ad 1. Tehdy se předpokládalo, že u počítače nesedí pologramotný blbec. To je asi jediný rozdíl, jinak se vzájemně mezi počítačem a člověkem předávaly stejné informace.
ad 2. Problémy byly stejné, jen technická úroveň nižší. Rozdíly byly spíše na numerické úrovni při rozhodování o volbě výpočtového modelu. Ale řekl bych, že zrovna v téhle oblasti je to snad pořád stejné, tj. že tady snad programují stále lidi s odpovídajícím vzděláním, protože plýtvat prostředky zde vychází pořád stejně draho, jako před třiceti lety.
ad 3. Pokud bychom to normovali možnostmi tehdejší techniky, tak relativně mnohem větší, než dnes.
ad 4. Možná Vás to překvapí, ale bylo to v podstatě stejně, tj. transakce samozřejmě ano, konkurenční přístup také, apod. Jen kapacita a rychlost byla nižší. Mluvím samozřejmě o profesionálních databázových systémech, ne o menších databázích typu dBase.
ad 5. WordStar, Multiplan, Visicalc... Uměly v podstatě vše, co bylo třeba. Ono se stejně ukazuje například u MS Office, že s roustoucím číslem verze roste procento funkcí, jež uživatel nikdy nepoužije. Takže zde platí přímo ukázkově co jsem řekl - problémy si tu dělají sami vývojáři tím, že vymýšlejí nepotřebné nesmysly. Neříkám že vše nové je nepotřebný nesmysl, ale jejich podíl v aplikacích stále roste.
ad 6. Na počítači s 64 KB paměti běžícího na 1 MHz se dala simulovat jízda autem z pohledu řidiče (např. TestDrive na C64), hrát SimCity Classic, střílečky apod. nepočítám. Otázkou je, jestli dnešní 2,4 GHz procesory, stovky MB RAM, GB disků a grafické karty, které potřebují dnešní hry, odpovídají tomu výsledku. Jestli by na to třeba nestačilo méně.
ad 7. Síťové modely, na specializované modelování specializované balíky, jinak to nešlo.
ad 8. Tohle je poměrně absurdní přepočet. Tehdejší servery neměly k dispozici dnešní procesory a dnešní paměti. Obojí je dnes o několik řádů jinde. Pokud uvažujeme, že dnešní počítače jsou tisíckrát výkonnější než tehdejší, měly by být teoreticky schopny obsloužit tisíckrát víc požadavků než tehdy, což je nereálné i z důvodů omezení periferií. Takže vlastně na obsloužení jednoho požadavku zbývá víc strojového času, než kdysi, neboli programátor nemusí tak žhavit závity, aby přišel na nějaký vychytaný způsob, jak to stihnout. Pokud jde o složitost systémů - opět... To je otázka, jestli je ta složitost nezbytná, nebo naopak zcela zbytečná. Já se kloním k té druhé variantě.
Že dnešní programy dělají víc v drtivé většině zbytečných věcí není omluvou, ale naopak.
Názor k článku
Linspire a Microsoft: Další dva kamarádi
