Odpověď na názor

Nemyslím, že jde vždy o záměr. Problémy novějších verzí Office načíst soubory uložené ve starší verzi podle mě nejsou naschvál určitě. Spíš bych řekl, že jde o to, že vývojáři narazí na nějakou hranici a pak musí kvůli zachování kompatibility nové možnosti nesystematicky dolepovat. Což vede k nepřehlednosti a paradoxně to má někdy za následek, že se něco přehlédne a nekompatibilita je na světě.

Původní formát Office je (jestli to správně chápu) binární OLE kontejner, což má za následek to, že načtení je hodně rychlé, ale na druhou stranu se musí dávat bacha (explicitně v programu nebo pomocí nějakého systémového prostředku) na správu verzí, pořadí načítání položek apod. Další problém je, že při dumpování nějakého objektu do souboru se může stát, že se uloží i to, co by mělo zůstat tranzientní. Takže to má třeba (údajně) takové následky, že sekretářka, která píše pořád do jednoho souboru (obsah vymaže a uloží pod jiným názvem), vytváří soubor, ve kterém je v nějaké formě nejenom záznam z jednání, ale i její komunikace s milencem a různé jiné věci. Takže fajn, z marketingového hlediska je to skvělý produkt, běží to rychle, umí to spoustu věcí, ale uživatele to v důsledku časem drsně vytrestá. A vzhledem k tomu, že MS prakticky zlikvidoval konkurenci, trest ho mine.

Rozumně navržené XML je pravý opak: když řeknu font, tak myslím font, když řeknu barva, myslím tím barvu. To by bylo, aby se to nedalo načíst. Ale rychlost je pak samozřejmě někde jinde. Ale dneska to už moc nevadí, máme silné stroje a tak Microsoftu vyrostla konkurence, proti které se bojuje jenom velice těžko.