Jižní Korea vs Microsoft: kdo uteče, prohraje

Jižní Korea je až překvapivě novátorská v nasazování moderních operačních systémů a v prosazování aktuálních trendů, mezi které patří třeba nasazování svobodného software.

Koncem června se objevila zpráva, že Korea pokračuje ve velkém projektu, který zavede 2288 nových serverů na více než deseti tisících škol. Podle Korea IT Industry Promotion Agency by mělo do konce roku 2007 běžet 30 procent vládních serverů na Linuxu a někdy kolem roku 2010 by mělo být dosaženo dokonce 40% penetrace.

Je tedy jasně vidět, že tamní vláda pochopila smysl svobodného softwaru a chce těžit z jeho výhod. Pravděpodobně je právě svobodný software jedním z důvodů, proč začala kauza, o které je právě tento článek.

Proti Microsoftu už bojovalo i USA ve známém sporu o Internet Explorer, kdy to v jednu chvíli dokonce vypadalo na nucené rozdělení společnosti na více částí. Tento spor je ale již minulostí, přestože není jediný.

Je známo, že Evropská unie také bojuje proti až absolutistickému monopolu Microsoftu. Jedním z opatření, kolem kterého proběhl poměrně hlasitý humbuk, bylo nedávné rozhodnutí Evropské komise o tom, že Microsoft musí dodat na trh verzi svého operačního systému bez přehrávače Media Player. Přestože se Microsoft proti rozhodnutí odvolal, nakonec byl stejně přitlačen ke zdi a dohodl se s Evropskou komisí na názvu takto upraveného systému Windows XP Home Edition N.

Zda je tento požadavek od EK logický a oprávněný, ponechám na každém z vás. Především to pro tuto chvíli není až tak podstatné. Důležitější je, že Jižní Korea, která by ráda měla v těchto věcech pořádek, se rozhodla podniknout podobné kroky.

Její Fair Trade komise je podobná našemu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a dohlíží na správný chod trhu, na němž by neměly vznikat příliš silné subjekty, které by mohly zneužívat svého postavení pro monopolní jednání. Tato komise rozhodla, že Microsoft musí ze systému odstranit Media Player a Instant Messenger, protože jejich začleněním do systému porušuje korejské zákony.

Samozřejmě se jedná o velmi odvážný krok, protože Microsoft je již dnes velmi silný a obvykle si sám diktuje své podmínky. Naštěstí má Korea za sebou silnou podporu, kterou je již zmiňovaný svobodný software, dnes již nasazený v mnoha subjektech včetně státního aparátu.

Microsoftu ovšem došla trpělivost a zareagoval nečekaně prudce a razantně. Jeho postoj by se dal shrnout slovy: „Když na svých směšných požadavcích budete trvat, stáhneme se z trhu a vy budete mít problém. Nám nikdo nic diktovat nebude.”

Jižní Korea asi nebude pro Microsoft představovat nijak zásadně velký trh, a tak ze své pozice zariskoval. Že je takové jednání silně nátlakové a dalo by se považovat na vydírání, je asi všem na první pohled jasné. V tuto chvíli tedy nastal klíčový okamžik, kdy byla na tahu druhá strana.

Reakce byla pro Microsoft více než překvapivá, protože korejská Fair Trade komise odpověděla, že nehodlá ustoupit a bude na svém požadavku trvat. Vypadá to, že Microsoft je na dobré cestě ztratit jihokorejský trh.

Jak říká známé pořekadlo a perex tohoto článku: Když se dva perou, třetí se směje. V tomto případě jde skutečně o vstup třetí strany do celé kauzy. Velmi zajímavým způsobem se na korejskou stranu postavila společnost Linspire.

Ta přišla v pravý čas se zajímavou nabídkou – Linspire licencí pro všechny počítače v zemi za pouhých pět milionů amerických dolarů (!). Za tyto peníze bude k dispozici kompletní operační systém i se sadou základních aplikací.

Jen pro srovnání částek: Microsoft jen v roce 2004 vydělal v Jižní Koreji 224 milionů USD. Korea tedy může přijetím nabídky ušetřit až čtvrt miliardy dolarů, což jistě stojí za zvážení.

Linspire za zmíněnou částku nabízí korejskou podporu systému Linspire Five-0 Linux a také překlady základních dokumentů, jako jsou Howto a FAQ. President Linspire Kevin Carmony také přislíbil demonstrační ukázku systému přímo v Koreji.

Nyní je na tahu korejská strana, která by měla odpovědět na výzvu Linspire. Uvidíme, jestli Microsoft lidově řečeno „nevyměkne” a nepřijde s vlastní nabídkou. Bude muset zvážit, zda je pro něj důležitější udržet malý trh i za cenu ústupků (technických nebo finančních), nebo především neprodělat a udržet si svou pozici moci.

V tom případě se ovšem vystavuje velkému nebezpečí. Pokud by totiž dovolil, aby v jedné zemi zavládl svobodný software, mohl by vzniknout precedens, kterým by mohl sloužit jako návod v dalších zemích. Microsoft by tak stejně nakonec musel hledat nějaké východisko, přičemž by na něj byl kladen daleko větší tlak.