Názory k článku
Linspire a Microsoft: Další dva kamarádi

Huraa, Vojtech Bednar se vratil :D

Proboha, malem jsem si ten clanek precetl - diky za upozorneni. Nejak jsem polevil v pozornosti... :)

Ano, jeho styl je skutečně neuvěřitelně autentický.

"(s nímž se ostatně již jednou soudil a firmu donutil ke změně názvu, příměří bylo uzavřeno teprve před třemi roky)"

No donutil pokud vim, tak prohral a tak zaplatil 24 milionu dolaru, aby se prejmenovali, uprimne to bych se klidne take prejmenoval.

Jenže hodnota tvého přejmenování je někde na 15 kč

hele ok 15Kc se hodi na co se mam prejmenovat :D

Dam 30, kdyz se prejmenujes na Steve Ballmer

No, to není málo. Za to se dá dostat půllitr piva :-)

Také je možné, že se snaží uzavřít smlouvy primárně s držiteli patentů (Sun, Novell, RedHat), aby pak mohl v klidu zaútočit na ty ostatní.

Dost těžko, vše jeden Linux jest. To by skončilo ostudou i jako demonstrace síly, ostatně jedna už se nezdařila a svůj vlastní krk MS nasazovat nebude. Toto je pouze změna postavení platformy a nutnost ji respektovat. Možná, že nástupce Visty bude začínat na l :-).

Nastupce Visty se bude jmenovat Microsoft Slugware.

berme to z pohladu politickeho. Kazda velmoc hlada satelitne staty ako naraznik k dalsej velmoci. MS dost mozne ze robi to iste. Citi, ze tu rastie velmoc

Velké firmy spolu křížové dohody o patentech dávno mají.

Myslím si, že se tím velice efektivně zabetonovává do hlav IT ředitelů (těch vyšších, v kravatě) že "tak přece něco na těch 235ti patentech něco musí být", "hmm, čisté svědomí teda nemají" a ve výsledku "s Linuxem nemám právní jistotu".

Přesně tak to je, aproto jsem hlasoval pro něco jiného. Je levnější a rychlejší uzavřít dohodu s MS, než přesvědčovat zákazníky, že se jedná pouze o FUD.

Možná že microsoftu dochází dech, jak je vidět na windows vista. Příští windows budou mít Linuxové jádro. Microsoft Linux prostě adoptuje, udělá reklamní kampaň a v hlavách uživatelů se stane změna. Až Bill Gates přijede k nám, ve zprávách bude, že přijel tvůrce Linuxu, podobně jako ho naše média provolala vynálezcem internetu. Tyto smlouvy jsou začátek. Vývojový cyklus windows je dlouhý, ale je třeba včas připravit půdu.

Nemyslim ze je tahle moznost realna. Spis se prestane win prodavat jako produkt, a prejdou na pronajem sluzeb. Vse dnes smeruje k on-line sluzbam, I kdyz je to zase jenom hovadina vymyslena nekym z marketingu. Je mozne, ze by win pomohlo prejit ze skokovych vydani verzi na inkrementalni updaty za poplatek. Nedivil bych se kdyby to byl dalsi krok (za 2-3 roky nebo vic).

Ta strategie je zda se probrana uz do mrte. Pokud neni mozne bojovat, tak prijdou hrozby. Nemyslim ze by to byl ze strany MS zoufaly krok. Je to zase jenom postup jak maximalizovat zisk. Ze strany MS je to podle me zpusob, jak vytahat penize i z lidi, kteri vubec MS produkty nepouzivaji.

Je videt ze jim ten FUD vychazi. Je jen dobre ze se alespon Mark Shuttleworth (a RedHat) vyjadril, ze to Canonical neplanuje, chtelo by to ale vic takovych.

No, software-as-service je další marketingová ptákovina. Dávno už to funguje u specializovaných služeb, kde se platí například za položku.
U OS to asi jen tak nepůjde.

BTW: Windows Vista měl být původně zcela nový systém (jádro, nad tím .NET a na něm aplikace) - ten vývoj se po dvou letech zrušili lidi z marketingu. Vzniklá nekompatibilita aplikací pro XP a Vistu by jim dělala problémy s prodejem Visty.

Prostě business model Linuxu a Windows se vůbec nedá srovnávat.

Vista má jádro, má .NET (verze 3.0), a vývoj pro Vistu by měl probíhat téměř výhradně v .NETu. Samozřejmě nelze odstřihnout Win32 najednou. V příští verzi Windows ale už mají Win32 procesy běžet v sandboxu, a nemají mít by default právo ani naslouchat na portu. Kompletní přechod na .NET bude holt trvat (natož přerod v systém typu Singularity), musí to totiž dávat smysl pro uživatele (kompatibilita, ochrana investic atd). Nakonec z Windows 3.x na Windows NT se přecházelo 7 let.

Ona má ještě nekdy být nějaká major verze Woken?! Mrkvosofti něco hlásili?

Já si myslím, že na poli OS a aplikací jdou od válu a i velký Bill to ví a v roce 2008 se jde naplno věnovat charitě (vyšlo mu to od začátku do konce, hajzlíkovi vychcanému...).

Příští hlavní verze má kódový název Windows Vienna. Win32 kód má běžet pouze v sandboxu, zjevně půjde o posun směrem ke konceptu Singularity (.NET, Software Isolated Processes). Má dojít i k redefinici uživatelského rozhraní, uvažuje se o ovládání hlasem s analýzouo syntaxe apod. Technologie jsou k dispozici už dnes, jen je třeba je vhodně použít a namixovat. Viz například:

http://youtube.com/watch?v=MqAWHZgHU4Q - automatická recepční, automatická digitální asistentka
http://research.microsoft.com/os/singularity/ - research project, ze kterého si zřejmě budoucí Windows odnesou kus architektury. Zajímavé publikace.

Vy ste tie dokumenty ani nečítal. Toto je skutočne "basic research". Na čokoľvek sa príde, tak sa bude implementovať evolučne, nie revolučne - ak sa to vôbec ukáže ako užitočné. IBM ma tiež svoj research, INRIA má svoj. To, že dnes zakladný výskum v oblasti OS robí už aj Microsoft predsa nie je nič prevratné - veď na to má zdroje. Nebolo to tak dávno, keď jeho výskumníci len premýšľali ako vylepšiť Microsoft keyboard :)

Singularity is a laboratory for experimentation in new design ideas, not a design solution. While we like to think our current code base represents a significant step forward from prior work, we do not see it as an "ideal" system or an end in itself.

Písať tu, že Singularity je základ daľšej verzie OS od Microsoft... tak to hovorí samo za seba. Vás ale jednoznačne baví sa anonymne ventilovať na linuxových fórach.

Psal jsem, že si příští verze Windows odnese některé věci ze Singularity, což zřejmě bude pravda. V horším případě to bude přes-příští verze Windows.

MS Research je tu řadu let, a MS keyboard jde mimo ně. Ano, ostatní mají také svůj research. A jaký research má open source komunita? Počká, až někdo něco vypustí, a pak to reimplementuje jako open source (tak nakonec vznikl i Linux)?

Psal jsi:

Win32 kód má běžet pouze v sandboxu, zjevně půjde o posun směrem ke konceptu Singularity (.NET, Software Isolated Processes)

Mas k tomuto tvrzeni nejake podklady?

http://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Vienna

O SIP se tam nemluví, ale můžete hádat, jaký je důvod příklonu MS k .NETu. Nakonec projekt Singularity udělal za poslední rok velký pokrok, a podle mě si výsledky MS nenechá ujít.

Takze cira spekulace?

A jaký research má open source komunita? Počká, až někdo něco vypustí, a pak to reimplementuje jako open source (tak nakonec vznikl i Linux)?
Linux vznikol od zakladu a ako vzor si bral minix(Windows vzniklo ukradnutim kodu z apple). Vista ma 3D desktop a aj brutalne poziadavky na HW(linux ma tiez 3D desktop a nema brutalne poziadavky na HW, lepsie povedane ma stale tie iste poziadavky ako bez 3D desktopu, asi az na VGA, ale aj integrovane uz maju aku taku podporu 3D akceleracie) tu vidiet ten MS Research...

Linux vznikl od začátku, ovšem jako přepis UNIXů. Stejné API, stejně filozofie, stejné všechno. Ano, na začátku byla inspirace Minixem, ale to na věci nic nemění.

Windows vznikly na zdrojácích Apple? :) Podívejte se na Windows 1.0, jejich možnosti, a na tehdejší Apple. Apple byl o hodně dál. Těžko si představit, jak zdroják OS z Motoroly někdo použije v grafické nadstavbě DOSu ;). Koncepty GUI byly převzaty od Apple (což bylo právně čisté); Apple ty koncepty obdobně převzal od Xerox Star.

Pokud mluvíme o NT, tak ty byly napsány opět z nuly, s využitím zkušeností z OS/2, a hlavně zkušeností týmu Dave Cutlera z vývoje VMS.

Vista má 3D akceleraci GUI, včetně 3D akcelerace kreslení fontů, ClearType apod. Okna (nativních aplikací) se skládají pomocí 3D akcelerace z primitiv. Linuxové 3D desktopy jsou jen kompozitní managery, které zobrazují pomocí 3D technologie okna, která jsou klasicky SW renderovaná. WPF je výrazně technologicky pokročilejší. HW náročnost není tak vysoká, jak si představujete - zkuste si to. Navíc Vista je určená pro nové počítače; nemá smysl dnes psát systém pro 2GHz Pentium III s S3 Trio64, když takový systém už dávno nekoupíte.

Vy si predstavujete open-source komunitu ako bandu aktivistov, ktorí veselo kodujú kernel v miestnom výčape. Je to úsmevná predstava ale tak to nefunguje. Research robia univerzity, štátne vedecké ústavy a veľké firmy. Či sú výsledky práce vydané ako open-source je vecou danej inštitúcie. INRIA vydáva ako open-source skoro všetko, Microsoft Research malú časť ale platí napr. vývoj GHC Haskell compilátora ktorý je open-source. Stavať nejakú iluzórnu open-source komunitu vs Microsoft je naivné.

Samozřejmě sázka na managed jazyky nemusí vyjít, ale zatím tomu nic nenapovídá. Současná situace (buffer overflow kam se člověk podívá, obrovská spousta chyb v C/C++ kódu) potřebuje řešení, a koncept Singularity ukazuje cestu.

Mikrokernely umřely na náročnost kernel mode transition. V NT z mikrokernelů zbyla modularita a popsaný interface mezi komponentami, ale servery běží v kernel mode. Faktem je, že po slibném začátku mikrokernely odpadly, a s managed jazyky se může stát totéž.

Thread safe garbage collection je samozřejmě problém. Ovšem je možné provádět collection nezávisle pro každý proces. Singularity má levné "procesy" (SIP), takže je jich velká hromada, a tedy garbage collection není tak katastrofický.

Ohledně validace kódu doporučuji http://research.microsoft.com/os/singularity/ , a zvláště tuto publikaci:
http://research.microsoft.com/copyright/accept.asp?path=http://www.research.microsoft.com/os/singularity/publications/MSPC2006_DeconstructingIsolation.pdf&pub=ACM
V je to popis Software Isolated Process. Ve zkratce managed jazyk (C#, cokoliv jiného na .NETu, od konkurence Java) zaručuje, že aplikace nemůže například castovat integer na pointer, hrábnout mimo svůj address space, atd. Tento kód se přeloží do MSIL (u Javy by to byl bytecode). Na cílovém počítači se provede verifikace MSIL kódu, překlad do nativního (v našem případě x86) kódu, a v praxi by se výsledek zřejmě digitálně podepsal. Výsledný kód, stejně jako operační systém, běží v ring 0. Přitom je předchozí kontrolou zajištěno, že aplikace nemůže hrábnout, kam nemá. Výhodou je, že při volání systému vůbez nedochází ke kernel mode transition, takže je režie volání velmi nízká (cca 8x nižší než na tradičním systému). Pro kompatibilitu s dnešním kódem umí Singularity i "klasické procesy" v ring 3.

Samozřejmě popsaná validace řeší pouze bezpečnost, neumí třeba najít deadlock. Obecně vzato lze provést statickou analýzu kódu, která modeluje algoritmus jako stavový automat. Ten by byl zpravidla příliš velký, nicméně lze vyvodit jisté závěry pro menší kusy kódu (třeba modul, class), a na vyšší úrovni abstrakce z toho vyvozovat závěry. Jo do managed jazyků je třeba zavést invarianty, jinak je statická analýza poněkud problematická.

Jisté nástroje jsou i pro C/C++ (PREfast), ale v unmanaged jazyku v principu těžko odhadnout, co se stane po castu integeru na pointer ;). Pro .NET nabízí dnes MS FxCop, ale to je samozřejmě jen začátek.

OS (včetně kernelu) může být napsán převážně v managed jazyku (samozřejmě nakonec přeloženého do nativního kódu). Výše je vidět, jaké výhody to může přinést. MS je podle mě v této oblasti leaderem, protože má rozjeté zajímavé projekty, a má dostatek kvalitních lidí i peněz, aby to dotáhnul do konce. Otázka je, jestli to bude v příští verzi Windows, nebo až v té další. A samozřejmě je další otázka, jestli to trh přijme (a MS získá pár desítek let nádskok nad konkurencí), nebo se na tom MS složí. Za 10 let to bude jasnější ;)

Tvurce linuxu ne, spis Minuxu. To jako
Minix -> Linux -> Minux?
Linus-^ Bill-^

Windows na Linuxu? to asi těžko. Vždyť NT jsou daleko modernější. Preemptivní kernel, .NET Framework, WPF, XNA, multimédia, color management, prioritizovaný I/O, silná podpora threadingu, ACID transakční file system. Použít Linux by znamenalo technologicky velký krok zpět. Ve skutečnosti se Windows budou posouvat směrem k systému typu Singularity. Psaní aplikací pouze v managed jazycích (C# apod) bude mít za následek, že bude možné dát na kód záruky typu "nemůže dojít k přetečení bufferu", "kód určitě neobsahuje deadlock" atp. To dává možnost použít SW izolaci procesů. Proces by mohl hrábnout, kam nemá, ale existuje záruka daná analýzou Intermediate Language (něco jako Java bytecode), že to neudělá. Potom není nutné procesy izolovat HW prostředky, a neexistuje ani kernel mode transition, což systém velmi zrychluje (tolik, že to vyrovná fakt, že managed jazyk je pomalejší). Taková technologie na unixech není, a na Linuxu asi ani nikdy nebude. Leda by se "reimplementovalo", jako s Mono, ale to byl byl úplně nový Linux.NET, nebo Linux.Cosi_Java_Based :)

LO, keď chceš niečo porovnávať, najprv by si mal o tom niečo vedieť. Namiesto toho len chrlíš dôležito vyzerajúce zaklínadlá. Napríklad color management. To je úžasné hrať sa s farbičkami. Óoo veľký Bill. Silná podpora threadingu. To asi preto keď Windows zmrzne lebo si nevie ochrániť pamäť, tak sa vyhovorí na aplikáciu a bez reštartu už nie je možná rozumná práca, však?

M$ sľuboval preemptívny kernel už pri W95, a v skutočnosti to bolo na smiech. Linux je preemptívny už niekoľko rokov. Jediná zaujímavá vec, čo mala byť vo Viste (WinFS) bola nad sily M$ a zastavil vývoj. Transakčný file system? To možno, keď bude výťah na obežnú dráhu a cestovky budú usporadúvať dovolenku na Mesiaci.

Aby si si trochu rozšíril obzory, pozri si túto linku, sú tam porovnávané vlastnosti jadra Windows 2003 a Linux, akurát že Linux odvtedy už je zase niekde inde..

http://widefox.pbwiki.com/Kernel%20Comparison%20Linux%20vs%20Windows

Pardón, už je to aktuálne, tabuľku medzitým zaktualizovali.

Ano, práce s barvami potěší. Zvláště pokud člověk může použít profil monitoru, aplikace ho automaticky respektují, existuje profil tiskárny, výtisky jsou barevně věrné (v rámci možností technologie), atd. Multithreading je součástí návrhu Windows, a rozhodně to nikdy nebyla tragédie typu Linuxthreads. Windows mrznou, pokud je problém s HW, nebo drivery. Pokud spadne nějaká část uživatelského prostředí, v nejhorším se odhlašte a přihlašte znovu. Restart je pohodlné řešení pro lamy (nic se tím nezkazí, a jednoduše se to učí).

MS nikdy nesliboval preemptivní kernel pro Windows 95. Sliboval preemptivní multitasking aplikací, který Win95 také měly. Linux preemptivní kernel má, pokud si ho člověk zapne při kompilaci kernelu. Jenže pak prudce padá výkon (zřejmě mizerná implementace), objevuje se řada bugů, a proto se dodnes distra dodávají bez této konfigurace.

Vista má mimo jiné ACID transakční FS. To znamená mimo jiné možnost zahájit transakci, upravit soubor A, smazat soubor B, upravit soubor C, a pak vše potvrdit (vše se provede najednou), nebo vše odrolovat zpět (nic se nezmění). Samozřejmě lze míchat operace nad FS s operacemi nad DB: otevřít transakci, zapsat do souboru, upravit DB, a poté potvrdit. Provede se obojí, nebo nic z toho. Mimo to je ve Vistě WinFX, prioritizovaný I/O, atd. Některé tyto věci možná časem dorazí i na Linux, byť zřemě v očesané formě ;)

Windows mrznou, pokud je problem s HW, nebo drivery:) Takze kazdy, koho znam(z windowsaku) ma blby hardware, nebo drivery. Holt meli vsichni smulu.

Mě třeba Windows mrznou jen když se v chladiči CPU usadí dost prachu. Pak teplota vystoupá nad 60 st při běžném přehrávání MP3, a občas spadnou. Co se týče vašich známých, tak ochopitelně nemohu hodnotit je, jejich HW, ani použité drivery. Zato mám vlastní zkušenosti.

Mam kolem sebe (bohuzel) spoustu wokenicaru a ikdyz jsou nekteri z nich fanatici do woken presto slysim ze jim to pada porad a v ruznych podivnych situacich, jsou to od zakladnich bfu po programatory. Btw dlouhos nepouzil slovo Singularity :-) je to v tvejch prispevcich bez toho takovy "neuceleny a nepresvedcivy" :-D

Buď jsi provokatér a provokuješ sociálně neohrabané linuxáky k flamewaru, nebo jsi pako s úplně vypláchnutou hlavou (vypláchnutou od microsoftích marketingových keců), ale tak, jak jsem to ani mezi dětmi neviděl...

Jo... jednoho podobného magora, taky ve své blbosti neuvěřitelně intenzivního a vynalézavého jsem vlastně už jednou viděl na lupě -- Chamurappi si rikal. Přebíráš po něm vedení v mém osobním žebříčku, gratuluji.

Krásné "argumenty", "velmi k věci". Holt kde argumenty chybí, musí nastoupit shazování ostatních.

Vite, nechtel jsem se do tehle diskuze nechat zaplest, ale Vas styl prispevku me k tomu donutil. Nevsiml jsem si, ze by autor prispevku na ktery reagujete se k Vam choval arogantne nebo nekoho nazyval blbcem. Pokud nedokazete vecne argumentovat, radeji na ty "blbce" opravdu nereagujte. Udelate tim sluzbu sobe i ostatnim. Jste typicky priklad fanatika, ktery se uchyluje k vulgaritam, kdyz mu nekdo sahne na jeho modlu. Autora obvinujete z toho, ze nic nevi o Linuxu (coz z jeho dalsich prispevku rozhodne neni pravda), ale sam nic nevite o Windows (a o Linuxu taky), ale presto se do podobnych diskuzi poustite. Z Vaseho prispevku je zrejme, ze jste to Vy, kdo ma omezene znalosti (nechapete rozdil thread vs. proces, nevite co autor myslel color managementem, myslite si, ze ma Linux priorizovana preruseni atd.), ale mate drzost nekoho takto arogante urazet. Jste ostuda uzivatelu Linuxu.

Ale k veci:

... taková záruka je na nic, když ti program nezafunguje ...
Co je to za blabol? Proc odsuzujete neco, co pomaha napsat robustnejsi aplikaci? Napsal jste nekdy vicevlaknovou aplikaci, kde mezi sebou komunikuje vic threadu? Garantuji vam, ze v kazdem takovem slozitejsim programu alespon jednu chybu typu "race condition" nebo "memory leak" udelate. A kdybyste si to zkusil, vedel byste, jak tezko se chyby tohoto typu hledaji. Cokoliv, co toto usnadni je vitane a jenom hlupak to shazuje.

Nevim proc argumentujete winem. Je to sice hezka vec, ale k dokonalosti ma teda dost daleko. Krome jednoduchych utilitek bych si to do produkcniho prostredi nasadit netroufl. A ty "rychlejsi programy" bych taky chtel videt, ja mam zkusennost presne opacnou. Ale asi nepouzivam "ty prave programy". A ty optimalizovane drivery - jako priklad si zjistete kolik ruznych stacku ma Linux pro wi-fi a jak nekompatibilni jsou jejich user-spacovy interfejsy. Totalni hruza. A zkuste si obcas precist jaderne novinky na abicku, me z toho obcas vstavaji vlasy hruzou na hlave, jak se reseni nekterych problemu bastli,lepi a obchazi. Pat a Mat hadra.

Co maji Windows navic v multimedich? Obecne (a to se netyka multimedii) maji velice pochopitelne a dobre navrzene API (tim myslim .NET ne Win32Api), ktery je konzistentni at se jedna o grafiku, zvuk, sit a nebo treba bluetooth. A dokumentaci na jednom miste. Linux je tzv. "kazdy pes, jina ves". Ano, je to logicke, podle toho jak vznika, ale za dusledek to ma to, ze se pro nej programuje hur. Pro kazdy subsystem se musi extra shanet dokumentace, nekdy je tech subsystemu vic a nemate zaruceny, ktery z nich u koncoveho uzivatele bude atd. A na tohle hodne lidi slysi, protoze programator je clovek liny. A proc delat veci slozite, kdyz to jde jednoduse. A ono se ve Visual Studio v .NET programuje opravdu dobre a nepotrebuji zadnou mezivrstvu, protoze ta je uz tvorena .NETem. Ale vy asi programator nejste...Mam trochu strach, ze prave .NET dost lidi odezene a zpovyka a nebude se tolik aplikaci pro Linux portovat. Ale v tomto snad nemam pravdu.

Ze nevite co znamena color management jasne dokazuje, co jste vlastne zac (ale pritom si myslite, ze jste snedl vsechnu moudrost sveta). V jinem prispevku je to vysvetleno, zkuste se zeptat nejakeho DTPaka, co dela profi sazbu. A ne, zadne klikatko to opravdu neni, musi to byt integralni soucast systemu, aby to melo smysl.

Linux nema priorizovane interupty. Tecka. Vite kulovy. Precte si BLEKovy clanky.

Nejste programator (nebo jste spatny) takze nechapete rozdil proces vs. thread. Na serverove aplikace se hodi procesy, protoze tam neni potreba sdilet pamet a odstineni jednotlivych pripojeni je zadouci. Thready se pozivaji do desktopovych aplikaci, kde je potreba delat vice ukolu soucasne, ale pamet je potreba sdilet. Proto je Linux lepsi na servery a Windows na desktopove aplikace. Windowsum chybi fork, Linux ma zoufale udelane thready.

A, a muzete mi poradit, jak z aplikace zahajim na ext3 transakci a jak ji ukoncim? To bych teda moc rad vedel. Vite vubec o cem pisete?

Ne, opravdu me fascinuje vase hulvatstvi, arogance a pritom neznalost. Opravdu uz nereagujte, pokud mate v umyslu pokracovat timto zpusobem. Muzeme diskutovat vecne, ale nehodlam vest dialog s nekym, kdo me (nebo kohokoliv jineho) oznaci za blbce, machra ktery nic nevi a debilem, jenom proto, ze mam jiny nazor nez on. Krome znalosti si zkuste jeste doplnit mezilidkse vztahy.

Mimochodem, abyste me neobvinoval ze jsem agent MS. Nejsem. A pouzivam primarne Linux. Ale nejsem fanatik a dokazu se podivat i ke konkurenci a uznat, co maji lepsi. Na rozdil od Vas.

A zkuste si obcas precist jaderne novinky na abicku, me z toho obcas vstavaji vlasy hruzou na hlave, jak se reseni nekterych problemu bastli,lepi a obchazi. Pat a Mat hadra.

V takovych pripadech je obvykle lepsi precist si original na LKML nez nekolikrat prechroustany text, jehoz vyzneni je ovlivneno nazory 'chroustacu' a navic casto vytrzene z kontextu.

Co maji Windows navic v multimedich? Obecne (a to se netyka multimedii) maji velice pochopitelne a dobre navrzene API (tim myslim .NET ne Win32Api), ktery je konzistentni at se jedna o grafiku, zvuk, sit a nebo treba bluetooth. A dokumentaci na jednom miste. Linux je tzv. "kazdy pes, jina ves". Ano, je to logicke, podle toho jak vznika, ale za dusledek to ma to, ze se pro nej programuje hur. Pro kazdy subsystem se musi extra shanet dokumentace, nekdy je tech subsystemu vic a nemate zaruceny, ktery z nich u koncoveho uzivatele bude atd.

Ono je otazka, ktery z techto pristupu k interfacum je lepsi. Navrh interfacu ja napul magicka cinnost, pro kterou nejsou dostatecne znama racionalni objektivni kvalitativni kriteria. Pokud mas vic soupericich pristupu k dane problematice, tezko apriori rici, ktery z nich je lepsi (a zda jsou vubec porovnatelne). Ve Windows proste MS rekl - tento interface je spravna cesta. To ale nutne neznamena, ze to je nejlepsi z moznych cest. V Linuxu je demokraticky vyvoj - kazdy programator svym rozhodnutim hlasuje pro nektera z techto API tim, ze je pouzije ve svych programech. Pokud bych mel pritomnost nejakeho API zarucenou, tak zaroven bych se (jako uzivatel) nemohl daneho subsystemu zbavit, pokud bych ho nepotreboval.

Linux nema priorizovane interupty.

Predchozi clanek se ale vyjadroval k prioritizovanym I/O operacim, nikoliv k interruptum.

Ja netvrdim, ze cely Linux je bastl, v zadnem pripade, ale musite uznat, ze obcas se to lepi dost zoufale. WiFi drivery jsou podle me zarnym prikladem (ale snad to po implementaci mac80211 bude lepsi, snad se toho doziju ;-)

Pro me jako programatora, ktery musi zarucit, ze program pojede na kteremkoliv pocitaci u kterehokoliv zakaznika je spis podstatnejsi to, ze je API jedno a je konstatni (ne ze tady zas zacne nekdo vyrvavat, ze Win95 se chovaly trochu jinak new Win3.11 a Win98, o tehle vykopavkach se bavit nehodlam). Od win2k se Win32 API drzi pekne a s .NETem pujde i docela dobre pouzivat bez mezivrstev.

Kdyz chci prehrat zvuk, tak vim, ze kdyz bude chodit u me na XP, bude chodit na vsech XP,Vistach a 2K. Kdekoliv. A nemusim psat 3 pluginy pro Alsu/Arts/ESS. Proste mit system kde na blbe prehrani zvuku musim premyslet, jestli ma mixer nebo nema mixer a kdyz ma mixer, jestli ma ten a nebo ten a psat pro ne pluginy je proste nocni mura. Sice je fakt, ze podobna situace se da najit u Windows taky (peklo Bluetooth stacku) prece jen na Linuxu je castejsi. A ja radsi prekousnu horsi API nez jeho kvantitu. Zrovna v tomhle punktu to uz nenazyvam svobodou ale anarchii. Ne, ja se opravdu trosku bojim, ze kdyz firma udela v .NETu slusne a ciste napsanej program a rekne, ze si by ho treba i portovala na Linux a uvidi tuhle anarchii a nekonzistenci celyho API a zaroven neexistenci nejakyho objektovyho frameworku, ktery by to vse zastresoval a zjednodusoval, tak si rekne, ze to za to nestoji a vykasle se na to.Ale chtel bych se mylit.

A co se tyce tech I/O operaci... Mate pravdu, bylo to o operacich a ne o interuptech (a ani jedno Linux nema), ale domnivam se, ze tezko se daji udelat priorizovane I/O bez priorizace IRQ, takze bych to za tak velky omyl nepovazoval.

Pokud jsem si všimnul, aplikace pro Linux napsané v Mono už nejsou až takoví exoti.

Mohl bych se zeptat, jak se to má v Linuxu s I/O prioritizací a ionice? Ionice je údajně jen pro čtení, a nevím, jestli je to opravdu prioritizace, nebo jen nějaký hack.

Ja netvrdim, ze cely Linux je bastl, v zadnem pripade, ale musite uznat, ze obcas se to lepi dost zoufale. WiFi drivery jsou podle me zarnym prikladem (ale snad to po implementaci mac80211 bude lepsi, snad se toho doziju ;-)

Uznavam, ze situace v oblasti wifi driveru je dost neuspokojiva. Nenazyval bych to ale problem bastlu a lepeni (coz jsou obvykle vyrazy pro vyuzivani existujiciho kodu naprosto nevhodnym zpusobem), jako spis nedostatecne koordinace mezi vyvojari ruznych wifi driveru (a tedy spis nevyuzivani jiz existujiciho kodu a zbytecna duplikace).

A co se tyce tech I/O operaci... Mate pravdu, bylo to o operacich a ne o interuptech (a ani jedno Linux nema),

Viz ionice.

ale domnivam se, ze tezko se daji udelat priorizovane I/O bez priorizace IRQ, takze bych to za tak velky omyl nepovazoval.

Domnivam se, ze obsluha IRQ ma na priorizaci I/O operaci zcela marginalni vliv. Prioritizace I/O operaci je koncepcne podobne treba sitovemu shapingu - pri zapisu/cteni dat na disk (odeslani/prijeti paketu) si vybiras pozadavek k zpracovani nikoliv podle FIFO, ale podle priorit. Dulezity je tedy vyber pozadavku, ktere se predaji hardware. U pevnych disku jsou samozrejme komplikace se slozitym ovlivnovanim vyrizovani jednotlivych pozadavku.

Jestli kvůli přehrání zvuku píšete pluginy, tak vás fakt lituju :-D
Hustej humor... dík!

vase nazory jsou zkresleny dosti ovlivnenim ms, divim se ze jste tu a pouzivate vubec linux ...

Aa, dalsi fanatik se ozval. Argumentovat sice neumite, ale hloupe se navazet ano. Ne nejsem ovlivnen MS. Mam svuj vlastni rozum a tvorim si vlastni nazory. A to proto, ze pracuji s obojim. Neco se mi vic libi na unixech (na tech delam zejmena embedded systemy, tam se Windows (CE) nemuzou s Linuxem merit (alespon pro me), jejich desktopove rizeni pak multiplatforme Linux/Windows. Takze znam oboje a to prvni se mi dela (mnohem!) lip v Linuxu na to druhe jsou podle me lepsi Windows. Na rozdil od vas to netvrdim fanaticky, ale proste proto, ze to vychazi z me praxe.

O Vas bych rekl bych, ze jste trochu blazen (ale to jste tady myslim i priznal), pokud se domnivate, ze je svet cernobily. Ze vsechno co udela MS je spatne, zle, ze tam delaji pouze ti nejhorsi programatori, ale to co v Linuxu zbastli kdejaky studentik jako diplomku (neurazim, ale dost veci tak opravdu vzika [a konci]) je lepsi. Ne svet neni cernobily a nic neni totalne spatne a na druhou stranu neni nic absolutne dobre. Pokud jste to ve svem veku jeste nepochopil, je mi vas lito. Opravdu mi reknete, ze jste nekdy pod windows napsal vice vlaknovou aplikaci s ruznymi komunikacnimi procesy, slozitejsi grafikou a databazovanim (a odpovedi,ze kdysi davno ve Win95 jsem napsal Hello World neberu). Nebudu Vam verit, protoze to ani neni pravda.

Ja opravdu nechapu, proc mate takovou potrebu zde placat o necem, o cem vubec nic nevite a jeste urazet ty, co si vlastni praxi vytovrili jiny nazor nez vy. Ja mam Linux rad, fandim mu, ale na rozdil od Vas nejsem fanatik a nebudu se do krve hadat, ze je neco lepsi, kdyz si myslim, ze to neni pravda.

Moje programy nejsou pro BFU, ale do prumyslu. Musi fungovat. Takze diky za poklonu :-)

pro prumyslova bfu? :-)

"tvorim si vlastni nazory"

-- nevypada to tak

"...ze jste trochu blazen..."

-- trochu vic :-)

-- obecne ty kody studentiku byvaji lepsi nez nejakych freeware spyware ja nevim co ware (krom slackware:-)) na wokna, komercni appz mozna ne, tezko rict wokna nepouzivam a neznam, nicmene stejne si to nemyslim"

"svet neni cernobily"

-- to rozhodne neni

"vicevlaknovou aplikaci"

-- pro win jsem nikdy nic nenapsal, jednou jsem na nich delal a nemohl jsem najit jak se mountuje cdrom tak jsem to zabalil

"na rozdil od vas nejsem fanatik"

-- tato ma identita, ano mam jich zde vice, je vytvorena za ucelem byt fanatik s mirne omezenymi tech. znalostmi, obcas mi to (ne v teto diskusi) ujede, protoze tech. znalosti o unixech mam pomerne siroke, ale snazim se to drzet v mezich, tato ma osobnost je spise rypavy nadsenec, ktery ma obecnejsi prehled, kdyz se budete bavit s mou jinou osobnosti, asi ji date za pravdu :-) preji pekny zbytek dne!

Ano, když dojde k chybě, je to symptom chyby. Buď v návrhu, nebo v implementaci. Viz co jse psal v 18. 6. 23:44. Podívejte se na to. Nemá smysl, abych totéž psal znovu vám.

Preemptivní kernel je takový, u kterého scheduler provede context switch i tehdy, když se aktuálně provádí kód kernelu. V praxi je podmínkou i reentrance kernelu, tedy možnost mít více threadů prováděných v kernelu. V případě SMP je samozřejmě žádoucí mít preemptivní a reentrantní kernel (jaký mají NT). Naopak tradiční unixový model, kdy jede v kernel mode jen jeden proces, a pokud jsme v kernel mode, nelze provést kontext switch, je z řady důvodů nešťastný. Ovšem dnes se tradičního modelu již řada unixů zbavila.

Transakce jsou dobré třeba u DMS systému. Máte file system či jiné zařízení, kde držíte soubory. V DB držíte informace o nich. Když přidáte dokument, chcete udělat toto: "start transakce, zapiš soubor s daty, zapiš soubor s metadaty, zapiš informace o něm do DB, commit". Transakční FS to umí.

Shody barev se docílit dá, samozřejmě s ohledem na fyzikální limity. Problém je v tom, že když máte nějakou hodnotu RGB (smozřejmě totéž pro CMYK a další), tak jí každé zařízení interpretuje jinak. Viz též gamma correction (každé zařízení má jinou linearitu odezvy). Dále se zařízení liší teplotou bílé, atd. Když máte informace o barevném rozsahu zařízení, můžete zajistit, aby se barva s danou hodnotou RGB zobrazila na zařízení tak, jak má (pokud je to fyzikálně možné). Potom si můžete vybrat, jestli chcete zachovávat barvy, které jdou přenést, a zbytek natvrdo ořezat (colorimetric CMS), nebo jesti chcete provést transformaci barevných prostorů tak, aby byl zachován výsledný dojem (fotka vypadala v rámci možností přirozeně; perception CMS). Bez informace o rozsahu tištitelných barev tiskárny nemůžete správně převést RGB hodnoty na CMYK, protože nebudete brát v úvahu minimální a maximální krytí barev, ne-čistotu barev (barva C obsahuje i stopy M, Y a K), linearitu odezvy (hodnota C 192 nemusí znamenat 75% krytí, viz gamma korekce), atd.

0) Inet je komunikace jako každá jiná. Vykání k tomu patří stejně, jako v běžném životě. Pryč jsou doby FIDO a začátků inetu. I email se dnes považuje za skoro rovnocenný klasickému dopisu.

1) Ano, některé věci se staticky rozhodnout nedají. Tam se to řeší dynamicko kontrolou. Nemusí se ověřovat vše vždy před přístupem. Například u for cyklu stačí dynamicky zkontrolovat, zda nedojde k indexaci mimo rozsah pole, a pokud zjevně nedojde, tak nechat cyklus proběhnout. To je ovšem řešeno již na úrovni kompilátoru MSIL do native code.

2) Ano, technicky máte pravdu.

3) Je dobré psát kernel tak, aby race conditions neměl. Windows jsou stabilní s preemptivním kernelem. Chápu, že když se tento problém neřeší při návrhu, ale později ad hoc, tak jsou výsledky řekněme rozpačité. To je holt specifikum vzniku Linuxu. HW drivery by měly být v pohodě, minimálně ty certifikované (na server snad nikdo jiné nedá). MS nabízí i nástroje pro statickou analýzu kódu driveru (PREfast, Static Driver Verifier).

E) To jsem nevěděl, Linux až tak nesleduji. O ionice jsem toho moc nezjistil. Zato o Windows jsem zjistil, že priorita I/O propadá až na drivery, a u nové verze NCQ se bude na prioritu brát ohled (bude součástí requestu). Dále ve Windows máme aplikační API, které umožňuje nastavit I/O priority na úrovni procesu (SetPriorityClass), treadu (SetThreadPriority) i konkrétního file handle (SetFileInformationByHandle). Když systém swapuje, umí odlišit prioritu požadavku (při nedostatku paměti zřejmě high). Utility dodávané se systémem podporují prioritu I/O, například defragmenter. Jak je na tom ionice?

1) Je v tomhle nejaky rozdil mezi C a 'managed jazycich', jako treba Java? Hypoteticky by JIT mohl vyuzivat nejake run-time informace pro rozlicne kompilace, ale dost pochybuji, ze se to nekde vyuziva.

3) Problemy obvykle nejsou v navrhu (a to ani v Linuxu), jako spis v chybach pri implementaci a to zejmena u HW driveru (ktere casto pisi mene zkuseni lide nez ti, kteri pisi core subsystemu). A race conditions jsou z tohodle hlediska zaludnejsi nez ostatni chyby.

E) Problematiku ionice take moc nesleduji. Vim akorat o moznosti nastaveni priorit pro cele procesy a podle ruznych zminek to je zrejme podporovano jen pro cteni (coz by byl citelny nedostatek). Zrejme v teto oblasti je treba na Linuxu jeste zapracovat.

1) Pokud jsem si všimnul, tak C toho moc neověřuje. Pokud použiji index za hranicí pole (což není technicky přesné, ve skutečnosti jde spíše o pointerovou aritmetiku), prostě zapíšu do paměti, kam nemám. Přesně tenhle typ chyb (plus strcpy) může za velké procento problémů dnešního světa IT, a přechod na managed jazyky dost pomůže.

3) Ověřit třeba návrh network stacku, nebo alokátoru u FS, jestli neobsahuje deadlock, je velmi záslužné. Samozřejmě drivery dnes píše každý idiot, a podle toho to vypadá :(. Ale jak jsem psal v jiném příspěvku, MS dodává nástroje pro statickou analýzu kódu driveru, plus Driver Verifier pro "škádlení" driveru za běhu (dynamická analýza).

E) Děkuji za informaci.

1) Pokud jsem si všimnul, tak C toho moc neověřuje. Pokud použiji index za hranicí pole (což není technicky přesné, ve skutečnosti jde spíše o pointerovou aritmetiku), prostě zapíšu do paměti, kam nemám. Přesně tenhle typ chyb (plus strcpy) může za velké procento problémů dnešního světa IT, a přechod na managed jazyky dost pomůže.

C je jazyk - zadny jazyk samozrejme nic neoveruje. Ale konkretni kompilatory a interpreti jiz overovat mohou. Je pravda, ze pointerova aritmetika to trochu komplikuje, ale az na nejaky obskurni kod by snad nemel byt problem pridat mechanismy pro dynamicke kontroly do kompilatoru C.

Bohužel u stávajícího kódu by přidání jakýchkoliv kontrol znamenalo nutnost toho hromady přepsat, a ještě by spousta věcí unikla. Je to právě z důvodu pointerové aritmetiky a podobných věcí. Jak jsem psal, pokud někdo ad absurdum přetypuje pointer na string na integer, a bude s ním dál něco dělat, tak už nikdo nikdy nic nezajistí.

Jenže přesně tenhle problém způsobil, že Pascal se nikdy neprosadil před C. Omezování programátora zkušeného programátora akorát štve.

0, Tykanie je sucastou netikety uz dobrych 30 rokov. Vzdy sa povazovalo za normalne v elektronickej komunikacii.


Vykanie je samo osebe degenerovany aristokraticky prezitok. Najprv onikanie, potom vykanie. Len aby sa veci nepomenovali pravym menom.

"Racili by sa (oni) pozriet von oknom?" -v podstate hovorim o niekom, kto mozno nie je ani v tejto miestnosti.
"Mohli by ste sa pozriet von oknom?" -ked to hovorim konkretnej osobe, zase len zahmlievam a rozptylujem. Aby nahodou nemal niekto pocit, ze KONKRETNE OD NEHO nieco chcem.


Aristokrati boli tak precitliveli na svoje ego, ze priamo ho oslovit s nejakou otazkou alebo poziadavkou, JEHO AKO OSOBU, to by asi nerozchodil. Ako moze obycajna spodina vstupit do komunikacie s jeho osvietenou vysostou?
Kedze nejakej komunikacii so spodinou sa zial zrejme vyhnut nedalo (so sluhami atd), tak sa to aspon zahmlievalo a rozptylovalo, aby sa chudacik modrokrvnik necitil dotknuty. Takze namiesto konkretnej OSOBY (TY, clovek) hovorime akoby o nejakej uplne vzdialenej SKUPINE osob niekde vonku v zahrade (ONI) na co sa uz nikto neurazi lebo vlastne o nikom konkretnom nie je rec. Alebo hovorime aspon k nejakej neurcitej pritomnej SKUPINE osob (VY), cim sa vlastne takisto nikoho konkretneho nedotkneme.

trefne!

+1

Ale holt mame co do cineni s kravatakem, kterej je na to hrdej a vyzaduje vykani, kam linuxova fora klesla, ach, za chvili to tu bude samy managor, tfuj

Holt wokenicarovi kravataci nesnasi tykani :D

Obludy chodící ve vytahaném tričku a otrhaných džínách zase píšou "iteligentní" příspěvky do diskuzí, viz Dnes 12:25 ;). Kravata je věc vkusu, a na dobrý oblek jsem vždy hrdý.

Jo ty taky nemam rad, pokud jde o me, rad si vybiram obleceni dusledne a velmi mi na nem zalezi, proto take ten duvod proc nechodim s bilym limeckem a sibenici jako stadecko poslusnych marketingovych vypatlanych ovecek moderniho prumyslu :-)

A mas taky ty ruzovy kosile ktery jsou ted dnes moderni a vzdycky me v mhd rozesmeji ? :-)

Jo ty taky nemam rad, pokud jde o me, rad si vybiram obleceni dusledne a velmi mi na nem zalezi, proto take ten duvod proc nechodim s bilym limeckem a sibenici jako stadecko poslusnych marketingovych vypatlanych ovecek moderniho prumyslu :-)

A mas taky ty ruzovy kosile ktery jsou ted dnes moderni a vzdycky me v mhd rozesmeji ? :-)

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Singularity singularity singularity
Dyvelopers dyvelopers dyvelopers

Vnitrni psychologicky zamer manifestovat absenci rady kvalitnich nazoru a pri teto cinnosti tez demonstrovat spekulativni a casto modifikovany vliv prispevku bez hlubsiho smyslu a jejich vlivu na okoli ci prime ovlivneni diskutujicich.

Neboli cesky, obcas prilit olej do ohne :-)

Singularity vole :-)

Pokud mas na mysli tu gatesovu, ne tu Schwarzchieldovu :-)

+1

- Liunx je preemptivní a tato preempce je už nějakou dobu stabilní (alespoň v 2.6.20 je označena jako stabilní)
- místo .NET Python (zatím nemá kompilátor, ale pracuje se na něm) nebo LLVM nebo Mono
- místo WPF Beryl a ( KDE/Qt nebo GTK+ nebo jiný toolkit ) a SDL
- místo XNA SDL a mnoho open source enginů
- multimédia umí Linux také (tedy kromě microsoftího WM* s DRM)
- místo color managementu je v Linuxu ICC
- prioritizovaný I/O Linux umí pomocí deadline scheduleru
- místo „silné podpory threadingu“ má Linux příkaz fork, který vede k daleko stabilnějším (a na multiprocesorech i rychlejším) konkurentním aplikacím (díky nesdílené heapě); v případě, kde je to jiným způsobem neřešitelné (takových je málo), poskytuje Linux NPTL
- Reiser4 umí ACID transakce

Btw. vámi vysněný .NET systém mi silně připomíná Squeak (který umí daleko pokročilejší funkce, jako úpravu kódu za běhu aplikace) - před třemi lety o něm byl na Rootu seriál.

... bude mit mozna Windows zaklad treba na BSD nebo Linuxu

:)

... a mas pravdu ... ze kdyz MS zaplati poradnou kampan, tak i zatvrzeli
uzivatele MS Windows budou opevovat svuj MS Linux :D

Vcera specham na hlavaku potrebuju koupit jizdenku, aby mi neujel vlak, prijdu k automatu, tam listing PCI device a loading GRUB... GRUB loading error 13 nebo tak neco

Potesilo me ze to jede na Linuxu a ani mi nevadilo ze mi mozna kvuli tomu nefunkcnimu automatu jeden vlak ujel :)

:-D

Automat na jízdenky řízený Linuxem? Tomu říkám zvrhlost! To už se rovnou můžou dělat nůžky s Linuxem. Jen další důkaz krize IT. Člověk, který něco takového navrhne, snad ani nezaslouží zápočet v prvním ročníku za takové řešení triviálního problému.

bohuzel Vy si nezaslouzite zapocet ani v nultem rocniku, jelikoz dnesni automaty na prodej jizdenek mohou byt dosti komplikovane. Nevim kdy jste naposledu kupoval jizdenky na vlak, ale nodokazi si predstavit jak takovy automat patlate v asembleru. Koupit hw pro embedded linux neni dnes zadny problem, a je to velice elegantni reseni. Verim tomu, ze v prumyslu existuji nuzky ktere jsou rizeny linuxem. Prosim otevrete oci, a zapomente ze automat se rovna 5 tranzistoru dve relatka ci jeden 8051.

a.

Když někdo neumí naprogramovat automat na jízdenky v assembleru, ať raději neprogramuje vůbec! Jízdenku na vlak jsem si v automatu na jízdenky naposledy kupoval dnes ráno a opravdu nevidím nic tak komplikovaného napsat to i třeba v tom assembleru. Práce maximálně na týden, včetně seznámení se s hardwarem. Mělo by to několik výhod - nebylo by nutné dovnitř cpát nějaký 32bitový ARM (předpokládám, že něco takového v tom bude, jestli tam rovnou nebude embedded PC - proč troškařit, že, stát alias daňový poplatník nám to zaplatí a lenost a neschopnost myslet řady dnešních tak zvaných IT expertů je nekonečná), nepotřebovalo by to několik stovek KB (možná i jednotek MB - co já vím...), a pravděpodobně by se nestalo, že bychom na displeji mohli uzřít zmiňované hlášení.
Chození s kanonem na vrabce není vůbec příznak toho, že by návrhář (ať už SW nebo HW) odváděl svou práci dobře. Nevím, o jak sofistikovaný automat se jednalo, ale automat na hlaváku v Praze se rozhodně pomocí 8051 zvládnout dá - a pokud se Vám zdají mé úvahy příliš přízemní, pak to můžeme vzít z druhé strany - rozhodně to není problém, na nějž je nutné nasazovat 32bitový procesor s ochranou paměti a operačním systémem. A pokud by někdo u mě takovýto druh problému řešil tímto způsobem, pak by na zápočet mohl zapomenout.
Je zřejmé, že ve zmíněném automatu je 90% kódu úplně zbytečných a jediné, k čemu slouží, je zanášení riziko chyb a nestability.

Všechno je otázka nákladů. Kvalifikovaný profík na týden může vyjít na 180 000 Kč, i více. Navíc v ASM validovat kreditky asi nebude moc velká sranda.

1) nevím, na kolik asi ČD vyšel ten "odborník", co navrhnul k tak "komplexnímu" problému, jako je tisknutí jízdenek, použít Linux
2) nevím, jaký je Váš vztah k assembleru, nebo k programování vůbec, když pro Vás představuje validace kreditky příklad netriviální softwarové úlohy; omlouvám se, ale tato Vaše úvaha jen podepřela mé tvrzení o úpadku v IT světě - pokud jste snad náhodou také nějaký vývojář.

Z pohledu managora --- starý PC je možno koupit za 5000 Kč, rozdíl cen mezi programátorem v C a ASM je výrazně větší, tak se to dělá v C na PC.

Ze stejného důvodu se třeba píší serverové programy v Javě, je to jednodušší si koupit server s 8GB RAM a zaplatit tupé programátory (kteří si při programování nejsou schopni kontrolovat, kam sahají do paměti) než si koupit server s 128kB RAM a zaplatit chytré programátory.

Ad ta validace kreditky --- nepřijde mi to nijak jednoduché psát všechny ty šifrovací algoritmy.

Co říkáte je mi jasné, jen se s tím neztotožňuji. Však jsem řekl hned na začátku, že je to jen příklad degradace IT - pokud máme přemnožené tupé programátory.

Ad validace - není to zas tak děsné, jak to na první pohled může vypadat. Lidi mají jen nějaký nepochopitelný strach před matematikou v assembleru. Ale doba se změnila a dneska je assembler pro tak zvané programátory něco, čeho je nutno se štítit a myslet si, že je v něm spousta věcí na hranici udělatelnosti. Možná by nebylo od věci už na školách donutit studenty, aby udělali nějaký rozsáhlejší projekt komplet v něčem jako je assembler, i kdyby to už v životě neměli k ničemu potřebovat - podobně jako se učí integrovat, derivovat a řešit dif. rovnice ručně, i když máme Mathematicu a podobné vychytávky. Jedině tak se dá získat vhled a tříbit ostrovtip.

Jedině tak??? Problém je v tom, že dnešní průměrný programátor pracuje na projektu podstatně složitějším, než na jakém pracoval průměrný programátor před 20-30 lety. A aby někdo stačil v nízkoúrovňovém jazyce produktivitě průměrného programátora, který má k dispozici vysokoúrovňový jazyk a další pokročilé nástroje, nestačí mu být dobrý programátor, ale musí být geniální programátor. A geniálních programátorů je na světě mnohem méně než řešených úloh. To je ekonomie, s tím se hnout nedá.

Dobrá, tak jedině ne, to jsem přehnal, ale rozhodně se tak dá tříbit velmi výrazným způsobem.
Tohle mě vždycky rozesměje - co víte o tom, jaké problémy řešil průměrný programátor před 20-30 lety. Sám už 20-30 let programuji a mohu s čistým svědomím říct, že co říkáte je směšné. Programátoři už více méně 50 let řeší dokola pořád ty samé problémy. Že jsou dnešní projekty podstatně složitější je pouze iluze - je to past, do které se sami chytáme. Nejsou o nic složitější než projekty dříve, tedy rozhodně ne podstatně, jen jsme se nachytali do spirály, kdy v zájmu ušetření nechceme investovat do optimální cesty, ale do nejlevnější cesty, která vinou toho, že není optimální, vede k zbytečnému nárůstu složitosti, který se pak musí řešit kvantitativně s odůvodněním, že kvalitativní řešení by bylo příliš drahé, a tak to jde pořád dokola ve stále větších obrátkách.
Programátoři, o nichž je řeč, naopak nebudou v produktivitě těm opravdovým programátorům stačit nikdy - hodnotíme-li programátora kvalitou jeho výtvoru. Že dnes není zájem o kvalitní software a tím pádem stačí k jeho přípravě armáda tupců, co umí akorát klikat myší, je také jedním z příznaků úpadku.
Tohle není ekonomie, tohle je bordel. V ekonomii nás zajímá optimální řešení, což tohle není a nemůže být.

Jsem rád, že jsem Vás rozesmál. Samozřejmě, jelikož je mi pouze pár roků přes třicet, nemohu přesně vědět, jak složité problémy se tenkrát řešily. Povězte mi, prosím:

1. Jaká byla úroveň interakce obsluhy počítače s počítačovým programem v roce 1987 a 1977
2. Jak náročné distribuované výpočty se tenkrát prováděly a jaké paralelní počítače a algoritmy byly k dispozici v roce 1987 a 1977
3. Jak rozsáhlé počítačové sítě se používaly v roce 1987 a 1977
4. Jaké databázové systémy se typicky používaly v roce 1987 a 1977, jak to bylo s konkurenčním přístupem, replikací dat, transakčním zpracováním apod.
5. Jaké textové procesory a tabulkové kalkulátory byly k dispozici v roce 1987 a 1977
6. Jaké typické počítačové hry se v roce 1987 a 1977 hrály (zejména mě zajímá situace v oblastech 3D enginů, MMORPG a realtime strategií)
7. Jaké CAD, CAM, ... prostředky se typicky používaly v podnicích a ateliérech v letech 1987 a 1977
8. Jaká byla obdoba webu v roce 1987 a 1977 a kolik požadavků za sekundu musel tehdejší server obsloužit, jak složité byly redakční systémy, typické CRM či ERP systémy a jejich obdoby

Rozumějte, já nezpochybňuji, že velká spousta algoritmů a technik byla vymyšlena před dávnými lety. Ale dnešní programy toho zkrátka musejí dělat strašnou spoustu. A tím pádem je potřeba zvýšit granularitu a to nejenom z důvodu úspory času, ale podle mého názoru i pro dosažení rozumné udržovatelnosti programů. Osamělý génius prostě bez disciplíny a rozumné metodologie prostě velký projekt sám nezvládne a i kdyby ano, tak až Velký Génius z firmy odejde, bude mít firma Velký Problém.

Klikači myší dělají přidělenou práci a nad nimi jsou lidé, kteří umějí víc a práci rozvrhují, analyzují, řídí. Nadávat na "neschopného" klikače mi přijde podobné jako nadávat na soustružníka, že nedokáže takové věci, jaké zvládne nástrojař. Software se holt dnes vyrábí "továrenským" způsobem a dělá se hrubou silou, rychle a relativně levně. Nemám pocit, že by dnešní programy (až na specifické oblasti) byly méně kvalitní než ty včerejší. Ano, možná jsou někdy pomalejší (není vždy pravidlem!), zaberou více paměti (také nemusí být pravda), ale umějí víc věcí než jejich předchůdci, to se jim dá podle mě těžko upřít.

Ale on ma Bigtop vpodstate pravdu.
IT obecne upada, ac pri povrchnim pohledu se to muze jevit jako opak.
Prumerna kvalita lidi, kteri se dnes v IT pohybuji, je ve srovnani s dobou pred 10, 15, 20 lety otresna. Najelo se proste na extenzivni zpusob "hospodareni", ktery napr. v zemedelstvi :-) casem vede do zahuby. Pochybuji, ze by to v IT bylo jinak - komplikovanost a pocty nejruznejsich vrstev softwaru, ve kterych uz lide pomalu ztraceji orientaci bude casem tak velka, ze bude prinaset vic problemu nez uzitku. Asi se to nezda, ale je to uz i energeticky problem. Prumerne PC ma dnes na reseni pomerne trivialnich uloh naprosto neuveritelnou spotrebu energie - a spoctete si, kolik tech PC bezi a porad pribyvaji.

Proste cesta, kdy mnozi lide jako programatori zachazeji s necim, cemu uz ani poradne sami nerozumeji rozhodne nevede ke svetlym zitrkum a rozhodne bych vyuku assembleru nekolika typickych architektur nezatracoval!!
Mimochodem, komercne programovat v Assembleru je v nekterych oborech vyhodne i dnes. Zkuste treba delat v nejakem vyssim jazyce programy pro male mikrokontrolery od Atmelu, ktere maji treba 2kB Flash pameti :-)

Dobre - ja to poopravim:
Dnes je programatorem kazdy mamlas. To drive nebyvalo. Podle toho pak aplikace vypadaji, diky tomu pak spotrebovavame mnoho zdroju, ac bychom nemuseli. Dalsim aspektem je, ze nezanedbatelny pocet problemu, ktere resime, je tvoren UMELE VYTVARENYMI problemy, ktere jsou jen proto, aby se tocily penize. Technicky duvod to nema zpravidla temer zadny.

Proc bych psal ERP v assembleru ? Nejsem na hlavu padly. To bych nedelal ani pred 20 lety, clovece. Jsem zvykly pouzivat takove nastroje, ktere jsou v dane situaci technicky optimalni.

Na vseobecny upadek se nadava sice uz od Antiky, ale zrovna v nasem oboru je to pomerne dobre meritelne (mam na mysli upadek technicke elegance a schopnosti opravdu resit technicke problemy).

No jasne. PC ma dnes na stole kazda sekretarka, ktera nema ani potuchy co to vlastne je.
A jak to souvisi s touto debatou ? Nebo se to vase "moderni" IT obejde bez techniky a technologii a staci mu jen pravnicke a ekonomisticke zvaneni ?
Co si predstavujete pod takovym pojmem "inovace" ? Co pod pojmem "pouzitelnost" ? Vytvareni umelych problemu, diky kterym prodavate "pouzitelne" veci, aby je lide mohli resit a penize se tocily ? :-) Nebylo by lepsi resit jen skutecne problemy a nezadelavat kratkozrace na nejake fatalni v budoucnu, ktere uz pak resit ani nepujdou ?

Vas zpusob vyjadrovani vas do jiste miry odhaluje. Modni "otomismus" v kazde druhe vete (vsechno je u vas "o tom")...tezko presvedcovat mlamoje, uvezneneho v modni ekonomisticke klicce. Ono se to v historii vzdy nakonec ukaze. Nakonec je treba vzdy se obratit na ty, kteri umeji veci delat, protoze prichazeji chvile, kdy zvaneni a vytvareni pseudoproblemu jaksi k preziti nepostacuje.

Celá západní společnost je v nejrůznějších oblastech v moci expertů a rádobyexpertů, kterým většina lidí nerozumí; doba renesančních osobností a pansofistů typu Aristotela je za námi. Je třeba paradoxní, že lidé, kteří nemohou rozumět většině otázek, které jsou v podrobných programech politických stran, mají moc nad tím, která politická strana bude nakonec ovládat stát. Funguje to samozřejmě špatně, ale nějak to funguje.

ad 1. Tehdy se předpokládalo, že u počítače nesedí pologramotný blbec. To je asi jediný rozdíl, jinak se vzájemně mezi počítačem a člověkem předávaly stejné informace.
ad 2. Problémy byly stejné, jen technická úroveň nižší. Rozdíly byly spíše na numerické úrovni při rozhodování o volbě výpočtového modelu. Ale řekl bych, že zrovna v téhle oblasti je to snad pořád stejné, tj. že tady snad programují stále lidi s odpovídajícím vzděláním, protože plýtvat prostředky zde vychází pořád stejně draho, jako před třiceti lety.
ad 3. Pokud bychom to normovali možnostmi tehdejší techniky, tak relativně mnohem větší, než dnes.
ad 4. Možná Vás to překvapí, ale bylo to v podstatě stejně, tj. transakce samozřejmě ano, konkurenční přístup také, apod. Jen kapacita a rychlost byla nižší. Mluvím samozřejmě o profesionálních databázových systémech, ne o menších databázích typu dBase.
ad 5. WordStar, Multiplan, Visicalc... Uměly v podstatě vše, co bylo třeba. Ono se stejně ukazuje například u MS Office, že s roustoucím číslem verze roste procento funkcí, jež uživatel nikdy nepoužije. Takže zde platí přímo ukázkově co jsem řekl - problémy si tu dělají sami vývojáři tím, že vymýšlejí nepotřebné nesmysly. Neříkám že vše nové je nepotřebný nesmysl, ale jejich podíl v aplikacích stále roste.
ad 6. Na počítači s 64 KB paměti běžícího na 1 MHz se dala simulovat jízda autem z pohledu řidiče (např. TestDrive na C64), hrát SimCity Classic, střílečky apod. nepočítám. Otázkou je, jestli dnešní 2,4 GHz procesory, stovky MB RAM, GB disků a grafické karty, které potřebují dnešní hry, odpovídají tomu výsledku. Jestli by na to třeba nestačilo méně.
ad 7. Síťové modely, na specializované modelování specializované balíky, jinak to nešlo.
ad 8. Tohle je poměrně absurdní přepočet. Tehdejší servery neměly k dispozici dnešní procesory a dnešní paměti. Obojí je dnes o několik řádů jinde. Pokud uvažujeme, že dnešní počítače jsou tisíckrát výkonnější než tehdejší, měly by být teoreticky schopny obsloužit tisíckrát víc požadavků než tehdy, což je nereálné i z důvodů omezení periferií. Takže vlastně na obsloužení jednoho požadavku zbývá víc strojového času, než kdysi, neboli programátor nemusí tak žhavit závity, aby přišel na nějaký vychytaný způsob, jak to stihnout. Pokud jde o složitost systémů - opět... To je otázka, jestli je ta složitost nezbytná, nebo naopak zcela zbytečná. Já se kloním k té druhé variantě.

Že dnešní programy dělají víc v drtivé většině zbytečných věcí není omluvou, ale naopak.

Díky za odpověď, v některých otázkách nejsme ve sporu (paralelní výpočty skutečně nejsou pro "junior javisty"), u jiných mám pocit, že jsme se trochu dostali do situace, kdy jeden mluví o voze a jiný o koze. Já chápu Vaše znepokojení nad tím, že v IT občas převažuje kvantita nad kvalitou a že se řeší umělé problémy. Ale to je případ současné západní ekonomiky a společnosti jako takové.

Heh?

1) Také to nevím, ale snažím se vysvětlit jejich motivaci.
2) Vývojář nejsem. Psal jsem v ASM 8080, Z80, 8048+, a 8086 (80386 jen okrajově, a třeba math co-processor jsem si v praxi v ASM ani nevyzkoušel). Psát dnes automat na jízdenky v ASM považuji za zbytečně složité. Zřejmě totiž budete třeba muset při validaci karty provést šifrování (jak tu už padlo), možná obsluhovat modem, a výsledek transakce možná zapsat na disk (zřejmě flash disk). Neříkám, že se to v ASM udělat nedá, ale proboha proč?

K tomu zbytku: na světě je pár skvělých programátorů (mimochodem drahých), a spousta průměrných (plus něco debilů). Bohužel řešených úloh je tolik, že musíme často vystačit s těmi průměrnými, a často i podprůměrnými kousky. Je to o nabídce a poptávce.

Bavili jsme se o automatu na jízdenky :-)
S vrtsvami souhlasím, ty byly, jsou a budou vždycky. Jen je třeba, aby jich byl optimální počet a aby byly optimálně provázané. A fakt, že v tak úzce profilované aplikaci, jako je automat na jízdenky, potřebuji k interakci s uživatelem pomocí jednoduché jednoúčelové klávesnice a tisku jízdenky na jednoúčelové tiskárně celý multitaskový operační systém včetně loaderu a MMU je příklad zhovadilosti a nikoli optimalizace pomocí vrstev.

Cozpak pro mnoho jednocipu snad nelze programovat v C?

Lze. Pokud to treba delate pro Atmel ATMega 128, bezici na 20 MHz, lze to tak delat. Pameti je relativne hodne, procesor je rychly. Ve chvili, kdy mate za ukol udelat program pro maly mikrokontroler bez vnejsiho zdroje hodin - treba pouze s internim oscilatorem na 1MHz, nekolika malo kB flashe a zalezi vam na spotrebe, pochopite, ze udelat to vAssembleru je nakonec daleko lepsi i kdyz to da trochu vice prace.

To já jsem zase v letadle Airbus viděl obrázek tučňáčka (ten, co se objevuje při bootu na framebufferu), pak boot kernelu a hlášku "NFS server not responding" :)

Bednar - v duchu tradic - si musel chte nechte zablabolit na tema bezpecnost a "podporit to" linkem na velmi pochybny clanek".
Realita je takova, ze Linux (a koneckoncu kazdy Unix) je bezpecnejsi uz tak nejak z principu. Samozrejme, ze ne 100% bezpecny, ale porad je na tom lepe. Aby byla Windows bezpecna stejne, musela by se zmenit v Unix.
Je to proste realita stejne jako, ze voda zpravidla netece do kopce a p. Bednar by se s tim mohl konecne smirit.
Jinak k tem smlouvam: MS by si patentovy utok asi tezko mohl dovolit. Novell a IBM, kteri z Linuxu velmi profituji, maji ve svem drzeni tolik patentu, ze odveta by byla drtiva. MS se proste snazi, aby mu tzv. neujel vlak a pripravuje si pudu pro vstup na trh softwaru, ktery ma neco spolecneho s Linuxem. Nic vic bych za tim nehledal. Zminene firmy proste vyssi kompatibilitu s produkty MS berou jako konkurencni vyhodu a pakt o neutoceni s MS je pro ne takovy bonus pro klid, ze se nebudou muset zabyvat teoretickou patentovou valkou - pro kterou maji samy zbrani take dost (myslim, ze k protiutoku na MS pres patenty by se pripojil i SUN).
Jak to pusobi na jednoduche kravaty, ktere rozhoduji o nakupech, to je otazka. Kazdopadne takove kravate to nijak nebrani v nakupu treba SLES ci SLED od Novellu apod., protoze tam vidi "jistotu". RedHat dava take zaruky - ale jine...Linuxu to tedy v pronikani do firemni sfery nijak nebrani a komunitnich distribuci se to nijak netyka - takovy Debian totiz na kriticka mista ve velkych firmach stejne nasazovan nebyva (je zde vyzadovana oficialni podpora) a MS zde nijak nekonkuruje.

jsem napsal objektivni hodnoceni linxu vs windows http://www.owebu.cz/serialy.php?serial=43

Objektivni ? Spis blabolive.
Co treba znamena, ze se Linux pomalu zapina ? Mate distribuce, ktere bootuji velmi rychle - pokud mate na mysli toto. Moje OpenSUSe bootuje zhruba stejne rychle jako Win XP na podobnem pocitaci.
Ac nejsem priznivcem MS a jeho softwaru, nikdy bych se neodvazil tvrdit o NTFS, ze jde o zastaraly a pomaly file system (!!!). Kde jste sebral tento blabol ?

No kdyz sem si v tretim dile precetl shrnuti zaporu... nevedel jsem jesli se mam smat nebo plakat.

Nicmene ocenuji snahu autora o pokus srovnani obou systemu z uzivatelskeho hlediska. I kdyz ja osobne bych systemy nesrovnaval, protoze jsou celkove nesrovnatelne. ;-)

:-)

Jo, clanek opet pobavil:) Prirovnavat vymahani patentniho prava k vypalnemu je sice vice nez fasismus, ale na "informacni" server typu root se hodi bajecne:) Anketa jenom potvrdila, ze se jedna o zert (pokud ne, tak je to nejsmutnejsi co jsem kdy cetl), protoze tam neni napriklad moznost, ze ma MS proste pravdu a rozhodl se misto soudu resit spor beznou cestou jakou se patenty resi, tudiz dohodou(smlouvou). Navic je legracni spekulovat o co vlastne jde, kdyz ji nikdo ze zucastnenych necetl a jenom se rozciluje o co jde:) To je funny, moc funny:o) Jak to vidim ja a ja to vidim naprosto zretelne, tak hold linuxove firmy pochopily, ze patenty porusuji a MS jim dal dve moznosti. Moznost A a moznost B (jak by rekl Rock:). Moznost A, ze hold za patenty pravem zaplati a moznost B, ze se nechaji donutit. Zvolili celkem logicky moznost A. Takhle to hold funguje v pravnim svete s patenty a presne kvuli takovym vecem byly patenty vymysleny at uz se to par anarchistickym teenagerum kolem linuxu libi nebo ne. Viz. http://knihovny.cvut.cz/vychova/vychova3/patenty/patenty.html pripadne mene fundovane http://cs.wikipedia.org/wiki/Patent ... pro trotly a ichtyly: v odrazce programy pocitacu se nejedna skutecne o patenty, rikam to jenom proto, ze obcas jsou lide co zamenuji softwarovy patent za tohle. Realne to znamena, ze i kdyz neco naprogramujete sami, ale obslehli jste patent, tak je to porad jenom plagiat a patrite do pekla!:) (stejne jako u diplomek a podobne)

Jste velmi naivní. Microsoft akorát hraje vysokou hru s nízkými kartami a záleží, komu dřív povolí nervy. Až se někdo nepodvolí a místo toho vyrukuje s otázkou, jaké patenty jsou konkrétně porušovány, mohlo by to dost neblaze skončit i pro Microsoft. Sám by se mohl stát obětí vlastních zbraní. Někdo by totiž mohl zajít ještě dál a obvinit z té samé věci Microsoft. A nedělám si iluze, že microsoftí produkty žádné patenty neporušují. Navíc první pokusný balónek dopadl pro Microsoft dost tristně - jen jednou poukázal na konkrétní porušený patent a následkem bylo zpochybnění platnosti patentu soudem.

Osobně si neumím představit, že by MS nepředložil těm firmám velmi dobré argumenty pro to, aby dohodu podepsaly. Kdyby jim řekl "porušujete patenty, ale neřekneme jaké", tak by je asi každá firma se smíchem vyhodila. Že není seznam porušovaných patentů zveřejněn, to je jiná věc.

Velké firmy mají dohody o vzájemném používání svých patentů. Bez toho by se neustále soudili HP a IBM, IBM s MS, MS se Sunem, Sun s SGI, atd. Takhle se občas poškorpí, uzavřou další dohodu o vzájemném licencování patentů, možná jedna strana trochu doplatí, a jede se dál.

Ano, mate pravdu! To, ze MS nezverejnil patenty nymandum jako jste vy nebo ja, jednoznacne znamena, ze ty patenty proste nema .... a ty firmy co uzaviraji dohody proste jenom ctou osvicene clanky a diskuze na root.cz a boji se, ze by nejake patenty MS pripadne mohl mit a proto radsi podepisou:) Jeste, ze jste to tak vystihl, ted si tento vas prispevek nekdo z linuxovych firem precte a uz MS nepodepise nic! A naoplatku je zazaluje a MS skonci:) Jo jo, ja celou dobu tusil, ze Nova a root jsou tou pravou studnici znalosti:o)

Tohle je prostě byznys. Obě strany si spočítají, co se jim více vyplatí - jestli se přehrabovat v patentových problémech, nebo uzavřít nějakou dohodu. Ale nic z toho neplyne o realitě hrozby porušování jakýchsi patentů. Moje osobní, nýmandská, domněnka je taková, že Linux neporušuje pravděpodobně žádný nenapadnutelný patent Microsoftu. Navíc je to především americký problém, evropské patentní právo je mnohem přísnější a věci jako FAT nebo dvojklik tu žádný úřad neuzná jako patentovatelné.

Zato by evropský soud mohl uznat implementaci FAT za dílo odvozené od původní MS implementace ;)

Distributoři Linuxu si spočítali, ale zřejmě až poté, co jim MS řekl, o jaké patenty jde. Kdyby jim to neřekl, podle mě by nepočítali, a vyrazili by s MS dveře. Nebo fakt myslíte, že stačí přijít do firmy, říci "něco jste provedli, ale my neřekneme co; zaplaťte nám, nebo na vás pošleme právníky"?

Nekdo si to vazne mysli:) Co uz:o) Nejvetsi prdel je, ze ani Linus nechape co je to softwarovy patent ... viz jeho pamatecni ztrapnovaci veta o tom, ze ma MS ukazat zdrojaky, jestli neco neporusujou:o)

Tak nám to vysvětlete. Softwarový patent je totiž věc velice ošemetná. Například zmiňovaná FAT je v USA bezproblémů patentovaná, kdežto v EU je to nepatentovatelné.
Na Linusově prohlášení není přece nic divného, nebo snad Microsoft koupil licence na všechny existující SW patenty? A pokud ne, tak jak dokáže, že nepoužívá nic patentovaného?

Tyto smlouvy přinášejí určité výhody i nevýhody oběma stranám. A zdá se, že každá sází na něco jiného. Že Microsoft dnes prodává SLES, znamená nejen provizi, ale také přiznání, že Linux JE vhodným systémem pro komerční použití. Tedy něco, co Microsoft donedávna vehementně popíral. Všimněte si, že tyto smlouvy uzavírají výhradně distributoři, kteří potřebují, aby jejich produkt úzce spolupracoval s Windows, protože komerční sféra to (zatím) vyžaduje.Microsoft se vždycky silně snažil, aby protokoly a formáty jeho produktů nebyly s ničím kompatibilní, aby ho jednou chycený zákazník nemohl opustit. A samozřejmě si je patentoval - když mu to nesmyslný zákon umožňuje. V posledních letech se ovšem tato politika obrací proti němu. Zákazník nechce být rukojmým a tak dává stále více přednost otevřeným protokolům a formátům - už kvůli možnosti komunikovat s kýmkoliv. Vývojáři stále více odmítají tvořit nepřenositelné programy pro jedinou platformu - i jim jde o chlebíček. Přijmout open řešení Microsoft odmítá. A tak se pomocí těchto smluv snaží protlačit svá patentovaná řešení na Linux - zatím prý bez postihu. A v tom spočívá největší nebezpečí. I když to některým linuxovým firmám umožňuje rychleji proniknout do světa Windows, obávám se, že jde o výhodu krátkodobou. Na druhou stranu - ani pro Microsoft není toto pootevírání dveří konkurenci bez rizika. Pro léta zneužívané zákazníky vzniká možnost přechodu a mohou reagovat silněji, než je Microsoftu milé. Která strana byla prozřetelnější, ukáže až budoucnost.

Nerad to říkám, ale psát multiplatformní je problém. Každá patforma je výrazně odlišná, a napsat něco, co funguje všude, je téměř nemožné (pokud to není Hello World). Navíc uživatelé na každé platformě požadují něco jiného. Na Linuxu konfiguráky a hromadu options, na Windows admin GUI a obsáhlý help, na Macu že se po instalaci nemusí (a nedá) už nastavit vůbec nic...