Je tu treba typ lidi, co maji prehnane nekriticky vztah k windum. V poradku, zadny problem, jen asi nebudou rozumet jemnemu humoru pepy z depa.
Pro ty z ostatnich, kdo mozna nevidi celou hloubku vtipu - mexicana Miguela kdysi nevzali do MS, ze nema vzdelani, ale nevzdal to a zacal delat na MONO, ktery implementuje .net a ted je viceprezidentem novelu (nevim, jestli ho jeste porad MS vlastni).
Tim Anderson - http://www.itwriting.com/blog - zjevne expert na tyhlety linuxy, v kazdem postu je bud windows nebo c#. Zadejte si do hledani linux a vypadnou vam clanky o flashi, google+motorola, android ma pouze 23% a samozrejme windowsy a .nety.
Takze se take bavim shrnutim v prvni reakci :).
Naopak se moc nebavim stavem root.cz. Dam to v dalsim postu.
Já si jsem zhruba historie Miguela vědom. Ale on sám řekl, že Windows momentálně nepoužívá. Myslím si, že má střízlivý názor na věc. Stejně tak si to myslím o sobě. Tak nějak mi je jedno kdo si co používá, a já používám to, co je pro mě výhodnější. A jestli to je Linux, Windows, Mac OS nebo BSD mi je jedno. V momentálním stavu to je Linux, ale nikdo neříká, že se to nemusí změnit stejně jak evidentně u Miguela v případě Windows 8.
Co je víc fascinující, že na root (který by měl být především o Linuxu, jestli to tak je je otázka zcela jiná), chodí pravidelně a účastní se diskusí uživatelé Windows. To mi rozum nebere. Já třeba na Windows stránky chodím, jen když hledám nějaký problém s Windows, ale abych chodil pravidelně a diskutoval o OS který nepoužívám... to mám lepší věci na práci.
Jinak hezky řečeno "prehnane nekriticky vztah k windum" ;-) Pravda, na některé to tady hezky pasuje =)
Vsetci to na neho chudaka nadavaju, ale ma pravdu.
Pokial hovorime o desktope, tak ani tych 10 aplikacii nenazberam, ktore by mali byt lepsie ako Win.
Opera, Firefox, Chrome,... su skvely priklad, kde je funkcionalita rovnaka ako na win, ale urcite nie lepsia
Skype je aspon verzii pre Linux, aj ked je funkcne pozadu
Flash, Picasa, ... detto
OSS aplikacie to je smutna sprava. Verzie od studentov vo verziach 0.0.1.23 s ukoncenym vyvojom, lebo vyvojar ma uz ine prefernecie v zivote.
Mne urcite chyba silna spojena alternativa ako vo Win - Office+Outlook+Exchange+Sharepoint.
Ved to je jadro kazdej kancelarie dnes. Linux ma iba trapne nahrady tohoot a naviac od roznych vyvojarou, ktore nie su vzajomne poriadne prepojene...
Mozno to, ze Outlook pouziva jadro Wordu na pisanie HTML je pre Linuxaka strasna hlupost, ale taky Kmail dodnes nevie komponovat HTML, ci us slusne, alebo neslusne a co je hlavne, uradnikovi nevadi, ce ako to vo vnutri funguje ale neskutocne oceni, ked skopiruje vetu vo Worde a prekopiruje ju do Outlooku a zachova si cele formatovanie.
Da sa o tom vela napisat, ale ukoncim to tak, ze linux je o operacnom systeme, ktory je naozaj skvely, lepsi nez win, ale win je hlavne o aplikaciach a hlavne tych od MS, navzajom kompatibilnych a otestovanych s partermi (urady, institucie, korporacie,...).
Je to o uživateli. Jestli třeba něco nesnáším, tak to jsou HTML emaily. Za to bych v některých pěkných případech trestal fyzickým způsobem na styl pětadvacet ran na prdel.
Mám spíš dojem, že jsi spadl někde z višně. Neříkám, že tyto produkty typu Outlook a Office od MS jsou špatné, naopak, ale nevyužije jejich potenciál ani desetina uživatelů. A otestované? Já stále čekám na opravu tohoto problému. Totální banalita, avšak velmi užitečná funkce, do teď neopravena a už to bude snad rok, co o tom MS ví.
:-) :-)
Jsem se chtěl na ten bug podívat a v horní polovině stránky rámeček:
Systémový tipTento článek se vztahuje na jiný operační systém, než který používáte. Obsah článku, který pro vás pravděpodobně není relevantní, byl zablokován.
(Ubuntu/FF)
PS: moc se mi líbilo Resolution:
Use one of the following methods to work around this problem.
Method 1
Preview the file in Windows Explorer.
Method 2
Preview the file in a different Microsoft Office application. For example, to preview a Word file, use either Excel or PowerPoint.
Ano, řešení je vrchol drzosti na tento dosti drahý komerční produkt. Navíc ty náhledy fungují tímto způsobem (ačkoliv absolutně nepoužitelným), takže mě to utvrzuje, že opravit to půjde lusknutím prstu.
A toto není jediný příklad. Nechci hanit jen Microsoft, takový přístup má spousta komerčních firem a to je ten problém, nechají si za to zaplatit a ještě neopravují věci, o kterých dost dobře vědí (a hezky dlouho), a vím že záleží na prioritách, ale dost zásadní věci.
Pokud máte jako primární češtinu, článek se zobrazí česky (není-li v URL vyžádaný jiný jazyk). Vpravo pak vidíte seznam jazyků. Pokud je jazyk zadaný v URL, vpravo vidíte jako výchozí hodnotu váš výchozí jazyk.
Osobně mám všude nastavenou jako výchozí jazyk angličtinu. Na počítači, v telefonu, browseru, na mikrovlnce, v autě... Výjimkou jsou jen primárně české produkty, které ale prakticky nemám. Lokalizace do češtiny bývají úděsné (MS je ještě zlatý), a ve spoustě případů úplně chybí. Zařízení s češtinou také nemůže používat nikdo mimo malou skupinku česky mluvících lidí - mám kolegy a kamarády, kteří česky nemluví. Naopak v angličtině může používat kdokoliv cokoliv, protože je to lingua franca naší doby.
že pro uživatele windows je neřešitelný problém vytvoření holého ASCII textu. Nebo že malování ve win neumí otevřít obrázek (ale jenom načíst do plátna s pevně předem danými rozměry).
Na Win pořádně nefunguje statistický program R, Image Magick je na Win provozovatelný jen částečně, nepodařilo se mi najít win verzi Midnight Commanderu (lepší souborový manažer prostě neexistuje), na Win jsou neustálé problémy s desítkami nekompatibilních kódování češtiny (na lin jsou reálně tři), na win nefunguje pořádně TeX a navazující programy (mj. kvůli problémům s kódováním češtiny), nedá se pořádně programovat bez specializovaných a placených nástrojů (text z textového editoru není po uložení na disk k dispozici ostatním aplikacím, musí se po každé úpravě zdrojáku ukončit textový editor a pak teprve spustit kompilátor / interpret, to se týká i toho TeXu) atd. atd.
Win jsou akorát na spouštění win-only her a win-only multimediálních formátů, na nic jiného se absolutně nehodí.
Fascinují mě win-guru, kteří "musejí mít" ukradený Photoshop na úpravu fotek (protože "bez toho upravovat fotky nejde") a přitom v reále dělají ořez a úpravu jas / kontrast, případně doostření, na což bohatě stačí nejen GIMP, ale i lehoučký mtpaint (ten možná i líp než GIMP, protože se člověk nemusí propracovávat přes spousty sub-sub-menu).
ASCII text v samotných Windows nijak triviálně opravdu nevytvoříte. Počítá se s ANSI, UFT-16 a UTF-8. Ve Wordu ale stačí dát File/Save As. Malování ve Windows umí otevřít obrázek. Nejde o načítání do plátna s pevným rozměrem. ImageMagick mi na Windows fungoval. Ve Windows jsou reálně tři kódování češtiny, vizte výše. ANSI kódování se samozřejmě liší podle regionu. Programovat pro Windows můžete v čemkoliv od kombinace Notepadu a kompilátoru, přes free verzi Visual Studia, až po plné Visual Studio. Text z textového editoru může být k dispozici ostatním aplikacím. Záleží na tom, jak editor (a aplikace) soubor otevírá. Když si editor vyžádá otevření souboru k zápisu, a zakáže ostatním procesům čtení, pochopitelně ostatní procesy číst nemůžou. TeX ve Windows pokud vím funguje.
Když to shrnu, tak jste napsal velkou spoustu nesmyslů.
máme win po učebnách, zjistil jsem, že malování opravdu nemá funkci "open", ale jen "import", kdy se obsah obrázku vloží do prázdného plátna, které má jiné rozměry než obrázek. Malování ve w95 a snad i 98 obrázek otevřít umělo (při zachování původních rozměrů). Je to názorná ukázka, jak jsou zastánci win schopni tvrdit absolutní nesmysly vyvratitelné prostým spuštěním toho "zázraku".
Text z textového editoru bohužel není (od win 95 po win xp, dál jsem to netestoval a nevidím k tomu důvod) k dispozici jiným aplikacím, ale z nějakého důvodu je k dispozici starší verze (stav před otevřením souboru editorem). Jinými slovy, když udělám opravu ve zdrojovém textu programu, tak kompilátor / interpret bude pracovat se starou verzí, dokud neukončím činnost editoru, nebo dokud opravenou verzi neuložím pod odlišným názvem. V linuxu opravdu stačí mít otevřený text ve vim / joe / gedit / kwrite a po uložení (bez přerušení jejich činnosti) je opravená verze hned k dispozici dalším aplikacím, editor nemusím zavírat ani kejklit se jmény souborů. Tahle vlastnost win byla jedním z důvodů, proč jsem přesunul řadu svých aktivit na linux.
Obcházejí to (často) placené aplikace, které integrují editor a kompilátor / interpret (čili dělají to, co na linuxu zajistí samotný OS).
TeX zcela jistě ve win funguje, ale protože existuje jev popsaný výš, nedá se s ním rozumně pracovat (bez nějakého integrujícího prostředí).
Nejsem zrovna zastánce Windows, ale opravdu tady píšete nesmysly. Schválně jsem si pustil VirtualBox s Windownows 7. Obrázek v malování normálně otevřít jde(i když nějaký obrázek v malování mi jako nepřekonatelný problém teda nepřipadá) a při editaci je textový soubor dostupný i ostatním programům. To bude asi rukama.
Já win 7 používám jen co máme v učebně a pokoušel jsem se do toho načíst obrázek a umělo to jen "import" a do velkého prázdného obrázku. Volba "otevřít" tam vůbec není. S tím textem viz níže - zkušenost na více než deseti počítačích, se systémem legálním a instalovaným IT pracovníky.
Malování ve Win7 otevřít soubor skutečně umí.
Je ale zajímavé, jaké banality tady řešíte a nevidíte ty zásadní věci. Absence rozumných desktop aplikací v Linuxu je skutečně problém. Já ke své práci potřebuji funkčně to, co umí celkem bez potíží Outlook+Exchange+Sharepoint, plus Office.
Důvodem, že tolik lidí na root.cz chodí z Win proto, že je asi skutečně v kanceláři používají :-)
To že nejsem fanoušek Linuxu na desktop práci neznamená, že Linux vůbec nepoužívám. Na každou úlohu se hodí něco jiného. Linux se na (můj) desktop prostě nehodí. A byl tam 10 let.
Diky za trefny komentar!
Bohuzel, ostatni ucastnici prispivajici do teto diskuze resi banality a nazor lidi z "kancelare" si jaksi ignoruji. Pokud linux na desktopu ma byt pouzitelny pro BFU a zaroven i pro business prostredi, je potreba tento pristup zmenit. To je to o co se Microsoft snazi a zacina a se mu to darit.
Drazi "linuxaci" vystupte z prijemneho prostredi komunity a zacnete si klast nepohodlene otazky napr. Co dela ve svych produktech microsoft dobre a co uzivatele ocenuji.
misto hledani chyb na ostatnich bych chtel videt pozitivni inspiraci,tim co ostatni - microsoft,apple - delaji dobre.
Wordpad, notepad, případně další.
Poprvé jsem se s tím setkal na win 95 (dlouho jsem se trápil s tím, než jsem vůbec přišel na podstatu problému, tj. že interpret načítá pořád původní neopravenou verzi, přestože jsem kód opravil a uložil), totéž bylo na win 98, na win XP jsem už jen vyzkoušel, že ten bug pořád ještě je, protože v té době už jsem většinu aktivit přesunul na linux.
Prostě můžete si lhát jak chcete, tohle jsem zažil na vlastní kůži a opakovaně a na mnoha počítačích s win 95, 98 a xp.
notepad to pod XP rozhodně nedělá. Na to jej používám moc často... (na editaci různých konfiguráků).
A taky jsem to, že není potřeba notepad zavírat, aby byl soubor čitelný, zažil na vlastní kůži a opakovaně.
(na editaci kódu používám visual studio a to to rozhodně taky nedělá)
WordPad neznám.
A osobně si nevzpomínám, že bych toto někdy vůbec zažil (pravda, W9x šly mimo mě...)
Přestože používám desktop na Linuxu a vystačím si s aplikacemi, které poskytuje, musím přiznat, že Windows mají mnohem, ale mnohem větší výběr.
Windows ovládám velmi dobře a to nejen jako uživatel, ale i jako administrátor. A vím, že jste napsal hodně bludů, které se nezakládají na pravdě! To že v nějaké učebně neumí malování otevřít obrázek neznamená, že to systém neumí. Každý administrátor sítě nastavuje nějaké bezpečnostní opatření. Systém se dá ohnout k obrazu svému, skoro stejně tak dobře, jako Linux. Vy jste pravděpodobně narazil na nějaký nepřekonatelný problém, který jste neřešil nastudováním, ale přechodem na jiný systém, který Vám lépe sednul do ruky. I to je řešení, ale rozhodně to není vada systému. Neznamená to však, že v Linuxu nenarazíte na podobný a stejně neřešitelný problém. Buď si ho budete muset nastudovat, nebo zkusíte jiný systém, ale věřím, že to nebude vada Linuxu.
Kdybych neseděl u Windows 7 a neměl ten Paint puštěný, možná bych vám to i věřil.
Přístup k otevřeným souborům pracuje tak, jak jsem popisoval. Notepad soubor při editaci nezamyká; Wordpad ano. Některé editory to dovolují nastavit v options (údajně Notepad++, TextPad, vim, emacs). Starší verze zamknutého souboru k dispozici není, pokud si jí aplikace nějak nenajde sama. Podle mě vám kompilace spadne na nedostupném souboru, a proto zůstane ve výstupním adresáři poslední úspěšně zkompilovaná verze. BTW zamykání souborů je celkem zásadní feature ve víceuživatelském prostředí.
Integraci editoru, kompilátoru, debuggeru a návrháře dialogů se říká IDE. Řada IDE je k dispozici zdarma, včetně Visual Studio Express. Komfort IDE vám nezajistí kombinace editoru a kompilátoru; i pro Linux jsou IDE (Eclipse, KDevelop, Sun Studio atd).
a napíšu "Halo avete!" v nějakém jazyce (s příslušnými úvodními a následnými příkazy specifickými pro ten daný jazyk) a uložím jako "Halo1" (s příslušnou koncovkou).
Pak zjistím, že jsem se uklepl a místo "s" napsal ve druhém slově "a". I opravím a uložím, nicméně pro interpret / kompilátor je pořád dostupná stará verze, dokud buď neukončím textový editor nebo neuložím text pod novým názvem (třeba "Halo2"). Nepadá to pro nedostupnost zdrojového textu, překlad / zpracování proběhnou ok (což se dá ověřit, pokud je výsledkem textový soubor, ne výpis na obrazovku, že je výstup refrešovaný) ale chyba není opravena. Čili k nějakému "zamykání souborů" nedochází. Vyzkoušeno pro interpret pythonu, kompilátor javy i pro TeX. Svého času mi kdosi na Lupě tvrdil, že je to tak správně, že je to pozitivní vlastnost win.
Funguje to tak na win 95, win 98 i win XP (na pozdějších win nezkoušeno, nebyl důvod - přechod na linux). Na větším počtu počítačů a s legálními windows, odborně nainstalovanými.
Vysvětluji si to tak, že win brání uložení souboru na disk (případně ukládání nějak "optimalizují" a čekají, až bude na disku víc věcí k zápisu), že proběhne i po klepnutí na "uložit" jen refrešování souboru v nějaké frontě na RAM a uloží se to až při vypínání editoru, nebo pokud se to uloží pod novým jménem, a do té doby interpret (nebo obecně jiný program) načítá z HDD starou verzi. Pravděpodobně by se to za nějakou dobu uložilo na disk i tak, ale nevidím důvod na to minuty? hodiny? čekat, proto jsem používal ukládání opravených verzí pod novými jmény (což je ovšem únosné jen pro malé programy, kde se nedá nasekat moc chyb a překlepů, takže těch dalších verzí není moc).
Patrně k tomu nedochází u systémů, kde je interpret / kompilátor integrován s editorem a text si předávají, i když je jen na RAM. Z toho důvodu takové aplikace mají smysl na win, zatímco na linuxu potřebné nejsou (proto i free aplikace typu POVray nebo R mají ve win verzi integrovaný editor a interpret, zatímco pro linuxovou verzi tohle není zapotřebí, stačí libovolný textový editor a emulátor terminálu na spouštění interpretu.
A s tím paintem, je mi líto, volbu "načíst obrázek/soubor" jsem nikde v menu nenašel a funkce "import" mění rozměry obrázku.
K zamykání souborů naopak ve spoustě editorů dochází (jak jsem psal, ve víceuživatelském prostředí je to důležité). Popsaný problém jsem nikdy nikde neviděl. Na vašem místě bych se přesvědčil, jestli překlad zdrojového souboru opravdu úspěšně proběhl. Podle mě překlad neproběhne, protože je soubor zamknutý, a vy prostě vidíte výsledek posledního úspěšného překladu.
To že jiné programy nenačítají starou verzi souboru si můžete snadno vyzkoušet (resp. to vyvrátit - prostě se to neděje).
Opravdu jste nenašel v Paintu File/Open? Zkuste stisknout Alt+F, O, nebo kliknout na kartu File (ta věc vlevo od karty Home) a tam vybrat Open. Podle mě nejste schopný ani najít File/Open v běžné aplikaci pro Windows7, což vysvětluje i váš problém s "starými verzemi" souborů. Rád bych si myslel něco jiného, ale tohle je nejpravděpodobnější vysvětlení.
Vlevo od karty "home" je skutečně jakýsi piktogram, kterým se dá dostat na "otevřít" - opravdu bych tam čekal třeba "soubor" nebo "file" a ne obrázek stránky s řádky. Pod tím je napsáno "vložit", a pokud se klikne na to, tak se obrázek načte do nějaké implicitní plochy. Takže tohle je jen nekompatibilita win se zbytkem světa i s předchozími verzemi (všechna win malování co jsem kdy viděl, od win 3.11 po win XP, tam měla "soubor" nebo "file"). (Musel jsem zajít do učebny, kde momentálně není výuka.) Vzhledem k tomu že jinak jsou v záhlaví malování textová submenu "domů" a "zobrazit", tak mě vůbec nenapadlo, že pro "soubor" tam bude piktogram. Asi se po pár letech práce na plnohodnotném OS nedokážu vžít do myšlení autorů win.
Jinak k tomu textu:
1. Překlad / interpretace proběhly úspěšně, objevila se nová verze výsledku (pokud to byl zápis do souboru, tak přibyl řádek, nebo se objevila novější verze detekovatelná na základě vlastností souboru).
2. Pokud by byl soubor zamknutý, nedostal by se překladač / interpret za běhu editoru k verzi uložené pod novým názvem souboru, což se dostal a v případě překladu vznikl nový soubor reflektující změnu názvu (třeba u javy).
Takže to skutečně není zamykáním, ale tím, že na HDD z nějakého důvodu přetrvává neopravená verze i po uložení souboru. Naposled jsem to viděl na XP (nicméně to už jsem na win prakticky nebyl), jak je to u vist nebo win 7 nevím a nemám potřebu zkoušet. Pro práci potřebuji OS, který dělá to, co po něm chci já, a ne to, co si jeho autoři myslí, že bych chtít měl.
Ok, ale co ta neexistujici win verze MC? Myslim, ze takovemu Total Commanderu nesaha ani po paty. Stejne tak existuje vyborny filemanager do konzole - FAR Manager...
Uz slysim tu reakci, ze tc nepodporuje ssh a cosi kolem, ale to se da resit pluginy, kterych existuje mrte. A dalsi pripadna otazka zabezpeceni hesel je problemem vidli jako takovych, ne TC...
2x poznámka k tvrzeni "nedá se pořádně programovat bez specializovaných a placených nástrojů":
1. programování je činnost velmi specializovaná, tudiž by nemělo nikoho překvapit, že vyžaduje specializované nástroje
2. na co konkrétně Vám nestačí obvyklá "vsechno zadarmo" kombinace PSPad / Eclipse / MS Visual Studio Express?
například u PSPadu nepozoruju, že "text z textového editoru není po uložení na disk k dispozici ostatním aplikacím, musí se po každé úpravě zdrojáku ukončit textový editor a pak teprve spustit kompilátor", naopak, když soubor na disku změní jiná aplikace, PSPad se zeptá jestli má načíst změněnou verzi z disku a jestli tu stávající z paměti uložit jinam
Pokud máte text v editoru opravíte ho a uložíte, tak další aplikace pracují z jeho neopravenou verzí, dokud editor neukončíte nebo dokud neuložíte text pod jiným názvem. Je naprosto jedno, jestli máte pspad, notepad, nebo nějaký editor třetí strany. Fungovalo to tak na win 95, 98 i XP, další jsem nezkoumal a z těch 98 jsem přešel na linux, kde tento problém není. Je to důvod, proč jsou na win rozšířená integrovaná programovací prostředí (některá jsou i zdarma, ale v zásadě mi vadí, že bych se musel pro každý programovací systém učit jiný editor = s naprosto jiným ovládáním než jiné). Na linuxu mi stačí jeden editor pro vše, co píšu, od textů v TeXu až po třeba perl.
Programování rozhodně nepovažuji za "vysoce specializovanou činnost", ale za něco naprosto běžného, co ulehčuje / umožňuje každodenní smysluplnou práci na počítači. Od nejrůznější manipulace s texty a databázemi po manipulaci s obrázky.
Tohle je opravdu naprostý nesmysl, když soubor v programu uložím, tak je uložený další programy ho vidí v aktuálním stavu. Pokud k tomu někde docházelo, tak ten program byl vadný (nepíšeš jaký to byl, takže je to těžká rada) nebo Windows byla nějak těžce nakopnutá. Já na Windows vyvíjím skoro 15 let (NT/2000/XP) a žádné takovéto problémy jsem nikdy neměl.
Zkušenost na více strojích, doma i v zaměstnání, legální instalace IT odborníky. Jako textový editor notepad, wordpad, případně několik dalších, ale chovalo se to vše stejně.
Už jsem, to kdysi na internetových fórech zmiňoval, nakonec kdosi prohlásil, že je to OK, že se tak win chovají schválně a že je to tak "lepší".
Běžně jsem užíval Ded (neznáte-li, váš problém), nicméně na notepadu a wordpadu mám ověřeno, že se daný problém vyskytuje i u nich, přičemž u nich se jedná o nativní soft zaintegrovaný do win (takže existencí tohoto jevu na nich odpadá možnost konfliktu se softem od jiného výrobce). Na XP jsem to zkoušel už jen na tom notepadu (protože to byl test, zda ten bug pořád je), to už jsem byl po migraci na linux, ne že bych na XP něco reálně programoval.
Mam pocit ze bude asi problem medzi klavesnicou a stolickou. Tie tvoje popisovane chyby som jakziv nevidel a ani o nic nepocul. A dohnalo ma to k tomu ze som to vyskusal na win xp a win 7 a cuduj sa svete nic take som nepozoroval a to som pouzil tie tvoje oblubene notepad a wordpad. Akykolvek program som skusil vsetky videli aktualnu verziu suboru bez toho aby som tieto editori musel vypnut. Takze naozaj netusim ako je mozne ze taketo nieco robi jedine tebe ale nikomu inemu.
Jen mne tak napadlo, ty to zkoušíš na nějakém přenosném médiu a počítače, na kterých to zkoušíš májí nastaven způsob práce z těmito médii na "Optimalizovat pro výkon" namísto "Optimalizovat pro ryhlé odebrání".
Asi by mělo být zajištěno, že pokud nějaká aplikace požaduje přístup k souboru, který je zatím někde "ve vzduchu", měla by ho dostat až po reálné aktualizaci ale třeba se na něco u přenosných médií zapomělo a ty jsi mohl skutečně najít chybu.
U harddisků se zpožděný zápis v MS systémech používá od dob DOSu řekněme třeba 5 nebo možná i dříve kdy byl zaveden tuším smartdrv (na jiných platformách to může být pochopitelně jinak) a tam žádné problémy nebyly. Nebo spíše - nebyly hlášeny.
Ne, nezkoušel jsem to na přenosném médiu (v té době by padala reálně v úvahu leda disketa), ale na HDD (v počítači jeden, byť rozdělený na víc oddílů). Nicméně bude to asi nějaký "pozdní zápis", problém je, že se to tak chovalo v implicitním nastavení (instalaci prováděli IT pracovníci a šlo o legální licenci), není to nikde zdokumentované (ani jak to přenastavit na nějaké rozumné chování). Na DOS s tím problémy být nemohly, protože na něm nespustíte paralelně víc aplikací.
Velmi zvláštní. Funcionalita, kterou popisujete by se dala realizovat jen ve filesystému, který podporuje snapshoty (což v NTFS na desktopu je až ve Vistách, FAT neumi a umet nebude). Používá se to typicky při zálohování, ale v dobách 98 to bylo dostupné jen za mastný příplatek (= na serverových verzích 2000).
Tipnul bych na nějaký technický problém (nějak zamknuto pro výhradní přístup ve win16 nebo dosové aplikaci + neuloženo smartdiskem?), protože takhle se win32 api nechová (a nikdy nechovalo).
IDE se objevila z jiného důvodu, jako prostředek pro drastické zvýšení produktivity práce programátora při statické analýze kódu a refaktoringu. Což se ovšem naplno projeví až když má projekt tisíce řádků kódu a je nějaká (třeba finanční ;) ) penalizace za regrese - pro případ nějakých drobných ad hoc skriptů nebo maker to vyjde nastejno, to se dá psát v čemkoli.
Mám vyzkoušeno na WinXP a Win7 s PSPadem a JEditem běžný postup, kdy edituju HTML stránku, ukládám ji a ve Firefoxu dávám jen reload. Funguje to.
MS Windows moc nemusím a i na Win7 se mi podařilo celkem jednoduše dostat BSOD (připojil jsem myš při bootu - patrně v pravou chvíli), a kdybych měl MS za něco kritizovat, tak nejvíc kritiky schytá za Visual Studio 2010, ale to co píšete se mi opravdu hodně nezdá.
Netrapte sa s TeXom, ale pouzite rovno XeTeX. Ide rovnako dobre pod Linuxom ako pod Windowsom. Nachadza sa standardne v balicku MikTex pre Windows, podporuje open type/true type fonty a t s makcenom vo vyslednom dvi/ps/pdf z XeTeXu je naozaj t s makcenom. Tak ako sa vola jedena prirucka XeTeX: TeX meets Opentype and Unicode tak to plati doslova a do bodky.
Netrapte sa s TeXom, ale pouzite rovno XeTeX. Ide rovnako dobre pod Linuxom ako pod Windowsom. Nachadza sa standardne v balicku MikTex pre Windows, podporuje open type/true type fonty a t s makcenom vo vyslednom dvi/ps/pdf z XeTeXu je naozaj t s makcenom. Tak ako sa vola jedena prirucka XeTeX: TeX meets Opentype and Unicode tak to plati doslova a do bodky.
KDyž už mluvíte o Midnight Commanderu a v článek o nedostatku kvalitních aplikací, na Linuxu jsem dodnes nenašel kvalitního správce souborů. Při vší úctě, Midnight Commander mi přijde dost nepraktický také, na Total Commander ve Windows v žádném případě nemá. A to ho spousta uživatelů (stejně jako vy) považuje za to nejlepší, co na Linuxu je. Linux používám výhradně, ale smiřovat se s Krusaderem mi zatraceně trvalo. Souborových manažerů jsem vyzkoušel alespoň půltucet.
Sorry, ale ses blb (ta omluva plati ostatnim).
To tvoje funckni HTML vypada +- pouzitelne jen a pouze na stroji toho vola, co to z hoto wordu skopiruje, kamkoli jinam dorazi takova zplacanina, tak se s notnou davkou stesti da mozna dekryptovat, co ze to pisatel chce, ale v 90% pripadu je formatovani (za pomoci nevalidniho) kodu tak rozdrbany, ze se to cist neda.
O sharepointu nemluv radsi vubec, zhuverilost ktera nefunguje ani v IE, natoz v cemkoli jinym (jop, mame ve firme !koupenou! plnou verzi a po nekolika tydnech pokusu to radsi nikdo nepouziva).
no, Outlook-Office-Exchange na Linuxu sice není, ale v pohodě tam jede groupware LotusNotes (a MacOS X kde ho taky používáme), a LotusDomino server jede na Linuxu taky v pohodě a když do toho chcete Office, tak LotusNotes má přímo při instalaci volbu LotusSymphony ..... a LotusDomino/Notes není "trapná náhrada", ale jiné a z našeho pohledu lepší řešení groupware (mimochodem LotusNotes používáme i na strojích co na nich jedou Windows)
pokud jde o HTML maily tak v Linuxu kmail nepoužíváme (ale neyslím si, že ny s tím měl kmail problém), používáme buďto Thunderbird a nebo Evolution a tam není nic z toho co píšete.
Jestli vazne myslite "tu vec", ze ktery odeslat email je na 1/2 roku studia co kde jak nastavit ...
Od jiste doby davam radsi ruce pryc od vsech uzasnych integrovanych "reseni" - dokonce jakmile mi prijde nakej obchodnik s destem nabizet "reseni", tak ho vetsinou necham rovnou vyhodit.
„OSS aplikacie to je smutna sprava. Verzie od studentov vo verziach 0.0.1.23 s ukoncenym vyvojom, lebo vyvojar ma uz ine prefernecie v zivote.“
Tak si říkám, jak je to možné, že postupem času z více operačních systémů (Windows, Linux, FreeBSD, OpenBSD) postupně vykrystalizoval Linux, který
používám jako hlavní desktopový systém už mnoho let... a ještě pořád žiju.
Nehledě na to, že jen zcela výjimečně instaluju či použiju něco, co není opensource. Pro OSS důvody mám, takže je potřeba ty důvody vyvážit závažnějšími.
„Skype je aspon verzii pre Linux, aj ked je funkcne pozadu“
Kéž by verzi pro Linux nebyl vůbec.
„Flash“
Pokud už ho instaluju, tak zároveň s Flashblockem, a musím k tomu mít důvod. Na svém hlavním počítači Flash nainstalovaný nemám, není důvod.
„Mne urcite chyba silna spojena alternativa ako vo Win - Office+Outlook+Exchange+Sharepoint. Ved to je jadro kazdej kancelarie dnes.“
Naprostá většina kanceláří nic z toho nepotřebuje.
„Da sa o tom vela napisat, ale ukoncim to tak, ze linux je o operacnom systeme, ktory je naozaj skvely, lepsi nez win, ale win je hlavne o aplikaciach a hlavne tych od MS, navzajom kompatibilnych a otestovanych s partermi (urady, institucie, korporacie,...).“
Jo, zajímavé, že si mě ty firmy pak volají, ať řeším problémy s kompatibilitou právě mezi systémy MS, a kompatibilitou s HW.
Když si zavolají nadšence do Windows, tak se je snaží přesvědčit, že není pravda, že jim to nefunguje. Když si zavolají mě, linuxáka, tak se snažím pro ně zjistit maximum, a nějak ten systém „vochcat“, aby dělal to, co po něm chtějí. Takže koho si zavolají příště?
myslim ze linux je velice pouzitelny jako desktop. Pouzivam ho uz par let po pouzivani Windows desktopu. Presto ze nektere applikace jsou lepsi ve Windows verzi vyhoda opensource TCO (v mem pripade, nemusi platit pro vsehny) pro mne vitezi. Dal nektere veci jsou lepsi: min nebo zadne virusi (nemusim kupovat antivirus), lepsi aktualizace softwaru (neotravuji pri praci), zdarma obdobna app pro skoro vsehny komercni app. Verim ze vetsina Windows uzivatelu porusuje zakon a obsarava software nelegalne jinak bi mneli osekani desktop.
:-D To jste mě rozesmál. Jojo, jsou takoví fanatici. Já k Linuxu přišel až po této fanatické době. Já pracuji taky i s Windows. Ač jsem znám svým názorem na Windows, používám i je, ale spíš kvůli pár hrám a občas k menším pracovním záležitostem, když opravdu neexistuje nic dobrého v Linuxu, v mé branži se to stává ale minimálně. Nejsem magor, abych líbal tuxe na tričku, stačí mi jej jen nosit. :-D Ještě přemýšlím o obřím Tuxi z plyše, kterého si dám do sklepa, aby mě ochraňoval, dám si tam nějaký ozdoby a budu se mu chodit zpovídat. Ježiš, to je šílená představa. :-D
Asi takhle, pokud chce byt tux uspesny na desktopu, musi na nem bez problemu behat gamesy. Vse ostatni prijde samo.
Tudiz pokud chce nekdo propagovat tucnaka jako desktopovy system, mel by predevsim makat na vyvoji wine a tom, abych nemusel stahovat 10 extra hacku pro opatchovani zdrojaku aby zrovna ta moje gameska aspon jakz takz jela.
Priklad - WoT - se starsim winem sem to spustil s nefunkcni krysou (coz jaksi u veci ktera je na ovladani krysou zalozena ...), s novejsim mi to pro jistotu zbuchne s cca 10 todo hlaskama ... Ja vim ze ta gamesa je neskutecne sprasena a ze vyvojari sou dobytci, ale to je zkratka realita.
Netvrdím, že nemá v něčem pravdu - třeba to neustálé rozbíjení funkčních věcí je bezpochyby stupidita nejhrubšího zrna, svědčící o jisté neschopnosti určitých lidí pohybovat se v reálném světě...
Ale jinak ten člověk již není nestranný. S Microsoftem spolupracuje nějaký čas naprosto otevřeně, takže je třeba jeho názory brát s rezervou...
Jo, docela mě pobavila "budoucnost" v tabletovém rozhraní - už vidím, jak na něčem takovém někdo pracuje(a nikoliv si pouze hraje a čte)...to musí být chuťovka...holt zase nové buzzwordy...
přesně, myslím si, že předělávat Photoshop na verzi s obludně velkými grafickými prvky, které má metro rozhraní je totální blbost a myslím si že, Apple ví, moc dobře proč má pro počítače a tablety rozdílné operační systémy, když se to splácá dohromady (jako to udělali soudruzi z MS) tak vznikne kočkopes a operační systém bude na prd jak na tabletech, tak na telefonech, tak na desktopech... telefon, tablet a desktop má každý jinou logiku používání, jiné periferie, jiné rozlišení ( i když mezi telefonem a tabletem, ty rozdíly nejsou tak propastné jako u telefonu a desktopu)
Svata pravda, taky me napadl primer Ubuntu a Unity. Nevim ktereho vyzkumnika napadlo to aby operacni system pro desktop vypadal podobne jako pro mobilni zarizeni. Profeional pracujici na desktopu ma z tlacitek prez 1/5 obrazovky infarkt. Navic vyvedenych v bombonovych barvach. To uz muzu rovnou sednout ke klavesnici v prevleku MickeyMouse a s maslickou na hlave!
Jo, presne stejne jsem se citil s menu ve win7. Ktery debil tam nacpal menu vhodne pro mobilni zarizeni s malou plochou ? Jeste ze existuje uprava treti strany pro klasicke menu, ktere je na velkem fullHD monitoru opravdu ergonomictejsi. Ostatne podobne to je defaultne v KDE4, ale tam je moznost volby jednoduse prepnout na klasicke menu.
To rozbíjení funkčních věcí a změny API jsou nedílnou součástí vývoje. Dělá to i M$, stačí si vzpomenout, co všechno přestalo fungovat s přechodem na 2k, XP, Vista a W7.
V Linuxu se to neděje o nic častějš a údajná roztříštěnost taky není skutečný problém. Pokud napíšu program dobře, zkompiluju ho na každej distribuci, kde jsou dostupný mnou požadovaný závislosti.
Spíš je občas problém, že pro nějakou konkrétní věc můžu použít víc podobných programů nebo knihoven, z nichž každá má nějaké přednosti a neduhy. Nedá se ale jednoznačně říct, jestli dostupnost více alternativ je výhoda nebo nevýhoda.
API Windows se prakticky nemění. Pokud aplikace přestane fungovat s přechodem na novou verzi Windows, nejspíš ji autoři zprasili. Bohužel to není neobvyklé.
Problém je už v tom, že nemůžete použít jeden balíček na všech x64 distribucích. Máte balíček pro RHEL, jiný pro Ubuntu, další pro Mandrivu... A samozřejmě pro každou verzi distra jiný.
No API sa mozno nemeni, ale kompatibilita aplikacii hej. Priklad Delphi 7. Na Win7 uz nenainstalujem. Preco? Kvoli MSXML. Je fakt super, ked samotny MS nepodporuje na novsom svojom OS svoj starsi produkt. Mozem si fukat, bud kupit za strasne prachy upgrade Delphi alebo zostanem na XPkach alebo prepisem vsetok kod do Lazarusu. Ani jedna z moznosti sa mi nepaci, ale mam na vyber vsak?
Tady bude problem v necem jinym. Neco napipsu - samo na svym systemu se svejma knihovnama nejakych verzi. Jenze na jiny distribuci budou knihovny v jinych verzich a je celkem jedno jestli novejsi nebo starsi. M$ tohle resi tak, ze si kazda aplikace flakne do systemu tu "svoji" veriz knihovny, takze tam pak klidne je 50x totez. Pripadne (specilene office a dalsi) si systemovou knihovnu prepisou.
Samo, muzu udelat totez i na tucnakovi, ale to me useri nebudou mit radi kdyz jim tam kvuli 1MB softiku nainstalim 200MB knihovnen.
Docela (výjimečně) střízlivý komentář. Ale popisujete strategii běžnou u W98. Ve Windows XP a výš je adresář WinSxS, který obsahuje desítky verzí stejné knihovny. Při spouštění aplikace systém zjistí, s čím byla zkompilována a načte danou knihovnu.
Touto vlastností se ostatně M$ holedbá coby řešením DLL Hell.
Situace je slozita, jsme v krizi, musi se setrit, vim, vim. Nelze prehlizet realny svet, ale zase na druhou stranu, redakce by mela mit nejake limity, abychom se my ctenari necitili jako uplni blbci.
Na rovinu - z tohodle clanku mam silny pocit, ze jde o placenou reklamu na win8. Skutecne neprinasi zadny jiny podnet pro uzivatele linuxu, nez kupte si nove win8, budou bez malwaru. Necitim se na to diskutovat s PR detaily zminenymi v clanku, ale to, co nebylo receno 'krici mlcky' (e.g. www.emdebian.org).
Dalsi tepani do chudaka root.cz - TIPy, ktere se mi zobrazuji fakt nejsou tipy, ale reklama. Prevlecena do 'libiveho' kostymu - vsadim se, ze programatora neprijimaji ani pro root ani pro lupu a slovo 'na takovych projektech' ma fakticky vyznam 'na jinych'. Byla tam i reklama na providera elektriky - taky prevlecena za jakesi usporne servery. Nezlobte se, je to trochu potupne.
Beru to tak, ze situace je tezka a potrebujete kliky. Dobre, slibuju, budu klikat, ale zkuste neco udelat s timhle MBackovskym pristupem ke ctenarum. Dik
Ano, dá se to považovat za tendenční článek se skrytou (spíš polootevřenou) reklamou...Koneckonců právě tento Web se proslavil tím, že točí reklamní bannery MS, tak čemu se divit...
Ze stavu root.cz je mně smutno. Dost věcí mě na Linuxu štve - viz. třeba to co píšu výše, takže fanatik opravdu nejsem, ale pokaždé když čtu podobné manipulativní bláboly, říkám si, že asi používám nějaký jiný Linux než autor...když mně tak dobře slouží.
No neviem, táto "kríza" je len kríza obchodníkov s peniazmi. (nevšimol som si že by nám vo veľkom dochádzala ropa, zatvárali sa atomovky pre nedostatok uránu, nenapadol nás smrtiaci vírus ktorý sa šíry vzduchom, nespadol meteorit, ľudia nezabudli pracovať, .....).
Takže toľko ku kríze.
Ináč plne s tebou súhlasím ohľadne tohoto PR článku s podprahovými informáciami (plno vecí tu nebolo povedaných a máme proste jedinú možnosť kúpiť si Win8).
Keď si nebudeme stáť za svojim (používať/programovať(tí ktorý vedia :-))/podporovať softvér na základe licencií GPL, BSD a podobné) a vzdáme to, stratíme seba a dáme sa do područia tým správnym firmám (majiteľom tých firiem), ktoré nás uvedú do svojho otroctva. To radšej pretrpím nepohodu.
Toto nieje zmýšľanie sektára, ale slobodné zmýšľanie!
Budu reagovat na ty tipy: skutečně hledáme programátora, máme podstav. Naše vývojové oddělení dělá jak na serverech (Root, Lupa a další + redakční systém + všechno kolem), tak i na dalších věcech, jako je třeba software pro naše oddělení akcí (čti: hlavně konference a školení) a podobně. Všechno je svázáno s vydavatelstvím a našimi weby.
Co se týká přímo tipů: musím přiznat, že mě to taky zlobí a snažím se proti tomu bojovat, ale neovlivním to přímo - ty tipy nepíše redakce, ale přicházejí shora. Samozřejmě si můžeme vytvářet vlastní tipy na náš obsah, ale ty se budou protáčet i s těmi ostatními, takže tím to nezastavíme.
Původní cíl těch tipů byl "upozorňování na redakční obsah" a využití jen občas, aby to neotravovalo. Bohužel je to zneužíváno zcela jinak. Nemáme na to přímý vliv, ale výtky pochopitelně padají na naši hlavu.
1. Tento clanok ma naozaj sklamal, na inych weboch maju aspon tolko slusnosti ze clanok ma akusi hlavicku "placena inzerce"
2. Ale, musime pripustit, ze ista nekompatibilita(aj ked vobec nie az v takych obludnych rozmeroch) tam je, a otazkou je iba ci sa jedna o nutene zlo, alebo ignoranciu vyvojarov..ale to sa tyka iba aplikacii, ktore pouzivaju viac nestandardne kniznice a postupy..
3. Linux ma jednoznacne viac ako 20 dobrych aplikacii
Začnem už len tým, čo bežne používam: Firefox, chromium, pidgin, libreoffice, tilda, geany, apt-get, subdownloader, vlc, mplayer, cheese, nový gwibber, v podstate celý balík KDE.
Z hier, ktoré hrávam: supertuxracer, supertux, Machinarium, Battle for Wesnoth, Trine... v podstate všetky humble indie bundle hry okrem prvej sady.
On to je dost osobní názor o kvalitě aplikací. Také používám Chromium, Gajim, Geany, Mplayer, Evolution a jsem s nimi spokojen, ale chápu, že někdo nemusí a volí něco jiného. Takže co říká jeden konkrétní člověk je úplně jedno (což celkem poukazuje na užitečnost tohoto článku).
Mimochodem Battle for Wesnoth nemá konkurenci v tomto žánru snad ani mezi komerčními tituly ;-)
A čo sú aplikácie? Photoshop? Gimp je podobne rozsiahly. Nero -> Brasero/K3B, MS Office? LibreOffice, Openoffice StarOffice, Lotus Symphony. Hovoril som o tom, čo ja používam. Rôzne CAD apps idú mimo mňa, takže som ich nespomínal. Mňa ako študenta informatiky zaujíma akurát tak dobré multiplatformové IDE, gcc, textový editor, bash, ssh a nejaký download manager. Kde je hranica medzi vašim "mini programkom" a aplikáciou? Taktiež je hlúposť zabúdať na filozofiu Unixu - program má robiť len jednu vec a má ju robiť dobre. Navyše najnovší trend je využívanie len thin clientov na strane uživateľa, takže sa všetko sústreďuje i tak na browser.
samozrejme aplikace nejsou jen graficke editory. ale kdyz uz jste to tema zacal, polomrtvy zaostaly, nepratelsky GIMP, pak tu mame asi nejvic hi-end program Blender, ktery si to ale kazi velmi obskurdni filozofii a....dal? nejvetsi aplikace jsou porty z Win, napr Maya, vetsina CADu atd.
jinak predel mezi utilitou aplikaci se hur definuje,myslim ze ale kazdy clovek tak nejak intuitivne citi rozdil. aplikace jsou vetsinou komplexnejsi reseni,maji nejakou filozofii,design,resi urcitou oblast lidskeho zajmu. utilita je jednorazovy nastroj s velmi omezenym zaberem
"aplikace jsou vetsinou komplexnejsi reseni" ..toto je tak svinsky subjektivna definicia az ma oci bolia.
1. program je vsetko co bolo naprogramovane, prelozene a da sa spustit(hoc by to robilo Hello World!)
2. ty si o zasadach Unixu este nepocul?
3.maly rozbor, ako priklad, utilita sledovania systemu:
3.1 "..jsou vetsinou komplexnejsi reseni" = tato utilita dost komplexne sleduje stav systemu(teplota, zatazenie pameti, CPU, GPU...), a prehladne ho prezentuje uzivatelovi;
3.2 "maji nejakou filozofii" = filozofia jednoduchosti a prehladnosti
3.3 "design" = velmi pekne designove spracovanie, ako graficky design, tak aj programovy design
3.4 "resi urcitou oblast lidskeho zajmu" = uzivatel sa zaujima o aktualny stav svojho systemu, a tento program mu to umoznuje
4. jednorazovy nastroj? ...ty pouzijes program, a potom sa ti automaticky odinstaluje, vymaze, a uz ho nikdy nepouzijes?
A ak by si sa naozaj trochu venoval pc, vedel by si, ze najlepsie programy niesu ziadne obrovske graficke molochy, ale prave jednoduche programky, ktore toho nevedia kvanta, ale to co vedia vedia skutocne dobre.
1)ano,to je mozna program. program ale neni aplikace.ma definice se ti libit nemusi, myslim ze ale kazdy aspon trochu tusi co se da nazvat aplikaci
2) slysel, pres 30 let stare zasady. a? mam za to ze par desetileti neplati ani v unixovem svete
3.x) priklad sledovani systemu jsem nepochopil. mam za to ze sledovani systemu a podobne utility,kterych mozna je v linuxu milion,protoze jsou napsany za 3 dny, kvuli nim ma asi tezko pocitac zaply a je ochotny u nej sedet
3.2) to neni filozofie. filozofii produktu chapu jako nejaka vize,ucel,zpusob pouzivani,aspon elementarni uvaha pro koho neco delam,jestli jen pro sebe(jako 90% linoxovych hej rup programu)
3.3) design chapu jako navrh realizace zvolene filozofie,samozrejme nemyslim jen graficky design
3.4) o to se uzavatel maklokdy zajima,sledovani systemu je,protoze je. doopravdy ho nikdy stejne nechce ;-)
4) ok,jednoucelovy,ne jednorazovy.
ad posledni veta,nejlepsi programy jsou ty,ktere jsou hotove,dostaly se aspon do verze 1, nebyly opusteny a predany komunite na dokonceni. by me zajimala statiostika, kolik % programu v linuxu se dostaly na verzi 1, ne jen do stavu alpha(koncept) nebo beta(100% features,ale neodladeno).
me osobne na linuxu nejvic serou prave ty nedodelky ve verzi 0.95, kterym vzdu aspon 1 vec nefunguje jak ma.
Gimp tím co umí mnohokrát překračuje potřeby Franty Joudy, kterým se tak rádi zaštiťujete :-)
Pochopitelně chápu, že je IN mít kradený Photoshop a tudíž Gimp nemá šanci.
Mně je to vpodstatě jedno, pokud mě Joudové neotravují, jenže oni, za mnou -zlým Linuxákem,pořád s těmi rozhašenými Windowsy dolejzají :-)
ponekud defenzivni je radsi sebe a ostatni prohlasit za Joudy kterym to staci misto toho chtit spickovy top produkt ;-) krom toho,neni jen Photoshop, netusim proc se Gimp jen proti nemu nejak vymezuje. i kdyz,tusim,ale zminit to je na flame ;-) taky netusim proc hned mit lidi za zlodeje co jej kradou, myslim ze je cim dal vic lidi co si sw kupuji
A čo sú aplikácie? Photoshop? Gimp je podobne rozsiahly. Nero -> Brasero/K3B, MS Office? LibreOffice, Openoffice StarOffice, Lotus Symphony. Hovoril som o tom, čo ja používam. Rôzne CAD apps idú mimo mňa, takže som ich nespomínal. Mňa ako študenta informatiky zaujíma akurát tak dobré multiplatformové IDE, gcc, textový editor, bash, ssh a nejaký download manager. Kde je hranica medzi vašim "mini programkom" a aplikáciou? Taktiež je hlúposť zabúdať na filozofiu Unixu - program má robiť len jednu vec a má ju robiť dobre. Navyše najnovší trend je využívanie len thin clientov na strane uživateľa, takže sa všetko sústreďuje i tak na browser.
Ke GIMPu - zkusim vypichnou pouze par veci, ktere dle meho nazoru rozhoduji. No flame, pls.
Je to typicky produkt edice P2P (Programer 2 Programmer). Pro BFU neintuitivni ovladani (ergonomii posuzoval vyvojar). Vykonny makro jazyk (Script-Fu), ktery nema BFU rozhrani (vyuziti limitovano pro vyvojare). A desktop ma byt ve vysledku pro BFU, ne? Kazdy grafik neni prgos.
Uz jen toto velice limituje pouziti. Pokud se clovek zvykne na prostredi, pak to neni spatny nastroj na WEBove obrazky, ale nic vic.
A hlavni argument - do doby nez to bude mit plnohodnotnou podporu CMYKu (coz Separate+ neni) tak to proste nebude profi nastroj pro grafiku. CMYK podpora neni zadna sranda a umeni barevne separace pro profi tisk + vyladene kalibracni moduly pro presne vystupni zarizeni (monitory + tiskarny) holt stoji u Adobe tech nekolik (desitek) tisic navic :)
Osud Linuxu je cely takovy smutny... Drive docela slusny UNIXovy OS, ted jen zoufalec, ktery se snazi vtlacit beznym uzivatelum (coz se mu nedari a ani to nema zadny smysl). Linux podle me degradoval prave kvuli toho, ze se zacal orientovat na bezne uzivatele. Ted je to kus rozsypaneho srotu, kde vecne neco nefunguje...
souhlasím, já jsem na tom stejně, Linux používám k naprosté spokojenosti, vlastně mě k tomu donutily Windows abych se začal učit a používat Linux. Už mě totiž nebavilo věčně sledovat jak se Windows časem zpomalují, zanášejí bordelem a po určité době stále dokola přeinstalovávat ...
Debian Squeeze stable a jsem maximálně spokojený
Já jsem upgradoval z Debian Lenny na Debian Squeeze a pokazil se udev. Systém sice nabootoval, ale zařízení /dev/sda* a /dev/sdb* se v /dev/ neobjevila. Naštěstí jsem si celý systém zálohoval, a tak jsem mohl vrátit zpátky starší verzi.
Nejsmutnější na tom je, že v počátku Linuxu žádné takové problémy nebyly, člověk si prostě vyrobil v /dev/ zařízení pomocí MAKEDEV a bylo to. Dnes je vytváří nějaké udev skripty na paměťově-mapovaném filesystému a když ty skripty nefungují, ani unixový odborník to nespraví.
Nevím, co budu dělat, až Lenny dojde podpora :-(
U Windows takový upgrade nefunguje skoro nikdy. Jenže u Linuxu si i ti jeho "nepřátelé" jaksi automaticky zvykli na jeho vysokou laťku.
Takže když najednou něco umí "jen" jako Windows, vmetou mu to do tváře jako vadu. A to je pořádný kus pokrytectví.
Upgrade distribuce využívám u Ubuntu. Obvykle se rozbije dílčí drobnost, když zůstanou mé hacky nenahrazeny novou verzí. To se dá řešit. Pokud bych to chtěl čistě, home je na oddělené partišně, takže lze přeinstalovat.
Ahoj,
uz tu neco padlo vyse, takze budu jen opakovat. - nemuzete byt zivy a mrtvy najednou. Kdyz si vyberete linux, nebudete mit windows.
Ty problemy, co jsou tu zminovany jsou dusledkem NEINFORMOVANOSTI. Kolikrat jsem se ptal na forech i tady - co si mam nainstalovat? Fedoru? Suse? Teprve kdyz veci zkusite, tak vite. A to stoji hodne casu a strasti.
Takze se pripojuji - mam squeeze (debian stable) a oproti vsemu co jsem mel doted je to rock stable. Chcete byt on edge - zkuste fedoru, ale furt neco nechodi. Chcete mit windows zdarma - drive platilo - zkuste ubuntu. Ted ma ubuntu prekrasne (alespon pro me teda je) prostredi unity. Vsechno je vec informaci.
A 10 aplikaci? Nevim, kdo pouziva 10 superaplikaci jako je fotoshop, ja ne. Ja pouzivam denne asi 100 ne dobrych, ale skvelych aplikaci ale, vsechny jsou male, jednoucelove, genialne napsane a bez DRM a licencnich problemu.
A proč se dávno nevytvořilo meta api které by zapouzdřovalo měnící se api do obecného popisu ? Tlačítko zůstane tlačítkem furt i když se změní api jen konkrétní kód přestane fungovat protože je na míru konkrétního ("starého") api, zatímco meta api by zůstalo stejné (a tudíž i aplikace jej používající) a měnil by se jen vnitřek...
Jak bude metaapi interpretovat třeba dialog by bylo už na dodavatelích tohoto rozhraní, v praxi by to znamenalo že dialog pro otevření souboru by s novou verzí i ve staré aplikaci najednou nabyl nové lepší formy s novou verzí bez toho aby se aplikace musela upravovat...
Protože viz tento komix: http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/xkcd/xkcd-927_czech.png
Je mi jedno ci ma tu budete kamenovat alebo nie, je to v podstate len moj nazor - nazor bezvyznamneho jednotlivca, ale toto co Miguel vyhlasil o roztriestenosti Linuxu a vkuse meniace sa API, je bohuzial pravda a zaslepeni linuxaci si aj tak budu mliet svoje.
Tak mi kua zaslepenci povedzte, preco stale +- autobus 1%? 20 rokov je sakra dlha doba na to aby sa z niecoho tak skveleho mohol stat pouzitelny vyspely produkt pre ludi a nie len pre par nadsencov?
Mne to kole oci odkedy som pouzival Linux (od RedHat 5.0) a pouzival som ho pekne dlho aj v nadeji, ze sa nieco zmeni v prospech akej takej jednoty a aspon bin. komaptibility alebo toboz API, ale nakoniec ma tento boj prestal bavit a migroval som... nelutujem.
Linux sa stiepi hosrie ako stiepna reakcia uranu, a nakoniec z neho ostane to co z uranu, nepouzitelny otravny odpad.
Jedna - jedina pouzitelna vynimka, ktora ako tak zjednocuje aplikacie pre "linux" je Android. Ale to zobral pod kridla Google a ma jednotne API ziadne KDE, GNOME, XFCE a pod... ziadne deb, rpm, balicky...
Preco sa z tohoto nepoucit, ked vidiet ze to naozaj funguje, len treba chciet a neargumentovat tym ze neviem o co ide, neviem preco je to tak, a ani vlastne neviam aka je to super bomba vec pomaly kazdy mesiac menit API, mat milion + 1 distier, a ku tomu milion balickov binariek + pol miliona desktop prostredi. Tak este raz: preco +- 1%???
„Má linux nějakou koncepci nebo se to plácá podle tisíce(+) různých názorů jednotlivých vývojářů ?“
Linux se plácá úplně stejně jako celý IT svět :), tedy pokud máš namysli celý ekosystém. Linuxový ekosystém se nijak nevymezuje proti ostatním systémům.
Naprostá většina linuxových programů jde stejně dobře provozovat na desítce jiných OS, která někdy zahrnuje Windows, jindy ne.
Pokud by linux zmizel, linuxáci by používali něco jiného, používali jiného maskota, a MS-trollové by s tím byli stejně nespokojení jako dřív.
To je přesně důvod, proč firmy jako Microsoft a Apple nedokážou proti linuxu účinně bojovat, protože nedokážou identifikovat nepřítele.
No nahodou, Gnome vo verzii 2.x bolo celkom pouzitelne. Tie zmatky okolo 3.0 a Unity uz zacina byt slusny bordel. Ale to je na flame na iny clanok a inu diskusiu :) Presne ako hovorite, bohate by stacilo jedno majoritne DE a zvysok okolo, nech si robia nadsenci. Ale linux zabija hlavne ta roztriestensot distribucii a balikovacich systemov a to co bolo (je) v API... Staci si zobrat priklad zo spomenuteho Androidu: jeden system, "jednotne API", "jednotne binarky". Android by sa nikdy nedostal tam kde je, keby zacali vznikat buildy typu: Android "Ubuntu", Android "Suse", Android "Fedora"... a specificke binarky pre kazdy Android system. Nikdy!
Nikdo nebrání nikomu spustit něco jako "Linux market" a postavit to na něčem jako 0install. Stačilo by podchytit pár větších distribucí a ostatní (s ambicí prosadit se masověji na desktopu) by se přidaly samy a rády. Problém ale vidím jinde; je třeba si položit otázku PROČ by měly masy chtít vůbec používat Linux, když mohou jít buďto do Maca nebo do počítače s předinstalovanými Widlemi (sedmičkám se dá máloco vytknout, z hlediska tzv. BFU a na Linuxu neušetří).
O tom, zda je lepší Gnome nebo něco jiného, jsem se vůbec nebavil a ani nechtěl. Skutečností ale je, že v době vzniku projektu už se jedno srovnatelné desktopové prostředí vyvíjelo.
pane jo ... nic jsi nepochopil ....
a kdo ty "milion + 1 distier" asi dělá ?? no lidi přece ne ?,, někomu nevyhovuje to, tak si vybere ono, nevyhovuje mu tamto, tak si vybere hento atd. tomu se neříká roztříštěnost ale možnost volby, protože prostě si můžu vybrat a hlavně mám z čeho vybírat,, kapišto ??
1% ????
Linux je jediný OS na týhle planetě, který pokrývá nejširší spektrum hardwaru. od hodinek, přes televize, modemy, počítače, mobily, ale i vesmírné vozítko na marsu má mít také linux, kapišto ???
Co se týče té roztříštěnosti - záleží na úhlu pohledu. Zaměříte - li se třeba na distribuci od RedHatu (a její bezplatnou mutaci CentOS), máte po ruce velmi stabilní prostředí s dlouhým vývojovým cyklem a podporou. Je to velmi dobře použitelné i na desktopu pracovní stanice, právě toto distro je zpravidla podporované i komerčními firmami.
Že to není typicky barevná a blikající pouťová hračka? Ono je otázka, zda by se vůbec měl Linux prezentovat jako OS pro kdejakého Joudu...
Takže bych se příliš nezabýval řečmi neznalých.
A kam že jsi migroval? Já osobně souhlasím s názorem na roztříštěnost a nelíbí se mi množství různých balíčkovacích systémů. Nedávno zveřejněná "aplikace", která umí pracovat s různými systémy je báječná a doufám že se něco hne, ale podle mého názoru to chce ty balíčkovací systémy fyzicky slepit na úrovni systému, do jednoho strukturovanýho, snadno nastavitelnýho repozitáře, protože jinak je to stále špatně.
Ale k tvojí otázce. Proč +-1%? Protože lidi jsou pixly. Protože ignorace ze strany výrobců HW, ale nakonec i SW. Podívej se na takovýho Skypa.. Společnost si do toho nechce nechat kecat, tak si linux variantu vyvíjí sama a výsledek? Docela trisktní na asi 4 roky vývoje, za který se nedokopali od verze 2 k verzi 3, zatímco na Win je aktuální verze 5 jestli se nepletu. Procento zastoupení se může změnit ve chvíli, kdy lidi budou mít snahu něco změnit ve svém přístupu, ale zatím slyším kolem sebe naprosto každýho, jak nadává že mu tohle a támhleto ve Win nefunguje nebo zlobí, ale když mu řeknu "tak zkus Fedoru", zeptá se mne a Skype? A IE? Nojo, ale jak bez toho budu pracovat? A neudělá nic. Já jsem před lety ten krok udělal, nebudu tvrdit že všechno funguje zprvní na jedničku, ale zas tak příšernej problém s funkčností nevidím, naopak jsem na prakticky nepoužívanej NTB nedávno vrátil Visty, že si po letech smahnu jednu hru a nestačil jsem je ani doinstalovat a měl jsem toho dost.. Možná tak za měsíc se na to zase podívám, ale řekni mi, která linuxová distribuce instaluje aktualizace pomalu den a stahuje je na desetkrát... Já takovou neznám..
To není o Skypu a MSIE. Je to o účetnictví mzdách, skladovém hospodářství, Photoshopu, InDesignu, CorelDRAW, Microsoft Projectu, Outlooku, hrách, a tisích dalších věcech. Včetně SW pro správu restaurace, hotelu, nebo chovné stanice nutrií :)
Zkuste si OS nainstalovat z média s integrovaným service packem. Ušetříte spoustu času, zvlášť na starém notebooku, který má nejspíš extrémně pomalý disk.
Česká pošta používá Linux na přepážkách, kde nahradil původní aplikaci pro MS-DOS. Mají hromadu Windows serverů, používají MS SQL Server, MS Project i Sharepoint.
http://www.gauzy.cz/o-spolecnosti/reference/cp-project-server.pdf
je jednoznačně přínosem. Jednak je sama o sobě docela významnou překážkou pro šíření virů a jiných breberek (v monokultuře Win se jim daří neskonale lépe), jednak umožňuje každému uživateli používat to, co potřebuje. Když zprasili KDE, odešel jsem ke gnome. Když zprasili gnome, odešel jsem k LXDE. A takové přesuny uživatelů jsou i docela dobrá zpětná vazba ve smyslu "co uživatelé chtějí". Ve win je jen to, co mi dají, a že to startuje půl hodiny a během startu třikrát spadne, to nikoho z "tvůrců" nemusí zajímat, mají oligopol (faktem je, že kdykoli jsem donucen dělat něco na win, tak se mi chce blejt).
Aha. Takže je potřeba mít tisíc distribucí pro 1% uživatelů desktopu, a je to velmi efektivní. Naopak dva další OS v pár edicích pro ten zbytek uživatelů jsou nehorázným plýtváním :)
Zkuste za zamyslet, jaká by mohla být kvalita Linuxového GUI i aplikací, kdyby se práce zbytečně neduplikovala.
Pokud není program napsaný totálně prasácky (např. s "natvrdo" zadanými cestami ke knihovnám, místo aby si informace vytáhl ze systémových proměnných apod.), tak je přenositelný poměrně snadno. Existují i programy schopné "přebalíčkovat" deb na rpm a opačně. Takže se opravdu dá soft jednou napsat (slušně) a mít ho pro prakticky všechny linuxové distribuce (mimo nějakých očesaných, třeba bez grafiky) k dispozici.
To bych si rozhodně tvrdit netroufal, nicméně je jasné, že program, který se musí vyrovnávat s existencí mnoha různých variant systému bude daleko náročnější na napsání než takový, který jen bude obcházet bezpečnostní opatření (oddělení práv apod.). A bude to také klást nároky na svou minimální velikost = hůř se schová, a bude muset mít nějakou minimální funkčnost, aby zjistil, kde co v systému je (opět jednak požadavek na velikost, jednak příležitost k jeho detekci a likvidaci). Monokultura je vždy (i v biologických objektech) ráj pro patogeny.
Je bohužel docela příznačné, že jste použil obecný pojem "program" a nikoli "virus" nebo jiný výraz, který označuje nějaký typ škodlivého kódu či aplikace. Ono to totiž platí i pro běžné užitečné aplikace, jejichž autoři (nebo ti, kdo připravují buildy a balíčky) se s tou různorodostí musí rovněž složitě vyrovnávat.
Tato roztříštěnost nepochybně k bezpečnosti Linuxu obecně přispívá, ale je to jen side effect (byť poměrně výrazný) uživatelsky spíše negativního jevu. Osobně bych řekl, že Linux se o toto opírá v otázkách bezpečnosti více, než je zdrávo. Většina řešení aktivní bezpečnosti v Linuxu se zaměřuje na detekci a eliminaci útoků ze sítě, zatímco lokálně se spíše pasivně spoléhá na systém práv, erudovanost většiny uživatelů a právě na to, že pro tak různorodé a málo rozšířené prostředí se psát nějaké breberky moc nevyplatí.
Jistěže je velice důležitý i fakt, že na linuxu je uživatel veden cíleně a od prvního kontaktu se systémem k tomu, aby nepracoval běžně pod adminovskými právy. Tohle na win po 98 vč. (NT a 2000 neznám) vůbec nešlo a ještě v XP nebylo možno plnohodnotně používat MS-Office pokud je člověk nespustil s administrátorskými právy (protože i spuštěné s právy uživatele se snažily zapisovat do systémové části disku). Dalo se to snad nějak odbastlit, ale málokdo to uměl a málokdo měl chuť si hodiny hrát s počítačem při nejistém výsledku. Spíš si lidi zvykli na to, že běžně pracují s administrátorskými právy.
Takže výchova "toho mezi židlí a klávesnicí" zcela jistě na bezpečnost vliv má ať už ve smyslu pozitivním (linux) nebo negativním (win).
Dnes už ano. Ale ještě v MS Office 2000, který byl aktuální v době uvedení Windows XP na trh, nešel třeba spustit pod běžným uživatelem MS Photo Editor (bylo nutno povolit zápis někam do HKLM\Software\Microsoft\...) nebo vložit do dokumentu organizační diagram (vytvářel si soubory v C:\windows). Microsoft se tyto chyby neobtěžoval opravit v žádném ze service packů, přestože jsme na ně české zastoupení upozorňovali.
A doplňuji, že například u mého největšího zákazníka se na novější verze Office začalo oficiálně přecházet až někdy před čtyřmi roky...
Ano, na spouštění staršího SW musel být uživatel ve skupině Power Users (přečtěte si její popis v dokumentaci). Pokud jste chtěl používat starší verzi MS Office v kontextu uživatele, který nebyl členem Power Users, mohl jste použít security template Compatible (Compatws.inf). Ten se dá vynutit klidně pro všechny stroje ve firmě přes Group Policy, nebo na jednotlivém stroji nástrojem secedit.exe. Kdo tohle nezná, nemůže administrovat podnikové sítě. Na Linuxu musíte znát koncepty a stovky příkazů; ve Windows stačí nějaké koncepty, ale znalosti jsou nutné. Podnikové síť není Playstation :)
http://www.microsoft.com/resources/documentation/windows/xp/all/proddocs/en-us/sag_scetopnode.mspx?mfr=true
http://www.microsoft.com/resources/documentation/windows/xp/all/proddocs/en-us/sag_secsettopnode.mspx?mfr=true
Děs, rozhovor se hlavně týká toho, zda Miguel nějak plánuje integrovat Metro UI do Mono. Říká ne a na okraj se zmiňuje, že linux desktop je podle něj docela v háji. Tenhle článek se tváří přesně opačně, pan šéfredaktor se tedy moc nevyznamenal.
Co Migueal říká je naprosto logické, jeho už destop app opravdu nezajímají, jeho nově založená firma Ximian se soustředí hlavně na nástroje pro vývojáře, které umožňují psát mob. aplikace v C#.
Proto Mono desktop záležitost (GTK#) budou jen zastarávat.
No ale budoucnost patri prave tem "mobilnim" aplikacim. Napriklad Android je sice zprasenej (ale zase ne tolik jak vidle), ale hlavne ma jednotny api a market, takze pro nej muzou vznikat aplikace na urcite urovni. Nedochazi tam ke tristeni sil jako na ostatnich platformach (linuxove distra zejmena) atd., zaroven zustava stale otevrenej na rozdil od konkurence. Od zacatku (rovna se nakup zarizeni nebo flashnuti systemu) vsechno funguje podle predpokladu - kdyz ne muzu stroj reklamovat, u prave instalovane aplikace vim, jak se bude chovat, je tam vlastne urcity system rizeni kvality...
Linux v soucasne filozofii roztristenosti IMHO nema sanci se prosadit, dokud tyhle veci neprevezme. Nez se tak stane, zustane jen kvalitnim "podvozkem" pro ruzne platformy, ktery na nem stavi uz s jinym pristupem (Android, MeeGo, embedded systemy jako OpenWRT, specialni OS pro superpocitace atp.)
Nechápu proč neúspěch.
Prostě nepoužívám zabordelené komunitní distribuce a vsadil jsem na RedHat a CentOS. Mám tak na pracovní stanici vynikající OS.
Ten bordel, kdy v komunitních distrech hošíci neustále rozvrtávají to co je funkční mě ale také štve - spousta práce přijde nazmar :-(
Ja pouzivam linux na desktope uz roky a podla mna jediny problem ma linux v instalaciach a spravach programov, ktore su mierne povedane rozhodene a niekedy sa mi zda, ze nedokoncene. Inak neviem o akych 10 resp. 20 aplikaciach to hovori. Pokial nerobim vyvoj na .NETe tak windows vobec nepotrebujem. Cely probem linuxu je skor to, ze sa nenanucuje skolam resp. uradom.
ze ma linux desktop 1% nieje nahoda a rozhodne to nieje vina MS. linux nema ziadne podarene gui, ani vizualne, ani ergonomicky, co sa prenasa aj na aplikacie. ktorych suhlasim je dobrych tak 10. linuxaci roztriestenost obhajuju slodobou, ale sami sa rozculuju ze nic nefunguje poriadne. dovodov preco nepouzivam linux na desktope je minimalne tolko kolko je dovodov preco ho pouzivam na server..
Tak pro Linuxový desktop programuji už dlouho a nějak jsem si nevšiml, že by něco nešlo. Závislosti buď propojíte tak, že neuvedete verzi nebo si danou komponentu dodáte sami. Je sice pravda, že v případě nadstaveb pro ffmpeg se podle verze podvozku bude mírně lišit i to co to "klikadlo" nakonec vyprodukuje, ale to je asi tak všechno.
Co se týče balíků, jsou 2 nejrozšířenější systémy (DEB a RPM) a kdo řekne, že nejsou vzájemně kompatibilní je diletant nejhrubšího zrna nebo jsem já blbec když už si 10 let převádím RPM na DEB (u věci kde je jen RPM) aby to můj Debian pobral. Udělat z DEB RPM a obráceně je jednoduché.
S roztříštěností souhlasím jen do té míry, že pokud chcete aplikaci pro KDE v GNOME, musíte si dotáhnout na závislostech skoro polovinu KDE, ale ukažte mi jediné distro kde nejsou alternativní prostředí (ta hlavní GNOME, KDE, Xfce, LXDE) k dispozici minimálně na úrovni základních komponent.
V Linuxu je to jednoduché, máte knihovny a na nich postavenou aplikaci, pokud pro běh aplikace potřebuje pouze určitý typ knihovny dotáhnete si ho v balíku. Ve Windows to funguje jinak, máte totiž jisté nalinkované knihovny a pokud nejste MS nemůžete knihovny systému měnit (Vista a W7, do jisté míry i XP) a protože se nemůžete spolehnout na to co s danou knihovnou při další aktualizaci stane, raději si všechno dotáhnete s instalátorem a uložíte do složky aplikace a na systém to raději ani neprovážete. Podle toho ten systém potom vypadá, milionkrát to samé, jen to pokaždé patří jiné aplikaci.
Android nemá jednotné API, pokud si něco chci napsat podle sebe, udělám to jako ve Windows, celé to naflikuju do instalátoru a hotovo, se systémem to vůbec neprovážu, jenže to nikdo nebude chtít protože to bude velké jako kráva. Ve Win8 to s tím jejich sandboxem dopadne fakt dobře, protože mi systém bez podpisu nedovolí navázat program na základní obslužné komponenty systému, takže to milion lidí bude nějak obskurně obcházet (vítej 5 řado Symbianu) a celé rozhraní buď navážu na knihovny MS nebo si to napíšu a nakreslím celé sám.
Takže co je horší, pokud si musím pro aplikaci dotáhnout podvozek jiného prostředí v Linuxu s tím, že na tom potom aplikace ze stejného prostředí už potom staví nebo si dotáhnu všechno do složky aplikace jako ve Windows. Se podívejte na Google Chrome, to je hezká ukázka toho jak si všechno odbýt na vlastním písečku a se systémem se vůbec neintegrovat, problém je, že ve Windows to takhle dělá každá druhá aplikace
"Ve Windows to funguje jinak, máte totiž jisté nalinkované knihovny a pokud nejste MS nemůžete knihovny systému měnit (Vista a W7, do jisté míry i XP) a protože se nemůžete spolehnout na to co s danou knihovnou při další aktualizaci stane, raději si všechno dotáhnete s instalátorem a uložíte do složky aplikace a na systém to raději ani neprovážete. Podle toho ten systém potom vypadá, milionkrát to samé, jen to pokaždé patří jiné aplikaci."
Problém je, že ty knihovny čas od času mění rozhraní ABI a čas od času se v novějších verzích vyskytují nové chyby. Takže vývojář aplikace A použije knihovnu verze 1.2.3, odladí aplikaci s touto verzí knihovny a přibalí ji k aplikaci. Vývojář aplikace B použije knihovnu verze 1.2.4, odladí aplikaci s touto verzí knihovny a přibalí ji k aplikaci. Na Windows můžete nainstalovat obě aplikace současně, jak aplikaci A (používají verzi 1.2.3), tak aplikaci B (používající verzi 1.2.4).
Na Linux to současně nenainstalujete. Buď budou obě aplikace používat knihovnu verze 1.2.3 nebo budou obě používat 1.2.4. Pokud každá s těchto verzí knihovny má jiné vlastnosti a jiné bugy, a ty aplikace A a B na existenci/neexistenci konkrétních vlastnotí a bugů závisí, tak máte problém.
Tak tohle tvrzení je s prominutím pěkná hovadina. Na Linuxu můžete mít verzí těch knihoven třeba 10, ale musíte aplikaci říct, kde požadovanou verzi najde, nemůžete použít standardní cestu, ale to je stejné jako na Windows. Pokud chcete použít určitou verzi knihovny v Linuxu musíte ji v balíku dodat a stejně jako ve Windows nemůžete nalinkovat standardní cestu. Rozdíl je pouze v tom, že ve Windows už si většina programátorů zvykla, že si instalátor táhne vše potřebné v sobě a tak linkují cesty na knihovny do složky aplikace (důkazem, že to jde i na Linuxu je Chromium). V Linuxu většina programátorů linkuje aplikace na standardní cesty (je to tak mnohem čistší řešení), horší potom je, když v každém distru je jiná verze.
Jenže většinu těhle neduhů řeší rolling updates, alespoň co se aktualizace aplikací týče
K čemu je "čistší" řešení, které působí tolik problémů? Při dnešní rychlosti linek a kapacitě disků a RAM je mi srdečně jedno, když si s sebou aplikace potáhne pár desítek mega knihoven navíc a nebude jejich kód sdílet v paměti s jinými aplikacemi. Coby hračička linuxák si můžu hrát do zblbnutí, abych to rozchodil, ale coby uživatel to chci mít - vulgárně řečeno - plug & play. Nějaká čistota je mi v tom případě ukradená, hlavně když to dělá, co chci, a nemusím se s tím párat. Je absurdní, že tak jednoduchou věc nejsou linuxáci schopni pochopit či přijmout, zvlášť tváří v tvář faktu, že OS, na kterém je takové "nečisté" řešení běžnou (a funkční) záležitostí, poráží Linux o osm délek (a to jsem v tom příměru velmi laskavý).
oh prepac ze sa niekto odvazi 1%nu nepochopenu dokonalost opisat inak ako slovom bravoo :)
ak je 1% na desktope ciel, gratulujem k absolutnemu uspechu. ale ak desktop linuxaci by radi videli tucniaka penetrovat vacsi podiel domacnosti/firiem, 1% za 20r je asi najvacsi it fail v historii.
Jenže to je právě to co uživatel Windows nikdy nemůže pochopit. Ve Windows když aplikaci nalinkujete na nějakou systémovou knihovnu, v momentě kdy vám ji MS nebo podepsaná aplikace od MS změní, tak vaše aplikace začne okamžitě chybovat. V Linuxu je většina aplikací pod X pouze nadstavbou knihoven které běží samostatně, grafické GUI jim ve většině případů pouze předává syntaxi, pokud vám to někdo předělá, tak dojde obvykle jen k jediné věci, GUI se stane zastaralé, protože syntax pro danou knihovnu bývá obvykle zpětně zachován. Situace bývá problematická pouze v těch případech kdy je třeba nové VLC navázáno na nové moduly gstreameru a ve vaší distribuci takové moduly nejsou.
Je nutné si uvědomit, že v Linuxu nic takového jako program nefunguje s novou verzí knihovny skoro neexistuje, existuje pouze případ kdy máte aplikaci která potřebuje novější knihovny než máte v systému, pak jsou jen 2 možnosti, musíte knihovnu do systému dostat. V případě různých RC verzí ji potom musíte přidat do balíku a umístit mimo standardní cestu a samozřejmě to programu říct.
Ve Windows je zcela normální, že knihovna není jen modul kterému se předává syntax z aplikace, ale rovnou celé aplikační rozhraní, když vám ho potom něco přepíše, máte o zábavu postaráno.
Je nutné si uvědomit, že 90% SW v Linuxu je provedeno systémem podvozek+GUI, ve Windows je běžnější, že GUI=celá aplikace
Proboha programoval jste někdy pro Windows? Pokud MS změní systémovou knihovnu, její nová verze je samozřejmě zpětně kompatibilní.
Ve Windows je řada jenoduchých aplikací napsaná přímo pod GUI, souhlas. Ono totiž nemá smysl psát kalkulačku, Notepad nebo Paint s backendem. Naopak aplikace typu Word, Outlook, AutoCAD, CorelDRAW a další mají objektový model, a lze je používat "zvenku".
Musím říct, že ač mám ve vývoji aplikací léta praxe, mám dost potíže pochopit, co to tady plácáte. Tuším, že se snažíte naznačit, že aplikační logika a GUI jsou v linuxových aplikacích implementovány v oddělených knihovnách nebo modulech, zatímco ve Windows je kód řešící GUI a logiku monoliticky provázaný, takříkajíc na jedné hromadě. To je s prominutím pitomost, toto je věcí návrhu aplikace a s OS to nemá absolutně nic společného.
Sdílení knihoven mezi aplikacemi se na Linuxu a na Windows v principu nijak zvlášť neliší. Rozdíl je v tom, že v Linuxu panuje až absurdní snaha držet všechny sdílené knihovny na jednom místě, zatímco ve Windows se obvykle sdílí jen nutný systémový základ a ostatní knihovny v potřebných si s sebou aplikace táhnou samy. Z toho důvodu je taky obtížné dostat do Linuxu aplikaci, která není připravená a zabalíčkovaná pro příslušnou distribuci a verzi distribuce - velmi pravděpodobně pak bude mít závislosti na knihovnách a verzích knihoven, které v systému nejsou a které je obtížné do něj dostat. To je samozřejmě z pohledu normálního uživatele dost frustrující.
Ta myšlenka je v jádru dobrá - ba přímo správná, ale trpí právě zbytečně velkým množstvím distribucí a jejich verzí. Mám - li knihovnu na jednom místě, v případě chyby stačí vydat opravu právě na tuto knihovnu a o víc se nestarat.
Bohužel praktické provedení je degradováno právě tím bordelem, vzniklým vydáváním nesmyslně častých a rychle se měnících verzí distribucí.
Myslím, že ta myšlenka je bez výhrad funkční ("správná" je trochu neurčitý a subjektivní pojem) jen za předpokladu, že nové verze knihoven pouze patchují chyby.
Realita je bohužel poněkud barvitější, protože nové verze knihoven často přinášejí i nové rozhraní. To si následně vynucuje update všech závislých aplikací (a jiných knihoven), který může být zbytečný nebo dokonce nežádoucí. A na druhou stranu aplikaci, která je závislá na novější (nekompatibilní) verzi knihovny, než je právě v systému k dispozici, je (polo)laickými silami velmi obtížné nainstalovat a rozchodit a mnohdy to dá pekelně zabrat i člověku, který ví, co dělá.
Uživatel, který chce mít svobodu v tom, co si chce a nechce instalovat, se pak fakticky stává otrokem autorů distribuce, kteří mu dávají na výběr jen z toho, co oni sami považují za dobré a správné (tady je subjektivita těch pojmů v pořádku :-). Můžeme samozřejmě diskutovat donekonečna na témata jako "ať uživatel změní distribuci" nebo "ať si to sám zbuildí ze zdrojáků", ale tím se dostáváme naprosto mimo oblast uživatelsky přijatelných řešení.
Bohužel ta vaše "civilizace" má na Linux zdarma názor, který dává dost jasně najevo svobodným výběrem Windows za peníze. Takže bych řekl, že - alespoň v tomto případě - většina lidí docela dobře chápe, že svoboda není o tom, kdo mi co dá zadarmo.
A vůbec, co do toho taháte prachy? Co to má společného s tím, jak rigidně je na Linuxu řešena kompatibilita aplikací a knihoven, a s tím, že nacpat do něj aplikaci, kterou oficiálně nepodporuje Velký šéf, je pro normálního člověka prostě problém? Tyhle přitroublé obhajoby Linuxu a FOSS ve stylu "máš to zadarmo, tak drž hubu a krok" mě vážně vytáčejí. Ne proto, že bych Linux považoval za špatný (naopak), ale proto, že tyhle názory ho jen brzdí v tom, aby se z něj konečně stalo něco opravdu uživatelsky přijatelného. A ne, za uživatele v tomhle případě fakt nepovažuji člověka, který ví, co je to initd
.
"Bohužel ta vaše "civilizace" má na Linux zdarma názor, který dává dost jasně najevo svobodným výběrem Windows za peníze."
Ani ne - vetsine lidi Windows "BYL svobodne VYBRAN" jeste pred jejich prvnim stykem s pocitacem - at uz prodejcem pocitace, nebo skolou na ktere studuji/studovali.
Tim se vytvari u vetsiny lidi navyk, a soucasne vzdelani/schopnosti pouzivat Windows, jeho ovladani a uskali - a clovek pak ma tendenci ho preferovat - "zvyk je zelezna kosile" a bezny clovek ma tendenci zustat u toho, co pouziva a zna - pokud/dokud se mu v hlave nevytvori dostatecna "motivujici energie" k vyhledavani alternativ, jejich zkoumani, porovnavani, a pripadne vymene.
Toto reseni prinasi problem pri patchovani chyb. Pokud mate kazdou aplikaci s vlastnimi knihovnami, potrebujete zupgradovat vsechny dotcene knihovny na nekolika mistech v systemu. V pripade, ze pouzivate knihovnu obsazenu v jednom balicku tak updatnete jen dany balicek a vsechny aplikace jez tuto knihovnu pouzivaji.
Vzdy zalezi na tom, co je pro daneho uzivatele nejdulezitejsi a jake jsou jeho potreby. Ve vysledku nejde ani tak o to jaky je OS, ale jake aplikace chceme pouzivat.
Jistě, pokud si aplikace vleče knihovny s sebou, stává se záplatování chyb věcí dodavatele aplikace a nikoli dodavatele OS. Proto taky většina solidních Windows aplikací má zabudované upozorňování na updaty, případně rovnou možnost automatického updatu.
Linuxové řešení, ve kterém se sdílí pokud možno vše a kde update knihovny proběhne jednou na jednom místě, sice vypadá na první pohled velmi čistě a elegantně, ale na druhou stranu vytváří rozsáhlý systém závislostí, které uživateli prakticky dost tvrdě omezují volbu aplikací (a jejich verzí), které má k dispozici. Trochu paradoxně pak ten "svobodný" Linux působí uživatelsky méně svobodně než Windows.
Na Linuxu můžete mít 10 verzí téže knihovny, ale balíčkovacím systémem je nenainstalujete. Čili pro běžného uživatele je to na nic, pokud si s tím nechce hrát a kompilovat si to.
Na Linuxu, pokud chcete jinou verzi programu než jaká je v distribuci, zbývá vám ten program buď kompilovat (což běžný uživatel nezvládne), nebo instalovat CELOU NOVOU DISTRIBUCI!!! Na Windowsech prostě odinstalujete starou verzi programu (i se všemi jeho přibalenými knihovnami) a nainstalujete novou verzi (s jinými přibalenými knihovnami) --- a je to, aniž by to mělo na ostatní programy ve Windows jakýkoli vliv.
Co se týče rolling updates, zajímalo by mě, kdo a jak u toho testuje kvalitu? Odladit běžný operační systém (ať již Linuxovou distribuci nebo novou verzi Windows) trvá roky, nějak si nedokážu představit, jakým způsobem chcete testovat distribuci, která se neustále mění.
Me prijde jako uplna pitomost zduvodnovat male zastoupeni linuxu na desktopu ruznymi nevyhodami, byt obcas objektivnimi, jako rozstristenost, spatna podpora vyrobcu HW, opakovane rozbijeni systemu atd.
Kolik uzivatelu je postaveno pred rozhodnuti: "zde mate na vyber nekolik OS, vyzkousejte si je a vyberte si" ?
Podle me jde jen a jen o penize, marketing, obchod.
Pred 20-ti lety nastal boom PC, kde se z nejakych duvodu prosadil MS-DOS (nevzpominam si, ze by tehdy potkal neco jineho na 286,386). Vsichni tihle uzivatele dosu presli postupne na Win a jejich dalsi verze. Doma, v zamestani, ve skolach. A pokracuje to dodnes. Na temer vsechna nova PC se davaji Win, vsude reklamy na novy Win7,8,9 a buhvi co jeste... Videl nekdy nekdo reklamu na Linuxovy OS ?
Primy dukaz meho tvrzeni: uspech Applu. To je taky jiny OS, ale vsude jsou na nej reklamy, neonove napisy na iStorech atd - a hle najednou je konkurenci MS, a firmy portuji svuj SW a HW na MS W2k, WXp, W7, + MacOS !!
I google muze protlacit svuj OS na desktopy, kdyz bude chtit. Ale RedHat, Novell, Canonical ? Kdo to je ?
Takove Ubuntu je na desktopu pro vetsinu uzivatelu perfektni reseni (Unity + BFU taktez super - teda az tak ve 12.04, ale je na dobre ceste). Pocet uzivatelu, kteri skutecne potrebuji ty skvele aplikace jako MSOffice, Photoshop, Premiere je mensi nez pocet uzivatelu linuxu. Zbyvaji uz jenom hry. Stacilo by nalit do toho prachy na marketing a podporu win-games a mozna by se apple zacal trast.
Já si svůj první počítač koupil kvůli tomu že se tam dalo hrát okopírované disketové hry (do mé konzole na cartridge stála hra 2tis (Ale zase se aktivovala ihned))... Linuxu schází "killer apps" ať už hry nebo užitkovej sw. A to tak že úplně. Lepší to nebude nikdy protože co v linuxu jde a pod windows ne ?
Linux bude na desktopu už asi na furt jenom výsadou pidi menšiny, to by musel MS něco hodně zprasit aby mu lidi začli migrovat do tak "suchého" ekosystému...
na firefox sa nerobia obrovske reklamne kampane a ma 30% ci kolko. ani na open office som nikde nevidel reklamy a pouziva ho kazdy v mojom okoli, kto nepotrebuje ms office. nie len linuxaci. dokonca sa uci na niektorych zakladnych a strednych skolach. rovnako ako dalsie dostatocne kvalitne opensource aplikacie kompilovane pre windows. dobry produkt sa chvali sam. dobry produkt sa skor ci neskor rozsiri. o linuxe sa pise omnoho viac ako v minulosti a svoje hrde percento si drzi. linux desktop v sucastnosti neposkytuje prakticky vobec ziadnu vyhodu proti windows, beznym uzivatelom prinasa iba komplikacie, niet dovodu nan prechadzat. a je to velka skoda, pretoze stacilo by trocha zmenit pohlad na vec a siel by dopredu. len to by nemohla vacsina linuxakov trpiet aspergovym syndromom :P
No, ono je to trochu komplikovanější. Firefox měl silný potenciál, se kterým mohla ta kampaň operovat - FF představuje prakticky plnohodnotnou náhradu vůči konkurenci a k tomu něco navíc. Takovou výhodu Linux na desktopu nemá, protože není plnohodnotnou náhradou jiných OS, ale jejich (nekompatibilní) alternativou. Zatímco ve FF se dá prohlížet takřka to samé, co v MSIE, v Linuxu se Win aplikace spouštět rozumně nedají (Wine sem prosím netahejte, to je v tomto srovnání opravdu slabý argument). Proto si myslím, že udělat kampaň na Linux, která by měla srovnatelný efekt jako ta na FF (nebo na Chrome), je takřka nemožné.
Zkrátka člověk, který chce foxteriéra, se možná dá přesvědčit, že knírač je lepší, ale stěží ho ukecáte, že si má místo něj pořídit siamskou kočku. Ne že by snad na siamské kočce bylo něco špatného, ale ani vzdáleně nesplňuje očekávání člověka, který chce mazlíčka, co štěká, vyje na měsíc a občůrává patníky.
Jeden z problemov linuxoveho desktopu je, ze neprisiel v tej spravnej dobe. V dobe ked MS vydaval Win95 (1995, Linux mal 2 roky), co bol prelom od DOSu a Win3.1, Linux desktop prakticky neexistoval, cely projekt bol len v plienkach. Win95 bol celkom lahko ovladatelny, prehladny a nenarocny na pouzivanie pre bezneho pouzivatela, ktory bol ochotny tolerovat jeho nedostatky. V tej dobe sa ale zacal vytvarat ekosystem okolo Win, firmy zacali vyvijat aplikacie (v neposlednom rade aj hry), ktore uzivatelia chceli/potrebovali. Uzivatelska zakladna sa rychlo rozsirovala a zrazu sa Win pouzival vo firmach, v uradoch, na skolach, doma ... skoro vsade, kde bezny clovek prisiel do styku s PC. A tym si ziskal iste povedomie u ludi, ktore rozhoduje o ich volbe OS. Ked v praci pouzivam Win, kamarati/rodina/susedia maju tiez Win, tak si vyberiem Win aj ja, je to urcite istejsie, v pripade problemov mi ma kto pomoct, ma mi kto poradit pri nastavovani, pri vybere aplikacii ... a pod. Je to zalezitost istej stadovosti davu, a beznemu BFU sa z tejto istoty stada nechce odist do neznameho sveta Linuxu kde nanho cihaju rozne problemy, ktore zrejme ani nebude vediet vyriesit. Preto ostal Linux desktop svetom len maleho percenta nadsencov, ktori su (tiez) ochotni tolerovat jeho neduhy.
Je pravda, ze mnohe alternativni aplikace jako OpenOffice, Firefox, aspol uspely i bez velkych penez, ale v jejich pripade je to mnohem jednodussi. Funguji i na majoritnim systemu, a uzivateli staci jen 2x kliknout (download-install) a bez namahy a rizika to muze vyzkouset. V pripade prechodu na jiny OS je to mnohem slozitejsi.
Ja myslim, ze linux je zcela plnohodnotny system, akorat by potreboval masivni financni injekci 1) pro vyznamne vyrobce HW tvorit ovladace a 2) rozjezdovou kampan. Pak uz to pujde snadneji. Chytnou se dalsi vyrobci HW a SW, tak jako v pripade Applu. Financni toky se prelijou k vyvojarum, aby to melo nejaky smer a stabilitu. A bude hned lip na tom svete.
Teda pokud si nejaka spolecnost nepatentuje treba bootovani z pevneho disku...
nemozem si pomoct - clanok celkom dobry, ale koncovka mi pripada ako khiha z edicii Stopy ktoru som cital este za totaca ktora bola dost dobra a napinava az na ten koniec ked som sa na poslednej strane dozvedel (a vydesil) ze hlavny hrdina vlastne uteka za lepsou buducnostou do Sovietskeho zvazu...
Tak tento článek mě donutil konečně odstranit root z RSS.
"překlad článku" je tak svérázný, že všem doporučuji srovnat s původním vyjádřením Icazy. V podstatě každá věta byla "vylepšena" a článek mu dává do úst něco co by snad nikdy nevyřkl. (například už nadpis... "great desktop apps" přeloženo jako "dobrých aplikací", "co-creator"... spolu-zakladatel asi není dost rázné, "zakladatel" zní lépe... podobně bych mohl pokračovat celým článkem)
Ještě si dovolím malou poznámku pro redakci v smyslu článku:
"Jestli chcete provozovat úspěšný web, jděte pracovat do zive.cz" ;)
Vi nekdo, co je tim mysleno? Ja to zatim ( podle diskuze) chapu tak, ze jsou tim mineny profesionalni aplikace typu 'fotosop'.
Proc pisu - ja mam problem vyjmenovat 10 aplikaci tohohle kalibru (nezavisle na OS), ktery bych nejak bezne chtel pouzivat. Napada me v podstate jen gimp, protoze oofice mi nevyhovuje a kdyz uz musim, pouziju google-doc (a to nepocitam jako dobrou aplikaci pro OS).
Nebo neco nevidim? Pouziva nekdo nekde 10 velkych aplikaci?
Linux sleduju už tak dobře 10 let, ale až asi před 2 měsíci jsem dospěl k tomu, že jsem si ho nainstaloval na pracovní notebook. Vyměnil jsem W7 za Ubuntu 11.04 a baví mě moc. Poštu jsem si zvyknul řešit buďto přes webmail, nebo přes IMAP, veškerý dokumenty jsem přesunul na server do práce, takže komp mám jenom jako terminál. Dost mě překvapilo, jak jednoduchý bylo rozběhat VPN, CDMA modem, spojení kompu s mobilem atp., teda věci, kterýma je člověk spojenej se světem. Nejvíc vyndanej jsem z Virtualboxu, pod kterým jsem s prstem v nose rozjel WXP, Photoshop, Autocad, MSOffice, všechno tohle totiž občas potřebuju. Smekám před cestou, kterou Linux za poslední dobu urazil. Asi to není pro každýho, chápu, ale pro mě je to sexy dost!
v Jave aplikácie postavené na Eclipse RCP platforme. Ktoré fungujú ako na Win, tak na Linuxe, či MacOS. Naprosto neriešim žiadne "DLL Hell", ani roztrieštenosť Linuxu. Preto tak nejak nechápem čo tu vlastne všetci riešite. Jedinú roztrieštenosť tu vidím akurát tak vo vašich názoroch a jediný problém tu vidím akurát tak vo vašom nedostatočnom rozlišovaní medzi "subjektívny" a "objektívny". Keby ste radšej všetci vedeli rovnako dobre spolupracovať, ako sa hádať...
Podle Miguela de Icaza žádná open-source implementace Metra nevznikne. "Nemyslím, že něco podobného vznikne. Linux zažil na desktopu těžké časy a desktop už stejně pomalu přestává být tím hlavním," vysvětlil de Icaza.
odpoveď:
Vo Windowse zas nikdy nebude unity, alebo gnome shell.Ale aj tak sa mýli. Plasma Active one je ako metro a dokonca krajšie a nie ako " windows retro": http://www.youtube.com/watch?v=5l6R2HSKKRE