Linux 3.0 nebude zlomový, jen změní číslování

Linux je tu s námi už dvacet let a za tu dobu prošel mnoha změnami. Jen jednou se ale za tu dobu změnil systém verzování jednotlivých vydání. Teď k tomu došlo podruhé. A s trochou nadsázky (a tolerance) můžeme parafrázovat známou větu o tom, že k tomu dochází „maximálně jednou za deset let“.

Protože je to situace takto výjimečná a zároveň se dotýká všech uživatelů napříč distribucemi, podíváme se na ni blíže. Jak se číslovalo dřív, jak donedávna a jak se bude číslovat v budoucnu?

Číslo sem, číslo tam

Původní systém dělil vývoj do dvou větví – sudé a liché. Sudá větev byla považována za stabilní a tu používali uživatelé. Byla označena například jako 2.2 a změn se v ní objevovalo velmi málo. Naopak na liché verzi, například 2.3, probíhal intenzivní vývoj. Jednotlivá vydání pak byla označena třetí číslicí, takže jste mohli říci, že používáte třeba jádro 2.2.1.

Jednou za čas bylo rozhodnuto, že vývojová verze je dostatečně vyspělá a z ní pak vznikla další stabilní řada 2.4, přičemž vývoj probíhal v nové větvi 2.5. Některým uživatelům (a vývojářům) se ale nelíbilo, že jsou tyto dvě větve příliš daleko od sebe a trvá dlouhou dobu, než se důležité novinky dostanou do nového stabilního jádra.

Při vydání stabilní řady 2.6 tak došlo k velké změně a bylo rozhodnuto, že vývoj bude probíhat přímo na stabilní větvi. Řada 2.7 tak už nikdy nevyšla a vše se od konce roku 2003 dělo jedné větvi. Tak je tomu vlastně dodnes. Vytvořil se tak vlastně model na půl cesty, kdy nové verze vycházejí rychleji než dříve ve stabilní řadě, ale zase pomaleji než v původní vývojové. Podle vývojářů je tak možné skloubit obě lepší stránky – aktuálnost i dostatečnou kvalitu výsledného kódu.

Navíc došlo se začátkem řady 2.6 ještě k jednomu zásadnímu kroku v procesu vývoje. Dříve se nová verze připravila ve chvíli, kdy měla dostatečné množství nových vlastností a byla kvalitativně na úrovni, kdy bylo možné ji předat k užívání veřejnosti. V řadě 2.6 se ale začalo vydávat v pravidelných cyklech – testovací verze jednou za dva týdny, ostrá pak přibližně jednou za dva měsíce.

Číslování bylo také mírně upraveno, protože kromě řady 2.6 a čísla verze se ještě přidávala subverze, ve které se objevovaly dílčí opravy. Výsledkem tak bylo místy poměrně obludné značení typu 2.6.16.19 nebo 2.6.27.59.

Linus chce změnu

Uprostřed roku 2008, tedy pět let od změny cyklu, se Linus nechal slyšet, že by rád toto značení změnil. Důvody byly v zásadě dva – starý systém začínající na 2.6 už vlastně nedával smysl a hlavně nebylo se kam s čísly posouvat dál. Linus se jednoduše obával, že bychom se časem dostali k verzím jako 2.6.168, aniž by výše třetího čísla měla jakékoliv meze.

Navíc pravidelné vydávání zakládá na logičtější označování verzí, jaké používá například Ubuntu. Pokud uvidíte informaci o Ubuntu 11.04, pak jasně víte, že je to verze z dubna 2011. Linus původně velmi podobný systém navrhoval:

Pokud budou verze založeny na datech, pak bychom místo 2.6.26 měli mít spíše 2008.7. Nebo můžeme hlavní [major] verzi zvýšit po každé dekádě, střední pak každý rok a nejnižší [minor] pokaždé, kdy uvolníme vydání. Jakkoliv. Mohli bychom u druhého čísla vycházet také z roku vydání, takže 2008 by dalo 2.8 a první vydání roku 2009 by bylo označeno jako 2.9.1. A 2010 by bylo 3.0.1.

Nakonec ale ke změně nedošlo, i když se o ní mluvilo v roce 2008 poměrně intenzivně. Museli jsme si počkat ještě další tři roky a až nyní se místo jádra 2.6.40 dočkáme nové verze 3.0. Změna navíc nebude jen kosmetická, ale celý styl číslování se mění.

3.0 není 3.0.0

Ačkoliv to vypadá jako klasické „poskočíme s verzí, bude to vypadat líp“, není přechod na trojku jen hrou s čísly, ale hlavně snahou udělat v nich pořádek. V oznámení o změně se píše:

Rozhodl jsem se nazvat příští verzi 3.0. Vyjde blízko dvacátého výročí, což je pro mě dostatečný důvod, ale upřímně – pravým důvodem je, že už nechci počítat s tak vysokými čísly jako 40.

Linus se nakonec rozhodl číslovat od verze 3.0 a zkrátit tak o jednu číslici označení verze. Hlavní vydání tak budou značena jako 3.1, 3.2, 3.3 a tak dále, zatímco opravy přidají ještě jednu subverzi na 3.2.1. Označení verzí by tak mělo být o něco přehlednější.

Z původního návrhu na číslování podle roku vydání (Linux 2011.0.0) tak nakonec zcela sešlo a dále budeme číslovat vzestupně. Je proto logické, že časem opět nastane potíž s příliš vysokým číslem verze a bude třeba přejít na Linux 4.0. Linus ale naznačil, že by se něčím takovým začal zabývat až kolem verze 3.40, což při průměrném vydání jednou za 6 až 7 týdnů nastane přibližně za pět let.

Linux 3.0 není KDE 4 ani Gnome 3

Taková změna čísla verze samozřejmě u mnoha uživatelů vyvolává otázky typu: „Takže to bude zlomové vydání jako třeba Firefox 4 nebo Gnome 3?“ Linus ale předem všechny upozorňuje, že nedojde k žádným zásadním změnám, k žádným zlomům ani skokům. Linux 3.0 bude jednoduše další verze vznikající postupnou evolucí. Nijak se nebude lišit od situace, kdy by se jmenoval 2.6.40.

       

Podstatné je, že 3.0 je jenom o přečíslování. Neděláme žádné KDE 4 ani Gnome 3. Žádné zlomy, žádné děsivé nové funkce, nic takového. Připravujeme pravidelná vydání po mnoho let… Takže žádné změny ABI ani API, žádné kouzelné novinky – jen klasický postupný pokrok.

Čeká nás tak tradiční seznam novinek – vylepšení výkonu na procesorech Sandy Bridge, podpora pro Intel Ivy Bridge, vylepšení podpory některých grafik, schopnost přepínat mezi rozšířenou a integrovanou grafickou kartou (Nvidia Optimus), konsolidace ARM a podobně.

Žádná velká změna

Nakonec tedy nejde o nijak dramatickou změnu. Jen jsme se přehoupli do verze 3.0 a zjednodušili jsme číslování. Samozřejmě i tato změna má své kritiky. Někteří by raději viděli původně navrhované značení závislé na datu vydání, jiní by zase neměnili vůbec nic a zůstali i nadále u verze 2.6. Zdá se ale, že většina ohlasů je pozitivních a uživatelé změnu vítají. Co si o ní myslíte vy?