to je sice dost možné, ale jaká korelace je dostatečná? a jak ji budete hodnotit?
Bonusy a malusy podle věku a pohlaví jsou ok, to je údaj, který lze snadno zjistit, snadno se s ním pracuje, veškeré satistiky nemocnosti jdou k tomu snadno vztáhnout. Stejně tak i mnoho dalších údajů. Ale s DNA je problém - když přijdete k lékaři, že jste nachlazen, neodebere vám vzorek DNA, aby zjistil, jak často jsou nemocni lidé s určitým vzorkem genů. A nemůže to ani porovnat se s DNA člověka, který tak často nachlazen není. Prostě na tohle rozhodování chybí vzorky.
I kdyby se přistoupilo k plošnému odběru vzorků DNA, je naivní se domnívat, že v dohledné době, se nějak plošně rozšířily využívání údajů získaných z DNA. I přes nadšenou víru v technologický rozvoj není DNA tak jednoduchým ořiškem, jak se předpokládalo v padesátých letech minulého století, kdy byla DNA poprvé detailněji popsána. První "přečtení" se podařilo až za další skoro půlstoletí. A i s dnešními technologiemi je čtení velmi náročné a drahé.
To, nač se využívá DNA v policejní databázi (a i při zjišťování otcovství) je jen "pouhé" porovnávání vzorků DNA. Pokud se nemýlím, není ani ukládána celá DNA, ale právě jen vzorek (hash). Z toho už nelze zpětně odvodit téměř nic.
Navíc získávání (a zneužívání vzorků je ještě jednodušší než získání otisku prstu, které můžete vidět v kdejaké "bondovce". Svou DNA kolem sebe trousíte ve velkém a není technicky příliš složité DNA extrahovat a "namnožit" a dále ji pak třeba někde zanechat. Ad absurdum - v podstatě nejsložitější na tom celém je, jak ji zanechat tak, aby nalezený vzorek byl dostatečně realistický.
Prostě kolem DNA je dosud naprosto nesmyslný humbuk.
Názor k článku
Kdo je u nás největším narušitelem soukromí?
