Linspire a Microsoft: Další dva kamarádi

Když společnosti Microsoft a Novell loni ohlásily navázání partnerství v oblasti technologického vývoje a také ochrany uživatelů produktů Novellu před žalobami na porušování patentů Microsoftu, zvedla se mezi některými vývojáři a uživateli Linuxu velká vlna nesouhlasných názorů. Debata o tom, zda je paktování s dodavatelem Windows ze strany Novellu zrada nebo nikoliv, trvala měsíce a po pravdě řečeno neskončila dodnes. Ostatně není se co divit. Podobných dohod totiž začalo poslední dobou přibývat jako hub po dešti. Svou smlouvu s Microsoftem již má třeba Xandros nebo nejnověji Linspire (podrobnosti v angličtině na najdete na ZDNetu).

Ve všech případech, a možná že i v dalších, o kterých se zatím neví, nebo jsou teprve v jednání, obsahují dohody dva body. Prvním z nich je více nebo méně silná proklamace o technologické spolupráci mezi Redmondem a linuxovou firmou, druhou pak „Ochrana” uživatelů open-source produktů před možnými žalobami ze strany Microsoftu na porušování jeho patentů. Tedy přesně to, čemu majitelé obchodů, restaurací a videopůjčoven ve větších městech říkají výpalné. Jak je možné, že k podobným smlouvám dochází, respektive že na ně dodavatelé technologií postavených na open source přistupují? Odpověď je možná nečekaná, je to v přirozeném vývoji.

Až na vrchol

Skok, který Linux ve svém vývoji urazil za posledních deset let, se vůbec nedá srovnávat s celým vývojem systému GNU a GNU/Linux od prapočátků v osmdesátých letech po polovinu let devadesátých. V současnosti se jedná nejen o kvalitní serverový systém, ale o plnohodnotnou pracovní stanici, kterou je navíc možné, skalní fandové zlobte se, pohodlně administrovat z grafického uživatelského rozhraní.

Podpora menších a větších komerčních dodavatelů a extenzivní vývoj spolu s přetrvávající relativní bezpečností tohoto systému (i když to je asi už jen chiméra) a hlavně se vzrůstajícím povědomím o tomto systému způsobují, že se o Linuxu stále častěji uvažuje jako o reálné alternativě operačního prostředí v profesionálním nasazení. Tedy ve firmách, ve školách a ve státních organizacích. Na Linux se přitom častěji hledí ne jako na lacinější variantu počítačového softwaru, ale jako na variantu prospěšně odlišnou, a přitom na úrovni dokumentů kompatibilní. Organizace, které jsou tohoto názoru představují hybatele trhu a stačí, aby se pro Linux rozhodla jedna velká firma, brzy po ni přijdou další.

Zaplať!

Microsoft si je tohoto efektu velmi dobře vědom. Současně je držitelem velkého množství softwarových patentů (samozřejmě jen tam, kde je možné si softwarové postupy patentovat). Samozřejmě, že by pomocí své mašinérie právníků mohl žádat likvidaci komerčních dodavatelů Linuxu, mohl by se s nimi soudit o poplatky za údajné porušování svých autorských práv, zkrátka by mohl dělat neplechu. Jenomže to se mu nevyplatí. Intenzivní postup proti třeba Novellu nebo Linspire (s nímž se ostatně již jednou soudil a firmu donutil ke změně názvu, příměří bylo uzavřeno teprve před třemi roky) by vyvolal nechuť u organizací, které jsou zastánci Linuxu. Některé z nich, kupodivu i velké firmy, přitom mají rády naschvály a tvůrcům Windows by mohly, podle výše popsaného mechanismu, jeden opravdu nepěkný uštědřit. Jakkoliv to může znít neekonomicky, i společnosti mimo oblast IT si uvědomují svou závislost na některých dodavatelích, byť pro ně nezajímavého softwaru, a příležitostně s tím mohou „něco” udělat.

Takže zbývá druhá možnost. Totiž dohodnout se s firmami, které by jinak žalovali, a žádat od nich ono výpalné. Nebude to úplně zadarmo. Ony firmy mohou, jako třeba Linspire, získat přístup k některým komunikačním protokolům nebo komponentám z Windows, což jim umožní vylepšit vlastní produkty. Uživatelů kořenových distribucí a těch, které nejsou spojeny s komerčními subjekty, se to přitom nijak nedotkne, neboť v jejich případě Microsoft nemá koho žalovat, a tedy ani s kým uzavírat pakty.

Nemusí se to líbit…

Dohody dodavatelů Linuxu s Microsoftem s největší pravděpodobností, aspoň tak jsem o tom přesvědčen, nepředstavují pro reálné používání Linuxu v současné podobě riziko. Jsou důsledkem úspěchu tohoto systému a snahy největšího softwarového monopolu z něj aspoň něco získat – po vzoru starého prohlášení Billa Gatese o centu z každého dolaru v IT do jeho kapsy. Jednotliví dodavatelé je uzavírají hlavně proto, že chtějí mít klid, a neuzavírají je na věky.

Představa, že se firmy jako Novell nebo Linspire stávají de facto vazaly Microsoftu, je sice nabíledni, ale představa, že jejich eventuální pokus o odstoupení z dohody povede k sérii žalob – tedy že firma bere jejich uživatele coby rukojmí – asi patří spíše do říše pohádek. Pro velké informační infrastruktury je nejlepší to, když fungují na heterogenním základu a používají Windows i Linux současně. Což ostatně Microsoft také velmi dobře ví. To však nic nemění na tom, že pakty mezi dodavateli a Microsoftem jsou a určitě budou terčem kritiky. Ani na tom, že se skutečně jedná o výpalné.

Další vývoj

Čím více se Linux stává profesionální záležitostí, tím více uživatelů si získá. Naopak, tím větší bude snaha dělat z něj profesionální záležitost. I když mnoho lidí, kteří stáli na začátku a u vývoje jeho komponent to nemusí akceptovat, obávám se, že taková je situace a takový je trend. Firmy, které Linux nabízejí jako komerční službu, dnes uzavírají ze strachu nebo možná ze snahy o „partnerství” smlouvy s Microsoftem, ale časem se tohoto jha začnou samy zbavovat. Jakmile k tomu dojde, bude to neklamná známka, že systém skutečně dospěl a je připraven porazit svého protivníka.