"Nastavení na normální stav" --- s tím nejde asi nic dělat. Poruchu mám, a to je fakt který nelze změnit. Uvědomuji si ji, a to taky nelze změnit. Psychologové se mylně domnívají, že s myšlenkami ve vědomí lze pracovat, ale není to pravda --- že jsem mám odlišnou osobnost od většiny lidí, to je fakt a měnit tento fakt nijak nejde.
Porucha osobnosti možná může být výhodou při programování, ale při navazování vztahů se ženami výhodou není.
Psychologa, který by rozumněl mému stavu jsem nenašel. Většinou jsou v zajetí svých behaviorálních nebo analytických teorií a fakt, který těm teoriím odporuje, nedokážou přijmout. Třeba jsem se psychologů ptal, co má psycholog na terapii udělat, když k němu přijde zakřiknutý pacient, pomalu si během sezení svoji zakřiknutost uvědomuje, začne se za ni stydět a stává se ještě zakřiknutější. Nikdo mi na to nedokázal odpovědět.
Myslím, že psychologie je poněkud nedomyšlená --- psychologické metody jsou vytvořeny na zpracovávání agresivních lidí, lidí uvažujících impulsivně a málo logicky --- a pokud má někdo opačný problém (je zakřiknutý, uvažuje příliš logicky), tak ty metody naopak škodí. Freud sám deklaroval psychoanalýzu jako metodu léčby hysterie, přiznal, že na melancholii a paranoiu to použít nelze. Součastní psychologové si však bohužel myslí, že psychoterapií vyléčí všechno.
Názor k článku
Komiks: Vzdálený přístup
