Linux jako OEM systém – rozhovor s hluchými?

OEM systém

Ačkoliv je PC ze své podstaty jednoduchou a velice univerzální stavebnicí, většina těch, kteří si jej kupují, dává přednost hotovým konfiguracím před nákupem jednotlivých dílů a jejich následným skládáním dohromady. Je to jednodušší, méně riskantní a poskytuje to živnost tisícům firem od gigantů jako je Dell či HP po miniaturní obchůdky s hardwarem.

Aby PC fungovalo, musí mít nainstalován základní software, tedy operační systém. Jeho instalaci a přípravu u prodávaných ucelených konfigurací zajišťuje nejčastěji výrobce, tedy ten, kdo počítač kompletuje. Nejčastěji se k tomu používá speciální instalace systému a také, oproti běžným „krabicovým verzím”, jeho zvláštní licence – Original Equipment Manufacturer (OEM). Tato licence, která je obvykle viditelně lacinější než „běžná” může být spojena i s jiným softwarem, třeba vypalovacím programem, ale vždy se váže na současný nákup hardwarových komponent; celého počítače, mechaniky, síťové karty. Jednou z jejich specifik bývá to, že podporu takto prodaného softwaru nezajišťuje jeho výrobce, ale dodavatel počítače, respektive součásti, s níž je svázána.

Bitevní pole, prázdné PC

Instalace Microsoft Windows, byť v OEM verzi, zvyšuje cenu nového počítače v nejlepším případě o dva tisíce korun, častěji o více. To je z pohledu obchodníka, který chce nabídnout co nejvýhodnější sestavu pro základní, kancelářské nebo domácí použití nepříjemná záležitost, za stejné peníze by totiž mohl nabídnout například dvojnásobnou velikost operační paměti. Nicméně počítač bez systému je neprodejný, přesněji velmi špatně prodejný a to i přesto, že někteří lidé, jež se považují za „zástupce zákazníků”, volají po větší dostupnosti právě takových sestav od značkových výrobců, odkazujíce se přitom na svobodu volby. Kdyby domácí uživatel nebo například malá kancelář nakoupila počítač bez OS a následně jej chtěla vybavit Windows, nemohlo by jít o OEM verzi. Tím by se, přes teoretickou možnost volby systému, PC ještě více prodražilo.

Zejména v nabídce malých a „nízkonákladových” výrobců je možné se již delší dobu setkat s možností instalovat na nová PC místo obligátního systému z Redmondu některou z distribucí GNU/Linux. Takové PC umí teoreticky vše, co stroj s Windows, Office a několika dalšími aplikacemi, jejichž celková cena by za normálních okolností dalece přesahovala desítku tisíc korun. Prakticky je ale Linux instalován především s cílem ušetřit oněch několik tisíc za Windows. Většina uživatelů, kteří si takové PC pořídí, pak buďto dodatečně kupuje jejich licenci, nebo se, zejména doma, spokojí s pirátskou verzí. Jen málo PC s Linuxem najde své uplatnění coby kancelářské stanice či domácí počítače.

Akademie Root.cz

V rámci Akademie Root.cz připravujeme odborná školení a semináře určené nejen profesionálům, ale všem, kteří chtějí posílit své teoretické i praktické znalostí v oblasti IT. Školení vedou zkušení lektoři s mnohaletou praxí v oboru. Chcete-li rozšířit své obzory a zlepšit svou kvalifikaci, jsou naše školení tou správnou volbou.

Konfigurace s alternativními systémy mají či měli ve své nabídce i velcí dodavatelé „značkových” počítačů. U těch se, na rozdíl od nízkonákladových sestav, neočekává, že by byl Linux dočasným či pouze náhražkovým systémem. Avšak zájem o ně není valný. Přitom distribuce Linuxu jako OEM systému je právě tím, co by mohlo mít potenciál výrazného rozšíření penetrace alternativních systémů především v oblasti desktopů. A výrobci by na tom mohli vydělat možná více, než nyní vydělávají na Windows. Důvodem, proč bitevní pole ucelených počítačů, respektive jejich operačních systémů, zůstává doménou majoritního software, podle mého názoru je především právě špatné uchopení ze strany prodejců. Ti totiž berou Linux daleko častěji jako nouzovou, úspornou alternativu, než jako to, čím by mohl být. Tedy zdroj přidané hodnoty.

       

Funkce vs. sofware

Společnost Apple, výrobce počítačů Mac, buduje své image nejen na designérsky a technicky dokonalých strojích, ale také na svém systému Mac OS X. Ten poskytuje všechny základní funkce pro domácího i kancelářského uživatele a přitom není binárně kompatibilní s Windows. Linux by mohl na PC poskytnout dokonce ještě mnohem více. Některá z populárních komerčních distribucí nakonfigurovaná na dané PC s předinstalovanými a přednastavenými aplikacemi by mohla, při stejné koncové ceně jako základní OEM licence Windows XP, přinést nesrovnatelně vyšší použitelnost a kompatibilitu. Výrobce PC s takovou nabídkou by mohl produkty s Linuxem chápat podobně jako Apple, coby „vyšší řadu” s rozšířenou funkčností a tedy přidanou hodnotou. Pokud by systém dokázal podporovat a nastavit dle potřeb konkrétního zákazníka, pak by v mnoha případech skutečně přinesl za málo peněz hodně muziky. Musel by se ale na taková PC soustředit ne jako na ekonomickou, nýbrž funkční a přinejmenším zprvu i exkluzívní variantu. Takový výrobce, který by postihnul dostatečně velkou část trhu, prozatím neexistuje. Ale doufejme, že se v dohledné době objeví.

Úspěch je také zboží…

Když kupujete v supermarketu zlevněné PC, které obsahuje Linux jen proto, aby v něm něco bylo a nic to nestálo, minimálně erudovaný prodejce ví, jak dlouho v počítači tento systém asi tak vydrží. Díky tomu bývá špatně nakonfigurován, některé části nemusejí fungovat, práce na instalaci je odfláknutá. To je dáno podstatou věci. Kdyby ale „kancelář – ready” a klidně o ony dva tisíce dražší PC s profesionálním a dobře připraveným systémem se zajištěnou podporou bylo prezentováno jako výhodné a přitom plně funkční zařízení s bohatou softwarovou a multimediální výbavou, mnoho uživatelů či nákupčích by po něm sáhlo – stejně jako po Macu, jako po něčem exkluzivním. A na rozdíl od Macu, ekonomicky dostupném. Linux by se tak mohl stát symbolem jejich výjimečnosti, takové kterou firmy rády prezentují svůj úspěch. A jeho prezentace je přece také zboží…