KOffice vs. dokumenty MS Office

KOffice je součástí desktopového prostředí KDE a v dnešním článku se zaměřím na jeho nejnovější verzi 1.1. z KDE 2.2.1, které je součástí ditribuce Red Hat 7.2. Pro úplnost dodám, že vše bylo testováno na počítači s Celeronem 600 MHz a 128 MB RAM.

Nebudu se věnovat počtu tlačítek a barviček textu. Od kancelářského balíku většinou chceme napsat text, přečíst text, případně vytvořit nebo přečíst nějakou tu tabulku v tabulkovém procesoru, ostatní funkce jsou sice hezké na pohled, ale ruku na srdce – kolik lidí použije všechny vychytávky, které mu jeho Word nabízí? Nás bude zajímat hlavně to, jak si KWord a KSpread poradí s dokumenty z prostředí MS Windows. Okrajově se zmíním i o základních funkcích a způsobu práce s oběma programy.

KWord

A začneme rovnou tím, co asi bude většinu uživatelů Linuxu v kanceláři zajímat nejvíce – jak si KWord poradí s dokumenty MS Office, kterými nás bombarduje okolní svět, ať se nám to líbí, nebo ne?

Můj test proběhl jednoduše – zkusil jsem otevřít několik dokumentů MS Office, které jsem měl na disku, a několik dalších jsem zcela náhodě postahoval z Internetu (pro puntičkáře dodám, že dokumenty z Internetu jsem získal tak, že jsem vyhledal Googlem nabídka.doc a ceník.doc a několik jich stáhl pro potřebu mého testu).
A výsledek? Celkem jsem otestoval 22 wordovských dokumentů, každý z jiného zdroje (dva byly prokazatelně pořízeny v Office XP a jeden ve Wordu 2000, u ostatních mi není původ znám). KWord jich bez problémů otevřel dvacet. Dva zbývající dokumenty ho naopak spolehlivě sestřelily. Oba ale bez problémů otevřel StarOffice a na pohled na nich nebylo nic zvláštního, jedině snad to, že obsahovaly obrázky. Ty jsou asi největším slabinou – KWord obrázky nezobrazí, místo nich je v dokumentu pouze znak #. Při tvoření dokumentů obrázky pochopitelně vkládá bez problémů. Dalším problémem byly vložené tabulky a grafy z Excelu – místo tabulky byl zobrazen jen shluk nic neříkajících čísel a informace, že to měl být list z Excelu, místo grafů opět znak #. Problematické je i automatické číslováním odstavců. KWord ho buď ignoruje a zobrazuje nuly, nebo čísluje dobře, ale začíná od nuly, což také není ideální.

Naopak potěšitelné je, že všechny wordovské dokumenty mají naprosto v pořádku češtinu a bez jakýchkoliv úprav je možné je okamžitě tisknout.

Tvorba dokumentů

Co se týká tvorby vlastních dokumentů, zvládá podle mne KWord plně vše, co běžný člověk potřebuje, a popisovat funkce textového editoru asi nemá smysl. Za největší slabinu považuji práci s tabulkami – jakmile do dokumentu vložím tabulku, do dvou minut je KWord „tuhý“ a pomůže jedině příkaz kill. Toto nastává bez zjevné příčiny – jednou to zaviní umístění kurzoru do buňky, jindy označení části textu. Doporučuji proto nastavit automatické ukládání po minutě – nepřijdete tak o celodenní usilovnou práci. Další nepříjemností je, že se občas ztratí funkce klávesových zkratek (např. CTRL B pro tučný text) a je pak dostupná jen přes menu nebo ikonu. Stejně tak mi několikrát přestaly fungovat mrtvé klávesy a nebylo tak možné napsat např. velké ŠČŤ atd. Po restartu KWordu je všechno v pořádku.

Naopak z kladných věcí stojí jistě za zmínku bezproblémově fungující čeština jak na monitoru, tak při tisku a rovněž bezproblémová kontrola pravopisu (s Ispellem). Samozřejmostí je i kompletně počeštěné prostředí, takže obvyklý argument, že „obyčejná“ sekretářka nebude vědět „která bije“, ztrácí na významu.

Výsledek práce v KWordu lze uložit jako dokument pro AbiWord, TeX, HTML, SGML, TXT, RTF. Chcete-li tedy svůj dokument poslat někomu z win světa, neměl by být problém s formátem RTF. Nemám možnost si výsledný RTF dokument prohlédnout ve Windows, ale můžete to zkusit a o výsledek se podělit v diskusním fóru. Nepříjemné je, že KWord zatím neumí RTF číst, ale podle nápovědy se na tom usilovně pracuje. I export do HTML je poměrně slušný, můžete si zvolit, zda chcete ukládat do HTML 4.01, nebo XHTML 1.0, a k tomu ještě tři varianty – Spartan (pouze struktura, bez formátovani), Direct (formátuje podle HTML, ale bez CSS) a Style (pro formátování použije CSS2).

KSpread

A opět začneme tím, co asi zajímá většinu – jak si KSpread poradí s dokumenty MS Excel?

Stejně jako u KWordu jsem zkusil otevřít několik dokumentů MS Office, které jsem měl na disku, a několik dalších, které jsem získal výše popsanou metodou z Internetu (tentokrát jsem Googlu zadal ceník.xls, cena.xls, kalkulace.xls, kalkul.xls, soupiska.xls).

Celkem jsem otestoval dvacet excelovských dokumentů (dva prokazatelně pocházející z Office XP, ostatní měly opět původ neznámý), čtrnáct otevřel, ale tři z toho byly absolutně nečitelné – byla to jen směsice nic neříkajících znaků. Šest dokumentů způsobilo pád KSpredu (StarOffice 6 beta otevřel bez problémů všechny).

Bohužel to, že se dokument povede otevřít, ještě neznamená, že máte vyhráno. I když nevím, jak přesně měly dokumenty vypadat, bylo u některých zřejmé, že nefungují tak, jak jejich autor zamýšlel. Jeden dokument vypočítávající cenu z několika řádků dokonce vypočetl něco jiného než StarOffice (který se dobral správného výsledku). Jiné ale fungovaly bez problémů – např. výpočet pojistného automobilů Volvo od dealera Auto Hase fungoval naprosto v pohodě, takže už vím, na kolik mne to přijde, až po Volvu zatoužím :).

Tvorba dokumentů

Nejsem žádný „excelovský“ specialista, takže mohu pouze konstatovat, že pro mé potřeby, kdy si v KSpredu vedu několik nepříliš složitých tabulek a občas něco sečtu, mi KSpred stačí. Svůj výtvor můžete opět uložit i do jiného formátu, konkrétně jako HTML, text oddělovaný čárkami, nebo formát pro Gnumeric (a pochopitelně prostý text, ale to asi není to pravé ořechové).

Závěr

Pokud potřebujete občas přečíst nějaký ten dokument z Wordu nebo Excelu, máte dost velkou šanci, že si s ním KOffice poradí (s Wordem lépe, s Excelem hůře). Chcete-li mít téměř 100% jistotu, že i bez MS Windows a Office nezůstanete odříznuti od okolního světa, doporučuji mít v záloze ještě StarOffice (pokud vám to nedělá potíže, tak obě verze – 5.2 i 6.0 beta). Je to trochu nepohodlné, ale rozhodně ne tolik, jako neustále přepínat do Windows kvůli přečtení jednoho dokumentu. A to už vůbec nemluvím o ušetřených desetitisících za licence MS programů.

KOffice je podle mne na dobré cestě stát se solidním kancelářským balíkem, a pokud se nestane něco nečekaného, ještě o něm uslyšíme.