Hlavní navigace

Linux v kapse

24. 1. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

V průběhu let jsem postupně došel k názoru, že nejlepší vánoční dárek je ten, který si člověk koupí sám. Na Štědrý večer mi proto po rozbalení dárků od manželky zůstal ještě jeden menší úhledný balíček. Roztrhl jsem vánoční papír a otevřel šedou papírovou krabičku potištěnou japonskými znaky.

Uvnitř ležel předmět, který by nezasvěcená osoba pravděpodobně považovala za luxusní pudřenku pro starší dámy. Ve skutečnosti se však jednalo o Sharp Zaurus SL-C3000, nejnovější PDA s klávesnicí a s operačním systémem Linux.

Technické parametry

Procesor: Intel Xscale PXA270, 416 Mhz
HD: 4GB microdrive
RAM: 64 MB SDRAM
Displej: dotykový, 640×480, velikost 3,7 palců, otočný.
Klávesnice: QWERTY, 50 kláves + 5 kláves pro rychlé spouštění aplikací + čtřpolohová klávesa místo šipek
Rozměry: 124×87×25 mm
Váha: 298 g
Akumulátor: 1800mAh s výdrží asi 7 hodin
Možnosti rozšíření a připojení dalších zařízení: SD slot, CF slot, USB 2.0 klient i server, IrDa, výstup na sluchátka
Linux: Lineo uLinux embedded, kernel 2.4.20
GUI: Qtopia 1.5.4

Před nákupem

Chcete-li si pořídit kapesní počítač s klávesnicí, na které lze psát české znaky, je váš výběr značně omezen. Psiony, Reva a Jordany jsou už dávno minulostí, protože všichni výrobci hledají štěstí s klasickými PDA bez klávesnice. Pár modelů má sice drobnou omezenou klávesničku, ale bez numerické řady kláves toho česky moc nenapíšete. Nakonec jsem se rozhodoval jenom mezi Sony Clié UX50 s PalmOS a některým z modelů Sharp Zaurus řady C. Clié je výrazně menší a trochu levnější, Zaurus má však VGA displej, běží na něm Linux a jeho nejnovější model má navíc 4GB disk. Moje volba padla na Zaurus.

Zatímco Clié bych mohl koupit málem v nejbližším obchodě, pořídit si Zaurus je trochu obtížnější. Sharp Zaury dodává jen na japonský trh, s japonským manuálem a veškerým softwarem v japonštině. Mimo Japonsko je možné je koupit jen od nezávislých importérů, kteří zároveň provádějí konverzi do angličtiny, vymění napájecí adaptér za takový, který lze použít i na západ od Tokia, přidají několikastránkový anglický manuál a slíbí vyřízení případné záruční opravy v Japonsku. Na Internetu jsem našel 4 importéry, model SL-C3000, který Sharp uvedl na trh v listopadu 2004, byl začátkem prosince v nabídce jen dvou z nich. Rozhodl jsem se (bohužel) pro Shirtpocket.co.uk.

První dojmy

Ale zpět k vánočnímu stromečku. Jak jsem se již zmínil, Zaurus budí luxusní a velmi solidní dojem. Možná až příliš příliš solidní, protože 300 gramů je na věc do kapsy trochu příliš. Předchozí modely byly lehčí a trochu menší.

Nabil jsem trochu akumulátor, potom jsem nedočkavě odklopil víko s displejem a stiskl tlačítko On/Off. Po nabootování, které trvalo několik desítek vteřin, se mě Zaurus anglicky zeptal na datum a čas a na to, jestli jsem momentálně v Tokiu, Hong Kongu, New Yorku, Londýně nebo v Paříži. Po odpovědi se mi už zobrazilo standardní grafické prostředí QTopia v angličtině a mohl jsem (málem) pracovat.

Klávesnice je na své rozměry překvapivě dobrá. Klávesy mají zdvih asi 1 milimetr a proto – na rozdíl od miniaturních klávesnic jiných přístrojů – člověk jasně cítí, jak reagují na stisk. Když Zaurus leží na stole, dá se psát čtyřmi nebo i šesti prsty, když přístroj držíte v ruce, píšete oběma palci. Zní to trochu neobvykle, ale po krátkém zácviku to jde velmi dobře a hlavně rychle. Klávesnice není podsvícená, ale černé znaky na bílých klávesách jsou díky světlu z displeje perfektně čitelné i v úplné tmě.

zaurus
Zdroj: www.engadget.com

Tím se dostáváme k displeji. Má rozlišení VGA a je velmi dobře čitelný i na slunci (alespoň teď v zimě) a z ostrých úhlů. Víko s displejem je na otočném kloubu, takže ho můžete otočit o 180 stupňů a přiklopit na klávesnici krytem dolů. Přitom se automaticky změní orientace displeje na výšku. Tím získáte klasické bezklávesnicové PDA s velkým displejem. Jakmile víko odklopíte a otočíte, orientace se samozřejmě opět změní na šířku.

Když víko displeje zavřete v normální poloze, Zaurus se uspí. Totéž se samozřejmě stane po zmáčknutí tlačítka On/Off. Suspend trvá asi jednu vteřinu, probuzení je bez viditelné prodlevy.

Lokalizace

Zaurus jsem si koupil především na psaní a editování textů v češtině. Aby mi to umožnil, musel jsem udělat ještě několik ne vždy triviálních úkonů. V první fázi jsem Zaurus nastavil, aby se choval jako USB disk, a nakopíroval do něj tři balíčky: Midnight Commander (nevím, jak Japonci bez něj mohou fungovat) a dva unicode fonty s českými znaky. Po instalaci balíčků následovalo přemapování klávesnice. To lze učinit relativně snadno editací souboru keyhelper.xml, a to buď apletem KeyHelper, nebo ručně. Použil jsem druhou variantu.

To, co bylo obtížné, nebylo vlastní přemapování, nýbrž rozhodování, jak to udělat. Zaurus totiž nemá kompletní klávesnici. Chybí mu klávesy vpravo od nuly, P, L a tečky, stejně tak jako klávesa vlevo od jedničky a obě klávesy Alt, zatímco mu naopak přebývají dvě klávesy s popisem jen v japonštině. Chybějící klávesy Sharp vesměs nahrazuje pomocí kombinace s funkční klávesou, pro češtinu to však nevyhovuje. Další problém byl v tom, že pomocí keyhelper.xml asi (návod je v japonštině) nelze vytvořit znak postupným zmáčknutím dvou kláves. Nakonec jsem to tedy vyřešil tak, že jednu japonskou klávesu jsem přeškolil na Alt a písmena s diakritikou, která na české klávesnici bývají na místě numerických kláves, tvořím kombinací s Alt (ň je tedy Alt+N, Ň je Alt+Shift+N).

Dalším logickým krokem bylo naučit Zaurus rozpoznat české znaky při psaní na displej. Nemyslím si, že bych to příliš používal, ale musel jsem prostě vyhovět svému nutkání k perfekcionismu. Nakonec to bylo překvapivě jednoduché, protože přiložená aplikace dokáže Zaurus nejen naučit vlastní verzi znaků, ale umí i vytvářet znaky nové. Takže stačilo písmena jen trochu pečlivě nakreslit a bylo to. Nakonec jsem ještě do seznamu možných lokalit přidal Prahu, abych po rebootu nemusel předstírat, že jsem v Paříži.

Zaurus v síti

Pro komunikaci s okolním světem má Zaurus USB port, infraport a po jednom SD a CF slotu. Nemá ani Bluetoth, ani Wi-fi. Důvodem absence bezdrátového připojení je prý to, že se v Japonsku používá řada různých technologií a každý si má proto pořídit CF kartu s tím, co potřebuje.

Já jsem se zatím držel při zemi a rozhodl jsem se pro Ethernet via USB. Na straně Zaura to nebyl žádný problém, ten nastal spíše na straně mého stolního počítače s Fedorou, ale nakonec se vše vydařilo ke spokojenosti jak Zaura, tak i Fedory.

Originální software

Zaurus se dodává s obdobnou sadou aplikací, jakou najdete v každém PDA: kalendář, adresář, seznam úkolů, textový a tabulkový editor, přehrávač hudby a videa a další. Většina z těchto aplikací má však nějaký menší nebo i větší háček: AddressBook řadí kontakty podle japonské abecedy, HancomWord sice načítá a ukládá soubory ve fornátu MS Wordu, ale co se týče formátování textu, neumí prakticky nic, Video Player přehrává jen .asf soubory atd. Pokud máte na svém stolním počítači japonská Windows a potřebujete Zaurus synchronizovat s Outlookem a editovat na něm jednoduché soubory vytvořené v MS Office, budete se standardní sadou aplikací spokojeni. Pokud však japonština není vaším mateřským jazykem a Windows vaším oblíbeným operačním systémem, musíte se poohlédnout jinde.

Další programy a alternativní linuxové distribuce

Přestože uživatelů Zaurů mimo Japonsko není mnoho, existuje několik alternativních linuxových distribucí a velké množství programů, a to jak psaných speciálně pro Zaurus, tak i kompilací (někdy mírně upravených) programů z „normálního“ Linuxu. Chcete mít v kapse Apache, MySQL, PostreSQL, ssh, Mplayer nebo již výše zmíněný Midnight Commander? Žádný problém.

S distribucemi je to trochu jiné. Nejprve však musím předeslat, že místo výrazu „distribuce“ se používá „ROM“, protože všechny předchozí modely měly operační systém uložený v ROM, a ta se také celá přepisovala. Zaurus SL-C3000 má však operační systém uložen z větší části na HD, a proto mi výraz „ROM“ nesedí.

Zaurus SL-C3000 je příliš nový a žádná alternativní distribuce pro něj zatím bohužel neexistuje. Podařilo se na něj však už nainstalovat dvě odlišné verze Debianu. Sám jsem to nezkoušel, protože ani jedna z verzí není optimalizována pro tento konkrétní model. Jedna navíc vyžaduje hrubý zásah do originálního Linuxu, ke kterému jsem nenašel odvahu, a druhá se instaluje na SD kartu, kterou jsem si ještě nekoupil.

Majitelé starších modelů mají na výběr mezi řadou alternativních ROM a mezi GUI založeném na Opii (GPL klon QTopie) nebo X. Nejoblíbenějšími ROM jsou Cacko, pdaXrom a OpenZaurus. Lze jen doufat, že vývojáři na alternativních distribucích pro SL-C3000 už usilovně pracují. Na ZaurusUserGroup.com se už konala finanční sbírka, aby si ruský vývojář Cacka mohl nový Zaurus koupit.

Závěr

Sharp Zaurus SL-C3000 rozhodně není PDA pro každého. Kdo chce něco, co bude nosit v kapsičce od košile a na čem občas udělá pár poznámek, ten ať si raději koupí něco menšího, lečího a levnějšího. Kdo chce mininotebook s Linuxem, ten by měl naopak sáhnout hlouběji do kapsy, koupit si mininotebook a nainstalovat na něj Linux. Zaurus ho neuspokojí ani výkonem, ani klávesnicí, ani možnostmi připojení dalších zařízení.

root_podpora

Kdo však chce něco malého (a hezkého), co se dá nosit v kapse bundy, co má klávesnici a uvnitř (téměř) plnohodnotný Linux, co může pomocí Wi-Fi nebo Ethernet CF karty kdykoli a kdekoli snadno připojit do sítě a přihlásit se pomocí ssh ke svému serveru, a na čem si ve volné chvíli může Mplayerem pustit film, pro toho je v současné době Zaurus asi jedinou volbou.

P.S.: Případné dotazy zodpovím – budu-li toho schopen – v diskusi.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku