Ladíme v Linuxu

Nevýhodu však softwarová ladička přece jen má. Tu „krabičku“ si můžete vzít vždy s sebou. Pro domácí hraní je ladička jako software ovšem dostačující a je to bezesporu užitečný pomocník. Navíc jedna ladička, zakoupená jako kytarová, nedokáže pracovat s jinými nástroji (housle, basová kytara atd).

Podařilo se mi nalézt celkem šest aplikací k tomuto účelu. Ne všechny však se mi podařilo na Debianu Testing „rozchodit“, snad budete při zkoušení úspěšnější. A za další, po jejich instalaci ne všechny byly použitelné, alespoň na mém systému.

Základ toho, co by taková ladička měla umět, je jasný. Měla by poslouchat jak na line in, tak na mikrofonním vstupu a měřit frekvenci zvuku, který přichází a zobrazovat tón, kterému tato frekvence odpovídá. V názvech některých ladiček je guitar, avšak není problém přes ně ladit i jiný strunný nástroj, protože při zachycení tónu se nám ukáže jeho výška vždy, jen u některých složitějších se nezobrazí, že právě tento tón je druhá struna na kytaře, takže tóny nástroje musíme znát, ale to by snad neměl být problém.

Můj první dojem byl, že je naštěstí takovýchto programů více. Po jejich nainstalování však přišla na řadu „vyškrtávací“ metoda nefunkčních kousků. Programy, které jsem nalezl se jmenují GString, GuiTuner, JTuner, KGuiTune, lingot a gtune.

GString

GString je psána na GTK. Domovská stránka graficky nijak neupoutá, ani screenshot není k dispozici. Stáhl jsem zdrojový kód programu spolu s binárkou. Spustil jsem binárku, program řekl, že chybí libdrfftw.so.2 knihovna a skončil. Při studiu domovské stránky jsem našel, že vyžaduje verzi 2 a vyšší knihovny pro Furierovu analýzu. Mám nejnovější. Nainstaloval jsem verzi 2.1., stále to samé. Uvádí zde, že máme změnit include hlavičky a odmazat d z názvu (takže bude pojmenována rfftw.h), nic, stále stejný problém. Tento software se mi tedy rozjet nepodařilo. Snad budete úspěšnější. Prosím podělte se v diskusi s vašimi zkušenostmi s tímto programem.

GUITuner

Poněkud obsáhlejší domovská stránka projektu ukazuje i pár screenshotů, takže to vypadá nadějně. Stahuji software, k dispozici je i balíček pro Debian. Nainstaloval jsem ho, ale programu opět cosi chybí. Tentokrát libdb3, nevadí, nainstaloval jsem ji (ačkoli mám v systému nejnovější verzi). Jen patřičně nechápu, k čemu ladička potřebuje knihovny pro databáze. Po instalaci knihovny jsem se dostal o krok dále, respektive na chybu, že postrádá knihovnu xlib6g. Super, ta je ale pseudobalíčkem pro kompatibilitu verzí. I po její instalaci mi stále program „křičí“, že mu tato knihovna chybí. Neměl jsem čas a nechtělo se mi pátrat po hlubších příčinách nefunkčnosti softwaru, a tak jsem pokročil dále a pokusy o rozchození GUITuneru jsem vzdal.

JTuner

Tento program je velmi zajímavý. Jedná se o program v Javě, který můžeme buď spouštět rovnou přes browser, nebo si stáhnout JAR do počítače a spouštět ho tam (java -jar JTuner.jar či kliknutím). Výhoda je, že máme ladičku, na kterou jsme zvyklí, stále s sebou. Nevýhoda je, že java v prohlížeči má poměrně přísné bezpečnostní restrikce, a tudíž nemá právo zásahu a zachytávání na zvukové kartě. Je nutno si stáhnout do svého domovského adresáře soubor .java.policy. Pozor, pokud tam už tento soubor máte, tak do něj obsah tohoto od JTuneru pouze připište, ať nepřijdete o předchozí verzi nastavení pro jiné applety.

Tato ladička má prvenství – první, která funguje. Nicméně až po stažení na pevný disk, přes prohlížeč mi nějak nešla. Proč jsem nezjišťoval, ale jsem rád, že po alespoň po stažení jde. Je poměrně dost konfigurovatelná a přehledná, na to, že je to pouze jednoduchá jednookenní aplikace. Nicméně na její start si chviličku počkáme a v případě pouštění přes browser i chviličku déle. Ale svůj účel plní dobře.

KGuiTune

Zajímavá webová stránka nám poskytuje řadu informací, které o ladičce potřebujeme. Grafická nadstavba má více variant (KGuiTune na knihovně Qt s KDE desktop integrací, QtGuiTune čistě s Qt knihovnou a nakonec je přítomna kupodivu i knihovna Gtk ve verzi nazvané GtkGuiTune). Jak uvádí domovská stránka, jedná se stále o stejnou aplikaci, v každé z variant pouze používá jinou grafickou nadstavbu. Tato ladička zobrazuje řadu informací a umí i spoustu různých ladění. Po chvilce tápání jsem si přivykl, a vzhledem k tomu, že je to druhá ladička, která funguje, měl jsem možnost ji vyzkoušet. Zpočátku jsem byl zděšen zběsilým měřením, kdy nebylo možné vizuálně zachytit hodnotu, avšak je potřeba nastavit si hodnotu trigger (citlivost), klidně na 0, a tak docílíme menší citlivosti a dostaneme chování ladičky do „normálu“. Tato hodnota je nicméně šikovná, máme-li slabý signál. Ladička KGuiTune se mi jeví jako velmi úspěšná. Osobně jsem nejvíce pracoval s Gtk variantou. Qt mi moc nesedí, a tak jsem se na něj jen zběžně podíval, abych potvrdil tvrzení, že ve všech variantách je to ten samý program. Opravdu tomu tak je a mění se jen „kabátek“.

Lingot

Neobvyklé jméno, ale očekávaný vzhled. Ladička funguje dobře, nebyly s ní žádné problémy. Vzhled se mi zdál nejpřívětivější ze všech předcházejících. Všechny ostatní prostě zobrazovaly zahraný tón, avšak tato ladička „hádá“ strunu, kterou ladíme, zobrazí ve středu ukazatele tón této struny a ručička nás navádí, zda zvýšit či snížit tón, abychom strunu naladili tak, jak má být. To však může být poněkud nešťastné, ladí-li začátečník po výměně strun, protože si nejsem zcela jist, zda program může odhadnout až takový tónový rozdíl a deviaci, jakou má nová struna čerstvě po natažení. Začátečníci také často nenatahují a neobtáčí strunu právě tak, jak se má, takže se občas rozlaďuje o velmi mnoho. Jinak je Lingot plnohodnotná ladička s příjemným vzhledem a naprosto jednoduchým ovládáním.

GTune

Poslední a nejminimalistič­tější ladička, o které chci něco napsat, je GTune. Dlouho jsem ji používal a neměl jsem s ní žádný problém, má až extrémně jednoduchý design, frontend je psaný na knihovně Gtk a program kromě holého okna v podstatě obsahuje pouze posuvník, za jehož pomoci je zobrazována výška tónu. Funguje tak, že prostě a jednoduše zobrazuje tón, který naměří, a to tak, že zaokrouhluje nahoru nebo dolů dle standardních pravidel na půltóny a používá znaky větší a menší na interpretaci směru, kterým je tón odchýlen od zobrazeného. Toto stejné zobrazuje i za pomoci posuvníku. Tento program je velice jednoduchý, vždy mi dostačoval. Kdo ale vyžaduje komfortnější rozhraní, asi GTune na chuť nepřijde. Velikou výhodou tohoto malého programu je to, že má i variantu pro příkazovou řádku, přestože není příliš pohodlná. V případě, že nám nic jiného nezbývá, jsme na ni zvyklí nebo nemáme grafické rozhraní k dispozici, je i to super pomocník. Tudíž není nic divného, že grafické rozhraní je pouze zobrazovací nadstavba a pod kapotou jede právě tato varianta pro příkazovou řádku.

Závěrem

Jak jsme viděli, s ladičkami není vždy život snadný a situace se může zdát beznadějná. Nicméně existují funkční „exempláře“. Doufám, že práce na nich se nezastaví a budou pokračovat tím správným směrem i nadále. Sehnat ladičku na strunné nástroje pro Linux lze, ale dá to úsilí a vždy si nemůžeme říci „použiji tuto, ta se mi líbí“ – musíme být připraveni na použití té jediné, kterou se nám podaří „rozchodit“. Ale aspoň pár funkčních tu je. V diskusi se podělte s ostatními o své zkušenosti. Pokud chcete a nějaké s ladičkami máte, není nic lepšího, protože jak to asi každý z nás zná od ostatních programů, pokud se jednomu něco nepodaří „rozchodit“, jinému to mnohdy chodí skvěle. Hodně štěstí a ať vám tóny ladí.