Jaký je nový Mandrake 9.1?

Instalace je celá v novém. Obrazovky se sice funkčností v ničem neliší, jsou však zpracovány v novém hávu, který jim velice sluší (GTK a Perl). Instalace proběhla bezchybně zhruba za 30 minut (bylo by to asi dřív, ale večeřel jsem a CD jsem chodil měnit mezi chody :). Mandrake bohužel nedetekoval můj winmodem WELL, což mi ovšem nevadí, protože jsou k dispozici ovladače. Neporadil si také s mým AOC Spektrum 9Klr, což mi drásalo nervy už ve starších verzích. Vyřešil jsem to tak, že jsem vytvořil záznam pro svůj monitor v seznamu hardwaru a poslal jej vývojářům. Snad ho již příští verze najde, protože 100Mhz obnovovací frekvence je pro ty, kteří stráví u monitoru mnoho času, holou nutností. Pro zájemce je to řádek:

AOC; AOC SPECTRUM 9Klr & 9KlrA; aoca990; 30.0-95.0; 50.0-160.0; 1

Tabulka č. 399

Hned po restartu jsem zvolil KDE (verze 3.1) a plný očekávání jsem se vrhnul na první průzkum. Nové KDE vypadá opět o něco lépe, jde z toho až mráz po zádech, jak je to graficky dokonalé. Hardware pravděpodobně dostane zabrat zase o něco více. Vyhlazené fonty, přenádherné ikony, přechody, obrázky, barvy a pozadí. Ihned jsem zkusil tolik inzerovaný nový styl Galaxy, který by měl být shodný jak pro KDE, tak pro GNOME. Bohužel je to styl nepoužitelný. Okna mají tak tlusté okraje a řídící lišty, že jsem bleskově přepnul na svůj oblíbený lehký styl s implicitním KDE tvarem oken. Jako výchozí styl pro první seznámení s Linuxem však postačí skvěle.

Nikdy jsem nepoužíval průzkumníky, jsem věrný příkazové řádce a programu mc, když jsem však prvně viděl Konqueror 3, začal jsem ho více či méně používat. Dnes již zjišťuji, že ho používám prakticky pořád (tedy pokud neprovádím vetší kopírovací akce – tam jsou dvě okna nepostradatelná). Je to skvělý pomocník nejen při otevírání dokumentů. Je možné s ním prohlížet manuálové a info stránky, HOWTO a PDF dokumenty, nastavovat práva či brouzdat po internetu. Skvěle se mi také osvědčil konfigurační nástroj Webmin, se kterým se dá pracovat přímo z Konqueroru.

Tabulka č. 400

Z nového KDE mám pocit, jako by se implicitní ovládání pomalu přibližovalo systému Microsoft Windows. A to je podle mého názoru dobře, protože pro mnoho lidí (zejména linuxových nováčků) je problémem si zvyknout na něco jiného a musejí tápat v různých nastaveních, aby si vzhled přizpůsobili tak, jak chtějí. Je libo klikat na ikony jen jednou? Prosím, ale bude jenom dobře, když to bude standardně nastaveno na dvojklik. Celkově na mě KDE 3.1 udělalo dobrý dojem, panel je ihned po instalaci menší a hlavní K menu konečně také neobsahuje oddělovače nabídek.

Poté jsem vyzkoušel GNOME (verze 2.2), kde jsem již styl Galaxy raději nedráždil a rovnou si nastavil svůj oblíbený odlehčený styl (nemám rád, když okna zabírají moc místa). Anti-aliasing je vidět hned na první pohled a podle mého názoru Mandrake 9.1 je prvním z Mandraků, ve kterém je anti-aliasing konečně presentován v celé své kráse. Funguje nejen pro nabídky a tlačítka, ale i uvnitř aplikací (např. Galeon, Mozilla apod.), což velmi prospívá očím, a to nejen při brouzdání internetem. Oči si na takový komfort lehce zvyknou, a pokud pak spustíte starší aplikaci, která ještě neumí tuto vymoženost využít, budete se asi hodně divit, jaký je to rozdíl. Například GIMP 1.2.2 je zatím bez aliasingu.

Tabulka č. 401

Vestavěný prohlížeč Nautilus nám však již ztloustnul, protože při větším počtu souborů dává procesoru pořádně zabrat a trvá to nějakou tu vteřinku, než se vše zobrazí (na druhou stranu je to moc pěkné). Je to nepříjemná vlastnost, která na slabších počítačích může prakticky Nautilus vyřadit z užívání (nebo bude muset uživatel efekty vypnout). Osobně nemohu GNOME nijak zvlášť hodnotit, protože tento desktop nepoužívám, ale jedna věc je jistá. Vypadá skvěle (viz obrázky). Když se nad tím zamyslím, tak ani Konqueror není žádný ryhlík, ale zdá se, že mu to jde o něco rychleji.

Velmi mě potěšil zvýšený výskyt českých fontů (resp. fontů s fungující diakritikou). Kromě standardních fontů, jako jsou Times, Courier, Helvetica, Sans, Serif, Lucida nebo Fixed, se totiž v systému dá použít řada dalších fontů (zejména ty končící na L např. URW a Nimbus). Na druhou stranu jsem byl překvapen absencí kvalitních Bitstream fontů. Několik fontů však nepodporuje vyhlazování, takže v některých HTML stránkách, které je používají, to pak vypadá nehezky (směs pěkných a škaredých písmen). Samozřejmě, že se s tím dá něco dělat, škoda jen, že vyhlazování nepodporují všechny fonty.

Tabulka č. 402

Ačkoliv jsem instaloval v češtině a jako výchozí jazyk jsem zvolil češtinu, některé aplikace, které v devítce mluvily česky, počeštěny nebyly (gvim, emacs a jiné konzolovky). Pravděpodobně bude problém se systémovými proměnnými (v této verzi se začalo důsledně používat UNICODE, z čehož pramení podivné hlášky na konzoli: Already in UTF8 mode a možná také ostatní chyby s klávesnicemi a podobně). S češtinou byl i další problém. OpenOffice 1.0.2 sice pracuje skvěle česky, což o to, jenže při pokusu otevřít nápovědu vyrukoval s chybou, že není nainstalován balíček OpenOffice.org-help-cs. Tento balíček jsem však na instalačních médiích nenalezl, což je mi záhadou, protože pokud vím, tak lokalizační tým nápovědu již přeložil. Že by už tři média byla málo? Spravil to samozřejmě mocný symbolický link, ale jistě mi dáte za pravdu, že takové drobnůstky na popularitě nepřidají. Další maličkostí je textová konzole (popřípadě terminál v X windows). Špatně se překlesluje a obraz se „boří“, zejména pak v okenních programech, jako je Midnight Commander. Laboroval jsem s nastavováním fontů i jinými vlastnostmi, ale nic nepomohlo. Zajímavé je, že terminál ETerm pracuje v tomto bezchybně, neumí ale pro změnu česky. Asi půjde o zradu ve framebufferu, ale je to škoda, že to nejde hned po instalaci.

Tabulka č. 403

Mandrake používám na svém počítači bez problémů již dlouho, ovšem v této nové verzi se začala objevovat chyba ldm_validate_partition_table(): Disk read failed. Pravděpodobně se něco změnilo (k horšímu), co se týká LDM správy disků (chyba se týká mé ZIP mechaniky v provedení USB v případě, že není založena disketa). Poslední výtka bude ke klávesnici. Po nastavení klávesnice v KDE na anglickou a českou s přepínáním mi to psalo pořád česky. I kdybych se rozkrájel a ikonka byla na panelu americká, anglicky to nefungovalo a já nenapsal některé znaky. Po menším boji jsem zjistil, že musí být v systému (na konzoli) nastavena americká klávesnice, a pak to funguje.

Ještě se zmíním o jedné věci. Právě po nastavení klávesnice na českou mi Mandrake vnutil české mapování pro Lilo. Což o to, to by mi nevadilo, jenže by to muselo nejprve fungovat. Když jsem totiž instaloval ovladače pro kartu NVidia a po rebootu jsem chtěl přejít do textového režimu, nešla mi v Lilu napsat číslice. Trošku jsem se polekal, protože si startovací diskety z lenosti nedělám. Mandrake naštěstí naskočil do Xek na první pokus. Nakonec jsem zjistil, že kdybych si zapnul NUM LOCK, tak by to šlo, ale jen tak jsem si všiml, že česká klávesnice v Lilu jednoduše nefunguje.

Poslední výtka a pak se budeme věnovat jen a jen dobrým stránkám systému: Nový logovací program do X windows (je od Mandraku) je sice hezký, jenomže funkce restartování systému jaksi nefunguje (v seznamu nemohu nic vybrat). Nastavil jsem si tedy KDM.

Tabulka č. 404

A jak je to s programy? Dá se říci, že se jedná o klasickou nabídku. V čele stojí KOffice 1.2 a Open Office 1.0.2, přičemž oba fungují skvěle i s češtinou a nabízejí vše, co by kancelářský balík nabízet měl. K pokročilé správě pošty můžete použít Ximian Evolution 1.2 nebo šikovný KMail 1.3. Z prohlížečů stojí za zmínku například Konqueror 3.1, Mozilla 1.3, Galeon 1.3.3 nebo Links 2.1. Z editorů bych jmenoval například Vim 6.1, Emacs 21.2 a XEmacs 21.4 (již možno nainstalovat paralelně). Pro vývoj je připraven skvělý KDevelop 2.1, Glade 0.6 nebo Cervisia 2.0 a samozřejmě také GCC 3.2.2. Ani grafici nepřijdou o svůj GIMP 1.2, Quantu 3.1.1 či KSnapshot 0.5 a o spousty dalších programů, které jsem ani nespustil (práce s digitálními aparáty, skenery a jinou technikou). Hudebníci tak velikou nabídku však již nemají, v čele stojí samozřejmě ALSA s OOS emulací, aRts, TiMidity a ovládání hlasitosti na deset způsobů. Kromě několika přehrávačů (XMMS, KCd a podobně) je to však již všechno, možná proto, že tato oblast je v prudkém vývoji a programy pro tvorbu hudby jsou z velké části v beta verzích.

Tabulka č. 405

Programy nemohu jmenovat všechny. V novém Mandraku naleznete také něco k promítání videa, spoustu síťových utilit, různé typy terminálů, konfiguračních nástrojů (Webmin, Linuxconf), všechny možné i nemožné programovací jazyky (Perl, Java, Python, Ruby, Prolog, Scheme, Lisp, Algol, Fortran, Cobol …) a samozřejmě hry. Spoustu her. Nejvíce samozřejmě deskových a karetních, ale o Frozen Booble či TuxRacer samo sebou nepřijdete. Mimochodem, věděli jste, že Frozen Booble, vítěz soutěže Happy Penguin Awards, je naprogramován z velké části v Perlu? Vřele doporučuji, funguje hlavně na ženy! Moje přítelkyně tuhle hru přímo zbožňuje.

Na úplný konec bych si dovolil malé zhodnocení. Dobrý desktopový systém musí umět česky a musí v něm bezchybně fungovat česká klávesnice. Za toto musím Mandrake pokárat. Doufejme, že se objeví česká (opravená) mutace systému tak, jak tomu bývá u RedHatu (resp. bývalo, jak je tomu dnes, nevím). Přes drobné lokalizační mouchy, kterých je přes ty všechny beta verze škoda, se Mandrake pomalu stává použitelným systémem i pro laiky, a pro ty, kteří chtějí experimentovat, musím Mandrake jenom doporučit. Upgrade z verze 9.0 se podle mě taktéž vyplatí. Pokud vás trápí stejné problémy jako mě, navrhuji vše řádně probrat v diskusi pod článkem.