Názor k článku
Linuxová kancelář a správci databází

p. Stěhule pouze podotkne, že je v takových případech je docela dobrý nápad nastavit limit na dobu provádění dotazu, ostatně to je dobrý nápad vždy a pěti minutami se nic nezkazí.

Z posledního (a prvního školení SQL pro roota) mám poměrně zajímavou zkušenost - jsou firmy, kde jsou běžní zaměstnanci nuceni sestavit nějaký ten SQL dotaz, a občas se jim to i daří :). Ad hoc SQL dotazy mohou firmě řešit čas a peníze - peníze ani ne - hodně firem platí paušál za servis, a v něm mají určitý počet hodin podpory zdarma - menší reporty se do toho vejdou. Důležitější je čas - programátor málo kdy chápe, co po něm účetní chce, takže než se domluví trvá to měsíc, dva. U jednodušších reportů je to naprosto neefektivní.

Jinak s Vaším dělením můžu souhlasit - ve větších firmách (a zvlášť v těch fakt velkých) mají vyčleněno (proškoleno) pár (někdy i desítky zaměstnanců), kteří jsou schopní sestavit report. Reálně ovšem není problém naučit se SQL - to se fakt dá zvládnout relativně snadno. Ale jsou tu desítky IS, které mají tak divoce navrženou datovou strukturu, že i s dobrou znalostí SQL docela plavete. Pokud chci pustit neprogramátory k datům, tak musí být databáze přehledně navržena.

Tady vidím dost velký paradox. Jako běžnou znalost se po zaměstnancích vyžaduje tvorba reportů v Excelu, přičemž při znalosti SQL je generování reportu třeba v Accessu mnohem jednoduší. Jenomže na to už je potřeba SQL, které má kolem sebe auru nepochopitelnosti, nenaučitelnosti.