Názory k článku
JPEG - král rastrových grafických formátů?

Pavel Tisnovsky na hrad! :-)) Pekny nadhled, uz aby tu byl dalsi dil...

Přesto,... nebylo by možné poskládat obrázky někam (třeba na konec) tak, aby byly vedle sebe? Zvlášť pokud je demonstrováno použití vlivu nějaké volby. Přiznám se, že takto mi dá občas hodně práce nějakou změnu nalézt.

Ono je to takhle rozhazene naschval :-) Hned vysvetlim proc. V realu totiz vetsinou nemate k dispozici moznost porovnat si zkomprimovany obrazek s originalem, ale (jak se v pripade JPEG/JPEG2000 apod.) ukazuje, to je prave jeho nejvetsi vyhoda.

Napriklad mezi prvnim a ctvrtym obrazkem jsou nepatrne zmeny, ale vy (kdyz si ty obrazky nedate vedle sebe) ty zmeny prakticky nezaregistrujete a muzete ty obrazky povazovat za stejne. A vo tom to je - fotka porizena fotoaparatem a ulozena do JPEGu se zcela jiste odlisuje od fotky ulozene v TIFFu (a samozrejme i od originalu). Ale protoze nemame moznost porovnavat tyto kopie, tak nam mnohdy dost velke chyby v JPEGu prakticky nevadi. Samozrejme pri nazoomovani na detaily jsou na hranach videt bloky 8x8, ktere vznikaji pri kvantizaci po DCT, ale celkovy pohled to vetsinou nenarusi.

Ale prohlizeni obrazku "vedle sebe" muzete provest po jejich stazeni na lokal, napriklad (ve Firefoxu) po kliku pravym tlacitkem mysi -> Informace o strance -> Media -> Seznam obrazku (potom je lze prohlizet, exportovat apod.)

"bitová rychlost"? To mi připadá dost ošklivé. Já bych to nechal jako bitrate. Pokud už to mermomocí musí být česky, tak jsem viděl překlad "vydatnost datového toku", který je sice krkolomný, ale je méně děsný.

A když nad tím tak uvažuju, tak bpp ani není rychlost (chybí tomu ten aspekt "X za sekundu").

Taky jsem byl na pochybach, jestli bitrate prekladat (hlavne na Rootu, kde neprosel ani "heš"), ale nakonec jsem se podival i na materialy o JPEGu, ktere jsme vyucovali na skole a tam se take "bitova rychlost" pouziva. Takze je to posveceno vyssi autoritou (doc. Drabkem - http://www.fit.vutbr.cz/~drabek/).

Jezismarja, snad nepovazujete Drabka za vyssi autoritu... jsem s nim mel predmet GMP... no stahnete si jeho "slidy" k tomuto predmetu... se divim, ze ho nechaji ucit... kdyt je to katastrofa..

Něco k věci by nebylo? Měl jsem s ním více předmětů a dost jsem si z nich odnesl. To, že studenti dělají na jeho přednáškách bordel a víceméně na všechno serou a pak se diví je jen a jen jejich chyba. Třeba také občas zajít na konzultaci. Pak bys věděl, že Drábek je ochoten diskuzi, nebojí se občas něco opravit když ho upozorníš na chyby, případně si najít další a novější informace nebo vysvětlit některé vychytávky a věci, které nejsou na první pohled jasné. Což se třeba o jiných lidech co tam učí říct nedá. Osobně je mi také sympatický, narozdíl od některých namyšlených pánů ředitelů zeměkoule, jistě víš o kom je řeč aneb dosaď si své neoblíbené jméno... Věděl bych o spoustě kandidátů, které nenechat učit, ale Drábek by to rozhodně nebyl.

No na GMP moc bordel nebyl, sedelo nas na prednaskach tak 20...ale videls ty slidy k tomu predmetu? Samy obrazkovy pdf, kde kolikrat neco neslo ani precist, samy blokovy schemata graf. procesoru, ale nedovedel jsem se tam vuuubec nic, fakt ne..timto NEhodnodnim lidskou kvalitu doc.Drabka a mas pravdu, treba takovej Honzik, to je narcis... to jo

Tady na anonymnich diskusich se dobre pomlouva, ze? Ano, doc. Drabka v tomto oboru za autoritu povazuji, GMP jsem s nim mel (a chvilku i delal cviceni), projednaval jsem s nim i nektere slozitejsi veci, nez se berou na beznem kurzu. Problem ale asi bude nekde jinde ne? (pokusim se to rozvinout v dalsich odstavcich)

Vy jste totiz dostal prakticky az pod nos a zcela zadarmo slajdy z prednasek (stacilo si je stahnout na koleje primo z postele) a uz jste si pravdepodobne zadne dalsi poznamky z prednasek nedelal. Protoze jinak byste takto nemohl mluvit. Prednasky z GMP byly pro cloveka, ktery se o tema zajima, velmi prinosne (a kdo se nezajima, nemel si tento volitelny predmet zapisovat), mohl jste pokladat otazky, na ktere by bylo zodpovezeno (a to je rozdil oproti nekterym dalsim prednasejicim). Neni prece problem si ty slajdy vytisknout a na prednasce si delat treba na okraje listu poznamky.

O kvalite slajdu se tezko budeme dohadovat, za nasich let :-) jsme dostali rucne psane prednasky na okopirovani a pripadaji mi prehledne (jsou to jedny z mala prednasek, kterych jsem se nezbavil, proto ten pritomny cas). Ale pokud si bude timto zpusobem na patricnych mistech stezovat vice studentu, mohlo by to take dopadnout tak, ze zadne oficialni materialy nebudou, nebo budou, ale za prachy (skripta ci odborna literatura).

To je snad normální, že si studenti pořizují skripta (nebo kopírují). Horší ale je, když slajdy jsou jediný dostupný materiál a nedá se z nich nic moc vyčíst, ale zkoušející čeká, že má člověk znalosti z přednášek a na nějakou literaturu se dá těžko spoléhat, pokud je přednášející syčák. Neznám pana Drábka, nemluvím teď o něm, aby bylo jasno, ale neexistence slajdů a nutnost sehnat si skripta za extra trest nepovažuju.

Pokusím se to uvést na pravou míru. GMP je předmět, ke kterému jsou dostupné slajdy a vždycky byly. To můžu s klidným svědomím říct, protože jsem do tohoto předmětu chodil hned první rok, co byl (jako nepovinný) zaveden. Slajdy ke zkoušce dostačují (kamarád z principu na přednášky nechodil a také "to dal"), ale pro studenty, které téma zajímá, jsou přednášky zrovna z tohoto předmětu velmi dobré. Už jen z toho důvodu, že je do něj přihlášeno tak cca 25 lidí a na přednášky jich za nás chodilo +-20. Při tak malém počtu lidí se dá o tématu diskutovat.

My jsme ještě měli slajdy dostupné v "papírové" podobě, tj. jeden vybraný student dostal originály, které jsme si potom nakopírovali. Dneska (+6 let) jsou ty slajdy už rozšířené a dostupné ve formátu PDF, stále se však v některých případech jedná o skeny ručně psaných dokumentů, další slajdy jsou vytvářené tuším ve Wordu a převedené do PDF (číslování podle témat, žádný chaos). Mě tedy připadnou i ty naskenované slajdy dobře čitelné, jak z obrazovky (200% zoom a dokonce i při "Fit in Window"), tak i po tisku, zejména při nastavení smoothingu rastrových obrázků.

Osobně v tomto přístupu nevidím problém, sám dobře vím, jak těžké a nevděčné je vytváření elektronických slajdů do předmětů, kde se látka postupně mění (něco jiného to je například u zmíněného JMH, to je předmět, který se bude učit stejně ještě dalších 20 let).

Pokud v tom někdo problém vidí, myslím si, že stačí trošku osobní iniciativy a "elektronické" slajdy se dají vytvořit (takto jsme si připravovali maturitní otázky, každý vypracoval jednu otázku do zadaného formátu a výsledkem byl relativně pěkně zpracovaný dokument). S doc. Drábkem je diskuse na toto téma určitě možná, stačí, když se těch přihlášených 23 studentů mezi sebou domluví.

Mimochodem, ta "nadbytečná" iniciativa se může velmi lehce vyplatit, například na státnicích.

Tak takovýto obsáhlý výklad jsem skutečně nečekal, díky.

Ještě dodám jednu maličkost: syčáctví vyučujícího je na VUT FIT dost omezené, protože jsou místo ústních zkoušek písemky (pro všechny stejné, resp. stejné pro stejnou skupinu - třeba A, B).

Takže žádné zkoušení v kabinetě za zavřenými dveřmi, kde vás profesor může vyhodit třeba proto, že se zrovna špatně vyspal nebo na vás zrovna nemá čas. Všechno je "na papíru" a případné problémy je možné už nad odevzdanou písemkou řešit, v případě potřeby i zajít za "vyšší instancí".

Tento přístup má sice svoje úskalí (například jsem si všiml, že mnoho studentů se neumí patřičně ústně vyjádřit, protože jsou zvyklí pouze na písemný projev), ale zase je to spravedlivější. Dokonce i přes (v minulosti) obávaného Studničku se dalo díky těmto podmínkám celkem bez problémů projít :-)))

Zatim jsem jenom rychle prohlednul tabulky a obrazky. Zaujal me faktor kvality 1. Da se nastavit jeste nizsi? Jak se to projevi? Mozna ze prave na takhle nizkych faktorech by se dala demonstrovat pouzita transformace.

Kdyz se uci fourier, tak se taky obdelnik aproximuje nejdriv jednou sinusovkou, potom dvema, trema a padesati.

Kvalitu obrazku a kompresny pomer urcuje hlavne vyber tzv. kvantizacnej tabulky, ktorej podoba zavisi od zvolenej "kvality" (tych 'percent'). Pokial sa dobre pamatam, tak su dane referencne kvantizacne tabulky pre kvalitu napr. 50%, 75%, 100% a medzi nimi aplikacia interpoluje (tym padom v dvoch rozlicnych aplikaciach pri kvalite napr. 53% mozu kludne vyjst dva odlisne obrazky, aj ked si to volnym okom nevsimnete).

Cely trik s tou kvantizacnou tabulkou spociva v tom, ze po jej aplikovani vyjde v matici 8x8 kopa nul (obrazok sa koduje postupne po 8x8 stvorcekoch pri sekvencnom kodovani, najprv DCT, potom kvantizacia). Tym padom sa dobre komprimuje Huffmanom. Kvantizacia ma za dosledok "rozbitie" hran (vyssich frekvencii), kvoli tomu je vidiet rozlicne "artefakty" napr. okolo povodne ostreho pisma.

Sla by este nizsia kvalita nez 1 - vysledok by vyzeral tak, ze kazdy 8x8 stvorcek by bol vyplneny jednoliatou farbou (a kvantizacna matica by mala jednotku vlavo hore a vsade inde nuly). Ked si zoomnete ten posledny obrazok, vacsina tych stvorcekov uz takych je.

V podstate mate pravdu, az na to, ze pri malych faktorech kvality byvaji v kvantizacni tabulce naopak velke hodnoty (krome DC koeficientu), protoze se jimi deli blok 8x8 vznikly pomoci DCT. O na pokud vydelime napr. 10/112, dostaneme tu kyzenou nulu. Pri implementaci se opravdu mohou hodnoty z kvantizacni tabulky invertovat a misto deleni pouzivat nasobeni (ale takto standard o kvantizacnich tabulkach nemluvi, aby nedoslo k omylu).

Jak kde, vetsina GUI programu ma nejake soupatko, ktere nastavuje "integery" mezy 1-100%. Nektere programy ani to ne, pouze obsahuji volby "dobra kvalita", "horsi kvalita" atd. Ale nektere knihovny pro praci s JPEGem misto integeru opravdu akceptuji floaty, takze to mozne je.

Pod 1% pravdepodobne nema cenu jit, protoze vsechny vyssi frekvence v blocich 8x8 pixelu (tady trosku predbiham) budou odstraneny.

A protoze DCT se od FFT (rychle Fourierovy transformace) lisi v prubehu "harmonickych", neuvidime na vyslednem obrazku takove ty typicke vlny ("2D sinusovku"), ale pouze kosticky o rozmerech 8x8 pixelu prekryte v nekterych pripadech barevnymi kostickami 16x16 pixelu.

Pustte Links, View, Html options, [X] Autoscale single images. Pak na obrazek najedte a zmacknete 'i' a on se zvetsi
pres celou obrazovku. pomoci '<-' nebo backspace se vratite zpet.

Instruktazni video k teto Autoscale feature na
http://ronja.twibright.com/video/links_fullscreen.avi (DivX 3.4M)
http://ronja.twibright.com/video/links_fullscreen.ogg (Theora 3.2M)
http://ronja.twibright.com/video/links_fullscreen.wmv (Windows Media Video 2 7.9M)

Taky jde pouzit nejaky program typu "Magnifier" (zvetsovaci sklo). Existuje jich nepreberne mnozstvi, viz http://www.magnifiers.org/links/Screen_Magnifiers/UNIX_Linux/

Pouzivejte ten magnifier, ktery obrazky nijak neupravuje, tj. nepouziva "smoothing" ani jine podobne featurky, to pouze zastini "blokovost" JPEGu.

Bylo by možné podívat se v některém z dalších pokračování na Exif?

Na Exif se urcite podivame v casti venovane rozsirujicim blokum JPEGu.

zkuste:
- rozadelit JPG obrazek do HSV vrstev
- H V odstranit
- a zbylou S vrstve obtahnout hrany (Edge detection)

pak jsou ty JPG ctverce krasne videt

dokonale vysvetlene odborne a citatelsky prijatelne. Ucim digitalnu fotografiu, takze mi to velmi pomohlo.
dakujem

Chcel by som sa spytat, i ked to asi nebude vasa parketa na rozne sposoby nastaveni kvality pri ukladani JPG. Osobne pouzivam program Photoshop a i ten ma rozne parametre pri roznom sposobe ukladani kvality JPG. Pri klasickom ukladani z editoru pouziva stupnicu do 1-12. Ked ale ukladam z editoru prikazom: ulozit pre WEB, tak pouziva stupnicu 0-100%. Su nejak vzajomne porovnatelne? Ja viem, ze to je skor otazka pre tvorcov programu, ale mozno mate tiez nejake vysvetlenie tejto nelogicnosti. Pripadne skusenosti s tymto programom.
Vdaka,
Kamil