Takže se vracíme k tomu, co jsme tady už s jedním dalším člověkem rozebírali. Tzv. schizoidní porucha osobnosti je podle mě jenom blbě diagnostikovaný druh autismu (pravděpodobně Aspergerův syndrom).
BTW náhodou jsem včera četl docela zajímavý článek o léčení závislostí, který ale obsahoval obecnou úvahu o léčení nemocí. Léčení má u každého člověka jiný cíl - u někoho jde o úplné vyléčení, u někoho jde o větší nebo menší zlepšení kvality života. Kdo ale docela vážně tvrdí, že se sebou nemůže NIC dělat, není u mě schizoid, ale s prominutím idiot. Ha ha, pětadvacet, to je člověk často ještě puberťák.