Názory k článku
Ladíme v Linuxu

Som si najskor myslel, ze to bude o debuggovani programov pod linuxom, no.. ;)

Taky jsem cekal debugging ;-)

njn jsem se tesil ze konecne zjistim jak to gdb vubec funguje :/

Btw. nenarazil ste nekdo na problemy s ladenim threadovatejch aplikaci pomoci gdb ve FreeBSD? Resp. stacilo by mi ziskat jakejkoliv backtrace po padu. :-)

Diky, zajimavy clanek - a hlavne me privedl na myslenku, ze by nemel byt problem mit neco podobnyho i v telefonu ... trocha googleni a ejhle, ze jich neni malo, napriklad :
http://www.getjar.com/products/4660/GuitarTuner
http://www.getjar.com/products/5052/GuitarMobileTools2

Moc se v techhle mobilnich javach neorientuji a nemam ted cas to zkouset, ale - nemely by treba tyhle jet i na PC? A naopak, JTuner z clanku s trochou stesti na telefonu?

Ehm, sorry, falesny nadseni - vsechny tyhle programky daleji jedine - "vybrnkaji" prazdne struny .. takova ladicka mi je na dve veci :-/

Staci doinstalovat driver "hudebni sluch" a je to, ne? ;-)

Da se to po trose treningu i naladit. Kdysi davno jsem ladil baskytaru tak ze jsem si sladil jednu strunu s kytaristou (pouzival moji ladicku :-) a zbytek podle ni. Jde to docela dobre, nekolikrat jsem si to overoval ladickou a sedelo to. Hudebni sluch nemam, podle me jde o interference, kdyz to neni sladede je to slyset, je to takovy neprijemejsi naposlech.

Bingo! Ale IMHO hrát na nástroj bez hudebního sluchu je jako malovat s barvoslepostí.

No - on je totiz "hudebni sluch" a "absolutni hudebni sluch". Cedrik nejspis myslel absolutni - ten ma opravdu malokdo.

O absolutní sluch mu evidentně nešlo, když mluví o slaďování a interferencích. To je otázka obyčejného hudebního sluchu, který nejen že podle mě musí mít každý muzikant, ale navíc ho má ještě většina populace.

No dyd - rikame totez jinymi slovy.

Diky za odkazy na java tunery do telefonu. Ja se hranim zivim a verte, ze se takova vecicka docela hodi. V linuxu pouzivam G-tune. Je to pro Wokna, ale pod Wine to funguje. Umi to ruzny druhy temperovanyho ladeni a jiny vychytavky.
http://www.jhc-software.com/gtune.htm

Mozna by to chtelo lepsi popis funkci hodnocenych programu. Tedy jesti umi "zafixovat" ton, ktery ladite, jestli naopak umi automatiku, jestli umi posouvat zakladnim tonem...

Me osobne se velmi osvedcila ladicka z http://n770galaxy.blogspot.com/2006/08/tuner-tool-version-002.html
a na sve nokii 770 ji mam porad u sebe:-)

jen drobnost -- s kytarovou ladickou obvykle baskytaru naladite... tedy alespon mne se to zatim se vsemi (nejakych pet, sest kousku) v pohode podarilo...

Taky na tu dezinformaci koukám jak blázen :D
Nevím jak se ladí housle, ale s chromatickou ladičkou by neměl být problém naladit i ty, ne?

Prave ze ne, nektere tyto ladicky nezobrazuji jine tony nez je sest kytarovych strun, a proto to bude litat sem a tam, kdyz budete hrat na basu/housle a neukaze nic ... dost chyba, aspon mi to delalo, nicmene jen u jedne :D

doma mam momentalne tri ladicky, v kapele dalsi dve, vsechny oznaceny jako kytarove.
pokusy s dvema sestistrunnymi baskytarami (prazec/bezprazec) s ladenim HEADGC.
ladicky monochromaticke (jedna analog, jedna digital): zadny problem, pohoda i pri pultonovem podladeni vsech strun.
ladicky s sesti kytarovymi tony EHGDAE, vsechny digitalni: u nekterych ladicek problem s H (bud ladim pres E na patem prazci nebo pres H v oktave), u vsech ladicek problem s C (cim to asi bude?:)) (ladim pres D na druhem prazci), ostatni struny u vsech ladicek bez problemu.
mam i housle, ale ty jsem s nimi ladit nikdy nezkousel, jestli budu mit cas mrknu na ne. ale jelikoz maji obvykle ladeni GDAE, pujde to asi jako po masle;)

"cim to asi bude?:))"

...že by nástrojem? :-)

Standardní ladění kytary je EADGHE (houslí potom GDAE).

Nějak tomu nerozumím. Obvykle k synchronizaci nástrojů stačí jeden tón a zbytek se k němu přiladí (tradičně komorní A). Že by už na nástroje nehráli hudebníci?

Jasne... ono je to akorat s tou elektronickou ladickou rychlejsi, takze ji nakonec v praxi pouzivaji i ti tvoji konzervatoristi. Alespon jim zbyde vic mista na diskuze o tom, kolik penez dostanou za kterej kseft, ponevadz o nicem jinem snad ani mluvit neumi --- moc se nelisi od nekterych nasich "umelcu", kteri uz taky pojem hudba znaji jenom ve spojeni se slovem prumysl.

s takovym postupem Vam preju pred/behem rockoveho koncertu hodne stesti;)

:-) to rozhodne, na black metalovych koncertech bych byl v ... kdybych nemel diodovou ladicku na multaku :-) jinak se omlouvam za nestastnou formulaci, ktera vyvolala takovouto diskusi, male vysvetleni.

Samozrejme ze podle ladickek zde uvedenych se da naladit jakykoli nastroj, jen jde o to, ze clanek zabira (aspon jsem se snazil) pro vsechny, a tudiz i pro zmatene zacinajici hudebniky, kteri jeste nevi kde je jaky ton atd atd a potrebuji vest "za rucicku". Obvykle ladim od maleho e pres ladicku a zbytek sluchem v domacim prostredi, na live stage to nelze :D. Jinak jiny stav je opravdu s komornim A, jenze to opravdu u metaloveho hrani je v podstate na ... .

To ale taky není chromatická ladička.

Pokud je tam (digitalni) elektronika, tak je napeti mozne generovat ruznym zpusobem... Navic ty elektronicke ladicky maji stejne casto "rucicku" na LCD displeji.

Pokud jde o to to udelat ciste analogove, tak bych mozna udelal dolni propust a horni propust a polohu rucicky urcoval podle rozdilu urovne signalu, ktery propusti...

No ale tou tvou pasmovou propusti bys nezjistil, jestli jsi pres, nebo pod. Vedel bys jenom odchylku.

"Chapal bych, jak funguje ladicka s diodami - nahraje dostatecne dlouhy vzorek signalu do pole 2^n, udela FFT, ..."

Tak takhle složitě se to opravdu nedělá :)

"Jeste co se tyka presnosti, u nizkych tonu je potreba docela dlouhy vzorek (par sekund), aby vysledna presnost byla jeste k necemu..."

Právě proto je to úplně zcestná metoda.


Nejjednodušší je převod f -> U (frekvence na napětí). Pak se podle výsledného napětí buď pohybuje ručička nebo se pomocí komparátorů vybere odpovídající LEDka a rozsvítí se.

A samotný převod f -> U je poměrně triviální - stačí vstupní signál přebudit tak, aby dostal pravoúhlý průběh. Potom se s každou vzestupnou hranou bude spouštět MKO (monostabilní klopný obvod), ze kterého poleze impulz známé amplitudy a známé (pevné) délky. Tím se problém měření frekvence převedl na problém měření střídy, což je jednoduché (stačí výstup usměrnit a zprůměrovat kondíkem).

Jsem začátečník v Linuxu, jinými slovy, rád bych do roka přešel úplně na Linux z OS Windows (doma), proto se snažím na Linuxu rozchodit vše co potřebuji ve Windows.

Pro člověka jako já, který si stáhne instalátor, nainstaluje(, restartuje ) a používá program (99% nemám žádný problém), si po přečtení tohoto článku musí oddychnout, že nehraje na kytaru nebo na něco co by potřebovalo k umění hraní na hudební nástroj i zkušenosti GURU Linuxu :-)

Pro člověka zběhlého v Linuxu je tento článek "normální" popis, ale pro člověka z Windows je to "síla" - stáhnu, přeložím, spustím = nefunguje -> prostuduji stránky stvořitele, popřípadě diskuse -> úprava zdrojáků = nefunguje -> ... a ve finále "nefunguje" :-) viz. "GString", "GUITuner". Musel jsem se smát, když jsem si přečetl jak na to - "... a nebyl to právě ON kdo řekl, že vydechováním kouře do vody zlato nevznikne!" :-)

Neberte můj příspěvek ve zlém, pro Linux už jsem se rozhodl, ale je mi jasné, že po 12 letech práce na PC s OS DOS/Windows to bude osobní boj ...

Ten Microsoft nás rozmazlil :-)

Něco podobného jsem čekal :-)
Možná ti tahle otázka bude připadat divná protože jsi Linux GURU, ale kdo z běžných uživatelů si potřebuje upravovat zdrojáky a proč? Chci na počítači pracovat a ne se vrtat ve zdrojácích. To bych raději přenechal odborníkům.
Když si stáhnu aplikaci pro vaření, protože jsem kuchař, musím umět číst zdrojáky, kompilovat, atd.? Mě to přijde trochu moc na běžného uživatele, ale jak říkám, jsem začátečník a možná jednou pochopím, že k evidenci receptů je potřeba trochu poladit jádro, přeložit DB, poladit Xka atd :-)
Vím, že dnes je Linux mnohem dál než před deseti lety, když jsem četl o příkazech na montování disket, což dnes není potřeba (ne v mé distribuci), ale asi ještě chvilku potrvá, aby si člověk doma rozchodil Linux pro běžnou domácí práci jako je třeba ladička kytar a nemusel umět c++ a vytváření binárek...

Klídek, budoucnost už je tady a předběhla i ten Tvůj Mikrosoft ;)

MS Win:
- Prohlížečem navštívím odkaz
- stahnu exáč
- spustím exáč
- mam program

Gentoo:
- emerge k3guitune
- mam program

nebo
- emerge gtkguitune
- mam program

Pokud jsem Linuxová lama nebo kuchař bez vztahu k PC co chce hlavně pracovat, tak si operační systém nechám nainstalovat od odborníka, co není kuchař a umít s počítačema, a pak se do ničeho nemontuju a nic neopravuju, c++ se neučim, jádro neladím a podobné nesmysly proboha proberte se je rok 2007 zmiňované v tom flamovacím MS vs. Linux příspěvku. Nechte toho :D

Furt mi někdo bude tvrdit, že instalace programů na Linuxu je obtížná. Není, stačí si vybrat software podle úrovně vlastních znalostí Linuxu. Když mám znalosti malé, tak neinstaluju každou blbost, na kterou někde najdu recenzi. Když neumím nic instalovat, tak si vybírám z toho, co lze nainstalovat přikazem "nainstaluj aplikaci ENTER". Předpokládá se znalost rozmístění kláves a nalezení klávesy ENTER.

Když jsem lama co sotva umí zapnout počítač a chce jen kuchařku nebo naladit kdytaru, tak emerge gtkguitune a HOTOVO, ne*eru se do systému a ani se nepokouším nainstalovat nic, co pro LAMY JAKO SEM JÁ není LINUX-LAMA-READY.

Počítače mají fungovat jako mikrovlnka. Když odjíždím na letiště, a potřebuji před odjedzem zarezervovat auto, abych si ho v Itálii mohl vyzvednout, opravdu nemohu trávit půl dne zjišťováním, proč mi z Linuxu (resp. z FireFoxu a Konqueroru) to auto nejde rezervovat. Nesouvisí to se znalostmi, ale s účelem, za kterým člověk počítač má. Někdo si chce hrát, jiní lidé potřebují pracovat. Nakonec auta dnes také nestartujeme klikou.

Linux funguje jako mikrovlnka. Vložíte jídlo, pak *pokud chcete*, navolíte teplotu (intenzitu), a pokud chcete, navolíte že se má x minut hřát.

Windows funguje jako mikrovlnka, do které vložíte jídlo, ona řekne, že jste vložili kuřecí stehna a zeptá se, jestli je chcete rozmražovat pomalu, nebo ohřát rychle. Kliknete na rozmrazovat pomalu. Pak se vás zeptá, jestli chcete zahájit proces ohřevu, nebo ohřev odložit. Kliknete na odložit. Mikrovlnka vás upozorní, že pro kuřecí stehna může být nebezpečné dobu ohřevu odložit o víc jak 1 den.

Z pohledu Windowsáka je tahle mikrovlnka výborná a má pocit, že ji umí ovládat, z pohledu Linuxáka ho prostě furt buzeruje.

Samozř. kdo mikrovlnkám nerozumí a neumí v nich ohřívat jídlo, tak mu MS Mikrovlnka vyhovuje, prostě chvíli kliká a odpovídá na otázky a je to.

Kdo mikrovlnkám rozumí, ví, na jak dlouho má co nastavit a že může/nemusí zahájit nahřívání hned/později a ví kterým knoflíkem se to dělá, aniž by mu to musel někdo radit, tak prostě o buzerantskou mikrovlnku nestojí. Obtěžuje ho, protože ztrácet čas diskuzí se systémem ho nebaví. Prostě chce, aby to udělalo to, co tomu řekne.

P.S. Když zjistím, že někdo v dnešní době nepodporuje FF/Konq, tak si o kvalitě jeho služeb něco pomyslím (snad tam to rezervovaný auto bude...) a případně použiji IE. Kvůli nějaký lamě co neumí napsat web nepotřebuji Windows.

Naprostá většina lidí nechce rozumět počítačům. Ti kdo jim rozumí také raději volí komfort. Nakonec auto dnes nestartuje klikou ani automechanik, který autům opravdu rozumí.

MSIE používám ze dvou důvodů. Jednak v něm všechny weby fungují (což se o konkurenci nedá říci), a potom konkurence nepřináší nic dostatečně důležitého navíc. A tak je to s většinou lidí.

Tak jsem spustil příkaz: emerge k3guitune ... a výsledek je ... bash: emerge: command not found ... prostě na tom nic není :-) Mám Fedoru 6, takže se liší distribuce od distribuce :-( jestli je emerge něco jako "yum" tak příkaz:

yum search k3guitune
Loading "installonlyn" plugin
Setting up repositories
Reading repository metadata in from local files
No Matches found

takže prohlížečem navštívím odkaz

- stahnu exáč
- spustím exáč
- mam program

není zas tak špatnej postup, nebo mám asi špatnou distribuci a ruce? ..., ale dost rejpání, neznám Linux, ale znám Windows, proto se snažím aplikovat postupy z Windows při práci s Linuxem. Linux je něco jiného a nechci z něho dělat Windows. Větší uživatelská přívětivost, podpora ovladačů a jednotnost jednotlivých distribucí zpříjemnila přechod na Linux. Zatím je to pro mě boj, ale ono se to zlomí :-)

Teda ty informace mi připadají trochu divné. Například u ladičky LINGOT mám z popisu autora takový pocit, že vůbec nepochopil jak to vlastně s tou ručičkou funguje. Ta zmiňovaná ladička žádné struny "nehádá", jen rozseká spektrum ne na tóny, ale na intervaly frekvencí a v rámci těchto intervalů ukáže odchylku od přesné frekvence tónu rovnoměrně temperovaného ladění.

Este tu nebol spomenuty tuneroid.

Chystam se na ladeni piana, prozkoumal jsem skoro vsechny uvedene ladicky
a krom tuneroidu zmineneho v poznamkach zadna neprinesla akceptovatelne vysledky (pricemz gtune se mi myslim nepodarilo prelozit)

Hlavni problem vsech techto programu, je ze potrebuji silny, dlouhy a stabilni ton. To je tak mozna pripad el. kytary, nikoliv drnkacich nastroju v kombinaci s mizernym - skype - mikrofonem.

Nejlepsi se mi zda progem pichtune, presto nebo mozna prave proto ze to vlastne neni ladicka ale jen chytre navrzeny osciloskop. Myslim ze to v pohode zvladne i to piano s mirnou pomoci meho ucha.

Na piano stačí každá obyčejná chromatická ladička. Ostatně pokud chcete ladit piano, asi byste měl mít hudební sluch, a pokud máte hudební sluch, stačí vám k naladění tónový generátor a ne ladička.

Osobně si myslím, že ladění piana je dost vysoká laťka. Elektronika a software není všechno. Nebylo by lepší to nechat odborníkům?

Záleží jak si ho chce naladit :-)
Navíc je odborník a "odborník". Ne každý, kdo o sobě tvrdí, že je ladič, tomu opravdu rozumí - osobní zkušenost. Není to tak strašné, jak se to na první pohled někomu může zdát. Jen tam těch strun není 6, ale ke dvěma stovkám :-) Ale chce to počítat s tím, že se to hned napoprvé nepovede a že kompletní přeladění je pro nezkušeného člověka záležitost na den.

Navíc je odborník a "odborník".

Ano. Já jsem už taky nějakou dobu neoznačuji celým titulem ladič pijan - ale pouze pijan.

:)

Ladil jsem piáno s tuneit (http://delysid.org/tuneit.html) pitchtune mi fungovalo nějak divně a ostatní většinou se nepodařilo rozchodit. Každopádně vzhledem k tomu, že piáno má spoustu harmonických a aby akord (nebo i jediný tón (víc strun)) nezněl jako prase, tak je potřeba to naladit přesněji, než jako přesnost jsem dostal z těch tunerů.

Výsledek byl, že jsem byl schopen to vytáhnout o půltón nahoru - po asi 5 hodinách práce s asistentknou (brnkala struny a držela mikrofon těsně u ní; já jsem koukal na display a kroutil klíčem) -, ale zvuk to mělo hroznej, takže zbytek potom za pár stovek opatřil ladič. Trvalo mu to asi 2h včetně drobných oprav, vykládal mi o tom že 10 let po konzervatoři si teprve troufnul na samostatné ladění piána. A že mu to šlo zatraceně rychle.

Můj závěr je, že zkusit si je to dobrá zkušenost, ale výsledek je ten, že i když celkem mám hudební sluch, na ladiče se nehrabu. A nepomůže s tím ani počítač.

KOUPIL JSEM SI STARÉ PIANO/120 LET/VYŘEZÁVANÁ SKŘÍN S TOČENÝMI SLOUPKY,KTERÉ SE MI MOC HODILO K ZAŘÍZENÍ MÉHO POKOJE.PROBLÉM BYL V TOM,ŽE BYLO DĚSNĚ ROZLADĚNÝ.TAK JSEM ZAVOLAL SVÉMU DOBRÉMU KAMARÁDOVI ŠTĚPÁNOVI KOJANOVI Z KAPELY KEKS.ŘÍKÁM MU PŘIJEĎ,DÁME PANÁKA A ZKUSÍME TO.ON NA TO,ŽE TO NIKDY NEDĚLAL,ALE ŽE BY TO DOCELA RÁD ZKUSIL.PŘÁTELÉ VÝSLEDEK BYL TEN,ŽE ZA CCA 2 HODINY NAŠEHO/TEDY SPÍŠE JEHO/SNAŽENÍ PIANO HRÁLO PROSTĚ SUPER,RADOST SI ZAHRÁT.mIREK.

...která je zajímavá tím, že vůbec neladí :-)

Na Windows mam dobre zkusenosti s programem APTuner (shareware, ale beha bez omezeni i bez zaplaceni, http://www.aptuner.com/). Hlavne umoznuje jednoduse nastavit offset zakladniho tonu, coz je k nezaplaceni pokud mate v souboru zobcove fletny. (Netusite nekdo, proc jsou vsechny o cca 20 centu pod tonem - to je nejaky fyzikalni problem udelat absolutne ladici zobcovou fletnu?)

Já jsem zase slyšel "Yamaha, yamaha, s tyčinkami námaha"...

Samozrejme sila dechu ma u fletny vliv na vysku tonu - na druhou stranu co mam zkusenosti, tak ta potrebna sila dechu aby fletna ladila absolutne by byla takova, ze by se nektere nizke tony nedaly zahrat, protoze by doslo k jejich prefukovani. Prefukovane tony se mozna dobre zahrat daji, nevim...

A to je takový problém nehrát na úplně zbytečný nástroj jako je zobcová flétna? Rve mi uši když musím projít kolem školy kde mají zrovna hudebku. Doufám že to pro děti není povinné.

No, když je v tý skladbě předepsaná... :-)

:-)

Ono jak ktera. Sopranky (na ktere ty deti hravaji) mivaji obcas neprijemny zvuk samy o sobe - jak ktere a jak to muzikant umi. Proto spis pouzivame altky, ty maji sametovejsi zvuk.

Dalsi vec je, ze pokud tech deti hraje vic, tak urcite nemaji ty fletny sladene, takze pri tom museji vznikat silene razy - to pak opravdu trha usi.

APTuner bezi pod wine

Jediná ladička, která mi plně vyhovuje
(teď už neladím jinak než podle křivek ;)
http://home.gna.org/fmit/