Krotitel vektorů Inkscape

Vraťme se někdy do roku 1998, kdy se Lauris Kaplinsky z Esonska rozhodl, že vytvoří experimentální fork programu Gill (alias Gnome Illustration app) a nazval jej Sodipodi. Jednalo se o aplikaci, která uměla pracovat se SVG grafikou a přidávala své nástroje. Oficiálně vznikl program ještě asi o rok později. Vzdal se některých vlastností a přinesl i verzi pro Windows. Hlavní idea byla vytvořit program schopný pracovat se SVG a přitom být pomocníkem umělců. Vývoj úspěšně pokračoval až do roku 2003. V té době se část vývojářů Sodipodi rozhádala mezi sebou o dalším směřování projektu. Čtyři rebelové založili projekt Inkscape. A Sodipodi nakonec v roce 2004 vyprodukovalo svou poslední verzi a dnes se již aktivně nevyvíjí.

Projekt Inkscape se oproti Sodipodi soustředil na kompletní implementaci SVG a můžeme říci, že je to jeden z mála projektů, který má SVG jako svůj nativní formát. Stěžejními nástroji pro kresbu jsou především Tužka a Pero, zajímavých efektů dosáhnete pomocí Kaligrafického pera. Povedeným nástrojem je i nástroj pro výplň barevnými přechody. Samozřejmě, že zde najdete nástroje pro kresbu základních geometrických tvarů, jako je elipsa či obdélník. Jistou specialitkou jsou hvězdy a polygony a zejména spirály. A to nemluvím o takových samozřejmostech, jako je nástroj pro psaní textu a kresbu křivek (ať už od ruky nebo tzv. Bézierových). Při psaní textu můžete využít libovolné nainstalované písmo a můžete text jednoduše psát také na křivku.

Inkscape taktéž disponuje možností převádět rastrové obrázky na vektorové. Autoři zvolili velmi dobrou strategii a do Inkscape integrovali rozhraní k projektu Potrace. Je to specializovaný nástroj, a tak jsou výstupy z něj velmi dobré (tedy lepší než v minulém díle zmiňovaném OpenOffice.org Draw). Osobně se mi také zamlouvá nástroj pro klonování. Vytváří objekty, které jsou klonem původního objektu. Ve chvíli, kdy na mateřském objektu provedete nějakou změnu, ihned se projeví i na všech klonech. Abyste si dokázali představit využití, zmíním svou praktickou zkušenost. Pomocí Inkscape jsem na stranu A4 umístil celkem 10 vizitek, přesněji jednu vizitku a devět klonů. Ve chvíli, kdy jsem vložil text na mateřskou vizitku, automaticky „protekl“ i na všechny zbývající klony. A když jsem při kontrole zjistil, že jsem špatně napsal telefonní číslo, stačilo jej opravit a ihned se vše aktualizovalo i jinde.

Podobně jako jiné programy, dokáže i Inkscape provádět s objekty operace jako je otáčení, přesun nebo změna velikosti. I Inkscape umí objekty sdružovat do skupin či umisťovat do vrstev. Každý objekt má také sadu parametrů, které lze nastavit. Je to třeba ohraničení, výplň nebo průhlednost. Trochu vzdáleně s tím souvisí i jedna z nevýhod. Inkscape totiž neumí vytvářet více stránkové dokumenty. Vždy máte k dispozici pouze jednu stranu, zato s mnoha vrstvami. Inkscape paradoxně myslí i na skupinovou spolupráci. Přímo v programu najdete tzv. Nástěnku, což je v podstatě integrovaný Jabber klient. Pokud máte svůj Jabber účet, můžete ho využít a komunikovat s dalšími. Prostředí programu je dost propracované a logické a zjistíte, že k dispozici je opravdu hodně funkcí, které se snadno ovládají. Sami autoři přiznávají, že rozhraní je inspirováno podobnými programy jako je Inkscape (třeba Corel Draw a Xara Xtreme).

Nejlepší způsob, jak začít pracovat s Inkscape, je pokusit se do něj otevřít nějaký již hotový obrázek a s tím si pohrát. Doporučuji nějaký obrázek z celkem rozsáhlého projektu Open Clipart Library. Najdete zde více než 16 000 obrázků, které byly většinou v Inkscape vytvořeny. Navíc je možno OCL procházet i přímo z Inkscape. Stačí zadat klíčové slovo (v angličtině) a Inkscape vyhledá příslušné obrázky, u kterých si lze zobrazit náhledy. Pokud znáte Microsoft Office Clipart, máte představu o tom, jak vše vypadá v Inkscape. Pokud se vám obrázek líbí, po kliknutí dojde k jeho importování do Inkscape, kde jej můžete využít jako základ své další práce. Dalším vhodným způsobem, kterým lze rozšířit funkčnost Inkscape, je podpora tabletů.

V současnosti je k připravena ke stažení stabilní verze 0.46 a protože pochází z března 2008 (existuje pro Linux a pro Windows), najdete ji ve většině repozitářů vašich distribucí. Práce na nových verzích probíhá neustále. I když je to verze, která není jedničková (rozuměj 1.0), je produkt velmi stabilní a dobře použitelný. Sami autoři dokonce tvrdí, že verze 1.0 nedosáhne Inkscape nikdy, neboť stále je co vyvíjet a opravovat. K dispozici je i česká verze.

Důležitá je i možnost „spolupráce“ s okolím. Inkscape umí kromě svého nativního SVG importovat ještě i formát pdf či ai (Adobe Illustrator) a řadu rastrových formátů. Podobnou skladbu dokumentů najdete i na výstupu. ve světě svobodného software naleznete již jen jeden srovnatelný produkt – je jím Xara Xtreme LX. Je to však původně komerční produkt, nyní se svobodnou licencí. Jednu dobu se dokonce vývojáři tohoto produktu aktivně zapojovali do vývoje Inkscape a výsledkem byly změny ovládacího rozhraní. Oba projekty se však stále vyvíjejí a nevypadá to, že by došlo k jejich sloučení do jednoho produktu tak, jak se dříve ubíraly úvahy tvůrců.

Pokud se chcete naučit pracovat s vektorovou grafikou, je Inkscape skutečně tím pravým produktem pro vás. Umožní vám vytvářet i jednoduché projekty celkem efektivně a navíc vás nezradí, pokud budete potřebovat i něco pokročilejšího. Práce s ním jde opravdu rychle od ruky a naučit se jej používat není zase až tak složité. Doporučujeme podívat se i do nabídky Nápověda, kde najdete několik různých návodů, popisujících funkce v Inkscape. Určitě program nenahradí mnohonásobně dražší profesionální produkty, ale snese s nimi srovnání. Postavit na něm profesionální grafické studio asi nepůjde, ale drobnější zakázky v něm docela dobře zpracujete. Z jeho nevýhod zmiňme především nemožnost vytváření více stránkových dokumentů a problematickou práci se schránkou. Ta funguje jen v prostředí Inkscape, jinam kresby nedostanete.