to je zajimavy dotaz a mozna i tak trochu zasadni, protoze se tyka filosofie toho, jakym smerem se chceme v budoucnu ubirat. To co pisete bylo snem v zacatcich vyvoje sql jako dotazovaciho jazyka (vubec se nemyslelo na nejakou podporu v programovacim prostredi) a moje analyza je, ze tento sen se neuskutecnil!
Mam radu zkusenosti s mnozstvim zakazniku v ruznych firmach. Je treba to trochu rozdelit:
1. mala soukroma firma -> sql absolutne nenasaditelne
2. velka firma -> tam se to dela, ale tak, ze se vezme access a za jeji pomoci se sesmoli sql-dotaz. V komlikovanem pripade to jeden schopnejsi v oddeleni udela pro kolegy. Vysledek jde do excelu, protoze to 'umi' kazdy. Nevyhodou je, ze 1 x za tyden nekdo spusti dotaz, ktery zablokuje provoz serveru na nekolik hodin a vola se administrace. Pan Stehule namitne, ze to je chyba administratora, ale pan Stehule nemuze delat administratora ve vsech firmach sveta soucasne.
3. Urad -> tam je to mozne, protoze na case nezalezi a samovzdelavani na pracovisti v pracovni dobe je porad lepsi nez se kopat patama do zadku.
4. Vseobecne je situace v postkomunistickych zemich lepsi (z hlediska nasazeni sql), protoze zde jeste pretrvava to socialisticke nimrani se v problemech a ve vedeni jsou i nadale zoufalci, kteri by na zapade mohli ridit akorat vratnici.
Názor k článku
Linuxová kancelář a správci databází
