Pekny den,
v LaTeXu sazim pravidelne jednou az dvakrat za dva roky (oponentury na diplomove prace). Kvuli tomu instalovat LaTeX se mi nechce. Pouzival jsem onlineTex (nebo jak se to jmenuje…), ale Tex google doc me dostaly! ;-) Zadna instalace, prehlednej editor, a je to ;-) Parada.
Další článek o TeXu, kdy má autor v úvodu plná ústa „špičkové sazby“, ale když dojde na praktickou ukázku, tak v ní jsou hrubé typografické chyby – jednopísmenné předložky a spojky na konci řádků, pancharty, špatně rozdělená slova a špatná sazba odstavců. Zavání to stejným diletantstvím, jako nedávno publikovaný příspěvek pana Krčmáře na téma správného psaní podmětu s přísudkem. Pokud myslí vážně svou osvětovou činnost v oblasti psaného projevu, pak by se měl, podle mého názoru, důkladněji seznámit s problematikou, o které referuje.
No zde se pouštím na tenký led, ale mám pocit, že (La)Tex je navržen tak, aby fungoval kdekoliv kdykoliv stejně, tedy aby pro stejný zdroják dával stejný výsledek (s přesností na mikrony :). Pokud tomu tak není, tak je v tomto googlovském LaTeXu něco špatně. Za což by sice autor nemohl, ale zase uznávám, že by to jeho tvrzení o „špičkové sazbě“ poněkud pokulhávalo…
No DVI a PDF výstup se asi mohou lišit – na PDF výstup nefunguje standardní test. Co se předložek týče, je za nimi nutno použít pevnou mezeru (na to upozorňuje i Knuth v the TeXbook, takže asi nebude jednoduchá možnost, jak TeX upravit, aby to dělal automaticky. Co se týče špatného rozdělení slova vždyť, tam může být chyba v souboru cslatexu obsahujícímu povolená rozdělení (nebo soubor chybí úplně). Takže by to chtělo soubor vyzkoušet v funkční verzi LaTeXu (což klidně udělám) a pokud se chyba projeví též opravit nastavení rozdělování (na což bych si snad také čas našel). TeX je fajn systém pro psaní matematických článků. Ale za typografii nemůže být nikdy zodpovědný stoprocentně – stejně jako pomocí kovových odlitků, tak i pomocí TeXu vysázíte hnusnou věc.
…tak jednoduché to zase není. Sazba je obecně aplikací souboru pravidel, které sledují různá funkční a estetická hlediska. Tato pravidla mají svou historii a v různých kulturních prostředích se mohly ustálit odlišné typografické konvence. Typická česká sazba se např. od anglosaské na první pohled liší např. úpravou odstavců. Za výsledný text musí být vždycky odpovědný člověk. (La)TeX je pouze nástroj, který může proces sazby usnadnit. Avšak sebelepší nástroj v rukou mantáka nezaručí kvalitní výsledek. Když porovnáte PDF upečené Googlem s tím, o kterém pan Krčmář napsal, že ho před časem sázel do PDF právě v LaTeXu, tak naleznete rozdíly. V původním PDF slovo „vždyť“ není rozděleno. Ostatní výše zmíněné chyby v sazbě jsou však přítomny v obou variantách. Protože pravidla pro správné zalamování textu jsou silnou stránkou TeXu, řekl bych, že mu pan Krčmář nedal šanci. Jak to dokázal, se musíte zeptat jeho, ale výsledek je bezesporu otřesný. Spíš než o sazbě by se dalo hovořit o setí. Představuji si to tak, že autor nabral hrst textu a ladným pohybem ho rozhodil do dokumentu s tím, že když to nakonec zahrabal a pohnojil LaTeXem, tak přeci každý musí uznat, že jde o „špičkovou sazbu“, ne?
Abych pravdu rekl docela me aktivity googlu desi. Uznavam ze se vyznacne podileji na vyvoji otevreneho software. Ovsem jejich sluzby zacinaji pekne smrdet. Vsechno zacina ‚potichoucku‘ emailem, kterym davam k ‚precteni‘ svou osobni konverzaci (ano, delam to dobrovolne a jsem si toho vedom). Ted zavadeji sluzby ktere – pokud je lide budou vyuzivat – daji googlu uplne vsechny informace o Vas a o osobach blizkych. Nedokazu si predstavit ze bych v tom mel napsat nejaky dokument, pripadne jej s nekym sdilet. Staci aby americanum rupnulo v bedne, a americka vlada bude po case moci ziskat o vsech lidech jakekoliv informace (jestli to uz nedela :). Maily se daji jeste pred sledovanim ochranit. Nenapada me ovsem jak ochranit google docs dokumenty pred tim aby si je precetla nepovolana osoba. Zacina to velmi pripominat facebook – kdyz v tom neco napisu, tak to v podstate vyzvonim do sveta. Takze je Google take zlo?
Je to pouze a jenom možnost, nikdo vás přece nenutí Google, Facebook a podobné služby používat. Pokud budu psát vědecký článek (který je finálně určen k veřejné publikaci) pomocí Google Docs a nasdílím ho spoluautorům, tak bych se mohl bát tak leda toho, že mi ho někdo ukradne a publikuje přede mnou, ale zatím jsem o takovém případu neslyšel (mnohem snažší je opsat již publikovaný text, jak známo ;). Když se s kamarádama budeme domlouvat na itineráři dovolené a seznamu věcí co kdo vezme do batohu, tak mi taky bude uplně jedno, že k těmto datům má Google přístup (a třeba je pak draze prodá firmám vyrábějícím bomby do vařiče). Ale když budu například vytvářet patent nebo pracovat na citlivých zdrojových kódech, tak samozřejmě nebudu takový blázen abych k tomu používal Google Docs nebo Gmail bez šifrování. Takže IMHO záleží na případ od případu.