Vždyť v tom článku je jeden nesmysl za druhým. Krom toho, co jsem už napsal, tak by se dalo pokračovat spoustou dalších, například:
„Některé jeho části (například konfigurační aplikace nebo výchozí zobrazení) explicitně předpokládají existenci „telefonních“ komponent.“ – Aha a co ty různé tablety bez telfonu, například Archos 5?
" … o svobodné implementaci Androidu na jakékoli zařízení se díky výchozí vazbě na Android Market, respektive nutnosti uživatelsky umožnit instalaci „cizích“ programů moc nedá hovořit." – A co můj DSTL1 bez Google aplikací a Android Marketu? Instalace programů v apk balíčcích není vůbec žádný problém.
„Před ním byla namátkou Nokia, Motorola, ale i další … Žádný z těchto (známých) pokusů se ale neujal. Důvodů bylo povícero, pokud bychom měli definovat hlavní; nestabilita, nekompatibilita, z toho plynoucí nedostatek uživatelského komfortu a aplikací.“ – To ani omylem. Důvodem byla nedostupnost těchto telefonů buďto cenová nebo se u nás vůbec neprodávaly. Naopak výhodou byla kompatibilita s již existujícími linuxovými aplikacemi.
„Android je stabilní, kompatibilní, uživatelsky jednoduchý“ – S čím je kompatibilní? Akorát sám se sebou.
Největším problémem článku je to, že p. Bednář nikde nedefinoval, co si představuje pod pojmem Linux. Je to desktopový systém s Gnome či KDE, server bez GUI, mikrokernel v set-top-boxu nebo televizi? Co z toho je a co není Linux? V celém článku se pořád píše, že Android není Linux (pokud už nějakou z definic přijmeme), ale vlastně ani jeden rozumný argument pro toto tvrzení nezazní.
