Jaký Linux nainstalovat?

Kdykoliv a kdekoliv se podobná otázka vynoří, objeví se řada odpovědí. Jak už jsme v našem díle několikrát zdůraznili, je ona linuxová svoboda dokumentována právě tím, že je vše relativní. Linux je totiž skládačka. Vše jde změnit, program, který plní nějakou funkci, má zároveň nějakou podobnou alternativu. Zároveň existují tisíce programů, výběr je na vás. To je pro určitou část uživatelů velká výhoda, pro jinou část paradoxně velká nevýhoda. Často slýchávám výrok o tom, že před rokem 1989 bylo nakupování jednoduché. Přišli jste do obchodu a měli tam tři jogurty – bílý, jahodový a čokoládový. Dnes přijdete do obchodu a mají tam opět bílý, jahodový a čokoládový, ale ve skle, v kelímku, malý, velký, light a navíc také kávový, kiwi a s lesním ovocem. Vybrat si ten, na který právě máte chuť, není tak jednoduché. Podobné je to s Linuxem. Je tolik možností a lze se v nich ztratit. Navíc se linuxová komunita jeví značně roztříštěně. Dělí se hlavně na příznivce jednotlivých linuxových distribucí a i uvnitř těchto podskupin jsou ještě další skupiny, rozdělené např. na příznivce prostředí pracovní plochy jako je KDE nebo GNOME. A tím se skupiny uživatelů stále rozmělňují.

Navíc některým lidem ani nevoní fakt, že Linux jakoby nikdo nevyvíjí. Jak se chcete obracet na tisícovky programátorů, kteří vyvíjejí určitý program? Tohle řeší některé linuxové distribuce tím, že nabízejí tzv. placenou komerční podporu. Za určitý zaplacený poplatek pak máte možnost někam zavolat a žádat pomoc.

Hodně také záleží na tom, k jakému účelu budete chtít váš počítač používat. Zda chcete jen domácí web server, multimediální stanici nebo běžný kancelářský počítač. Nejběžnější a nejuniverzálnější je asi kancelářský stroj. Pod tímto pojmem bych si představil počítač, který připojíte k internetu, budete na něm pracovat s e-mailem, občas spočtete nějakou tabulku, napíšete dopis a ještě i něco vytisknete. Zároveň se můžete chtít připojit k domácí síti a sdílet na ní data mezi počítači. Multimediální stanice navíc umí přehrávat všemožná digitální média, umožní přehrávání televize a střih videa z kamery. Web server oproti tomu vůbec nemusí disponovat grafickým prostředím, musí na něm běžet všemožné služby, které skrz internet můžete využít, jsou však zapotřebí nástroje pro zajištění bezpečnosti dat na serveru uložených.

Následující konkrétní linuxové distribuce vezměte jen jako startovací body. Prostě na jednoduše položenou otázku bohužel nelze odpovědět jednoduše. Každému se líbí něco jiného. Vycházím spíše z toho, co používají mí známí a co se objevuje v diskuzích pod různými články.

Pokud začnete sledovat dění kolem Linuxu, zjistíte, že jedna z nejoblíbenějších a zároveň nejdoporučova­nějších je distribuce nazývaná Ubuntu. V relativně nedávné době vyšla nová verze 8.04. Ubuntu má v Česku opravdu silnou komunitu. Jeho zvláštností je i to, že existuje několik různých verzí, které se liší tím, jaké výchozí programy jsou nainstalovány. Vyznačuje se jednoduchou instalací, dobrou podporou češtiny a příjemným uživatelským rozhraním. Navíc se už nějakou dobu objevuje distribuce Greenie, která je vytvářena na Slovensku a je primárně zaměřena na uživatele z České a Slovenské republiky. Občas však narazíte na to, že ne s každým hardwarem si Ubuntu poradí. Začátečníkům lze Ubuntu s klidným svědomím jen doporučit. Po stažení a vypálení média získáte možnost Ubuntu nejenom nainstalovat, ale zároveň i provozovat jako live distribuci.

Další „začátečnickou“ distribucí může jistě být i Mandriva. Můžete si ji stáhnout z Internetu v podobě na několik CD nebo na DVD. V České republice je Mandriva šířena pomocí jednoho specifického kanálu, který, pokud vím, žádná jiná distribuce nevyužívá. Díky podpoře pana Ivana Bíbra zde dvakrát ročně vychází kniha, jež je vynikající příručkou pro všechny uživatele, kteří chtějí začít Mandrivu používat. Ke knize dostanete jako přílohu média (DVD), ze kterých můžete nainstalovat Mandrivu. Není to však jen prosté vylisované médium s verzí staženou z internetu, navíc je na médiu přidáno spousta věcí pro české uživatele, dodatečné balíčky s programy atd. Na médiích je tedy skutečná přidaná hodnota. Instalace je snadná, plně česká. Na internetu je zvlášť k dispozici i obraz média s live distribucí a za poplatek lze pořídit i speciální distribuci nazvanou Powerpack, kde jsou obsaženy ještě dodatečné placené programy. Navíc je Mandriva vydávaná ve verzi Flash. Je to Mandriva nainstalovaná na flash disk (též se užívá termín klíčenka).

Poměrně novou distribucí, ale dobře se hodící pro začátečníky, je i PCLinuxOS. Ke stažení je několik verzí od Live, Mini až po plnou verzi na DVD. Tato distribuce se vyznačuje dobrou podporou češtiny a dobrým uživatelsky příznivým rozhraním. Zvláště v posledním roce se začíná po Česku rozšiřovat a určitě za to mohou i domovské stránky.

Pokud chcete distribuci, která je uživatelsky příjemná a zároveň za ní stojí velký komerční subjekt, zkuste openSUSE. Je to volná distribuce nabízená společností Novell. Jako již zmiňované distribuce, i SUSE se vyznačuje dobrou uživatelskou přívětivostí. Navíc jsou k dispozici i další dvě speciální verze, ke kterým Novell nabízí komerční podporu (jedna verze pro stolní počítač, druhá verze pro servery). Když budete chtít podporu i pro openSUSE, také máte možnost.

Jinými slovy – jako začátečník byste mohli vyzkoušet jednu z těch distribucí, o kterých jsem v předchozím textu psal. Zdaleka to nejsou všechny, troufám si však tvrdit, že začátečníky nejpoužívanější. Mají dobrou podporu češtiny, včetně české komunity. Samozřejmě najdete i mnoho dalších (Fedora, Red Hat, Debian), myslím si však, že pro začátečníky nejsou úplně směrodatné. Nikdy ovšem nemůžu říct, že ty další nejsou dobré. Není to pravda.

Často se setkávám s tím, že lidé vyzkouší distribucí několik a teprve po nějaké době zakotví u některé konkrétní. Pokud chcete mít pocit, že jste opravdu prošli co se dalo, zkuste od tří do pěti distribucí a uděláte si přesný obrázek o tom, jak se s Linuxem pracuje. Často je dobrou volbou zkusit i použití live distribuce, vřele doporučuji zvláště SLAX. Tak s Linuxem získáte jistotu a chuť k tomu, zkusit „dospělou“ distribuci.

A jako poslední fakt chci uvést, že v žádném případě tento článek neznamená, že po jeho přečtení budete znát odpověď na tu velmi jednoduchou otázku, kterou distribuci zvolit. Prostě to nejde, záleží to čistě na vás a Linux vám dává možnost si svobodně vybrat, což začátečníky spíše vyděsí.