jsou
> samozrejme porty X filtrovany) - proc prepinat
> konzole, kdyz jich takhle muzu mit na jedne plose
> paralelne nekolik...

To same se da na konzoli dosahnout s framebufferem nebo SVGAtextmode (vyssi rozliseni) a screen (umi mj. vice terminalu na obrazovce).

Je to jen muj nazor, ale po pouzivani KDE sem presel na GNOME a to z toho duvodu, ze graficky je rozhodne lepsi (opakuji pouze muj nazor). Takze uzivatele pouzivaji GNOME a chrochtaji blahem.
(ja pouzivam BlackBox, je kapku rychlejsi)
Takze, kdyz ukazu nekomu sede a nevyrazne KDE nebo zarici GNOME tak je vyber jasny.
Pricemz se nebavim o moznostech nastaveni, ale o prvnim dojmu.
Jo a omlouvam se, ze to neni az tak k tematu:)

Musim se pridat i kdyz z jineho duvodu. Jsem zvykly na Gnome, ale presto jsem chtel vyzkousel KDE, abych, pokud bude lepsi, na nej presel. Jenze uz po prvnim spusteni na PII 450MHz s 384 MB SDRAM me trklo, jak je to silene pomale a hladove po vykonu. Par dnu jsem to zkousel a pak jsem se vratil ke Gnome. Mozna se ke KDE jednou vratim, az budu mit stroj minimalne 4x rychlejsi. A i tak pochybuji, nebudu prece davat veskery vykon do systemu samotneho. Muze nekdo rozvest podrobneji, jak je to s tim vykonem ?

Aj ked sam pouzivam Gnome, musim sa KDE zastat. Ono totiz skompilovat dobre KDE je rovnake umenie, ako najst spravne zavislosti medzi balickami Gnome1 :-).

Takze zakladom su glibc a binutils, ktore podporuju prelinking od jakuba jelinka (k dostaniu napr. na rawhide, alebo inde pre kazdeho oblubenu distribuciu). S touto glibc a tymito binutils treba mat prebuildnute vsetky kniznice, ktore KDE bude pouzivat - to znamena aj XFree, freetype, fam apod.

Potom sa ide na Qt, CFLAGS "-O2 -mcpu=pentium2 -fomit-frame-pointer -fno-exceptions -fno-rtti" (pre p3 alebo celeron2 je dobre -mcpu=pentium3).

Podobne treba skompilovat aj KDE, ktore je dobre nakonfigurovat s --enable-final (pri kompilacii to chce viac pamati, ale cela kompilacia prebehne rychlejsie. V podstate to vytvori v kazdom adresari .cpp subor, do ktoreho naincluduje zvysok adresara a tento potom skompiluje).

Cela tato sranda chvilu trva, ale potom je to aj na p2 300MHz/192 MB RAM velmi zive, az som sa cudoval). No a na p3 1 GHz je to uz len taky fukot. Este som necakal dlhsie ako sekundu, kym sa spusti KDE aplikacia.

Rad by som len doplnil, ze za slovensky preklad GNOME nemozem iba ja, ale cely team (Martin Lacko,
Zdenko Podobny, Daniel Rezny a Marcel Telka).