"To by tě asi hodně nasralo, kdyby ti jinej doktor tu tvou slavnou poruchu osobnosti nediagnostikoval, co?"
Jo, nasralo. Zeptal bych se ho "a čím to teda je, že se nedokážu sžít se svou rodinou, nedokážu mít partnerku a nedokážu zapadnou do kolektivu?" a on by mě jenom přikyvoval "to je dobrý ... to nic není ... to tak bývá ... jste zdravý". Doktoři, kteří ignorují pacientovy symptomy a uvažují způsobem "přesvědčím pacienta, že mu nic není, a ono mu pak fakt nic nebude" mě fakt serou.
Samozřejmě, kdyby mi místo schizoidní poruchy osobnosti dal jinou diagnózu, která moje problémy lépe vystihuje, tak bych uznal, že poruchu osobnosti nemám a že mám tuto novou nemoc. Ale nikdo mi takovou nedal.

