Názor k článku
Komiks: Odvrácená strana řádu

BLEKu, uplne nejlepsi je zavirat sam sebe do skatulky nejake diagnozy, kterou ti urcili pani dochtori. Jim se tak snaze zije: zaradili exemplar a tak maji klidek. Exemplar se ale muze rozhodnout, ze ze skatulky vyleze a bude si zit po svem. Jenze exemplar se rozhodl, ze ve skatulce zustane, protoze je pohodlna, krasne vypolstrovana. Takovy maly, kapesni blazinec, ve kterem nad sebou muze plakat, i kdyz se tak nikam nedostane, namisto, aby se donutil se sebou neco delat. Jsou i lide, kteri by meli byt jiz davno mrtvi, kdyby poslechli rad panu dochtoru, ze maji zemrit. Jenze oni se rozhodli, ze ne. Meli ovsem vice odvahy, nez ty. Odvaha zkusit veci zmenit (nekoho si najit) je to, co ti chybi. Co bys potreboval, je nakopat do prdele, abys nemohl sedet furt jen u toho pocitace a zkusil delat neco jineho. Clovek, jako ty, si hned tak nekoho treba nenajde, ale nevim, proc by to bylo nemozne. Lide jsou ruzni a tak ke kazdemu se najde nejaky protejsek. Clovek se jen musi umet divat okolo sebe, aby rozpoznal prilezitost. To ty nedelas, protoze jsi se rozhodl, ze to neni mozne. A tak asi zustanes sam, se svym pocitacem. A nikdo neni povinen byt jako sedivy prumer okolo, i kdyz je to pohodlnejsi. Clovek muze byt cvok a zit si po svem.