Názory k článku Když dáte Raspberry Pi kola, vrtule nebo balón
-
Jenda (neregistrovaný)
Ze směru a síly větru v různých vrstvách atmosféry se dá udělat docela přesná (+/- pár km) predikce. http://habhub.org/predict/
-
sova (neregistrovaný)
Podobný balón letel nad Slovenskom a pristál na Morave. Viac o balóne a riadiacej elektronike na stránke http://stsproject.net/.
Na stránkach je aj popis jednotlivých modulov - po zbežnom prebehnutí to vyzerá, že sú tam použité len bežne dostupné moduly a súčiastky. Je tam aj starší model, ktorý bol vraj riadený Arduinom.
Zaujímavá je napr. animácia prasknutia balóna vo výške 39km: http://stsproject.net/wp-content/uploads/2012/09/Burst-1.gif
http://tech.sme.sk/c/6667137/minuta-po-minute-slovensky-balon-sme-nasli-spadol-do-dediny.html
-
milos (neregistrovaný)
balón treba nahlásiť najbližšiemu letisku
inak moje využitie pi http://www.bzince.info
-
Pekne cteni.
O RPi jsem neco v podobnem duchu napsal na openmobility
http://www.openmobility.cz/openmobility/raspberry-pi-k-cemu-je-to-vlastne-dobre/ -
Standardní linuxové jádro není schopno zaručit, že program dostane čas na procesoru ve správný okamžik. Například při řízení té kvadrokoptéry je třeba v pravidelných intervalech upravovat výkon jednotlivých motorů na základě informací z gyroskopu. Pokud se jádro rozhodne, že proces pro řízení motorů nedostane čas na procesoru, může to mít pro celou kvadrokoptéru fatální následky. V praxi na to lidé nenarážení, resp. jejich kvadrokoptéry se standardním jádrem lítají bez problémů, ale v teoretické rovině to je možné.
-
J. V. Stalin (neregistrovaný)
No, kdybych stavěl quadcopteru a jakože o tom už dlouho uvažuju :D, tak bych pro případ že se raspberry rozhodne držet minutu ticha mezi něj a řízení motorů dal ještě nějakou nižší řídící jednotku, rozhodně bych je neřídil přímo z raspberry. Co jsem tak koukal, tak lidi tam dávají něco jako tohle: http://www.electronicarc.com/catalogo/product_info.php?products_id=624&language=en&osCsid=218c3c80d5b426344a70fa5ab65560ec
-
Santiago (neregistrovaný)
On je problem doletet i na tu hranici atmosfera/vesmir - ta se vetsinou udava jako vyska 80-100 km, zatimco stratosfericke balony doleti maximalne do vysky 40-50 km. A i ta oficialni hranice 80-100 km je absurdne nizko, rozumna definice by IMHO mela zahrnovat i rychlost, aby tam nespadaly suborbitalni lety.
-
sorry, ale RC model auta a PWM řizení motorů to je děs na to není a nebyl od 80 let, od prvních RC modelů procesor potřeba, stačí ty blbý serva a analogovej signál, nic přesnýho tam nikde není, dávat tam procesor aby pak stejně ze signalu udělal analogový PWM je zvěrstvo
quadro a hexokoptéry, bezproblému zvládne ARDUINo, na tu primitivni regulaci, není potřeba ty data tahat přes různý vrstvy a procesy a linuxový jádro a řizení procesů.
řízení topení po baráku, oh god, užijte si ladění. / nezvládne to náhodou arduino s realtime clock a pár senzorama, regulace teploty je v rámci hodin, ne sekund, co tam bude celou dobu ten procák dělat ?
co takhle začít konečně používat na těch modelech krokový motory, to už by konečně k něčemu ten procák byl a mohlo by to dělat nějaký předefinovaný sekvence.
cnclinux s realtime jádrem určitě taky super, ale zase potřebuju k tomu externí monitor a to už můžu použít nějaký průmyslový pc dotykovej panel s počítačem, ale rozhodně je to cely Raspberry menší než USB interpolátor, takže nějakej CNC bastler, určo příde s pěknou malou CNC linux frézou.
spíš ale aby to využilo potenciál toho procáku je to na nějaký zpracování obrazu a k tomu nějaký přesnější řízení pohybu, a to jak pro modely, tak pro nějaký víc interaktvinější CNC,,,
.... určitě ne ovládat tím přes PWM modelářský serva a nějakej rozhrkanej bodel z LEGA...
-
J. V. Stalin (neregistrovaný)
Šikovný člověk si dokáže to arduino doma zbastlit za výrazně nižší cenu, než jakou mají v obchodech. Například chctít za arduino mega 2560 víc jak tisícovku mi přijde jako celkem hráblá cena, když ATmega jednočip jde splašit cca za tři stovky http://www.soselectronic.cz/?str=371&artnum=53233&name=atmel-atmega2560-16au
Jinak řečeno, ta opravdická cena arduina bude ve skutečnosti o hodně nižší než skutečná cena raspberry. To, za jakou cenu jsou to lidi ochotný koupit je věc druhá.
Jinak já si myslim že na většinu hovadin si stačí vyrobit tohleto http://www.societyofrobots.com/step_by_step_robot_step3B.shtml . Zdůrazňuji to "hovadin", protože od toho nejde zase očekávat moc :-) -
Karel (neregistrovaný)
No já se sice nepovažuji za šikovného, ale taky už jsem si "desku s AVR" zbastlil. Celkové pořizovací náklady necelých 10000 Kč, ale klesají s tím, jak vyrábím další tišťáky. A stoupnou jen když musím zase dokoupit sprej s fotocitlivou emulzí, peroxid vodíku a kyselihu chlorovodíkovou, nebo až dojde toner v laserové tiskárně. UV lampa zatím vypadá nerozbitná. Uvažoval jsem o tom, že si nechám tišťáky vyrábět na zakázku. Jenže je to drahé a hlavně to trvá. Svépomocí zvládnu za odpoledne 3 verze. Tímto se nesnažím dokázat, jaký jsem machr, ale jen naznačit, že "zbastlit doma" není legrace a vyžaduje řadu dovedností a technologií, které lidé nemusí mít a ani je jinak běžně nepotřebují.
V tom, že Arduino je předražený bazmek s vámi plně souhlasím. Proto jsem rád, že tu někdo napověděl DX. Skoro jistě si jich pár objednám. Verze nano je o to lepší, že se dá použít jako "zákaznický obvod" a tak zjednodušit kde co. RPi je ovšem stále lepší na prototypování HW, protože program nemusíte nikam nahrávat, restartovat atd. Jakmile je ale HW hotov, tak napsat SW pro AVR a pak tam típnout nano někam dovnitř bude lepší (a levnější) řešení.
PS: Ta Atmega má příliš mnoho nožiček. To už na dvouvrstvý tišťák rozumně nedáte a i to pájení je pak docela naprd (doporučuji učit se na starých nefunkčních deskách a ne na novém obvodu). A vícevrstvý tišťák už i při středně velké serii bude dražší než to AVR.
-
Jenda (neregistrovaný)
Zvládáš doma i dvouvrstvé PCB? Jak děláš prokovy? Jak se ve fotocestě strefuješ?
Btw. spíš než Pozitiv 20 ve spreji je dobrá tahle fólie: http://www.tech-place.com/pyralux/23-photosensitive-film.html
Neřešíš nerovnoměrnou vrstvu (hlavně u krajů), schnutí… prostě jenom párkrát projedeš laminovačkou.
A pauzák s tonerem je dobré dát na chvíli do par acetonu, tedy alespoň pokud máš šmejdskou tiskárnu.
-
Karel (neregistrovaný)
Prokovy dělám buď drátkem (když chci jen spoj a ne tu díru), nebo mám takové malé nýtky:
http://www.soldering.cz/eshop/product/nyt-bg-9-0-8-mm/A na strefování používám oko. Pomocí dvou folií (tisknu na folie, ne na pauzák) a dvou odřezků desky udělám jakousi "složku", do které zasunu zcitlivěnou desku. Na pár místech ji chytnu vteřinovým lepidlem, aby se to nepohnulo když s tím hýbu (to lepidlo co mám zrovna moc nelepí, ale pohromadě to udrží a alespoň jde pak sundat). Soustřednost zatím přijatelná, byť ne skvělá (ale to bude spíš roztažností té folie). A také je pravda, že až do fáze leptání jsem se dostal jen sotva u deseti oboustranných desek :-) Zas tolikrát potřeba nejsou. Kdybych se nebál to lakovat sám, tak ještě existuje trik tu desku navrtat dopředu. Trefit se je pak docela snadné.
Ten film vypadá hodně zajímavě. Můj největší problém zatím je, že mi na desku napadá prach. Skoro každou jsem musel nějak opravovat, protože mi do laku zaschnul nějaký bordel. Na oboustranné jsem pak použil raději vždy kupovanou už zcitlivěnou desku. Ten film by tohle mohl řešit. Díky za tip.
-
J. V. Stalin (neregistrovaný)
No, to je zhruba cena, jakou bych za to čekal. To s tim ATmega 2560 jsem plácnul proto, že tam je vidět největší cenová diference mezi čipem a cenou v (českých) obchodech, dělat si doma dvouvrstvou desku je samozřejmě blbost. S ATmegama v DIL provedení to ale už takový problém není
-
Procesor bude- sloužit web serveru, který bude čekat na intra/internetí povely,
- zaznamenávat údaje ze senzorů (teploty, vlhkosti, výše hladin),
- zpracovávat obrazy z kamer (Zvládne to?),
- sdílet připojené úložné médium,
- dělat firewall, možná i router.
Nebude kvůli připojenému médiu lepší Cubieboard nebo DragonBoard (SATA)?
-
Ten Cubieboard nevypadá špatně, je vidět, že se snaží vézt na vlně úspěchu RaspberryPi. Cubie je dražší pouze o 14 babek, zato má satu a větší paměť. Např. připojení disku na mém Raspi musím řešit externím USBtoSATA převodníkem.
Nejvíce bych se obával u Cubie jestli vznikne kolem něho tak široká uživatelská a programátorská komunita jako u RaspberryPi. Existuje u něj už celkem odladěná distribuce např. Raspbian a je rozjeto plno projektů. U mě zatím funguje jako malý záložní server a teď plánuji připojení 1-wire teplotních čidel....
ČLÁNKY DO MAILU
