Názory k článku
Je Linux na cestě k (Ubu)unifikaci?

hmm. tak pre toto existuju balikovacie systemy ;-) ak nemas distro zalozene na tar.gz a kompilovane „na kolene“, „rpm -ql <balik> | grep <konfigurak>“ (a ekvivalenty z inych package systemov) to riesi v niekolkych sekundach ;-)

to jsi si nabehl.. takze misto toho abych si pamatoval, kde ten soubor lezi, si musim pamatovat jak se v ktery distribuci jmenuje balicek, ve kterym ten konfigurak lezi .. takze jsem tam, kde jsem byl :)

no ja tomu skoro uplne rozumim, ale nestalo by za to alespon cast tohoto clanku „prelozit“, aby hlavni idea textu nezapadla nekam do kanalu?

Myslim, ze nestalo :)

Myslím, že to není tak strašné. Instaloval jsem v poslední době několikrát Debian na standardní PC a vše naprosto v pohodě. Používají ho moji rodiče důchodci, moje manželka a všichni jsou spokojení. Po modifikaci XP Gnome dokonce skoro není poznat, že nedělají pod Windows :-) Instalaci by zvládl kodokoliv, kdo není úplný trotl. Jasně, pokud chcete speciality, tam to může být problém, ale jinak ne. Totéž je s ovladači. Centrální repozitář je utopie, protože každá distribuce na jiný systém vydávání verzí, existují různé formy patchů.

Je pravda že na desktopu mi různé distribuce linuxu fungovaly pomocí okýnek i s ovladači. Problém občas nastane když se snažim na laptopu instalovat ovladače k wifině apod. Tim myslim že výše zmíněná „magie“ ještě neni úplně pryč, při instalaci můžou nastat problémy se kterými si obyčejný uživatel jednoduše neporadí…

Co se centrálního repo týká, myslim že to neni v dohledný době realizovatelný. Každopádně by to ušetřilo spoustu starostí..

Ne nezbytne. Stacilo by se dohodnout na predem definovanem rozhrani a ovladace muzes dostat treba i binarne (ano, jsou takovi lide, kteri se neboji binarek a netrvaji na zdrojaku).

Ovsem schopnost dohody je v Linuxove komunite velmi nizka.

„Instalaci by zvládl kodokoliv, kdo není úplný trotl.“
- vy takhle prijdete domu a oslovujete rodice „cau vy uplni trotlové“?

Presne tak, linux pouziva jedno jadro ( na kterem se kolektivne pracuje ) tak proc by nemohl pouzivat JEDEN BALICKOVACI SYSTEM ktery by byl spolecny ? Dovedete si predstavit tu pakarnu pro firmu co vyda balicek a ma tu snahu ho dodat pro vsechny byt jen main distra ? A i kdyz mate zdrojaky, nemate vyhrano. Zkompilovat nektery projektry neni rozhodne sradna.

To by bolo kľudne možné, keby vývojári niektorých distier prestali pridávať do hotových programov vlastné patche…

Proc? protoze je prece jedna ze zakladnich manter … je to free, muzu si vybrat, jaky balickovaci system pouziju bla bla bla.

problemem neni verze balickovace, problemem jsou dusledky cele teto filosife – proto je milion balickovacich systemu, milion okennich manazeru, milion postovnich klientu, milion prehravacu mp3 a videi atd.

Balickovacich systemu je pouze nekolik. Ostatne viz. http://en.wikipedia.org/…kage_formats. Problem je s verzemi software, verzemi knihoven, verzemi distribuci, patchi. A software sice existuje v mnoha variantach, ale vetsinou se nektera z nich prosadi a zbytek pouzivaji nadsenci. Vzdycky se neco vybere a to se instaluje jako zastupce dane skupiny. Ze je moznost si vybrat neni spatne. Ale muzete klidne pouzit to, co vam naserviruji vyvojari dane distribuce.

Linux pouziva jedno jadro?? :-D jadro tedy kernel je tim Linuxem. Linux je jadro a vice „linuxu“ jaxi neexistuje. Proc nemuze but JEDEN balickovaci system? Tak zkus lidem zakazat tvorit. Dnes budes mit jen jeden a ja ti zitra vytvorim jinej :-) A ktery bys podle tebe nechal? Ten co pouziva Ubuntu?debian? nebo nemoznej RPM, ja pouzivam Portage a pro mne je to nejlepsi balickovaci sys na svete, tak mi na nej zus sahnout a rici ze zitra jiz nebude ;-)

Ale jo nechame lidi tvorit, kazdej si vytvori to sve a bude to takovej nesourodej bastl, kterej rozchodit dokaze jen par vyvolenych ( rozumej ti co rozumi kombinaci gcc+gdb+strace/ltra­ce).

Oni vubec jsou uzivatele gentoo kapitolka sama pro sebe :-). Taky jsem mel obdobi kdy me uspokojovalo 10× tydne prekopilovat kernel. Jenze ono te to jaksi po par mesicich prestane bavit, teda pokud neinklinujes k navsteve Dr. Chocholouska.

To bezesporu jsou, ale nech jim jejic uchylku, ten fiktni pocit absolutni nadvlady nad systemem:)

ja Gentoo pouzivam a jadro jsem mel jeste vcera asi pul roku stare. Nekompiluju kazdy den tuny zdrojaku. Je to dano tim, ze jsem si postavil system a pouzivam ho. Kdyz obcas potrebuji pridat nejaky program, tak to chvilku trva – ale popravde je to vyjimecne. Pocit, ze system ovladam mam, i kdyz je to z velke casti jen pocit, ale je to prijemne :-D Kazdopadne nepracuji v IT oboru, mam rodinu, mam jine zajmy a presto naprosto spokojene Gentoo pouzivam. Takze ne kazdy uzivatel je tak lehce klasifikovatelny, bacha na to :-)

taky uz jsem leccos videl, a portage mi naprosto vyhovuje. Absolutne pruhledny a perfektne ovladatelny. V Ubuntu jsem postradal tu ovladatelnost. Ale mozna je to deformace. Rozhodne bych nemenil. Na druhou stranu moji segre na netbook jsem dal Ubuntu, protoze portage pro ni proste neni… potrebuje si SW sama pridavat/odebirat a to proste obycejny uzivatel v portagi nezvladne – nechce ani konzoli videt. Na to je proste to ubuntu skvele. Ja myslim, ze ta rozvetvenost je do urcite miry vyhodou. Viz muj pripad – ja chci portage segra ne.

jeden balickovaci system je stejna hovadina jako nutit lidi nosit jedny saty o stejne velikost..vyhrava totiz nejlepsi a nejen to, ten ktery se pro danou skupinu nejvic hodi, uz te vidim jak nutis Gentoo usery pouzivat apt-get, at soutezi a vyhravaji nove myslenky, stejne jako vsude v linuxu

Každá distribuce může používat jiné knihovny na jiných místech. takže pokud nechete své programy linkovat staticky, je potřeba udělat pro každou variaci binárku zvlášť.

Tam problém nevidím, knižnice patria do /usr/lib, skôr vadí že niektoré distrá ich majú skompilované bez podpory niektorých vecí, ale to sa dá pomerne jednoducho vyriešiť…

podle mne jsi nepochopil naprosto základní věc – a tou je, že balíčkovací systém a umístění konfiguráků + pár dalších víceméně kosmetických úprav jsou právě ty jediné rozdíly mezi různými distribucemi. Sjednocení tohoto by defacto bylo odstranění oné rozlišnosti a zbyla by tak vlastně jedna jediná United Ultimate Linux Distro. Jenomže každá distribuce je svým způsobem vlastní operační systém se svými pravidly, tak proč by měly být balíčky mezi těmito operačnímy systémy přenosné? Ony teda většinou přenosné jsou ,ale je to trochu práce navíc, ale správný přístup je, že používáš balíčky své distribuce a nebo v případě nějakých potíží s balíčkem si zkompiluješ vlastní.

Jediny balickovaci system je utopie. Nevidim problem zkonvertovat balicek pro jinou distribucu. Pak pokud neni balicek primo pro vasi distribuci, tak jsou prece zdojaky a zkompilovat si aplikaci ze zdrojaku je dnes prece tak jednoduche, delam to naprosto bezne.

ze se vam nezda utopii elf ? Proc by nemohl existovat jeden balickovaci system ktery by vyhovoval vsem ? Imho to utopie neni. Treba takovej RHEL + rpm + yum, pro cloveka co pouziva dpkg+apt-get je slusna masochisticka party :-)

aha, takže co je pak tohle https://landscape.canonical.com/ ?

„Protože vložíte, nainstalujete a just works?“

Přesně tak, nějaké pohodlí a bezproblémová funkce „out-of-the-box“ přece není pro profíky. Správný linuxový profesionál musí nejdříve překonat 100+1 problémů, ideálně spojených s (ne)fungováním kernelu, aby byl se svým systémem spokojen…

Souhlasim v plnem zneni i z titulky.

Sorry dovolim si nesouhlasit. S linuxem ziju vic jak 10let. Jsem programator, takze se npovazuji za uplneho BFU. Vezte ze Vas po urcite dobe prestane bavit kompilovat kernel,libc atd. Takze sahnete po necem prijemny, sel jsem pres RH,Fedoru,Debian az jsem zakotvil prave u ubuntu. Duvodem je balickovaci system zalozeny na debianu, funkcnost a „pokrok vpred“.

Smim se zeptat, jaka je vyhoda Ubuntu oproti Debianu?

No ja si myslim ze OpenSUSE je distribuce ktera nema moc dusi, snaha zalibit se vsem je tam znat, neni urcena konkretni skupine a kam s OpenSUSE, uzivatelovi? No nevim nema nic cim by prevysovalo jine distra, na server, no tak tam ani nahodou, to radej debian, centos ci chcete-li placenou podporu tak Redhat, a nebo opensolaris…

Jak napasujes na binarni baliky Gentoo GNU/Linux, chytraku? Jakym GCC je tve oblibene distro kompilovano a jak jsou kompilovany jednotlive baliky, s jakymi obskurnimi zavislostmi ? Kdo bude resit problemy z toho vznikle? Tve napady koreluji s prezdivkou, pod kterou zde diskutujes.

Btw ta dohoda se jmenuje LSB (Linux Standard Base) , LFS je Linux From Scratch, coz je neco zcela odlisneho.

Sorry to uz je demagogie, Windows jsou preci o „closed source“.

Chytrak ses ty … ja si dovedu predstavit balickovaci system ( ktery vyhovuje vsem ) takze v jednom .package nebo jak to nazvat muzou byt predkompilovane binarky + skripty jak to zkompilovat takze i masochiste od gentoo si prijdou na sve .. Ok, tade si podle chytraku tveho razeni budeme patlat „bambilion“ dister mladejch uhrinu. Linux mi cim dal tim vice pripomina auto ktere dokaze byt vsim s tim ze rozjet to dokaze par vyvolenych na hodne specifickych drograch.

A budeš to distribuovat na bambilionu bluray disků :-), aby tam vlezly všechny možné kombinace binárek předkompilované podle různých USE flagů.

S Fedodoru zkušenosti nemám. BFU si stejně OS nebude istalovat. Tak ten, co to instalvoat bude to nastaví ne?

Aha, řešení je nechat konfiguraci na zdatnějších…

„… místo toho, aby existoval jediný systém, který by se pomocí softwaru a nastavení musel přizpůsobovat různým uživatelům (jako je tomu u Windows), je pro tyto uživatele výhodnější, existují-li různé formy systému – tedy distribuce, které jsou odlišným potřebám již předpřizpůsobeny.“

Až na to, že 90% desktop distribucí se snaží o to samé a přizpůsobují se stejným potřebám a přesto existují a vznikají další. BFU pak neví, co stáhnout a co je horší, distribuce jsou balíčkově a i jinak nekompatibilní, takže se BFU bojí, aby neměl náhodou něco co nikdo neumí opravit a pak radši sáhne po Ubuntu, protože je nejrozšířenější a nebo ještě spíše zpět po Win, protože to umí opravit každý soused.

Umí opravit každý soused??? Závidím Vám takých susedov.

Jen vidí budoucí zisky :-)

Kdyz jsem kdysi slysel poprve o linuxu byl to debian, debian tez povazuji za jednu z nejpovedenejsich distribuci a vetev vyvoje odvijejici se z teto distribuce Ubuntu, Kubuntu atd. prirozene povazuji za prespektivni. S clankem souhlasim a osobne fandim vetvi „debian – ubuntu – peaple mass linux“.

taky se mi clanek libil.Osobne pouzivam Kubuntu uz asi rok.Po prechodu z Windows jsem uz mel fedoru a suse.Pro me osobne jako pro zacatecnika je kubuntu vyborna volba.Co hledam na forech (kdyz je treba) zpravidla na 99% najdu a opravim ci prizpusobim sam s pomoci lehce nalezitelnych navodu.Od zacatku se system chova (pokud mohu posoudit) dost stabilne oproti napr. fedore kde jsem mel spousty problemu s grafikou uspavanim atd..Rozhodne bych si pral aby vice vydavatelu softwaru myslelo na linux jetli to ma byt Ubuntu ci jina distribuce je mi celkem jedno, pokud ale ma Ubuntu nejvetsi zastoupeni u uzivatelu tak proc ne? Myslim si ze kdyz jedna vybrana distribuce at Ubuntu ci nejaka jina bude stat v popredi a bude podporovana pro svou uzivatelsky pocetnou komunitu, oblibenost, stabilitu a bezpecnost bude to prinosem pro celou linuxovou komunitu ve smyslu alespon rozsireni linuxu na uzivatelkych pc.

To je tezke, kdyby se pan Bednar venoval jen tomu, cemu opravdu rozumi, tak nenapise ani pismenko.

„poslední dobou se od něj čím dále tím více vzdalující“ – vzdalující se od Debianu ?? to jako, že je čím dál více Oranžovější zatímco Debian je čím dál modřejší?

:D tak to se ti povedlo

jen jestli se tu někdo nezmílil…

No, kdyz je mlyn, tak… ze jo… :-) :-)

Osobne pouzivam linux len obcas, koli podpore pre zariadenia a software. Myslim si ze ak sa presadi aspon Ubuntu, ovela viac vyrobcov zeleza bude robit ovladace a k nim sa pridaju aj vyvojari softu. Je to len o tom aby sa linux ako system rozbehol a mal siroku podporu u uzivatelov, to ci bude obleceny v Ubuntu, Suse, Fedora bude uz druhorade. S tou nekompatibilitov balickovacov a configov suhlasim, ciastocne triestia distribucie co by ich malo skor spajat.

Co se autor pokousel rict je, ze vytvoreni jednotneho nazoru na linux, mu jenom prospeje. Autor ale nepocital s tim, ze jednotna tvar linuxu u BFU uz davno existuje. BFU si povetsinou mysli, ze linux je jenom cerna obrazovka (shell) a tisice prikazu. Dokonce jsem slysel nazory, ze „je to neakej starej system co byl predchudcem windowsu“ (to me opravdu pobavilo). Ubuntu se snazi tento pohled u BFU zmenit a to tim, ze se prave mezi nima rozsiruje a oni dal rozsirujou co si o nem mysli. Clanek neni myslen jako reklama na Ubuntu, ale proc o tom takhle nenapsat, kdyz se Ubuntu dari neco o co se uz tady pokousela hromada distribuci ale bez vysledku.

Tohle je fakt, výstižné. Taky jsem narazil na to, že si o mě lidi myslí, že mám jen terminál :-) Na druhou stranu se mě kamarádka ptala, jestli to je nějaký novější Windows než má ona :-)

1.*buntu je imho distribuce, ktera je velmi zamerena na uzivatelske ‚pohodli‘ a diky tomu ziskava a oblibe mezi ‚normalnimi‘ uzivateli, kteri si drive nedokazali predstavit prechod win → lin. 2. *buntu ma dobrou podporu – fora, navody a taky! uzivatelskou privetivost na forech, kde kdyz se zeptate na nejakou pi*ovinu, tak vam proste nekdo odpovi, aniz by vas zesmesnoval (aka rtfm u n00b) na rozdil od jinych distribuci 3. *buntu ma za sebou canonical 4. zjistil sem ze posledni dobou zacina byt *buntu jakousi ‚modou‘ mezi mladymi lidmi – a to je dobre, protoze spousta lidi tim distrem zacne a uz jsou ‚nasi‘ (podej certovi ruku … :-))), casem prejdou pak k ‚tezsim‘ distrum atd …

shrnuto – jo, ‚africance‘ jede a ja mu to zcela bez zavisti preju (i kdyz osobne pouzivam centos a rhel, prip. fedoru) a v souvislosti s roztristenosti dister (konfiguracni soubory, balickovani) pomuze mozna *buntu k nastoleni urciteho standartu, proste uz jen tim, ze bude nejrozsirenejsi Me osobne roztristenost nevadi, ale pochopme ze normalni lidi si nebudou kvuli napr. ovladacum nacitat tuny manpages, manualne patchovat source ci rekompilovat kernel a to jim *buntu umoznuje.

Dovodov je viac, nie kazdemu vyhovouje vyber deamonov v Ubuntu. V systeme sa zdaleka nevrtam od rana do vecera, pri instalacii si vyberiem co potrebujem, ak je treba tak to nastavim a dalej mi to uz proste bezi a nic neriesim. Ale pozadujem to, ze si vsetko vyberiem sam. Napokon to aj zjednodusuje riesenie problemov, ked viem, ake aplikacie v systeme mam a co mozu sposobovat.

Nesuhlasil by som s tym, ze vela vyrobcov na Linux mysli, je samozrejme aj vela takych, ale rozhodne ich nie je nejak extra vela, ale s tym co si pisal ohladom licencii a nestabilnom a hlavne casto meniacom sa ABI musim suhlasit. Osobne mi nerobi problem pouzivat ovladac od nvidie, ked viem, ze je dostatocne kvalitny a opensource verzia sa s nim nemoze ani rovnat. A co sa tyka ABI ci API, je to dan za postupny vyvoj, ked sa nezasekne jadro na 5–7 rokov na jednom miesta ako v pripade Windowsu, ale ak si vsimnes, v pripade, ze MS nieco pokazi svojou zaplatou, tak sa vyrobca ponahla svoj ovladac opravil/upravil.

To s tou hrdostou neber zas tak vazne. Ani zdaleka to nie je dovod, preco Linux pouzivam. Islo mi len o to, ze mi vyhovuje stat mimo hlavny prud a asi by som ti neuveril, keby mi povies, ze si nepocitil ani malu hrdost, ked ti dievcata povedali nieco ako: „Ty pouzivas Linux ? To je vraj velmi tazke, musis byt poriadny macher.“. Vsetci sice vieme, ze to tak nie je, ale tu chvilu je clovek aj trochu hrdy na to co pouziva a ze sa tym vycelenuje od toho main streamu. Chcel som tym vsak len zdorazit fakt, ze Linux ako minoritny system mi vyhovuje.

Problém nejspíš bude také v tom, že vyřazení HW z platformy Windows u výrobců znamená výrazný propad zisků (zvýšený množství reklamací) zatímco u Linuxu to není tak výrazný, aby to někdo hned musel řešit.

Nie len, ze to nie je take vyrazne, ale skoro nulove, lebo uzivatel si je casto vedomy toho, ze to, ze to nefunguje nie je chyba HW. No a dalsia vec je, ze nalepku Windows mas na kazdom HW (paradoxne aj na monitoroch) s tym, ze je zarucena kompatibilita, nalepku Linuxu som to videl zatial len na par kusoch (casto sietovky). Nalepkov Win sa teda vyrobca ciastocne zarucuje za kompatibilitu a musi to riesit. Ked je tam nalepka WinXP a nejde to, tak uznaju reklamaciu, ked to nejde pod Linuxom, tak ta vacsina obchodnikov posle niekam …

Nalepka neni zarukou funkcnosti ani duvodem k reklamaci :-). Dodavatel vyzkousi funkcnost radice a zbytek je vas problem.

daemon nie deamon

Teda já vždycky doufal, že na holky dokážu udělat dojem něčím jiným než že jsem linuxák :-) Ono mi spíš přijde, že je před nimi lepší to zamlčet, aby si nemyslely, že mám něco společného s těmi bledými vlasatými zjeveními z mínus třetího patra :-D

Zase netvrdim, ze na to balim dievcata :) Ale ked mi nejaka posle uz len blbu icq hru a ja jej poviem, ze tadialto cesta nevedie, tak na to pride rec. Iny pripad, ked sa ta spyta, ci pouzivam XP alebo Vistu a podobne, ono to na pretras proste pride, hlave ked vie, ze som informatik :)

mozna lepsi docist a pak komentovat :)

Autor tohoto příspěvku nemá potřebu nutit Linux masám, současný stav mu vyhovuje…

Podle koho? Podle tebe? Povazujes se za masu? Co te vede k myslence ci vyjazdreni soucasny stav vyhovuje?

Mal pravdu, neda sa to citat! :)

Inak, bolo to vyjadrenie jeho nazoru, takze tvoje otazky asi nie su na mieste. Ja som so sucastnym stavom tiez viacmenej spokojny a nemam potrebu verbovat ludi, aby prechadzali na Linux. Nikto z nas nehovori, ze je stav idealny, len to, ze NAM to takto vyhovuje.

Ja som so sucastnym stavom tiez viacmenej spokojny a nemam potrebu verbovat ludi, aby prechadzali na Linux.

nevsiml jsem si z clanku ze by tu nekdo nekoho verboval.

Nikto z nas nehovori, ze je stav idealny, len to, ze NAM to takto vyhovuje.

kdo je to podle tebe NAM a za koho mluvis smim-li se ptat?

Nehovorim, ze clanok verbuje, vyjadroval som s k poslednej vete Jakuba L. a k tomu, ze netreba vnucovat system masam, proste ze s tym suhlasim. A nam som myslel mna a Jakuba L., ktory je so sucasnym stavom rovnako spokojny ako ja.

Osobne som to nepochopil tak, ze by o tom clanok hovoril, ani o tom, ze by si to Jakub L. myslel. Kazdopadne, clanok sa rozhodne dotyka aj skutocnosti, ze okrem ineho, aj jeho rostriestenost brzdi jeho rozsirovaniu. Po dalsie, zhodujem sa s nim v tom, co si o sucasnom stave Linuxu mysli, cize, suhlasim s tou vetou a pravdu povediac, neriesil som, ci to ma nieco spolocne s clanok, alebo nie.

No u mna doma mi funguje vsetko, ovladace si nepisem, mozno som mal len stastie, alebo za tym moze byt skutocnost, ze som si HW vybral podla toho, ako ho Linux podporuje (ci konkretne typy, ale aj vyrobcovia ako taky). Netvrdim ale, ze mi vsetko fungovalo hned, preto som napisal, ze som viacmenej spokojny, nie uplne spokojny. Kazdopadne myslel som to viacmenej vo vyzname, ze som spokojny s roztriestenostou a sucasnou uzivatelskou zakaldnou.

Děkuji za vysvětlení, skutečně jsem to myslel takto…

Ve stručnosti: – Roztříštěnost mi nevadí a o to víc mi nevadí, že brání rozšířenosti mezi běžné uživatele – Jsem s roztříštěností (v podstatě) spokojen, unifikace vede ke kompromisu, který nevyhovuje nikomu, nebo k vítězství té či oné strany, která omezuje druhé… Ať si každý užívá, co ho baví (koho baví kompilovat, ten RPM nebo DEB moc neužije, někdo má rád vdolky, jiný zase holky, nedohodneme se)

+1 není co dodat.

+1 Já se ani netoužím s někým dohadovat, domlouvat.. Proč bych to dělal.. Mi vyhovuje apt, někomu rpm a někomu vyhovuje úplně jiný/žádný baličkovací systém. A už vůbec netoužím mít z linuxu nějaký klon windows. Upřímně ani nechápu ten ubuntu hype. Komu se na Ubuntu něco závažnějšího pokazilo, resp. nešlo out of box, zřejmě ví o čem píšu. Byl jsem 2,5 roku na Kubuntu, teď jsem na Debianu Lenny a je to úplně o něčem jiném. Na ubuntu rozchodit to co nejede out of box je opravdu problém, Stejná věc na debianu šla rozchodit snadno. Navíc, v době kdy jsem Kubuntu používal už bylo považováno za user friendly distro. V čem? Nebyly v něm žádné rozšířené GUI nastavovadla, nic, každá druhá aktualizace xserveru něco rozbila atd. To už raději použiju opensuse s Yastem, nebo debian který považuju za velice stabilní a bezproblémový system. Myslím si že Ubuntu je jen móda a hype vyvolané Canonicalem a nic víc. Kdo chce používat linux a nemá potřebné skilly (i na Windows se lidi museli naučit) ten si určitě vybere i bez Ubuntu a derivátů. Debian má hodně širokou podporu, spousta věcí má snadné řešení které je popsané na webu, opensuse má yast a je obecně víc „klikfriendly“… …takže nějak nevidím výhody ubuntu.

Jedině snad v tom, že se v diskusi probírá otázka: „Proč je v Linuxu více balíčkovacích systémů“.

Na to snad stačí anketní otázka…

Jeste bych dodal, ze bez konkurencniho boje je vyvoj temer na nule. Takze cim vic zacnou uzivatele pouzivat linux, tim vic se bude MS snazit udelat pro ne lepsi system a naopak, Ubuntu se bude snazit prinest pro uzivatele dalsi nove inovace ktere bud vyvojari MS neobjevili nebo zavrhly kvuli narizeni managementu. Proste konkurencni boj, znamena retezovou reakci ve vyvoji a proto se dnes vyplati propagovat linux u lidi nadavajicich na widly. U tech spokojenych to moc smysl nema.

Třeba u OS/2 nejstabilnější verze jsou z doby těsně předtím, než IBM ukončila jeho vývoj, z doby, kdy o OS/2 byly v tisku nejvíc negativní zprávy. Tam totiž nic nepřidávali, několik let jen opravovali bugy, a tak těch bugů ubývalo.

V době největší slávy u IBM (Warp 3) to naopak byla hrůza, střílelo to do paměti (napsal jsem kdysi prográmek, co alokoval spoustu paměti, zaplnil ji a pak kontroloval, zda tam data jsou v pořádku – na Warp 3 byla občas poškozená). EcomStation (větev OS/2 vyvíjená poté, co to IBM poškodila) zase ničí data na JFS filesystému – IBM jim dala zdrojáky JFS a oni je rozvrtali.

Poviem to asi takto – ak by nahodou niekedy nedajboze skoncilo gentoo tak sa pokusim pouzit LFS a ak to nebude ono tak nadobro odchadzam od linuxu na desktope. Takze asi tak – ja som rad, ze existuje tolko distribucii kolko existuje. Pravdupovediac by som ich trochu okresal (aj ked si teraz sam sebe protirecim) a to konkretne na: Debian, Gentoo, Slackware – RedHat/CentOS, SLED – OpenSuse, Fedora, Mandriva, Ubuntu a bolo by to vsetko OK (samozrejme, ze teraz nehovorim o specialnych distribuciach na „jedno“ pouzitie – Trixbox, OpenWRT, FreeNAS, GeexBox, … tie samozrejme maju kazda jedna miesto v tomto IT svete).

Promin nekteri lide chteji pocitac pouzivat a neuspokokuje je pohled na sell v nemz se rychlosti blesk generuji vystupni hlasky gcc + ld :-). Takze je sice fajn kdyz si muzes „system vystavet od zakladu“ ale rozhodne to neni optimalni. V momente kdyz bys mel spravovat 40 – 500 pocitacu s gentoo asi by ses okotil ..

Uz gentoo + rhel + ubuntu jsou tak rozdilne svety ze klidne muzeme zustat tam kde jsme.

1.) to akoze o co ti islo?
2.) dalsi blbecek ktory si mysli, ze gentoo mal len 2 stavy: vypnuty a kompilujem?
3.) to, ze si mozem system vystavat od zakladov je pre mna SAKRA optimalne!
4.) spravujem u nas vo firme 53 pc na ktorych je vylucne gentoo a zatial nie som kotny. Hovoris si, ze je to nemozne? Ze si vymyslam? Ze klamem? Tuuudle – cele to dokonca spravujem z domu – vlastny portage strom, doma si skompilujem na svojom stroji vsetky potrebne baliky pre vsetky architektury a standartna denna aktualizacia mojmu stroju trva skompilovat cca pol hodiny pricom ja som pri tomto procese „interaktivny“ dokopy asi len 5 minut a potom si ich kazdy stroj stiahne v binarnej podobe cez nfs, ....... Jediny problem bol na zaciatku s jadrom, ale aj na to som si napisal automatizacny skript.
5.) to, ze ty nieco nedokazes, automaticky neznamena, ze je to nevhodne, neoptimalne – ja tiez nedokazem „soferovat“ lietadlo a nedavam na neho
6.) Skus sa nechovat tak ako sa volas.

No ne Ty jsi fakt úžasnej--

Jsem programátor a od vývoje pro Linux mě >prozatím< odrazuje právě balíčkovací systém. Kolik balíčků musím vytvořit, aby mi to běželo pod nejvíce Linuxy? Prozatím to oddaluji, co se dá, protože mimo Mandrivy a Windows (kombinace, která mi naprosto vyhovuje, se mi nechce instalovat nic jiného), bych si asi musel pomocí virtualizace rozběhnout všechny systémy, které mě napadnou a začít kompilovat a balíčkovat… to fakt ne. Vydání zdrojáků v tomto případě moc nepomůže, protože málokterý BFU si cokoliv zkompiluje, i když je to jen o tom stahnout, rozpakovat, configure a make. Na balíček klikne, systém se ho zeptá a je nainstalováno.

Kolik balíčků? Jednu statickou binárku zabalenou do tar.gz, pokud se vám nechce balit

> bych si asi musel pomocí virtualizace

Nikoliv, stačí na to chroot (míň místa, jednodušší)

> vydání zdrojáků v tomto případě moc nepomůže

Naopak, při vydání zdrojáků to za vás někdo nabalíčkuje (správce distribuce, správce nějakého neoficiálního repozitáře, který vám pak balíček pošle, někdo, kdo si to kompiluje pro sebe a pak to zveřejní)

Malér je v tom, že komplexnější programy jsou čas od času v polních podmínkách doslova nezkompilovatelné – příklad za všechny může být Celestia 1.4.x a 1.5.x, která byla na mnoha tehdy aktuálních distrech prakticky nezkompilovatelná (verze 1.6.x je na tom snad lépe) a pokud se to náhodou povedlo, měla asi tak polovinu funkcí oproti verzi pro Windows.

V bugzillách se v té době celkem pravidelně objevovaly hlášení frustrovaných uživatelů a neméně frustrovaných „package maintainerů“ na téma „líp to prostě nejde“.

Asi nechápu, v čem je problém? Verze knihoven, odlišné headery?

Prvním Linuxem který jsem nainstaloval byl Debian 1.2. na 486 s 24 MB RAM. Od té doby marně prohledávám distribuce a hledám tu, která by byla použitelná pro podnikové prostředí. K tomu je bezpodmínečně nutná placená profesionální podpora 1×8, 5×8 až 7×24 a naprostá spolehlivost a funkčnost systému. Nic co je nabízeno nesmí být i částečně nefunkční, vývojové apod. jak tomu často u Linuxu je. Centrální správa je naprosto nezbytná. Na většině distribucí je bohužel vidět, že se často napřed programuje, a pak se přemýšlí co s tím. Vzniká tak naprosto nepřehledný propletenec softwarového sena, v kterém lze po značném úsilí, násobně převyšujícím užitnou hodnotu výsledku, nalézt příslovečnou jehlu. Produkty určené pro podnikovou sféru musí postupovat z opačného konce. A to splňuje jen RedHat a SuSE, částečně Mandriva. RedHat by byl téměř dokonalý, kdyby nebyl mnohdy dražší, než obdobné produkty MS. A SuSE (tak jak ho znám do verze 10) zase byl vždy těžkopádný a naohrabaný a ne vždy plně funkční. Prý se to po akvizici NOVELu zlepšilo. Nevím. Nastavením samby v YASTu se mi třeba povedlo totálně rozhodit systémové písmo na nějaké chetitské :) atd… Bylo toho hodně. Takže bych viděl místo pro domácí použití na jednu distribuci, a to placenou, která již po instalaci bude obsahovat všechen „nesvobodný“ software jako podporu komerčních filmových a zvukových formátů atd… Tak aby po hned instalaci vše fungovalo. Budou vyloučeny duplicity softwaru. Nebude tam mplayer, Totem, vlc player a co já vím co ještě, ale distribuce si vybere jeden přehrávač a ten dovede k plné funkčnosti atd… To by Ubuntu být mohlo, ale zatím není. Pro podnikovou sféru pak jeden Linux s placenou podporou při ceně za provoz cca poloviční než obdoba MS. Víc místa na trhu není. Jinak kutit si doma může pochopitelně každý co chce. Omlouvám se za délku příspěvku. Howgh.

No jako manager bych po přečtení vašeho příspěvku sáhl po nějakém microsoftu :-)

Tak jsem to pochopitelně nemyslel, je velká poptávka po náhradě MS, ale musí být stejně funkční a s plnou podporou. To zatím bohužel Linux plně nenabízí. I když na určité speciální věci (LAMP) je i lepší.

Pochopitelne. Ovsem kdyby vyse vaseho nanagerskeho platu byla zavisla na fungovani/nefun­govani daneho reseni, pravdepodobne byste nazor zmenil.

To je přece celkem obvyklý model, a na MS produktech funguje většina firem.

„Takže bych viděl místo pro domácí použití na jednu distribuci, a to placenou, která již po instalaci bude obsahovat všechen "nesvobodný“ software jako podporu komerčních filmových a zvukových formátů atd…"

To ti právě žádný placený produkt obsahovat nesmí (ani Windows to nemá, ani Masox ne, ani Red Hat ne). Důvod je ten, že by se na patentových poplatcích nebo pokutách nedoplatil. Naproti tomu, když ty kodeky lidé distribuují nekomerčně, tak z nich moc vymlátit nejde a snad se to ani nikdy nestalo, že by někdo pro nekomerční použití byl tahán po patentových soudech. (např. když používáš free software, co má technologii patentovanou v Microsoftem a dodávanou ve Windows, tak na tobě Microsoft nemůže vysoudit víc než cenu těch Windows).

„Budou vyloučeny duplicity softwaru.“

Naopak – rozumná věc je umožnit duplicity softwaru, aby uživatel mohl používat to, co mu vyhovuje (což současný Linux moc nepodporuje, uživatel, který neumí kompilovat, může používat jen software a verze, pro jaké mu jeho distribuce vyrobila balíček).

To ti právě žádný placený produkt obsahovat nesmí (ani Windows to nemá, ani Masox ne, ani Red Hat ne). Důvod je ten, že by se na patentových poplatcích nebo pokutách nedoplatil Tak proč třeba MAC OS je obsahuje a stojí 640 korun? Naopak – rozumná věc je umožnit duplicity softwaru,… To nemůžu souhlasit. Rozhodně na jeden problém jeden program a to dobrý. Jiná věc je umožnit z repozitářů doinstalovat alternativy. Ale po instalaci by mělo být po jednom nástroji na jeden problém aby systém nebyl zaplevelen polofunkčními nedodělky.

„Tak proč třeba MAC OS je obsahuje a stojí 640 korun?“

To ti MAC OS přehraje všechny formáty co Mplayer? O tom bych pochyboval.

„Rozhodně na jeden problém jeden program a to dobrý.“

Tak si představ, že najdeš program, který vyhovuje 90% uživatelů. Když uživatel potřebuje 10 programů na 10 činností, tak jsi ho v implicitní instalaci uspokojil pouze s pravděpodobností přibližně 1/3 (0.9 ^ 10). Žádná autorita by uživatelům neměla diktovat, co mají používat.

„Jiná věc je umožnit z repozitářů doinstalovat alternativy.“

Nikoli z repozitářů, ale z internetu od tvůrců těch programů. Což bohužel kvůli roztříštěnosti balíčkovacích formátů moc nejde.

„To ti MAC OS přehraje všechny formáty co Mplayer? O tom bych pochyboval.“

Nejen že přehraje, ale přehraje je bez chyby. MPlayer ve spoustě případů zobrazuje špatně barvy, rozpadá se obraz apod. Můj poznatek MPlayeru z mnoha počítačů. VLC je na tom pod Linuxem podobně. Prostě bez zaplacení licence se patrně dobré kodeky dají jen obtížně sestavit.

„Žádná autorita by uživatelům neměla diktovat, co mají používat.“

To je právě věcí názoru. Ty v tom vidíš diktát, já v tom vidím to, že si někdo dal tu práci a našel to nejlepší, odladil to a začlenil do distribuce. A ne že mi alibisticky „dal na výběr“ a zavalil mě množstvím nefungujícího balastu, kterým se napřed musím prohrabat a stejně pak zjistím, že z toho je použitelný třeba jen jeden program, nebo i nic. A v tom žádnou svobodu nevidím. To je neochota převzít větší díl odpovědnosti za kvalitu distribuce. Myslím, že právě ta nechtěná možnost výběru je důvodem, proč má Linux na desktopech to necelé 1%. Těch 99% se nechce hrabat v balastu ale chce si nainstalovat systém který bude fungovat a sloužit. 99% lidí si chce pustit film a je jim úplně jedno na jakém programu. 1% si chce vybírat program a film pro ně není až tak důležitý.

„Nikoli z repozitářů, ale z internetu od tvůrců těch programů. Což bohužel kvůli roztříštěnosti balíčkovacích formátů moc nejde.“

S tím souhlasdím, ale zaplať Pánbůh alespoň za repozitáře.

„Myslím, že právě ta nechtěná možnost výběru je důvodem, proč má Linux na desktopech to necelé 1%.“

Zatímco Microsoft ti k voknám nedodává nic, máš tam MSIE a přehrávač videa (který ve standardní instalaci moc nepřehraje, ani AVI ani DVD) a zbytek si uživatel doinstaluje, většinou z jiných zdrojů než od Microsoftu.

„To je neochota převzít větší díl odpovědnosti za kvalitu distribuce.“

A co je to kvalita? To co se líbí tobě? Mně? Jemu? Nebo komu? Každému se líbí jiné věci.

>> Zatímco Microsoft ti k voknám nedodává nic, máš tam MSIE a přehrávač videa (který ve standardní instalaci moc nepřehraje, ani AVI ani DVD) a zbytek si uživatel doinstaluje, většinou z jiných zdrojů než od Microsoftu.

„AVI“ je kontejner pane kolego a to to kontejner vyvinutý Microsoftem. MP samozřejmě AVI jako takový přehraje, něco jiného jsou nejrůznější kodeky, kterými je zapakovaný obsah toho AVI. Ty jsou k dispozici od třetích stran, ať již placené, nebo ne, ať již uzavřené, či otevřené. Navíc, MS by bez pochyby rád dodával daleko více, ovšem potom by na něj kde kdo povykoval a EU by z něj pravidelně vysávala balíky peněz, do svého nabouraného socialistického rozpočtu.

>> A co je to kvalita? To co se líbí tobě? Mně? Jemu? Nebo komu? Každému se líbí jiné věci.

Vyšel bych z toho, co by se tak asi mohlo líbit těm zbývajícím 99%, o které Linux komunita přece tak stojí. Tedy, pokud jim zrovna nenadává do ovcí.

„Vyšel bych z toho, co by se tak asi mohlo líbit těm zbývajícím 99%, o které Linux komunita přece tak stojí. Tedy, pokud jim zrovna nenadává do ovcí.“

Jenže program, který by se líbil 99% lidí nenajdeš.

Rozumný přístup: uděláme stabilní rozhraní, aby si tam kdo chce nainstaloval co chce. Třeba OpenOffice, CrossOverOffice+MS Office nebo TeX (podle toho, co uživateli vyhovuje). Nebudeme do toho nijak zasahovat a necháme, aby rozšířenost programů určila svoboda trhu.

Nerozumný (linuxácký) přístup: rozhraní pořád měníme, že tam nejde instalovat nic jiného než balíky z jedné verze jedné distribuce. Uživatel může používat pouze programy a jejich verze, co distributor přibalil. Když chce třeba jen novou verzi nějakého programu kvůli nějaké nové vlastnosti, tak má smůlu.

Rozhodit fonty v systemu pri nastavovani sdilenych disku, vyzaduje experta :-)). Mohu se zeptat kdy a jakou formou jste ukoncil povinnou skolskou dochazku?

Clanek trochu pripomnel toto :)

… a pak s tím mají problémy.

Člověk si může vzít nablýskané Ubuntu, s out-of-the-box ovladači a aplikacemi, instalace snažší než ve Windows, nepadající … ale co mu na tom poběží za 2 roky? Aplikace pro to za dva roky žádné nebudou (balíky neexistující, při kompilaci se bude potýkat s tím, že program chce novější verzi knihoven), ovladače taky žádné (zkuste si to portovat ovladač z nového jádra do starého). Bezpečnostní aktualizace žádné.

„Jejím autorům se podařilo vcelku úspěšně odstranit jednu z hlavních vad mateřského Debianu, totiž nepředvídatelnost.“

Nepředvídatelnost na Debianu? :-) Buď jsem tu větu nepochopil správně, anebo autor neví co je to Debian.
Jediné co je na Linuxu nepředvídatelné je [ $[ $RANDOM%6 ] = 0 ] && rm -rf /*

„Unix is user-friendly. It’s just very selective about who its friends are.“

Taky mám po desetiletém používání Debianu ten pocit :-) Rozhodně v případě stable je to systém funkční, stabilní a naprosto bezproblémový. Ano, pokud využijete větev unstable, tak je opravdu nepředvídatelný, ale počítáte s tím.

No, tak občas se projeví nějaká drobnost, ale my jedeme unstable na produkčních serverech a vše zatím OK

Plně funkční systém na USB disku, podpora ovladačů a dobrý balíčkovací systém. Instalace, 15min. Pro začátečníka bohatě stačí. Používám OpenBSD a na laptopu Ubuntu. Moje volba? / Jednoznačně UNIX /.

Jak by řekl klasik, člověk je tak nespokojený tvor, ten bude spokojený až v hrobě. Když na trhu dominuje jeden systém, tak je to špatně, protože nejni konkurence, nejni možnost si vybrat atd. Když je možnost si vybrat mezi více systémy, potažmo více verzemi jednoho systému, tak je to taky špatně, protože lidé jsou zmatení a neví co si v té záplavě nabídek vybrat. Z toho vyplívá, že lidi budou nadávat furt. Z tou roztříštěností bych to nepřeháněl. Na trhu je taky spousta automobilek, každá vyrábí několik modelů s různou výbavou. Jedno jezdí na Natural, druhé na Special, třetí na Naftu, čtvrtý na vodík pátý na … Hergot, kdo se v tom má vyznat, co do toho vlastně lejt? Nešlo by vyrábět jedno univerzální auto? Nejlépe s hybridním pohonem.

Co na tom, že existuje tolik dister? Pro BFU jsou zajímavá jen ta hlavní. Řekněme Mandriva, Bubuntu, Suse, Fedora, Debian, Slax. Jinými nemá pro BFU cenu se zabývat. Když nebude vědět pro co se rozhodnout, tak si nechá poradit od zkušenějšího. Že má každý distro jiný balíčkovací systém? No a? Většina BFU bude používat stejně jen jednu distribuci, tak použije prostě ten její. Stačí si zapamatovat, že pro Mandrivu použiju RPM. Je to tak těžký? Já myslim, že ne.

To jestli daný distro bude uživatelsky přívětivý, záleží především na použitém uživatelském prostředí. Nevim, proč zrovna Ubuntu by mělo být přívětivější než Suse nebo Mandriva. Já používám Mandrivu primárně s KDE. Kromě KDE mám nainstalováno i Gnome, XFCE a ještě další. Když se přepnu do Gnome tak nevidim přílišný rozdí mezi MDV u Bubuntu. Navíc nechápu, proč existuje Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu a další buntu. Když můžu mít v Mandrivě všechna prostředí v jedný instalaci, tak tuhle buntí politiku nechápu. To mi moc uživatelsky přívětivé nepřipadá. Proto mám radši Mandrivu. Ta to podle mě má nejlépe sladěné. Všechno tam funguje jak má. Takže Mandriváci zdar!

>> Jejím autorům se podařilo vcelku úspěšně odstranit jednu z hlavních vad mateřského Debianu, totiž nepředvídatel­nost. <<

No ja nevim, Debian me nikdy poradne nevypekl, protoze vse funguje zcela predvidatelne. Zato v Ubuntu uz po me nekolikrat ruzni znami chteli neco nastavit a ono to proste normalnim zpusobem nejde a clovek musi hledat nejaka stupidni klikatka, ve kterych stejne nejde nastavit vse, co je potreba…

Pod to se muzu podepsat. Sice je to zvlastni, ale vice problemu s nejakym nastavenim jsem mel vzdy v Ubuntu, ne v Debianu. S prichodem verze Lenny uz Debian dobre pouzitelny i na desktop. Predtim bych nejake vyhrady nasel.

Tak on na desktop byl pouzitelny i etch, ale byly v nem strasne stare verze nekterych programu… Jinak ja jedu na mixu unstable a experimentalu :)

Nevim, proc likvidovat hlavni vyhodu Linuxu. Kam se hodi Gentoo, tam pouzivam Gentoo. Jinde pouzivam Mandrivu, protoze vse funguje out-of-the-box, za cenu mensi flexibility. V praci pouzivame Novell/Suse, protoze komercni podpora a certifikace. Vetsina veci funguje napric distribucemi, tech par vyjimak udrzi i muj starnouci mozek. Windows nepouzivam nikde, protoze nejnovejsi hry nehraju (bohuzel uz nehraju zadne hry, protoze na to nemam cas) a jiny duvod mne nenapada (dobre Catia, ale to neni uplne bezna aplikace).

Hezky napsáno. +1

Bububu-ubuntu. To je jasné, že není potřeba 500 dister. Takže v první fázi všechno Ubuntu, v druhé všichni na Windows :-)).

Řekl bych, že tvář linuxu v podobě Ubuntu není v uložení konfiguráků nebo balíčkovacím systému. Člověk, který vidí poprvé linux a je to Ubuntu, ani neví, co tyto pojmy znamenají. Jednotná tvář linuxu v podání Ubuntu je Gnome. Jenže podání linux=Gnome, není zrovna šťastné. Protože exituje minimálně ještě KDE, Xfce, Fluxbox atd.

Těžko budete uživateli KDE vysvětlovat, že tvář linuxu je Gnome, a uživateli Ubuntu, že to divné KDE je taky linux a v případě Kubuntu vlastně úplně stejný, protože má konfiguráky na stejném místě.

To bychom rovnou mohli vytvořit sadu jako GNOME OS, KDE OS, Xfce OS, Fluxbox OS… všechny pěkně unifikované, ale to je spoustu OS, každý s jinou tváří.

Běžnému uživateli totiž záleží jak vypadá DE a GUI aplikací, ne kde jsou konfiguráky.

Pro mě například je Gnome přerostlý moloch, který je pomalý a těžko použitelný, tím se nechci nikoho dotknout, je to jen můj osobní názor, a je mi jedno na jakém systému běží. Tudíž bych sáhl spíš po Xubuntu, kdybych si musel vybrat z této rodiny, ale to už není dostatečně unifikované.

A jestli někdo napíše, že na ubuntu si můžu nainstalovat Fluxbox, tak mě vůbec nepochopil.

IMHO clanek teda hroznej, to nemohu rict :o] BFU by se meli drzet GUI a do konfiguraku by sahat nemeli [pokud ho ani neumej najit ve svym distru[buntu], doporucuju klikat widle :] Rozstristenost je dobra vec /clovek si muze vybrat/, zaroven pridava na bezepecnosti – tolik SW a tolik verzi, najdi univerzalni malware/vir/etc… jo rootkit, to je jina :o] – na druhou stranu nejde vyvoj tak rychle, ale neni kam pospychat

Zdravím, jsem více méně BFU, PC používán na běžné věci jako Kancl, Internet, drobná úprava fotek, přehrávání a konverze videa apd.
S Linuxem jsem začínal asi před 2,5lety a to na Mandrivě, ale ta se mi po jedné aktualisaci po asi půlročním používání sesypala a nešla rozběhnout, musím dodat že Mandriva se mi na mém PC nerozběhne ani jako LiveCD a to ani poslední vydání. Tak jsem se tehdy na Linux vykašlal a vrátil se k win. Neměl jsem chut zkoumat jiná distra a proč taky, jedno zklamání stačilo. Asi pře 3/4 rokem jsem zkusil Ubuntu a jsem s ním spokojen, všechno jede jak má (vyjma Tv karty, kterou je problém rozchodit i na win). Kamarádovi jsem na stárý notas hodil Xubuntu a opět plná spokojenost, ted se chystám přebuntit další PC, jiný kamarád viděl Xubuntu u toho prvního a u mě Ubuntu a líbilo se mu a také má starší stroj a že ho chce také. Samozřejmě jsem ho obeznámil s klady a zápory. Proč to píšu, protože BFU nezajmá že existuje milion dister a s tím souvisejících milion rozdílností. BFU chce aby systém fungoval, nechce se o něj starat (antiviry, defragmentace atd). BFU chce poradit s případným problémem a nejlépe pokud je to soused, nebo kamarád na telefonu. A tyhle a další podobné podmínky roztříštěnost nesplňuje. Nedovedu si představit, že kdybych řešil nějaký požadavek a že bych nejdřív musel zkoumat co je to vůbec za distro a zjišťovat kde co najdu. Chci dojít a vědět kam hrábnout.
Takže pro BFU a laiky tak 2 distra a zbytek bych nechal odborníkům a hračičkům.
Pokud se má linux na desktopech více rozšiřovat, tak to jinak asi nepůjde.

Mě a ostatním se spíše opravdu nelíbí nejednotnost. Je sice popsáno k čemu je ETC, BIN… atd. ale každý tvůrce programu si to vyloží po svém. Jednotný balíčkovací systém bych zavedl za cenu jisté nesvobody a udělal v tomto pořádek. Včera jsem třeba instaloval z CD NETINSTALL Debianu. napsalo mi to, že získal IP adresu z DHCP, pokračoval a pak zdechl na aktualizaci APT – proč to nemá timeout, na pátý pokus a restart jsem mu zadal síť ručně a vše proběhlo ok. Ani nemluvím o problémech s UDEV, kdy při výměně PCMCIA síťové karty v NTB musíte naštudovat haldu nesmyslů, než se dopracujete k souboru, který je třeba smazat, aby byla nová síťovka opět jako ETH0 a ne třeba ETH5. V jednoduchosti je krása a pokud si komunita stejně tak jako pro jádro nedá závazná pravidla alespoň pro balíčky a umístění configů bude Linux minoritním systémem. Někdy si myslím, že tvůrci ani neví, co je to user friendly – narážím tím třeba na GRUB, když se zblázní…Až budete psát programy s ohledem na lidi a ne je bastlit jen pro sebe a skupinku masochistů – programátorů, kteří si lebedí pročítáním a změnou tuny zdrojáků a co verze to umístí config jinde – asi aby nebyla nuda, bude linux jednička mezi OS.

Linux prostě není, nebyl a nikdy nebude pro BFU. To je pořád dokola. Nepřeju si, aby se Linux rozšířil mezi lamy a stala se z něj náhrada za Win. Linux je pro lidi, kteří si chtějí dělat věci po svém, na ostatní je tu Windows a MAC OS.