Teda, myslel jsem, ze ten minuly clanek hned tak neco neprekona, ale to jsem netusil co si prectu v tomhle.Co veta to perla, cislo jedna je prohlaseni, ze: "Nejčastějším grafickým režimem je X server".
Lidi, prosim Vas, jestli tomu nerozumite, radsi to ani nectete, nedozvite se z toho nic, akorat Vam to nadela v hlave zmatek. Autorovi doporucuju, aby premyslel o cviceni zvanem sepukka nebo alespon prestal psat. Ze bude psat a nepujde o nechutnbou snusku blabolu, uz neverim. Taky uvazuju o tom, jestli vubec ma smysl pro root jeste nekdy neco psat, kdyz vidim, co vsechno jsou schopni uverejnit.
Kdyz uvazim, ze ten clovek(?) za to byl pravdepodobne ocenen stejne jako ja, osobne me to urazi -- jsem uz proste takovy jesita.
Abychom my, co se nam clanek libil, vedeli o co prichazime, chtel bych te poprosit, abys zkusil napsat clanek na stejne tema, ale po svem a nekde ho vystavil. Zkus tento dil prepsat tak, aby neobsahoval ty fatalni chyby o kterych tu mluvis. Pak nam prosim napis, kde je k precteni.
Samozrejme ze me napadlo napsat nejaky text, ktery by ukazal svetlo tapajicim. Bohuzel to, co tu autor "sesrotoval" ve dvou clancich by vydalo tak na dvojnasobek, ne-li vic. A to pocitam rozsah, ne casovou narocnost, ktera by byla mnohem vyssi. Z clanku je jasne patren, ze se autor absolutne nenamahl si cokoliv zjistovat, nebo si sve dohady overit. A to ja nedelam.
Ja ale ted tolik casu nemam, nehlede na to, ze mym zajmum dominuji jine oblasti, nez X11 a spol. Takze jestli neco takoveho napisu, tak to nebude brzo a nebude to na root.cz .
Ovsem, jestlize skutecne tak bazis po poznani, nic ti nebrani jit ke zdroji a vse nastudovat z originalnich pramenu. Muzes pak udilet chytre rady i jinym, ja si to ve sve omezenosti stejne nezaslouzim .
ne vždy platí heslo "lepší něco, než nic"...
na podporu tohoto tvrzení mohu uvést současnou katastrofální situaci v kompatibilitě na webu (viz např. novinka ze 3.2. 13:08) - dovedete si představit tu idylu, kdyby neexistovaly špatné vývojové nástroje a knihy někdy dokonce i vědomě nabádající k porušování norem...? :)
(ehm, sorry za offtopic s tím webem, ale to MFČR mi padlo do oka - že prý Konqueror 3.1 není nejnovější prohlížeč či nemá podporu moderních technologií jako styly a javascript nebo neumí provádět zabezpečené operace - žeby se tím nemyslelo SSL? ,-)
Tesim sa na jeho pokracovanie. Idem si za chvilu vyskusat, ci mi vypnutie framebufferu urychli vykreslovanie okien.
Dufam, ze sa v dalsich castiach vyskytnu aj vysvetlenia a dobre rady, preco a ako funguje antialiasing a ako ho nastavit, preco a ako funguje klavesnica a ako spojazdnit diakritiku, atd..
Hm, myslel som si, ze konfigurator Xservera sa na to pyta, ale nie, pyta sa len instalator Debianu a ide zrejme o textovy rezim. Takze nic nevypnem. Len nechapem, preco mi Mozilla pod Icewm vykresluje tak pomaly (niekedy to trva az sekundu), kym ta ista Mozilla pod Windows to robi rychlo. Pocitac co tu mam je stary Celeron 300, grafika STB Velocity 128 (RIVA128). Uz som sa potesil, ze za to moze framebuffer, ale asi nie.
Rozhodně nesouhlasím s binary_runnerem!
Článek je opravdu velmi dobrý a rozhodně si nekladl za cíl seznámit začátečníka s Linuxem, na to jsou jiné články či publikace. Autor chtěl podle mého názoru vysvětlit již otrkanému uživateli Linuxu, jak ten X-server vlastně funguje.
Jen odstavec Jádro je takový zmatený.
1. si nemyslím, že jádro se stará o text. konzole (možná že ano, opravte mě)
2. Komunikovat s grafickou kartou přes BIOS sice jde, ale je to příšerně pomalé a já doufám, že to žádný X-server nedělá. Tuto metodu používaly staré aplikace pod DOSem, a to jen některé (napsané pod Borland Pascal/C, apod.). Inteligentnější lidé používali přímý přístup do paměti nebo rovnou DMA. Navíc volat z chráněného režimu služby BIOSu přeci nelze!
Jako celek je článek ale opravdu vydařený a užitečný. Jen tak dál.
a) článek není špatný, ale stejně jako minulý díl je bohužel na mnoha místech - mírně řečeno - nepřesný (aneb - jak se vyjádřil vedle kolega - je plný blábolů). ach jo.
b) nechápu komu je určen - v minulém díle autor tvrdil cosi o začátečnících... začátečník si nesmysly nedokáže odmyslet či uvést na pravou míru a tudíž si do paměti uloží haldu nesmyslů, které bude posléze do krve propagovat a hájit v diskuzích, protože to se přece psalo na rootu a tudíž je to tak a basta. hrůza. a odborník se jenom usměje, protože relevantní informace si přečte ve třech odstavcích libovolného technického popisu X serveru a zbytek jsou bláboly.
c) o textové konzole se opravdu stará jádro stejně jako o framebuffer. koneckonců oboje jsou zařízení (devices)
d)nejde o BIOS, ale o VBE (VESA BIOS Extension), což je sice pomalé, ale funguje to úplně všude, kde je grafárna kompatibilní s VBE2. kromě akcelerovaných framebufferů pro některé karty (namátkou Matrox, ATI...) je nejběžnější právě VESA framebuffer (hádejte přes co asi běží instaláky v RedHatu nebo SuSE nebo jak je defaultně nastavené X ve Slackwaru ;-) a zrovna tak i Xserver pro framebuffer.
e) metoda komunikace s grafárnou přes VBE je pravděpodobně mimo svět M$Woken úplně nejběžnější
f) přímý přístup do videoRAM samozřejmě nepoužívají ti inteligentnější lidé, ale troubové neznalí standardů nebo tvůrci prastarých dosových her. výsledkem je totální nekompatibilita s různými kartami a obvykle nepřenositelnost daného softu :-\
g) funkce BIOSu resp. VBE samozřejmě z protected modu volat lze :-)
To jako myslis ze linux po startu preflashuje BIOS ? Ono "zbaveni se vsech vazeb na BIOS" neni nic jineho nez ze se BIOS prestane pouzivat, coz pri prechodu do chraneneho modu musis. Nikdo ti ovsem nebrani nastavit prostredi ve kterem bude BIOS opet fungovat - zacne se v86 a pokracuje nastavovanim ruznych blbosti v pameti - a pak ho muzes znova pustit. Jenom k tomu mas malokdy duvod, protoze standartni BIOS vsecko odflakava.
VESA BIOS je pochopitelne neco jineho. Ten je moderni a je pripraveny pro pouzivani z modernich OS - tedy nevyzaduje prilis komplikovane nastaveni, dokonce myslim ze novejsi verze bezi v chranenem modu.
VESA VBE 2.0 definuje Protected Mode Extensions ktere (tusim)"MUSI" byt pritomny. potom spolu s "Linear Frame Buffer" definovnym jako volitelny v VBE 1.2 to dava slusny zaklad pro pristup k cele pameti videokarty bez prepinani v86<->protected modu
to je duvod proc vesa-fb jede az s kartami ktere podporuji standard VBE 2.0 a vyssi i kdyz mozna pri trose snahy by slo zprovoznit i s VBE
d) Vzhledem k tomu ze v grafice jde o rychlost, pouziva se VESA opravdu pouze v pripade ze nevis jakou mas videokartu.
e) Ne mimo svet M$Woken, ale mimo i386. Stejne musis na i386 pocitat s tim ze ti tam nekdo strci kartu ktera VESA neumi.
f) primy pristup do videoRAM pochopitelne pouzivaji vsichni kteri muzou. Neco jineho je primy pristup na porty. Spravny zpusob komunikace s kartou, pokud ti jde o prenositelnost, je totiz pomoci VESA biosu nastavit mod, namapovat videoRAM do adresoveho prostoru PCI a potom psat primo do ni. Tvurci prastarych DOSovskych her tohle ovsem udelat nemohli, protoze tehdejsi karty nemeli VESA BIOS. Proto, pokud chteli aby se ty hry hybali, museli jit pres porty.
Diky za opravy. Mel jsem na mysli BIOS ne VESA BIOS. Pokud autor mini VESA BIOS, jsou moje pripominky nesmyslne. Stare hry delaji neco, co jste popsal, treba Duke Nukem 3D pouziva VESA a zapisuje do namapovane pameti, to je OK. Zobrazovani pomoci BIOSu zakl. desky je samozrejme neco jineho :-) S tim DMA to byl jen priklad, ze zobrazovat lze rychleji nez pres sluzby BIOSu. Nikdy jsem to nedelal :-)
Nedá mi to, abych nepodpořil binary_runnera a Petra Macha, ač nesouhlasím s mírou jejich kritiky. Moje myšlení je zřejmě radikálně odlišné od myšlenkových pochodů autora, neboť článek se mi jeví jako silně chaotický a i svými současnými znalostmi (které nejsou nijak závratné, ale přeci jen Linux již nějakou chvíli používám...) jsem měl občas silné problémy pochopit, o čem je řeč nebo jak je to asi myšleno, aby to odpovídalo realitě.
Napadení ve stylu "lepší něco než nic" a "tak si to napiš sám, když seš tak chytrej" se elegantně vyhnu prohlášením, že tak činit nebudu, neboť jsem si vědom, že vysvětlovat neumím (přesto jsem k tomu neustále nucen, ale je mi jasné, jaká je to v tom případě katastrofa...) a doporučením autorovi, aby propříště buď věnoval více času přípravě článku anebo užitečnějším činnostem jako například překladu (pokud již neexistuje?) knížečky nacházející se na http://www.tldp.org/LDP/sag/ - je také pro začátečníky a je v ní podstatně více koncepce a užitečných informací, nežli nám zatím nabízí diskutovaný článek a jeho předchůdce...
SAG sem pletu zcela v duchu logiky článku - dle úvodu prvního dílu by se dalo očekávat pojednání o linuxovském desktopu pro začátečníky (kde desktopem se nemíní opak laptopu, ale přívětivé uživatelské rozhraní) a místo toho se nám tu proplétá historie X s obsahem jádra, přepínáním konzolí a spoluprácí s BIOSem ... no a v SAG přece najdeme, co je třeba k tomu, abychom ty konzole mohli tak pohodlně přepínat a vůbec se na ně přihlásit, to je přece taky důležité začátečníkovi zmínit, nebo ne?
binnary_runnera tedy nepodpořím, zejména jeho reakce na příspěvek Petra Klimovice je pro mě nepochopitelná, ale jinak souhlasím. Článek je především zmatený, logika věci mi obvykle unikla. Asi myslím příliš odlišně od autora. Používání zavedených termínů jako ,,grafický režim`` v úplně jiném významu je taky dost nešťastné.
uff. tak uz nemam ani silu cist Xka.
1) seskrtat fakticke chyby
2) opravit(vypustit/zamenit) pouziti odbornych terminu v naprosto nesmyslnych spojenich. nebo cerveno-zeleno-modrym H1 oznamit laikovi, ze clanek psal laik, a ze se slovy pouzitymi v takovychto souvislostech s nikym nedomluvi. (mozna vyjimka:laik stejne poskozeny timto clankem)
3) nesnazit se vysvetlit v jedne vete/souveti to co se probiraneho temata jen okrajove dotyka - tento clanek je dukazem, ze to NEJDE! samozrejme to zjistite az po nastudovani odpovidajici literatury a porovnani s timto clankem.
Tak bych teda rad videl ty machry:
1)
jak se sami seznamovali s X a co by jako
zacatecnici dali za takovyto clanek
2)
co by ze sebe vyplodili ted, kabrnaci
Osobne mi clanek nepripada zdaleka tak strasny, jak zde
nekdo naznacuje. Myslim, ze zacatecnika nasmeruje a
skutecny odbornik by zas mel byt schopen mylna tvrzeni
s chladnou hlavou uvest na pravou miru. Pokud se nekdo
ma za co stydet, pak to neni autor clanku ale nekteri
bezhlavi kritikove...
Zdravi
OldFrog.
No, nechci byt hnusny, mozna je to trochu OT, ale serial o iXech vychazi na LinuxZone a jeho uroven se mne osobne zda vyssi. Clanky Standy Brabce ctu rad, vetsinou maji vysokou kvalitu (viz opravdu perfektni serial o grafice), ale tohle je opravdu blabol, ktery sepsal za 2 hodky.
Ze by hlavickou o hrebicek? Kdyz to dame do souvislosti s clankem o Smazeni v Linuxu, tak jsme myslim doma. Musim se pripojit k nazoru, ze na onom nejmenovanem konkurencnim webu jsou ty clanky v ponekud jine kvalite. Netvrdim, ze se tady neobjevuji kvalitni clanky, ale tyhle ty o Linuxovem desktopu k nim rozhodne nepatri.
1/ machri obvykle pouzivaji originalni dokumentaci a nestydi se zeptat lidi, kteri tomu rozumi; nekteri machri se neco malo dozvi i ve skole
2/ nic Vam nebrani porovnat kvalitu mych clanku, jednoho kazdeho, s timhle, ja se srovnani nebojim; nesmysly v nich nenajdete, vse jsem si v ramci moznosti overoval, coz je take duvod pro to, proc nemuzu chrlit jeden clanek za druhym, nevyplati se mi to; co se tyce ostatnich machtu, nemuzu soudit
Citace:
Jádro
Mimojaderná část operačního systému nám zajišťuje, že náš počítač nastartuje, připojí se do sítě a budou probíhat všechny základní operace.
A já blbec si přidával kvůli síťovce modul do jádra! (A později jsem dal ovladač přímo do jádra.) Ono by to fungovalo i bez toho???!!!
A ono je snat modprobe, route, ifconfig nebo /etc/init.d součástí jádra?
K čemu je vám ovladač síťovky v jádře, když mimojaderný operační systém síťovku nenastaví?
Uznávám, že mohou existovat i tak upravená jádra, ale standardní jádro vám síťovku sice nadetekuje, ale rozhodně směrování nenastaví.