Názor k článku
Linux a DTP na koleně

ad podpora arabštiny, hebrejštiny a dalších - jednak si najděte si informace o verzích ME (tj. middle east), jednak si své tvrzení ověřte na aktuálních verzích. Konkrétně InD CS3 CZ (aktuální je CS4) s výše uvedenými znaky nemá problém. Přenese je jako víceznakové ligatury a korektně s nimi pracuje. Co se týče sazby hebrejštiny, tam bohužel nemám podporu - znovu odkazuji na ME. Nicméně argumentovat o podpoře těchto jazyků v prostředí, kde se s těmito jazyky prakticky nesetkáme, je přinejmenším zvláštním. Ale už jsem si u vás na argumenty typu "vy jste zase před lety bili černochy" zvykl.


ad zarovnání textů - měnit prostrkání znaků je pochopitelně v pořádku. Do dvou procent to poznat není a výrazně to zlepší vyvážení mezislovních mezer. V případě velmi úzkých sloupců (novinová sazba) lze v krajním případě přistoupit i ke změně šířky znaků v rozsahu +/- 1 %. Ani jedno Word neumí (resp. ne v tak malém rozsahu - prostrkání i šířku znaků mění minimálně o 5 %, což vypadá otřesně), chápu tedy, že tohle neznáte. V běžné sazbě se to používá a čtenář to nepozná - text je stále přirozený.

Další věcí je zarovnávání odstavců jako celku. Přišel s tím TeX, nyní to používá InDesign. Zatím jsem to jinde neviděl, ale je možné, že se to ještě někde používá. Každopádně to neumí ani Word, ani Quark, ani PageMaker.

Jde o to, že při zarovnání pravého okraje řádku se nemění mezislovní mezery (a případně prostrkání či šířka znaků, je-li to nastaveno) jen v rámci aktuálního řádku, ale porovnají se s mezerami v rámci celého odstavce (nebo alespoň několika řádků). V případě potřeby se upraví i řádky okolní - slovo se rozdělí v jiném místě, případě přeteče celé slovo atd.



Co se týče slitků (fi, fj, ff, ffi, fb, ft apod.) - opět neznáte důvody jejich používání a jen mudrujete jako Brouk Pytlík u rádia (Co vás vlastně pudí k nesmyslným komentářům mimo váš obor? Vždyť musíte sám vědět, že vás odborník utluče argumenty a budete za pitomce.). Dnes už dávno nejde o technickou nemožnost zarovnat znaky tak, aby se nepřekrývaly. I v době tzv. horké sazby existovala písma, kde kolize tečky nad i a očka u f nevznikala. A v od dob fotosazby už je možné se znakem manipulovat naprosto libovolně.

Cílem je ovšem vytvořit text takový, aby byl přirozený, měl na všech msítech vyrovnanou kresbu a čtenář nebyl zbytečně obtěžován různými nepotřebnými prvky (daly by se označit jako kolizní artefakty - podobné věci známe i z jiných oblastí, např. zpracování obrazu ztrátovou kompresí). Proto jsou v určitých případech navrženy skupiny znaků tak, aby byly odstraněny "kolizní artefakty", tj. typické překrytí tečky nad i a očka u f u dvouznaku fi, zarovnání příček u dvouznaku ft a další.

V rámci unicode je i tato věc pochopitelně standardizována a podstatné je, že názvy znaků jsou navrženy tak, aby i v případě slitků bylo možné text dále automatizovaně zpracovávat. Váš návrh na jejich záměnu skriptem jen dosvědčuje vaši neznalost dané problematiky a hlavně nedostatek představivosti následků takového řešení.

Pokud to skutečně chcete komentovat, nastudujte si prosím teorii i současnou praxi. Doporučuji alespoň knížku Praktická typografie od Blažka a Kočičky pro základní přehled.



K názvům písem - je to už pár let, co jsem naposledy dělal písma a jsem rád, že jsem toho mohl nechat. Udělat písmo s korektními názvy tak, aby bylo použitelné ve Wordu, Quarku, InDesignu a to jak na Windows i na Mackovi byla noční můra. Jak píšete, každé písmo má několik názvů. Základem je Family Name (např. Times) a Style Name (Regular, Light, Semibold, Bold, Medium atd.) a k nim patřičný atribut pro bold a italic (důležitý pro zařazení písma do skupiny v rámci rodiny). Style Name je možné generovat na základě Weight a Width, nicméně řada písmolijen využívá vlastní style name (např. číselné označení - 47 Light Condensed Italic u písma Frutiger).

Dále každé písmo obsahuje Font Name (neboli Postscript Name - nutné pro embeding písma při výstupu do postscriptu a pdf), Full Name (identifikace písma v aplikacích MS - musí obsahovat style name, pokud to není jen bold a italic!), Menu Name (naopak nesmí obsahovat Style Name - podle Menu Name je písmo správně zařazeno v rámci celé rodiny) a FOND Name (Mac OS - řazení do rodiny).

Je to příšerný bordel - písmo je nutné pojmenovat tak, aby tam, kde je to podporováno, bylo písmo správně zařazeno do rodiny a pak už se vybíral jen řez (tj. písmo bude nazváno jen Times a v aplikaci se vybere řez Semibold) a tam, kde to podporováno není (kompletní svět MS) písmo pojmenovat tak, že název musí obsahovat i název řezu (tj. písmo se ve Wordu jmenuje Times Semibold, řez Normal).

Bohužel nestačí, aby se člověk držel základní dokumentace pro postscriptová a OpenType písma a nechal names automaticky dle standardu generovat, je nutné standard "přiohnout" podle Microsoftu a ručně vyplnit patřičná Names u každého řezu písma. Pochopitelně na to existují skripty a písmolijny je využívají. Přesto je ale vždy nutná pečlivá kontrola a někdy i rozhodnutí, jak daný řez pro Windows vlastně řadit. Např. Semibold je totiž chápán jako bold varianta řezu Light, bylo by ovšem hodně zmatečné, kdyby Times Semibold byl pojmenován ve Wordu jako Times Light, řez Bold.

MS prostě dodnes situaci nenapravil (i když od XP je důsledný aspoň v používání character names a mnohé zprasené fonty nejdou nainstalovat) a Word dodnes ignoruje skutečné řezy písma a s klidem písmo deformuje a vytvoří falešnou italiku i bold. Je ovšem třeba říct, že Quark tohle dělal taky (nevím, jak je na om aktuální verze, přiznám se, že zrovna tohle jsem tam nekontroloval). V žádné definici tyhle falešné řezy nenajdete (Word neumí multiple master), je to naprosté ignorování práce lidí, kteří písmo vytvořili.

V rámci aplikací je to pak dodnes nutné řešit individuálně - na mackovi dostávají všechny aplikace systémovou podporu pro písma, takže se o nic starat nemusejí, na Windows se buď spolehnou na omezenou podporu, nebo si to udělají po svém. K tomu přistoupili v Adobe a přebírají sice systémem spravovaná písma, ale vytvářejí si vlastní pojmenování tak, aby písma byla zařazena do správných rodin a se správnými řezy. Dlužno ale říct, že InDesign a Illustrator se k Names chovají mírně odlišně a Illustrator v tom má pořádný bordel.

Závěrem už jen zopakuji doporučení, abyste se do diskuse o sazbě a typografii opravdu nepouštěl. Znalosti nemáte, problematiku neznáte a vaše reakce jsou přinejmenším úsměvné. Vaše zarputilost vás možná šlechtí, ale nedostatek znalostí tím nezakryjete. Velmi nerad používám argumentaci ad hominem, ve vašem případě mám ale velké problémy se tomu vyhnout.