Já si myslím, že můj stav je pro mě nejlepší možný (kdybych si to nemyslel, tak bych s tím něco dělal) --- furt lepší komunikovat s počítačem, se kterým si rozumím, než působit problémy v komunikaci se ženami.
Psychologové si říkají pravdu mezi sebou, ale při rozhovoru s klientem přepnou uvažování mozeku do módu "co mu mám říct, abych ho změnil takhle?" a tu pravdu značně zkreslují. Psychiatři překrucují trochu míň, možná proto, že mají za sebou lékařskou fakultu a tam je naučili, že emoce je třeba při léčbě dát stranou.

