Linux v kanceláři - Pro a proti

Rostoucí náklady na základní software pro kancelář nutí k zamyšlení, zda by bylo možné použít nějakou alternativu. Domácí uživatel platformy PC, vybavený alespoň minimálními technickými znalostmi, si může dovolit vyzkoušet některou linuxovou distribuci a v případě neúspěchu příliš neriskuje. IT manager nebo administrátor počítačové sítě komerční společnosti to má těžší. Musí zohlednit veškeré aspekty provázející nasazení jiné platformy než té, kterou má jeho firma standardně nasazenu. Jde především o kompatibilitu s proprietárními souborovými formáty a s proprietárními komunikačními protokoly, které jsou pro úspěšné podnikání jeho firmy naprosto nezbytné.

Vzhledem k tomu, že na toto téma bylo napsáno spousta buď příliš optimistických, nebo naopak přehnaně skeptických článků, pokusím se zhodnotit současnou situaci z obou stran. Jednou bude pesimista (P:), který svobodnému software nevěří, a druhou optimista (O:), který naopak svobodný software obhajuje.

O: Pokud vybavíš běžné kancelářské PC operačním systémem a kancelářským balíkem od Microsoftu, bude hodnota, kterou musíš zaplatit za software, dosahovat téměř výše ceny použitého hardware. Naproti tomu já, když si zakoupím i třeba komerční linuxovou distribuci, mám všechno, co potřebuji, za zhruba desetinovou cenu. Navíc to můžu nainstalovat na tolik počítačů, na kolik chci. A to opomínám fakt, že spousta linuxových distribucí je zdarma k dispozici ke stažení z internetu.

P: No jasně, ale cena software není jen cena licence, ale celkové náklady na vlastnictví. Započítej do toho přeškolení uživatelů, náklady na úpravy stávající počítačové sítě. Každá firma použije takový software, který jí umožní úspěšně podnikat. Podnikat, to také znamená komunikovat. Jsem zvědavý, jak si budeš vyměňovat dokumenty a další data se zbytkem „rozumného světa“? Jak budou uživatelé i třeba v rámci jedné sítě sdílet své soubory, když jedni budou mít Windows a druzí Linux?

O: To je stará písnička. Pokud myslíš síťové protokoly, tak linuxová stanice díky Sambě bez problémů komunikuje s windowsovými stanicemi. Normálně přes „Okolní počítače“. Minimální zaškolení uživatelů asi nebude na škodu, ale nebude to nic dlouhého ani náročného. Pokud nastavíš např. desktop KDE tak, aby připomínal Windows, nebude pro uživatele rozdíl větší než při přechodu mezi Windows NT a Windows XP. Totéž platí o užití např. kancelářského balíku OpenOffice.org, ve kterém uživatel najde téměř stejné funkce jako v MS Office a dokonce na stejných pozicích v menu. Schopnost OpenOffice.org velice kvalitně číst a zapisovat souborové formáty MS Office je už notoricky známá. Pokud se ti nebude líbit, můžeš zkusit třeba Koffice. Oba tyto kancelářské balíky najdeš např. v posledních verzích linuxových distribucí RedHat 8.0 a Mandrake 9.0.

P: To je všechno moc hezké, ale co budu dělat s groupware MS Exchange, který je pro úspěšné řízení projektů v naší firmě naprosto nezbytný. Jak asi budou reagovat uživatelé MS Outlooku, když jim dáš poštovního klienta komunikujícího pouze pomocí protokolů POP nebo IMAP s úplně jiným ovládáním?

O: To úplně jiné ovládání není dnes až tak docela pravda. Podívej se na Evolution a na další podobné programy. Navíc pro Evolution existuje komerční Connector, který jí umožňuje komunikovat s MS Exchange, téměř tak, jako by to byl MS Outlook. Connector sice stojí cca 70 USD, ale porovnej si to s cenou MS Office. Navíc jsou zde další groupwarové platformy (např. PHPGroupware, které jsou postaveny na webovém rozhraní, fungují tedy na každé platformě, na kterou lze nainstalovat prohlížeč HTML stránek.

P: A co dodatečné náklady na bezpečnost. Podle mě platí více platforem = více problémů s bezpečností.

O: Nechci ti brát iluze, ale současné statistiky bezpečnosti dávají spíše za pravdu uživatelům Linuxu. Osobně si nemyslím, že by mezi oběma platformami byl výraznější rozdíl. Podle mě je to spíše o kvalitě správců než o kvalitě software. Udržet dvě platformy v aktuálním bezpečném stavu dá víc práce, než udržovat jen jednu. Napojení na distributora může mnohé ulehčit.

P: Připouštím, že základní kancelářské práce lze zvládnout i na Linuxu. Co ale uděláš s přístupem do informačního systému firmy, který je pouze pod Windows? Pojedou ti na linuxových stanicích všechny programy, které vaše firma potřebuje? Tím myslím např. CAD, měřící programy, účetnictví apod.

O: V tom máš úplnou pravdu. Existují sice Dosemu a Wine, které umožňují běh dosovských a windowsovských aplikací pod Linuxem. Ty ale zdaleka všechno nezvládnou. Na kritická místa je možné nasadit komerční emulátory Win4Lin a Vmware, které bohužel potřebují korektní instalaci Windows. Rozumnějším řešením se mi jeví smíšená síť windowsových a linuxových stanic. A k tomu CAD. Víš, že např. nová verze CAD Pro/ENGINEER je plánována i pro Linux?

P: Kolik procent nasazení má tedy ten tvůj skvělý Linux na stanicích? Pokud vím, statistiky udávají 5–10%. To rozhodně není mnoho.

O: Zkus se podívat spíše na trendy než na absolutní hodnoty tržního podílu jednotlivých systémů. Linux je v těchto statistikách mírně handicapován právě tím, že jej lze anonymně :-) stáhnout z internetu. Počítají se takové instalace do tvých statistik?

       

Zde bych rád rozhovor ukončil. Doufám, že zde zazněly alespoň částečné odpovědi na otázky, které by vás mohly zajímat. Na tu nejzávažnější ale nedokážu odpovědět. Nastal už čas na celoplošné nasazení Linuxu na desktop? Podle mě neexistuje univerzálně platná odpověď. Pro někoho ano, pro někoho ne. Jsem přesvědčen, že za zkoušku Linux na kancelářském desktopu rozhodně stojí a rád bych se v následujících dílech tohoto seriálu věnoval některým zde nastíněným problémům podrobněji.

Linky: Tutorial Linux v kanceláři na ROOT.cz