Názory k článku
Počet linuxových desktopů se za dva roky zdvojnásobil

v gnuplotu se daji nadefinovat fonty ;-)

kdyby jenom fonty...

Obtížná instalace? Tak to je blbost, lidi jsou jen zvyklí, že musí hledat *.exe na internetu a proto jim chvilku trvá, než si zvyknou na to, že jsou všechny důležité aplikace na jednom místě - v Repozitářích distribuce
Roztříštěnost není jen špatná věc, nabízí totiž možnost výběru, ale to by muselo jít o roztříštěnost v rozumném měřítku, takže v tomhle bodu vám musím dát za pravdu...
Vývoj a deployment jsou věci, které jdou úplně mimo mě, takže k těm se nevyjádřím...
Každopádně jsou některé distribuce na desktop zralé... Mandriva (všechno jde kliknutím), Ubuntu (skvělá uživatelská podpora), SuSE, to jsou všechno distribuce, které na desktopu není problém použít, pokud nevyžadujete specializovaný software, haldu her a nebo funkci na nějakém exotickém HW :)

Suse napr. nema po instalaci nadefinovane zadne externi repozitare. Jak ma obycejny uzivatel vedet co jsou repozitare, jak je pridat do systemu (opet je k dispozici nekolik sw pro spravu baliku)? Co ma delat uzivatel, ktery potrebuje konkretni software a ten neni v oficialnich repozitarich pro jeho distribuci?
1) ma smulu
2) pokusi se preinstalovat distro ( a stravi tim tyden casu)
3) pokusi se kompilovat program vlastnorucne a po tydnu ztraceneho casu se vraci k windows...:o))
V pripade, ze klapne bod 2), se stejne casem uzivatel zacykli mezi body 1) a 2)(pro jiny SW) a po prubehu nekolika smycek 1-2 se stejne dostane k bodu 3)
Cili dokud nebude existovat jednoznacny a spolecny postup instalace, striktne dodrzovany vsemi programatory tvoricimi pro linux (klidne at je to ./configure make make install - ale to configure by melo byt graficke, jako configure u jadra) s predem odhadnutelnym chovanim, tak linux pro siroke masy uzivatelu nebude.

Linux pro siroke masy uzivatel neni. Jste az smesne naivni, pokud si mslite, ze sprava operacniho systemu by mela byt az tak zdegenerovane "jednoducha" aby ji zvladla cvicena opice. Pokud se vam libi takovyto neustale rozsypany, bezpecnostnima hrazbama prolezl bastl, pak mohu pouze rici, ze trida kolegy Gatese je vedle!

Ty ses taky kolega miliardar?

Co to je za dotaz? Idi Amin byl taky miliardar!

kdyz neni pro siroke masy proc se tak snazi tvarit ? proc se snazi vypadat a fungovat jednoduse jako windows kdyz neni pro siroke masy ?

pro siroke masy neni treba slackware nebo debian to chapu .

A proc by mel BFU kdyz chce pouzivat OS vedet neco o jeho pozadi a jak to tam vsechno funguje ?

Potrebuje nekdo vedet jak funguje motor v aute aby ho mohl ridit ?

Proc se tady 3x tydne onanuje nad statistikama ktere rostou a rostou a rostou a kdyz tu nekdo napise kritiku tak okamzite pises , ze linux pro siroke masy neni ? schizofrenie jak cip ostatne cela komunita je tak trochu schizofreni :P

Naprostý souhlas. Jen bych dodal, že se tu onanuje nad statistikou, která říká, že namísto 0,6% používá linux 0,8% lidí. Což samo o sobě něco značí.

Vysvětlím ti to jednoduše. široká masa jsou lidé typu členové klubu Planeta Nova. Pro ty je tady windows. Mimochodem, 95% uzivatel windows si neumi Windows nainstalovat, a často ani spravovat, takže podobneargumenty o naročnosti toho či onoho jsou zcela bezpředmětné.

Kdyby měl linux být jako Windows, trak proč nějaký Linux vyvíjet. Windows jsou přesně bod, do něhož se linux nikdy nesmí dostat. Toje naprostá tragédie. linux samozřejmě je pro BFU. Ale jeho uživatelská část. Přesně tak, řídíte auto a nepotřebujete vědět jak to funguje. A když se to pokazí jdete do servisu a ani vás nenapadne dělat si úpravy sám. Proč by měl tedy BFU dělat zásáhy do OS když u auta je nedělá. Tenhle zlozyk sem přinesly Windows a je to jeden z mnoha nešvarů, kterým obohatily uživatele počítačů. Pokud chce někdo spravovat OS, měl by op tom něco málo vědět. Nemusí být Guru, ale instalovat kažždé .exe je cesta do prdele. Pokud bude tedy někdo idiot a joh administrátorská práva ohrožovat systém, ten ať raději tato práva nemá a je dobře když si nezvládne přidat repozitář. Rozdíl mezi Linuxem a Windows je vtom, že Linux chce elementární znalosti pro nějakou administraci, idiotům administraci znemožnuje. Windows idioty v administraci podporuje a proto to v něm vypadá jak to vypadá. Je dobře že si musíš něco přečíst, než například přijdeš jak se instaluje. To je nejlepší záruka, tvé vlastní bezpečnosti a bezpečnosti tvého OS.

No, nevim jestli si chtel pobavit, ale je to bes:) To s tou onanii je pravda:) V clanku se onanuje nad tim, ze nekdo kupuje linux od dellu ... mit na vyber o litr levnejsi NB s linuxem nez s windowsema, tak vemu logicky linux, ale to ani v nejmensim neznamena, ze bych ho pouzival ze?:) Financni politiku MS, kdy u nas stoji windowsy v plne verzi professional 10k (dokonce vic nez v USA), tu fakt nechapu a podporovat nehodlam ... takze je radej "ukradnu", protoze 10k na OS nemam a nervy na linux uz vubec ne ... autor nahore si pekne odpovedel na to, proc se linux nepouziva ... program nenainstaluje kazdy idiot(BFU), prave proto se linux neuplatni ... byla by sranda sledovat kolik bezpecnostnich rizik linux skryva, kdyby tohle slo a kazdy den by se obevovaly tuny bugu:) ... zkratka, linux neni pro BFU(99.4% uzivatelu) a nikdy nebude jak pise, no a vovovovotomtoje:)

Kdyz jsou ty Windows tak uzasne jak to ze nejste ochoten za ne dat 2500 za zakladni verzi VISTY. Cenu produktu nemuzete od samotneho produktu oddelit. A porvavanim ze na to nemate se tady akorat ztrapnujete. Jinak na zbytek vyblitku ani nebudu reagovat. Jsou v jeste debilnejsim duchu nez vas uvod :-D

Možná prostě průměrný modelový Čech s takovýmito názory zapadá do D-Fensova konceptu vohnouta. :-)

"na windows nemam - tak je ukradnu a jeste se smeju ostatnim kteri to neudelaji taky tak"

nesnasim takovy opovrzenihodny lidsky odpad jak se tu tenhle hlupak presentuje. je jich vsude kolem me plno. aby ne, i kdyz na podobne oficialni pruzkumy moc neverim tak tvrdi ze temer polovina widli je kradena.

Kdyz jsou ty Windows tak uzasne jak to ze nejste ochoten za ne dat 2500 za zakladni verzi VISTY. Cenu produktu nemuzete od samotneho produktu oddelit. A porvavanim ze na to nemate se tady akorat ztrapnujete. Jinak na zbytek vyblitku ani nebudu reagovat. Jsou v jeste debilnejsim duchu nez vas uvod :-D

Tak zrovna Visty bych nebral ani zadarmo .... spotreba pameti obrovska, pocet bugu obrovsky (i kdyz se casem asi bude snizovat), na uzivatele se kasle, misto toho se bere ohled na "ochranu premioveho obsahu".

Dekuji, nechci.

Ja som cystu vyhral - a nerozbalenu som ju predal.

Windows ale uz asi jina nebudou, tohle jsou Windows budoucnosti. Windows XP jsou posledni stravitelna Windows, ledaze by Microsoft obratil trend, ktery nastolil. Jenze oni maji sve plany a dokud maji defacto monopol, budou i nadale myslet na sebe a ne na uzivatele. Windows Vista jsou o kontrole vseho, co uzivatel s pocitacem dela. Microsoft chce kontrolovat trh s downloadovanou hudbou, on-demand videem a podobne. Kdo ho zastavi, kdyz uzivatel vzdy nadsene sezere vse, co z Microsoftu zadnim otvorem vyjde?

Tak mozna do roka nebo do dvou se objevi nejaka utilitka Vista-Antispy nebo Vista-lite ktera z tech vist vsechny nepotrebne ptakoviny vystipe. Ale do te doby to bude nepouzitelny bastl.

Že si někdo koupí počítač s předinstalovaným Linuxem opravdu neznamená, že ho bude používat. Ale také to neznamená, že si hned pozve někoho, kdo mu místo Linuxu nainstaluje Wokna. Dneska už BFU ani nemusí poznat, že vlastně používá Linux, když ho dostane i s počítačem a předem pořádně zkonfigurovaný.

A co se týká bezpečnostních děr:
Kernel 2.6
Debian 3.1
Debian 4.0
Gentoo
Fedora 6
Fedora 7
Mandriva 2007
Slackware 11.0
SUSE 10.1
SLES 10
Ubuntu 6.10
Ubuntu 7.04

a) komp od Dellu bude stat stejne s win nebo tuxem, cena SW(OS) je totiz i podle ceniku presne 0 (je to proste v cenen HW).
b) od Dellu si nekupuje vetsinou zadny pepazdepa, ale nekdo, kdo tech kompu koupi 20+ (treba taky 20 000) a ten si asi tuxe widlema preinstalovavat nebude.
c) tux je naopak pro BFU primo pozehnani. Nainstaloval sem tuxe uz nekolika desitkam BFU a ac je to uz v par pripadech nekolik let, NIKDY sem nemusel resit "ono to prestalo fungovat (samozrejme samo)". Proste nemaji prava = nepovede se jim system rozdrbat. Spokojenost na obou stranach, funguje to a nemusim 3x tydne reinstalovat widle, protoze do nich hovado nainstaluje vsechno co se da na netu stahnout.
d) pokud za mnou nekdo prijde s rozdrbanejma widlema, nabidnu mu sazbu 1500/hod. Proc ? Vdyt kdyz jsou ty widle mercedesem mezi OS, tak servis na mercedesa musi byt i adekvatne ohodnocen. A votomtoje.

Ad c) Na jejich vlastním počítači jste je zbavil možnosti se něco nového naučit (i o správě Linuxu), znemožnil jim získat nové programy... Degradujete těmto lidem počítač na konzoli, kde jste jim jako nějaké božstvo povolil, co smějí dělat. Jenom doufám, že tito lidé si koupili nějakou použitou mašinku. Protože jestli jim prodejce vnutil silné železo, s vaší podporou vyhodili peníze z okna.
Varianta s placenou podporou je lepší. Když lidé zjistí, že za chyby se platí, rychle si pár základních pouček zapamatují a chovají se celkem rozumně.

Co to zase je za plky, jakýpak "Degradujete těmto lidem počítač na konzoli"? :DDD On každý nepotřebuje upravovat fotky ve fotošopu, navrhovat tišťáky v oracdu, kreslit si blbinky v 3d studiu, nebo pařit kdejakou novou gamesu.
"kde jste jim jako nějaké božstvo povolil, co smějí dělat..." jaképak božstvo proboha? Vy jste ještě asi za celou dobu nedokázal pochopit, že pokud tomu někdo nerozumí (jako že většina uživatelů), nemá v systému jako root co pohledávat. Tolik oblíbená analogie s auty: vám taky vadí, že vám výrobce "jako nějaké božstvo povolil" v autě točit volantem, mačkat pedály a řadit kvalty a když se něco potento, nebo chcete něco doplnit, tak musíte do servisu?

Nemám rád nesmyslné analogie a tohle je jedna z nich.

Na rozdíl od auta (naštěstí) nepodléhá používání počítače žádným zákonným normám - mám teď na mysli jednak pravidla silničního provozu vydaná zákonem (číslo si nepamatuju), ale především zákonnou povinnost STK. Je zde totiž podstatná věc v tom, že nesprávné používání auta nebo špatný technický stav vozu může ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu (i náhodné a neúmyslné, tj. např. chodce).

V takovém případě nelze k autu přistupovat stejně jako k počítači a veškerá analogie je jen projevem neschopnosti autora tyto dvě věci rozlišit.

O uzavírání produktu proti zásahům uživatele (ať už se jedná o auto, pračku, nainstalovaný systém) zde polemizovat nehodlám. Zde záleží jen na zadání zákazníka. V určitých případech s uzamčením systému pc souhlasím, ale v tu chvíli je víceméně jedno, jde-li o Linux, Windows. I win lze nastavit tak, aby splnily "konzolovitost" - předinstalované programy atd. I ve win lze provozovat vzdálenou správu atd. Je to jen na schopnosti admina.

Nějak jsem nepochopil, co tím chtěl básník říct. Samozřejmě že analogie je v pořádku a má smysl. To, že se budete rýpat v motoru auta a něco zku*víte, nemá s pravidly silničního provozu přece nic společného proboha :D

Stejně tak jako auto v rukou nezodpovědného řidiče může být i počítač v rokou nezodpovědného uživatele nebezpečným, třeba tím, že umožní šířit viry. Netvrdím, že zde jde o životy, ale nebezpečí zde rozhodně je.

"O uzavírání produktu proti zásahům uživatele (ať už se jedná o auto, pračku, nainstalovaný systém) zde polemizovat nehodlám" ono taky není o čem polemizovat. Prostě je to jediná správná cesta. Počítač by měl být nainstalován a nakonfigurován adminem a poté prostě používán uživatelem. Tečka.

á, pán je nechápavý.

tedy dobře, ještě jednou - provoz aut je omezen zákony (hlavně zákony o povinné STK - o pravidla tolik nejde), počítače STK nepodléhají.

vám připadá normální porovnávat dvě věci, které mají rozdílné požadavky na provoz?

Ty pozadavky vubec nejsou rozdilne. A STK jsem neplette. Prijde snad pan STK a odebere mi technicak v ten moment, kdy se zacnu vrtat v motoru. Ne, neprijde. A kdyz to auto nerozmrvim, tak ani neni duvod, proc bych dalsi STK nemelo projit (jsou lide, kteri se v autech vrtaji a po silnici s nimi jezdit mohou). Nemluve o tom, ze do teto dalsi STK bude me vozidlo "papirove" provozuschopne, ikdyz treba budu jezdit na redidlo. Ta analogie mela pouze za cil upozornit, ze v aute lide nemaji potrebu se sami vrtat a pritom jej spokojene pouzivaji, tak proc by to nemohlo byt podobne s pocitacem. Neni duvod v tom hledat vic, nez toto, kazdou analogii muzete napadnout s tim, ze to neni presne ten pripad, jako ten puvodni.

Vidím že jste ještě větší debil než jak se to jevilo když jste sem začal blít svoje přirovnání s STK a s autem. Napadlo vás člověče, že sice dnes málokdo rozumí motorům nebo převodovkám a proto si svá auta necháváme opravovat v odborných servisech, ale ani jeden ze servisů nikomu z nás řidičů nikdy nezakázal jezdit, nebo třeba tankovat benzín, případně ve vlastním voze vozit koho my sami chceme, vozit co my sami chceme a vozit to kam my sami chceme? Podobně já to vidím u vás, když jako velký guru těm vašim BFU, o kterých se vyjadřujete mimochodem velmi arogantně až urážlivě, nacpete do počítače linux aniž byste patrně zjišťoval jestli oni právě linux chtěli. Navíc jim milostivě dovolíte používat pouze co vy sám uznáte za vhodné. Ptám se proto, jsou vůbec ta PC majetkem těch vašich zákazníků a nebo jsou sice pořízenáza jejich peníze, ale vy se k nim chováte tak, jako kdyby patřily všecky ty počítače vám? Kdybyste něco z toho o čem tak rozverní blábolíte do světa udělal mě na mém PC, tak bych vám s velkým gustem rozbil hubu! DEBILE!

Já se ani nedivím, že nasazuje sazbu 1500 na hodinu, když se pak musí potýkat s takovýma, jako jste vy.

Ačkoliv jsem si ten příspěvek přečetl projistotu 3x, tak

1. Nikde jsem neviděl, že by někomu něco zakazoval, napsal jen, že nemají práva, myšleno tím rootovská práva, ne že nemají právo do systému zasahovat.

2. Nikde se o BFU nevyjadřuje arogantně, pouze podotknul, že jen debil instaluje všechno, co na netu najde a s tím nelze než souhlasit.

a 3. I kdyby se vyjadřoval o BFU arogantně, jako že to nedělá, tak na vás absolutně nemá.

Úroveň vašeho anonymního příspěvku mluví sama za sebe, jen nechápu, proč tuto diskuzi vůbec čtete, když ani nejste schopen diskutovat v mezích slušného chování.

presne tak, prekvapilo me ze panove mluvili o necem cemu nerozumi, naopak se mi libilo srovnani s autem, protoze se stim nedalo nic jineho nez souhlasit, jasne argumenty, slusne a ikdyz to byla obecne jasna pravda, stejne se nasli exoti co se museli predvest jak si s tema woknama rozumej :)) ja si s nima rozumim taky, ale ne proto ze by byli uzivatelsky privetivy, to je prave iluze dlouheho zvyku, verte nebo ne, ale poradne zabezpecit win2000,winxp aby nebyly maximalne deravy vyzaduje vetsi zkusenost a neuveritelne vic prace nez jednoducha instalace kubuntu bez der. I jen doinstalovani office a podpurneho software je trochu horor.

Nechme analogií, vraťme se schválně o pár kroků zpět. Zkuste mi prosím odpovědět na jednu otázku.

Pokud vás zákazník výslovně požádá o sdělení rootovského hesla, dáte mu je? A pokud ano - proč tedy zamykat počítač? A pokud ne - jak obhájíte, že zákazník nemůže dělat cokoli se svým majetkem?

Pokud to byl dotaz na mne, tak pochopitelně že mu to heslo sdělím a to automaticky, nikoliv na požádání, je to jeho počítač, tudíž má na to právo a nepochybuji, že tak učiní i původní autor příspěvku. Zamykat počítač není třeba, linux a *nixy všeobecně jsou stavěny tak, aby nebylo zapotřebí pracovat s rootovským účtem a počítají s tím i aplikace. Stačí je pouze poučit, jaká je situace. Podotýkám, že pod uživatelskými účty pracují i zkušenější linuxáři právě proto, aby si byli jisti, že se systém nerozdrbe.
Něco jiného je, pokud si nějaká firma platí podporu, byť na svojem hardware. Tady heslo standardně nesdělujeme, ale zase ručíme za bezchybný provoz systému.

ale o tom to preci neni, jestli muze ci nemuze nakladat se svym majetkem,fakt o tom nic nevite, pod rootem nepracuje v beznem provozu ani administrator, prepina se do rootovske konsole jen v pripade zasahu. Hadejte proc? Neni to bezpecne a nikdo neni takovy genius aby ohlidal vsechny potencionalni utoky. Vsichni moji klienti rootovske heslo maji, ale nepracuji pod nim, maji ho jen v zaloze pro pripad, ze bych nebyl nablizku, tj nekde bez pc na dovolene. Chapete to uz?:))

Souhlasím, pod tohle bych se podepsal. Velice výstižně řečeno. Bohužel stávající filosofie užívání OS je už velice zaběhlá. V důsledku je to neuvěřitelně paradoxní, protože místo aby uživatel investoval do správy systému, investuje až posléze do řešení problémů, které v drtivé většině případů přímo či nepřímo sám způsobí.

Jestli si naivně myslíte že si lidi budou linux nechávat od kohosi spravovat, patrně dokonce za úplatu, tak zapomeňte na to že by na linux lidi z Windows chtěli přecházet. Ono totiž potom je daleko levnější když si koupí OEM widle a dělají si s nimi co dokážou sami, nebo jim s tím zadarmo pomůže sousedův synátor který o tom trochu málo ví, než aby si ti lidé platili někoho za to že jim milostivě nainstaluje něco o čem oni si kdesi něco přečetli a chtěli by si ten prográmek právě teď hned zkusit.

Proboha, opět, už nevím pokolikáté... když si někdo dokáže program stáhnout a nainstalovat ve Windows, tak taky dokáže (případně) přidat repozitář a nainstalovat program v linuxu.

Houby, někdo dokonce ani vzdáleně netuší že jsou jaké-si repozitáře vůbec k něčemu potřeba a že si bez různých dodatečných repozitářů ani neprdnete s multimédii tady ví kde kdo. Jak by to ale mohl tušit kdosi, kdo by si koupil PC s předinstalovaným linuxem a nikdy by netušil že něco jako linux vůbec existuje? Navíc někdo nedávno psal, že ten předinstalovaný linux je jenom v textovém modu. Tu tam rovnou nemusejí dávat nic!

Ok, tak třeba Ubuntu má propracovanou nápovědu, se kterou opravdu není problém přidat repozitář i absolutnímu ignorantovi.
A ten GNU/Linux v textovém módu je patrně Linpus u ACERů, který je napůl takový ekvivalent občas používaného FreeDOSu a napůl marketingový trik "máme kompy s linuxem". Určený pro okamžité nahrazení čímkoliv jiným.

Dell dodává kompletní fungující systém.

IMHO by bylo nejlepší zbavit se svaté trojice která pořád ve spoustě návodů na různých stránkách kraluje.

Ubuntu u kterého momentálně sedím, je člověku totálně na prd, když má třeba pomalý internet a nebo nemá dokonce žádný. Sice ho pak nebudou trápit repozitáře, ale neposlechne si ani písničku v mp3 :-)

naistaluj si mandrivu

I u mandrivy bez přístupu k internetu hrozí dependency hell. Na instalačním DVD je toho sice hodně, ale pokud chci doinstalovat něco co tam není (v mém případě to byl DOSBOX) tak to trvá třeba i týden, kdy si v práci stáhnu na flash binárky, doma se pokusím nainstalovat, nejde to protože chybí knihovny, takže opsat chybějící závislosti, druhý den stáhnout a opět zkusit nainstalovat a opět to nejde, chybí závislosti závislostí. Musím ale uznat že po 5-7 takových cyklech se to povede - po nainstalování všech n! závislostí :)

Debian a další distribuce mají na webu se seznamem balíčků uvedené i jejich závislosti. Sice je pakárna to kontrolovat a stahovat ručně, ale lepší než nic.

Možná by bylo praktičtější mít platformu, která samo o sobě hodně umí, a aplikace šířit jako rozdíl mezi touto platformou a cílovým stavem. Ve Windows to tak děláme, a funguje to skvěle.

DLL hell a jak provádět automatické updaty VŠECH programů, ne jen těch od Microsoftu, už jste vyřešili?

1) fajn to nejak zkousnu... 2) samozrejme tze je nelze smazat ani prepsat kdys sou nacteny v operacni pameti na druhou stranu za urcitych podminek jdou prepsat a to infuzi binarniho kodu viz nektere viry dokonce jdou i smazat ale vicinou to clovek nezjisti pac se to resi pokanim svate reinstalace... 3) zpetna konpatibilita u dll knihoven je silne pofiderni nemluve o stabilite systemu mezi ruznymi sestavenimy verzi knihoven ... 4) .net bych do toho netahal vubec

1) viz side-by-side assemblies, Registration-free COM atd.; 2) Zkuste si na XP smazat notepad.exe, a pak otevřít textový soubor. XP obnoví notepad.exe na původní pozici. Podobně je chráněna řada dalších souborů (Windows File Protection, od Win2K). Ve Vistě dokonce ani admin by default nemá právo přepsatči smazat důležitý soubor. 3) Naopak zpětná kompatibilita knihoven musí být vždy 100%. 4) Naopak .NET je do toho důležité tahat, ježto je dávno hlavní (a do budoucna jedinou) vývojovou platformou pro Windows.

2) Daleko zajímavější je například přejmenovat Wokenní VIM na notepad.exe, zabalit ho se vším potřebným do TrustedInstalleru tak, aby přepsal systémový notepad a nainstalovat to. Reakce uživatele, který o tomto drobném pokusu neví: A sakra, co mi to vyskočilo místo notepadu?! ;-)

3) V ideálním světě určitě ano, jenže my nežijeme v ideálním světě.

Zrovna Notepad je coby součást Windows digitálně podepsaný,takže to asi půjde blbě.

Samozřejmě pokud používáte sdílené knihovny, a sdílenou knihovnu aktulizujete (například bezpečnosntní oprava, nebo nové features), chcete, aby se tato změna projevila u všech aplikací, které jí používají. Pokud jde o COM objekty, tam si máte možnost vybrat verzi objektu, což ovšem aplikace zpravidla nedělají. V .NETu opět můžete specifikovat verzi dané assembly, kterou chcete použít; opět se to typicky nedělá.

Specifikovat verzi knihovny umí UNIX už desítky let. A nepotřebuje k tomu ptákoviny typu COM nebo .NET assembly. Když chce program používat knihovnu cURL, tak si může snadno vybrat, jestli bude používat verzi 1, 2, 3, 4 nebo nějakou úplně jinou. Prostě si například pro verzi 3 načte libcurl.so.3 a o víc se nestará. Jenže na Windows někdo úžasně vymyslel, že knihovna foo.dll na Windows 95, 98, NT4, 2000, XP i Vista bude pořád foo.dll a buď bude pořád stejná, nebo si programy budou muset v instalátoru tahat svojí vlastní, čímž ale nějaké dynamické knihovny ztratí smysl.

Staci prece urpmq -d nazev_balicku a vypisou se vsechny zavislosti. A zpravidla zavislosti jsou uvedeny i na strance prislusneho projektu. H.

Nj, ale widle na tom nejsou o nic lip. Neprehraju si video(xvid, divx, ... ), nepustim si dvd, ...

DivX a Xvid kodek je pravda nutné doinstalovat. DVD Windows přehrávají. Dokonce legálně, což je na Linuxu prakticky vyloučeno.

Pokud je mi známo, na Windows pro přehrání DVD si musíte koupit program, nebo dokoupit kodeky. Bez nich máte smůlu. Na linuxu si samozřejmě legálně získané DVD legálně přehrajete. U nás v ČR nic potřebovat nebudete, libcss je v systému. Jinak si můžete zakoupit LinDVD, takže neříkáte pravdu, což není nic výjimečného :)

Je vám neznámo. Windows Vista mají MPEG2 dekodér, a umí DVD přehrávat. Na Linuxu si DVD lze legálně přehrát, například Lindows má licencovaný DVD player, ale zpravidla tomu tak není. V Evropě potřebujete licencovaný dekodér, stejně jako kdekoliv jinde (nebo si také myslíte, že v Evropě patenty neplatí?). LinDVD si koupit nemůžete, protože InterVideo ho dodává jen OEM výrobcům (a je otázkou, jestli ho vůbec ještě dodává). Jinými slovy pokud budete na veliko stavět "HW" DVD přehrávače stávající z krabice, boardu, mechaniky a dálkového ovládání, Intervideo vám k tomu dodá SW.

Můžete mi konkrétně opsat klauzuli licence těch "nelegálních" Win32 kodeků, která zakazuje jejich použití na Linuxu nebo v MPlayeru?

A já se vás ptám který konkrétní bod licence těch Win32 kodeků porušuje jejich použití v Linuxu nebo MPlayeru. LO tu pořád dokola omílá, že jejich použití na Linuxu v MPlayeru je nelegální. Licence od majitele autorských práv, tedy i vlastníka patentu nebo alespoň licence k tomu patentu, zní "as-is k nekomerčnímu použití". Je tedy jedno jestli ty kodeky používáte na Windows ve WMP, v Linuxu v MPlayeru nebo na x86 Macu když tam seženete nějaký přehrávač, který je umí použít. Pouze tvůrci některých distribucí nesmí tyto kodeky přidat na instalační CD/DVD.

Pokud použijete například DirectShow filter pro dekompresi WMV z Windows XP na Linuxu, máte problém. Podobně v řadě dalších případů. Vlastníci autorských práv typicky vyjednali patentové i jiné licence pouze pro účely svých produktů (tedy v případě Windows pro jejich kupce, v jiných případech obdobně). Trochu se to dá přirovnat k tomu, když TV Nova koupí licenci na film pro ČR, a nemůže daný vysílat mimo ČR.
Mimochodem držitel autorských práv fakticky nemusí mít patenty pokryté.

Neodpověděl jste na otázku.

Nařčení z porušování autorských práv je dost závažné na to, abyste ho určitě mohl snadno doložit. Nebo ne?

Vista možná mají MPEG2 dekodér, XP nikoliv. Takže pokud má někdo XP, musí to řešit buď koupí přehrávače nebo nových Windows. LinDVD se koupit dá, někde jsem na to narazil, hledat to teď nebudu. Jenom si pamatuju cenu cca 40 Euro. Kdo chce, muže si koupit placenou verzi Mandrivy, ta obsahuje jak LinDVD, tak např. Cedegu. Existuje i PowerDVD pro Linux, dodává se např. v Turbolinuxu $39.

Jistě, proč se bavit o systému, který má 90% trhu a stále se prodává, když je tu zbrusu nová verze stále ještě plná chyb s celým 1%!

Dodal bych, že pokud pochybujete o tom, jestli má smysl se bavit o systému, který má 1% trhu, proč trávíte svůj čas s Linuxem?

Já sice DVD nepřehrávám, ale přijde mi to kapku ujetý, když si legálně koupíte film na DVD a ještě si musíte koupit přehrávač, abyste si ho vůbec pustil. Nicméně, když si legálně stáhnete film z netu, můžete si ho legálně v linuxu přehrát. To je ironie co?

LinDVD si koupit nemůžete

Můžete, je součástí českého (a, koneckonců, i běžného powerpack mdv 2007) balíku Mandrivalinux 2007...
Kupodivu, kdo bu to byl řekl, jde nainstalovat i do vyšších verzí mdv.
Surprise!

Neni. Byl soucasi verze 2006. Ve 2007 ani 2007.1 powerpack (CZ) zel neni.

Byl součástí verze 2007 (jak jsem napsal) a lze jej bez problémů nainstalovat i do verzí vyšších (jak jsem napsal)...

(Pardon za pozdní reakci, nějak jsem se k rootu tenhle týden pořádně nedostal.)

hlavne chlapce nepotrat nikde cdecka jinak budes namydlenej...furt si skladuj stredovek :)

Tohle je úplně pravda, ale právě masové rozšíření internetu i do rodin, začíná činit linux naprosto použitelným. S internetem není problém se systém naučit během pár týdnů ovládat. Všechny, co teď křičí, že Windows se učit nemusí, protože je "znají", si dovolím upozornit, že se je taky učili, a řádově spíš roky. Jenom si to už nevybavují.

1) existuje nápověda a tipy
2) Acer sice instalaci Linpusu odfláknul, ale Dell prodává plně funkční zkonfigurované systémy a Lenovo se na to asi chystá taky.

No to by jste se divil co je lidi co jim na windows vadi prave to o cem pisete, prijde synator souseda prdne tam windowsy zakaze firewall a pro jistotu neda ani servis pack, za tyden je tam zase a zas se vrta v pc. A pak zas format cecka a jede se znova a zas se vse nastavuje obnovuje, shani vsude mozne protoze ovladac e jsou vsude po netu.... Moji klienti prechazi na linux, neni jich moc, ale ti co presli jsou ti nespokojenci co jim vadi, ze jim furt okupuji pc a odstranuji viry,ktere si tam pravidelne instaluji z posty:) Linux se nainstaluje a jede, vyhledavani a instalace balicku je hracka a ja jim vzdy jen reknu nazev balicku....kdyz jim tedy neco nahodou chybi. Linux jede a je stale aktualni, nemusi se bat ze za rok je Bill prestane podporovat.

Není třeba, aby instalaci zvládl každý BFU. Ani Windows si zdaleka všichni nedokáží nainstalovat sami. Buď už mají Win předinstalované, nebo si řeknou nějakému kamarádovi.

Hlavně chybí aplikace: v domácnosti hry. Ale ani práce s fotkami není v linuxu tak efektivní, jako ve Win. Ve firmách chybí standartní formát výměny dokumentů. Tady dneska vládne .doc a .xls.

> Ale ani práce s fotkami není v linuxu tak efektivní, jako ve Win.

Takže Gimp pro Windows je lepší než Gimp pro Linux? Nebo si myslíš, že pro úpravu fotek je ideálním programem MS Paint (Malování)? Phoptoshop je sice výborný, ale je HODNĚ drahý a dovolit si jej můžou jen profesionální grafici.

Pro prumerneho ceskeho Picmocha je profesionalni Photoshop vpodstate jakymsi public domain ci Free software. Upravuje na nem doma efekt cervenych oci a pak v diskusich zasvecene hovori, ze "teda jako, vole, na tom Lunetixu se vubec jako neda delat s tema fotkama, protoze tam jako vole neni ten fotočop".
Vzdy se pri cteni techto nazoru usmivam, protoze nechapu, co mne praci s fotkama na Linuxu brani :-). Pracuji s nimi zcela bezne a spokojene. Dosahuji vetsinou lepsich vysledku nez ti s kradenym "fotočopem" :-), drtiva vetsina z nich ten profi nastroj totiz vubec neumi ovladat. Je to jakoby se opice dostala k rizeni auta.

+1
opresne tak

Nemyslel jsem přímo úpravy na úrovni Photoshopu (kdekdo se tady chvástá, jak je Photoshop super, ale co ve skutečnosti dělaji?). Mně úplně stačí to, co umí Zoner Photo Studio: odstranění červených očí, srovnat horizont, zaostřit, možnost myší přehodit pořadí fotek v adresáři a hromadně přejmenovat. Takový soft pod linuxem NENÍ. Ano GIMP umí něco z toho, ale není to tak efektivní, jako v ZPS.

a co Picasa?

Neni to pro vas tak efektivni jen proto, ze jste si na neco zvykl. Mimochodem s fotkami se da delat nejen v Gimpu. Dokonce je asi rozumnejsi pro jednoduchou praci s trivialnimi upravami (dela vetsina) pouzit treba digikam - mimo jine prave proto, ze v nem muzete pracovat s alby.
Ten Zoner je dobry software, ale na zaklade toho, ze si zvyknete na par jeho vychytavek pausalne odsuzovat jine programy mne pripada prinejmensim odvazne.

Neodsuzuji programy. Nejde o funkčnost. Funkce dostupné jsou, ale práce není efektivní. Zkoušel jsem asi všechny programy (mezi nimi i GIMP i Picasu), ale není to ono. Kostrbaté ovládání, chybějící dávkové akce apod.

ZPS umí všechno v jednom, má spoustu zajímavých funkcí a hlavně práce je EFEKTIVNÍ.

Jiný příklad: který linuxový prohlížeč fotek umí tolik jako Irfanview a je tak rychlý?

Který linuxový program mi umožní myší si přehazovat fotky v adresáři do vlastního pořadí a pak je takto číselně přejmenovat, aby pořadí zůstalo zachováno jen podle názvů?

Takže na internet chodím přes Linux, na práci s fotkami bootuji do Windows (ZPS, Irfanview, Jpegcrops na hromadný ořez a ARLES na webová alba). Pro mě to je ideální kombinace, která mi umožňuje maximálně efektivní práci se vším komfortem a funkcemi.

Prosimvas, videl jste nekdy treba ten uplne jednoduchy digikam ? Nejspis ne, protoze jinak byste netvrdil, ze neexistuje nic co neumi davkove akce (Nastroje -> Davkove zpracovani). Vzdyt z toho uplne hloupouckeho digikamu mohu spustit editaci dane fotky primo v Gimpu - jen kliky, cimz se jeho schopnosti nasobi.
Proste jste na neco (je to dobre to nepopiram) zvykly a nejste schopen se prizpusobit. Vase volba, ale jste prilis odvazny pri vynaseni soudu. Jiny uzivatel to muze videt uplne jinak.

Digikam jsem zkoušel. Je to přesně, jak jsem psal. Problém není ve funkcích, ale v efektivitě práce.

Budu rád na názory a hlavně, že v Linuxu je práce s fotkami, které provádím já (prohlížení, řazení v adresáři, drobné úpravy, ořez a tvorba webových alb) EFEKTIVNĚJŠÍ. Není problém v mém přizpůsobení. Rád se naučím jiné postupy s jinými programy, ale musí to být efektivní a samotná práce zabrat co nejméně času. Nehci dělat něso složitě v jednom programu, když to jde jednoduše a rychle v jiném. To je vše a o to jde v mých příspěvcích.

Pořád zůstává otázka, který linux soft umí myší řadit fotky v adresáři a následně je hromadně přemenovat, aby pořadí zůstalo zachováno podle jmen. už jsme se ptal mockrát v různých fórech, ale odpověď nikde. A já tuto funkci dost potřebuji.

Bude to umět každý soft, do kteého připíšete těch pár triviálních řádků kódu. V tom je kouzlo open source.

DODO? (DOdělej DOma, pardón vlastně open source) Že už to nikdo neudělal?

Takže ani tady se odpovědi nedočkám. Zůstávám u ZPS a jelikož je pouze Win verze, pro práci s fotkami bootuji do Win.

PS. Teď čekám na nějakého chytráka, co vytáhne wine.

Nikdo vám přece nebrání používat Widle nebo cokoliv jiného.
Tahle funkce zní docela užitečně (já fotky nezpracovávám, tak nevím jistě), a pokud v těch Linuxových programech není, tak to jen zatím nikoho nenapadlo nebo po ní nikdo netouží. Navrhněte ji, třeba tam bude už v příštím release.

a co WINE?
v poslednich revizich velmi stable, a opravdu schopny, ja takhle znamemu rozbihal corel draw a flash

v zasade ma linux, vsechny efekty krasne vyladene, a libuje si, jak ze vyzral na widle. rok jsem u nej nebyl, nicmene obcas jdem na pivo, od te doby jsem mu pres ssh doinstaloval snad pet programu, neco malo doladil, a jinak to jen zapne/pracuje/vypne a rikal ze system stale drzi

widle by v te podobe uz nestaly, jelikoz tam stacilo prochazet web, a clovek dost riskuje (v jeho pripade samozrejme, jelikoz taky blbec klika na vsechno mozne).

Nezlobte se, ale člověk který používá pracovní aplikace v neoriginálním prostředí je poněkud mdlého rozumu. To o čem píšete, je možno používat jako stav nouze. Když jednou do týdne potřebuji CDR, tak se to zvládnout. Ale riskovat práci na zakázkách? Ani náhodou. Windows nejsou dokonalá, Corel (AI, ACad...) také ne, Linux rovněž. A vy mezi dva nedokonalé programy (OS + CDR) vrazíte emulátor. A ano, vím, že o WINE se tvrdí, že není emulátor.

Onen člověk nemůže rozbít Linux, protože nemá práva Roota. Když mu nastavíte Windows obdobně a budete za ním běhat při každém požadavku na instalaci, rovněž toho ani procházením na webu moc nepokazí. A pro vzdálenou instalaci, například na prastarých win 98, jsem nedávno používal VNC server.

WINE není emulátor, ale jen maličká wrapper vrstva pro spuštění PE souboru jako samostatného procesu a reimplementace Win32 API.

Otázka zní, proč tak Windows nejsou nastavené už z krabice. Odpověď zní, protože polovina programů rozlezlých v C:\Windows a C:\Program Files přestala fungovat.

U WINE se jedná o slovíčkaření. Jestliže něco implementuje cizí funkce tak, aby to hostovaný program nepoznal, je to emulace. VMWare by podle hodnocení WINE nebyl emulátor počítače, ale jeho reimplementace.

U win se jednalo o zjednodušení pro uživatele - kompatibilita s Win 9x-ME. Běžný domácí uživatel a malá firma bez správce tak bez problémů a jako administrator rozběhnou i většinu starý programů. A jen trošku zkušenější administrator ve větší firmě nastaví user účet tak, že může do požadované oblasti při provozu zapisovat (většinou jen vlastní adresář, případně určitý soubor v C:\windows).
Jinak se samozřejmě jedná o bezpečnostní riziko, ale na druhé straně vah leží ochrana investit do starších programů.

To není slovíčkaření. Emulace není "implementace cizích funkcí", ale úplná mezivrstva mezi emulovaným programem a skutečným strojem. WINE je spouštěč PE souborů a knihovna funkcí Win32API. Jinak ale program spuštěný ve WINE běží jako nativní Linuxový proces, jen nemá nahrané Linuxové knihovny. WINE není o nic víc emulátor než SDL.

Ak som spravne pochopil to co chcete, tak to dokáže program gqview. Fotky dokáže hromadne premenovávať, presúvať, vymazávať.

Mno, a co treba vmware prip. jiny virtualizacni nastroj? Je to idealni vec, zvlast kdyz mate orig. Windows, primerene RAM a reboot Vam pripada otravny. Snad krome 3D her a programu je pouzitelne vsechno, dokonce s tim muzu pod linuxem pouzivat win. usb zarizeni (pro me napr. programator jednocipu ASIX Presto). Neni to uplne vselek (zvukove aplikace ci strih videa bych pod tim na svem stroji radeji neprovozoval), ale zrovna ten Vas Zoner by fungoval bezvadne...

Muzete zkusit 30 denni demoverzi, prip. take vmplayer (zdarma, ale nelze vytvaret nove virtualni stroje)...

Nevím, jestli toto bude ještě někdo číst, ale dobrá. Efektivní pro mě znamená, že jsem na co nejméně kliknutí (případně stisknutí kláves) schopen udělat, co chci.

Fotky:
- stáhnout z foťáku (mass storage) - stejné ve Win i Linuxu, žádný problém
- rychlé prohlédnutí fotek a smazání nepovedených - stejné ve Win (Irfanveiw) i Linuxu (gqview), žádný problém
- v adresáři chci myší (efektivně) přeházet fotky mezi sebou, kvůli logickému sledu, případně skloubit fotky od různých fotografů (s různými názvy) - ve Win to perfetkntě zvládne ZPS (třeba setřídit podle data v exifu nebo ručně), v Linuxu nevím o takovém programu
- často do exifu píšu popis fotek - v ZPS označím fotky (Ctrl+A) a otevřu okno s exif položkami (Shift+Enter) a napíšu popisek, Enterem se mi posune na další fotku - SUPER efektivní
- seřazené fotky chci inkrementálně číselně pojmenovat (01.jpg, 02.jpg, ...) - Win (ZPS), v Linuxu nevím, viz bod řazení; někdy ještě přejmenovávám inteligentněji: inkrement + Exif název fotky: 01 Příjezd.jpg, 02 U brány.jpg
- osekám diakritiku z názvů souborů (kvůli pálení na CD) - ve Win RemDiak (dvojklik spuštění programu, klik na výběr adresáře, klik na spuštění, klik na zavření Remdiak), V linuxu nevím
- drobné úpravy fotek (červené oči, srovnání horizontu, zmodrání oblohy, apod) - opět ZPS, umí to i GIMP, ale složitějším postupem, ZPS je efektivnější
- Webová galerie: ve Win ARLES: spustím program (dvojklik na ikonu), vyberu šablonu (File|Open|vyberu|OK), nastavím adresář s fotkami (open|vyberu|OK) a sputím generování (klik) - VELMI efektivní; v Linuxu jsem takový program nehledal (ARLES umí různé resample metody, přidat stíny, rámečky, šablony jsou plně konfigurovatelné, prostě ideál).

Ale jak jsem psal, kdyby v Linuxu byl nativně ZPS, hned ho koupím a nebrečím tady na fóru. Ve wine to nejede (problém s adresářovou strukturou) a ještě chce instalovat IE. Zoner se několikrát vyjádřil, že ho Linux nezajímá.

Takže fotky zpracovávám ve Win, na internet bootuji do Linuxu.

Digikam a Gwenview toho umí spoustu, i když nevím jestli vše, co chceš. Ale můžeš to zkusit.

Zkoušel jsem obojí. Není to prostě ono. Ale díky za tipy.

xnview
- zvlada viac formatov nez irfan

gthumb
- niekolko trivialnych funkcii na upravu fotiek - jas-kontrast, farby, orez, saturacia, resize, bezstratove otacanie fotiek, vie pracovat s exif informaciami
- !!! zvlada davkove premenovanie a konverziu suborov podla poradia suborov ake si uzivatel sam vytvori v thumbnail okne (jpeg, tiff, png, gif)
- vie vytvarat a spravovat katalogy, html galerie, slideshow
- import fotiek z fotoaparatu
- a je rychly

btw. na windows asi neexistuje lepsi soft na spravu fotiek nez i-view media pro, zoner by som nechcel ani zadarmo

XnView existuje i ve verzi pro linux. H.

na tohle s radostí používám digikam - zvládla ho i moje manželka, která jinak má k počítačům vztah vezkrze nenávistný, protože má pocit, že se mu tak nějak věnuju víc, než je zdrávo.

Gimp je hrozny na obou. Mozna je to schopny soft, ale ma tak desny interface, ze nez se tam clovek nekam proklika, ma to ve starem blbem IPE4 zadara ke scanneru davno hotove trikrat. Skoda, ze ta stara sunka neexistuje pro Linux, uplne by mi stacila.

Ja si na ergonomii vetsinou nestezuji. Pouzivam KDE, ktere mi vyhovuje mnohem vic, nez GUI Windows, ktere mi nyni dost leze na nervy svoji stredovekosti - clovek si zvykne na luxus a pak nadava. Nevadi mi ani ergonomie ne KDE aplikaci. Je to jine, ale da se to pochopit a da se s tim zit. Zatim jedinou vyjimkou je ten Gimp, na ktery si nezvykam. Mozna, ze jini lide maji lepsi pamet na cestu v menu, kterou se proklikali na funci X pres menu a sedm submenu, ale ja ne a tak vetsinu casu travim neustalym hledanim. To uz snad radsi tak, jak to mel Word Perfect na DOSu. Clovek si ty hotkeys napsal a posleze zapamatoval.

Tedy já z 99% používám GIMP pod Windows, ale mě ovládání GIMPu přijde docela příjemné. Možná jsem zvrhlý, ale mě se s ním pracuje moc dobře.

Na co jsem si rozhodně nemohl zvyknout je ovládání Photoshopu a po několika pokusech si myslím, že má suverénně nejhorší ovládání ze všech programů, se kterým jsem se setkal. Ale bohužel je to nepsaný standard.

Mne prijde Gimp pod linuxem vicemene stejny jako ten windowsacky.

Jinak pro lidi co jsou zvykli na photoshop je tu tusim gimpshop, coz je GIMP, ale s grafickym rozhranim co nejvic podobnemu photoshopu. Tak jim to podstrcte jako "fotočop pod linux" a budou spokojeni, rozdil ani nepoznaj :)

GIMP je shit jak v linuxu, tak ve woknech. Nepochopím že zrovna tak debilní program někdo věčně ukazuje jako modelovou aplikaci! Lepších programů na úpravu fotek a dokonce ZADARMO,najdete pro windows hravě tuny.

To jste jej jednou spustil, podíval se na ty tři okýnka, řekl si, že se v tom nevyznáte a tedy že je to shit a tím to skončilo? Pracuji s GIMPem už dlouho (na zmíněných úpravách fotek) a zatím mi v něm kromě profilů tiskáren (zlatý Photoshop) nic nechybělo.

Mohl bych znát název jedné aplikace pro Windows která je zdarma, umí toho alespoň tolik co GIMP a je zdarma? Docela by se hodila bráchovi.

Pokud chce bratr upravovat fotky a nedostal nic na jejich úpravu k foťáku, o čemž pochybuju, mohl by být spokojený třeba s: Paint.NET 3.10, PhotoFiltre a nebo něco z téhle spousty programů:

http://www.slunecnice.cz/grafika-a-webdesign/editace-obrazku/?fo=0&fi=1&fa=0&filter_submit=nastavit

Neodpověděl jste mu na otázku, mě by to koneckonců taky zajímalo, zda existuje program, který je zdarma a umí aspoň to, co gimp, tedy např. vrstvy, bikubický resize, touch-sensible nástroje, šablony, masky, histogram, kanály, cesty atp...

Díky za odkaz, vypadá to k světu. Vyzkouším.

Odkaz na www.slunecnice.cz směrovaný dokonce mezi programy k úpravě fotek a vytváření grafiky vám nestačí? Tam je těch programů lepších než shit jménem GIMP opravdu hodně. Nebojte se toho a prolezte si to tam.

Odkaz na slunečnici mi bohatě stačil. Docela dobrý bitmapový editor jsem našel hned na druhém místě. Jmenuje se ... Gimp.

A teď vážně. Strávil jsem spoustu času, abych na internetu našel program, který by byl zadarmo, česky, s příjemným ovládáním, který by byl více než hračka a který bych s klidným svědomím doporučil známým. Nejbíž k tomuto ideálu byla asi Krita, ale ta je jen pro Linux.

Takže jsem nakonec skončil u toho, že jim doporučím Gimp. Přidám jim k tomu komentář, že je to docela slušný program, který toho spoustu umí, ale má poněkud svérázné ovládání. Pokud si nechtějí kupovat Photoshop, tak si hold na to musí zvyknout.

Domácí uživatel potřebuje například nástroj na hromadné ořezávání fotek, korekci červených očí, srovnání horizontu atp. Gimp ani Photoshop takovým nástrojem rozhodně není. V obou se dá dělat spousta věcí (jen ten Gimp má příšerné ovládání, a ještě mu chybí důležité funkce), ale pro domácí použití jsou mimo. Pak to dopadá jako u Krčmáře, který zde demonstroval odstrašující příklad odstranění červených očí. Kdyby měl produkt pro domácí úpravy fotek, tak řekne "červené oči odstranit, jo, vybralo mi je to správně (případně by výběr opravil)", stisknul by tlačítko, a měl by to bez práce. Navíc by to nevyústilo v prasárnu, kterou předváděl.

Petr Krčmář mohl použít třeba Digikam a měl by to hned. Chtěl ale holt udělat machra a nepovedlo se mu to.

Ok, to jsou fajn aplikace. Ale chtěl bych opravdu znát, jak poznamenal kolega, jednu jedinou aplikaci která toho umí aspoň tolik co GIMP. To co je dodáváno s foťákem mu nesahá ani po kotníky.

Teda neviem, ale mne ten Skicár vo Windows nepripadal príliš efektívny na prácu s fotkami. A základný program pre stiahnutie fotiek z fotoaparátu vo Windows bol tak mizerný, že v Linuxe som taký ani nevidel.

Vo Windows som označil fotky, ktoré som chcel stiahnuť, on aj tak stiahol všetky. Keď na cieľovom disku nie je dosť miesta a je aktivovaná voľba "zmazať po prenose", tak on tie fotky z foťáku vymaže a je mu jedno, že ich na disk nemohol všetky uložiť.

Zlatý Linux.

Vyndat kartu z fotaku.
Strcit kartu do ctecky pripojene na USB.
Dale viz "Jak pracovat se soubory na USB disku". Netreba specialni aplikace na stahovani fotek, nehlede na to ze cteni primo z karty je casto rychlejsi nez to tahat pres USB (spousta fotaku ma porad jeste pomale USB 1 :)

A to si budem kupovat citacku kariet len preto, ze windows su na <> (resp. sw od vyrobcu fotaku)? V digikame funguje prenos pekne priamo z fotaku.

Az na to, ze toto nezalezi ani tak na OS, jako na vyrobci fotaku. Nektere modely bezne pouzivaji mass storage, nektere pouzivaji vsemozne interni protokoly, nektere maji na vyber obe (a pomoci firemniho protokolu lze napriklad fotak vzdalene komplet ovladat).

Mne muj fotak zafungoval pod jphoto (i kdyz soft pod windows od kodaku je vcelku inteligentni, protoze obsah fotaku zpristupni jako dalsi pismenko ...), ale kdyz sem zjistil ze pres ctecku to jde rychleji a je mensi, tak vyhrala ... ctecka SD karet (a par dalsich formatu) do USB dneska stoji 150 a je to jednodussi nez vsude sebou tahat kabel a doufat ze na cilovem pocitaci bude vhodny software (z pocitacu meho a mych znamych ma ten spravny soft jen ten muj, ale USB port maj vsechny :).

Kdyby se programy instalovaly stejne "jednoduse" jako jadro, loboval bych za zakon, ktery zakaze pouzivat pocitace lidem, co nemaji aspon prumyslovku. ;-) Z pohledu uzivatele Linuxu existuji 2 typy aplikaci - garantovane distributorem a garantovane autorem (= staticky linkovane). Externi repozitare jsou koncept, ktery by bezneho uzivatele nemel zajimat a je nesmysl, aby ho distributor primo prikladal k distribuci. Spis bych se ptal, jak je mozne, ze v Suse pripadne neco chybi.

Tak to je utopie uz uplna! Jak muze nejake Suse (nebo kdokoli jiny) zajistit, aby byly vsechny aplikace "Suse ready" primo od autoru? Tohle nejde. Videl bych to treba tak, ze suse jako firma bude mit cloveka, ktery bude "ceritfikovat" online repozitare pro suse a zajistovat nejaky online seznam, tak aby bezny uzivatel vdel, ze kdyz klikne sem a sem, tak se mu stahne online seznam repozitaru, ktere jsou funkcni a neobsahuji "sracky". Jakysi zakladni seznam online repozitaru by byl standardni soucasti instalace a jejich aktializace (pridani/ubrani) by bylo na jediny klik v yastu (pokud se bavime o suse).

Firefox, Skype, Opera atd. jsou Suse ready automaticky, to nemusí Suse nijak kontrolovat. Vždyť to přece říkám - buď Suse (repozitory) nebo autor SW (binární instalačka). Kdyby Suse měla důvěru k externímu repozitáři, tak by ho mohla vzít zrovna pod svoje křídla, ne? Problém je, že zatímco u vlastních repozitářů si může např. hlídat synchronicitu updatů, u externích repozitářů to tak snadné nebude. Ta certifikace jednou pro vždy nestačí. Až se rozjedou u nějakého balíku závislosti, bude to mít Suse na triku.

To je jednoduchý. SUSE je prima, ale distro neobsahuje soft, co není s otevřenou licencí. Tudíž tam nejsou věci jako kodeky a spousta dalších věcí :-) Pokud nechcete přehrávat muziku nebo videa, tak si se základní distro vystačíte velmi dobře.

Já vím, jaký je hlavní důvod existence externích repozitářů - používal jsem léta PLF. Je zajímavé, že třeba FreeSpire má všechny základní kodeky (i rozšířené jako WM a QT) licencované a k dispozici v základu.

ad 1) pokud si najdu sw, ktery hledam na strankach autora, nastavaji vpodstate 4 situace - 1) existuje instalacni balik pro moji distribuci - to je OK, ale ne moc casto 2) existuje online repo pro moji distribuci - ok, musim si pridat adresu do spravce baliku (opet nastava problem, pokud bezny uzivatel pouziva jen yast, ale popis jak na to je treba pro smart), 3) existuje pouze tar se zdrojovymi kody - to uz moc ok neni 4) existuje repo, nebo instalacni balik pro jinou, pro mne schudnou distribuci ----> rozhodnu se reinstalovat, abych mohl pracovat se SW, ktery potrebuji.
ad 2) viz bod 1)
ad 3) nesouhlasim. Pred kompilaci musim procist pomerne dost cizojazycneho textu, zkontolovat zavislosti, pripadne modifikovat Makefile, pripadne zadat radu "nesmyslnych" parametru na zaklade procteni instalacnich instrukci. Pokud toto vsechno splnim, mozna se mi podari zkompilovat to co chci. Po kompilaci vetsinou nasleduje make install, ktery "neco" provede. Pokud chci dale tento SW pouzivat, tak musim slozite hledat kam se to nainstalovalo, editovat nejake /etc..., neprida se mi to samo do KDE/GNOME atd. Toto je neporovnatelne slozitejsi pro bezneho uzivatele, nez spustit .exe instalatoru a projit pruvodcem. Mas jiny nazor?
ad 4) znas lepsi a jednodussi zpusob konfogurace a instalace cehokoli nez graficky? A je jedno, jestli je to v ncourses (tedy text), nebo v Xech.

Stale se nemuzu zbavit dojmu, ze jsi nejak zaspal v case, to co tu popisujes byl problem pred dvema roky, ted uz ne, jak kompilace a tedy i zavislosti u vetsiny programu jsou odladene aby nekolidovaly mezi jednotlivymi balicky, bod 3 jsem neresil asi rok(mozna jsem mel stesti na software, vetsinu mam v repository) a kdyz nahodou ne, tak problem s kompilaci nebyl. to same pridani do KDE a GNOME. Instalator by mel byt natolik odladeny aby ti stacilo vybrat jen typ instalace a ostatni by melo projit samo...to je muj nazor na to nepotrebujes graficky instalator, cim vice das moznost uzivateli zvolit adresare a typ instalace tim spis to totalne zmrsi, (zkusenost z praxe, jsem vyvojar)

Ony se ted instaluji defaultne dev baliky?

ad 3) ./configure s parametry jsem zatím spouštěl jen jednou a to ještě protože jsem potřeboval ten program zkompilovat s debug informacemi. Tohle BFU nikdy potřebovat nebude. Make mi sice párkrát selhal, ale nic nebrání BFU poslat chybovou hlášku autorovi aplikace. Na univerzálním rozhraní instalátorů už se nějakou dobu pracuje.

U mě třeba nastávají jen 3 situace:) Buď je ten software v databazi portage (můžu ho nainstalovat), nebo si pro něj mohu vytvořit vlastní ebuild, a nebo si vyberu jiný software se stejným účelem který je v databázi. Po roce denním používání gentoo došlo k třetí možnosti jednou a k druhé vůbec...Nemyslím si že existuje něco jednoduššího než emerge -av "program". Nebo je snad jednodušší ve windows googlovat nejdřív umístění instalačky aktuální verze programu a pak ve valné většině případů následuje hledání cracku na různých stránkách pochybného původu s rizikem, že uživatel "omylem" nainstaluje netradiční activeX prvek. Znám to dost dobře ze svého okolí.... A co se týče té konfigurace systému tak ta je o řád přehlednější než ve windows i když obsahuje více voleb, které mohou někoho zmást...

Ono je to hlavne o tom, ze ten, kdo si udela cas a !!podle navodu!! nainstaluje treba Gentoo pekne rucne, zjisti, ze je to proti widlim uzasne prehlednej system, zjisti, ze presne vi co a proc v systemu ma, kde se to nastavuje a uvedomi si, ze ve widlich se stale kamsi cosi instaluje, zapisuje to zoufalosti do registru, o kterym nikdo nevi co kde k cemu vlastne je ....

Naprostý souhlas. Těch pár hodin instalace Gentoo mě o Linuxu naučilo víc než celý rok s Fedorou 3.

A jak prohlásil jeden můj známý: "Neznám nikoho, kdo by používal Gentoo a neuměl opravit cokoliv, co v něm sám rozbil."

"Jak ma obycejny uzivatel vedet co jsou repozitare"

Možná úplně stejným způsobem, jako se dozví, co je kontextová nabídka, rozdělování disku (pokud si počítač spravuje sám) a URL adresa, tj. prostě učením a používáním? Každopádně mi není jasné, proč by pochopení pojmu 'repozitář' mělo být pro absolutního začátečníka z jakéhokoli důvodu obtížnější než výše jmenované věci. Něco se musí naučit tak jako tak a zadat URL do jednoho pitomýho okýnka a pak už jen nechat počítač hledat a sám si užívat kafíčka a sušenek je snad o dost jednoduší než se někde lozit po Internetu za instalátorama bůhvíkde.

plne souhlasim, konecne nekdo normalni :) ac s prezdivkou Rejpal:)

A copak asi tak dela uzivatel windows, ktery chce na svem systemu nainstalovat neco, co neni jeho soucasti ? V lepsim pripade musi hledat po netu kde to stahnout, kdyz stahne, tak musi nainstalovat a casto jeste resit, ze se to chce instalovat nekam, kam nema prava ...

Toto ma byt ten jednoduchy postup ? O aktualizacich, kdy je to kazdy pes jina ves nema cenu ani diskutovat.

Na Linuxu mu pravda přibude ještě kompilace, dependency hell, a nutnost se poté ručně starat o aktualizace.

A opět a zase... kompilovat nic nepotřebuje, dependency hell je stará, ohraná a v současnosti již nesmyslná písnička a automatické aktualizace samozřejmě jsou, a to dokonce VŠECH nainstalovaných věcí, nikoliv jenom systému, jako u Windows. Jediné, co musíte ručně udělat, je kliknout na ikonku a zadat heslo roota.

Omyl, jsou distribuce, které umožňují provádět automatizace i bez klikání a hesla.

Ale samozřejmě, že kompilovat potřebujete. Z repozitáře si totiž nainstalujete jen to, co někdo připravil přímo pro vaše distro. A protože SW musí být svobodný :), tak třeba mplayer často součástí distra není. Pokud nemáte balíček přímo pro správnou verzi svého distra, budete kompilovat.

Aktualizace by samozřejmě měly proběhnout i bez interakce s uživatelem, ale pointa je jinde. Když si nainstaluji to jedno účto pro Linux, které se dá sehnat, jak se mi bude samo aktualizovat? A jak se mi bude aktualizoavat Oracle, Lotus Domino server atp.? Nebude. Aktualizace se týká opět jen toho, co je součástí distra.

Drtivá většina programů je kromě zdrojového kódu dostupná i jako distribučně nezávislý předkompilovaný Tar balík, který stačí rozbalit. Dependency hell je mnohem menší problém než DLL hell, protože je pouze otravný. Narozdíl od DLL hell nemůže složit celý systém. Bude se vám aktualizovat úplně stejně jako na Windows. Ale když si půl roku počkáte, tak se vám bude aktualizovat pomocí balíčkovacího systému, protože se pracuje na rozhraní pro instalátory třetích stran, které jednoduše zaznamenají daný program jako běžný balíček vašeho oblíbeného distra.

Pokud máte raději příkazovou řádku, tak klidně z příkazové řádky. Když ne, můžete to rozbalit z Arku (obdoba WinRaru v KDE), z Konqueroru, z Galeonu nebo z nějakých jiných klikacích programů.

Loki installer je klikací a umí i ikonky v Gnome a KDE. Na komerční programy je zatím zdaleka nejpoužívanější.

To byste se divil, jak rychle se dají bez jakéhokoliv varování systémové knihovny přepsat. Stačí k tomu vhodný instalátor (kvůli WFP) a jeden restart počítače. Ve správně napsaném balíčkovacím systému maximálně nebudete moct nainstalovat nový balíček, ale dokud se do souborů nezačnete hrabat ručně, systém si omylem nerozbijete. A i kdyby, i s rozbitými závislostmi vám zůstane funkční aspoň terminál, takže to můžete opravit.

Za 2 roky používání vývojové verze Gentoo Linuxu se mi závislosti rozpadly jen jednou, a to jen protože jsem nespustil kontrolu závislostí, což je poslední krok každé instalace updatů. Když jsem tu kontrolu spustil potom, tak se to samo za chvíli opravilo.

Stačí, aby balíčkovací systém věděl, odkud má stahovat patche a kterým skriptem je aplikovat.

Samozřejmě lze systémové knihovny přepsat, způsobů se dá vymyslet celá řada. Ad absurdum příští boot může spustit proces, který přepíše cokoliv. A samozřejmě na Linuxu může knihovny přepsat jakýkoliv balíček, který obsahuje skript. V tom je situace podobná. S tím, že pokud na Linuxu omylem smažete či poškodíte důležitý soubor (třeba glibc), nebude vrácen zpátky.

Ano, Loki Installer (další pohrobek komerční firmy) umí. Bohužel řada jiných neumí.

Balíčkovacím systémům například kriticky chybí GUI. Při instalaci OOo bych si rád vybral, které features se budou instalovat, případně kam se bude instalovat. A právník chce, aby tam byla poznámka o licenci. Tohle umí setup OOo od Sunu, ale nikoliv balíčkovací systémy na Linuxu.

Opět nevím s jakým balíčkovacím systémem máte zkušenosti, ale například Portage nedovolí přepsání cizích souborů. Všechny instalační skripty, které jsou součástí balíčku, běží v sandboxu a přístup mají omezený jen na svůj pracovní adresář v /var/tmp/portage/kategorie/balíček/. Pokud chtějí něco dělat mimo sandbox, musí k tomu použít volání balíčkovacího systému, který si kontroluje vlastníka existujících souborů (vlastníkem myslím balíček, ne uživatele). Když skript zkusí vylézt mimo sandbox přímo nebo zkusí přepsat soubor, který patří úplně jinému balíčku (ne jen starší verzi toho samého), Portage ho bez milosti odstřelí.

To už musí být hodně dlouho co jste naposledy viděl balíčkovací systém nějaké aktuální distribuce, že?

Je rozdíl přidat skript, který záměrně něco smaže, a omylem přepsat soubor důležitý pro zbytek systému.

Proboha co to melete, mi to tak přijde, že jste před 4 lety Linux vyzkoušel a vaše názory na něj pocházejí z té doby. Která distribuce - z těch rozšířenějších, abychom nevytahovali nějaké exoty, tedy *buntu, suse, mandriva... - nemá mplayer v repozitářích?
Mno už vidím BFU, jak si instaluje Oracle nebo Lotus server :DDD
Já za poslední rok kompiloval akorát soft na serverových mašinách, které neměly přístup k netu, jinak na desktopu ani jednu.

Ubuntu ho nemá z důvodu licenčních problémů s kodeky (as-is pouze pro nekomerční použití). Všechny ostatní distribuce ho mají.

Vše, co se instaluje z repozitářů, se aktualizuje samo.
Teď momentálně jsem v ubuntu a mplayer v repozitáři mám. V oficiálním. Pokud něco není v oficiálním, je s největší pravděpodobností v nějakém jiném.
Já mám nvidia driver nainstalovaný proprietární v binární podobě. Nevím, proč bych ho měl kompilovat. A bavíme se snad celou dobu o desktopech ne?

Jinými slovy se aktualizuje samo jen to, co připravil autor distra. Kupodivu aplikace v distru neobsažené potřebují také aktualizovat.

No a? Já mám na desktopu těch ne z distra instalovaných 1 - Eclipse, ale i Eclipse je možno nainstalovat z repozitářů.

Pak ale obvykle bude docela dobrý nápad platit někoho, kdo ty znalosti má a například napíše skript pro pravidelnou instalaci updatů z webu tvůrce programu nebo rovnou vyrobí plnohodnotný balíček.

Kromě toho ještě stříhám video a semtam upravím nějaké fotky.
Co to je rozsáhlé znalosti administrace? Administrace čeho? A jak rozsáhlé?

Ekvivalent DX na Linuxu je SDL+OpenGL.

Je to troll a curacek od microsoftu, tapetuje tu akorat ms positive kecy, nevsimej si ho

aha ale ma pravdu kterou si muze overit kazdy . ty statistiky se opravdu lisi . Takze nejaky tvuj vecny argument je ?

meli jste nekdy statistiku kdyz se ji ohanite? Jestlize se ty statistiky lisi o 10-tky procent jak se tady ohanite, ale celkove jsou ve vzorku zastoupeny v radech 0,5% tak to se dostavame do radu nizsich nez 1 promile, a to je hluboko pod hranici statisticke chyby v tomto pripade. Takze bych vam radil nejdrive myslet a pak tady diskutovat jak se ty statistiky lisi o desitky procent. Ony se totiz nelisi ani o 1 promile!!!!

Jediná věc, kterou z hlediska statistiky mohu článku vytknout, je ta hláška o růstu pod úhlem 45˚. To mě opravdu rozesmálo. Jinak je ale na obou křivkách vidět stejný vývoj, přestože se naměřené hodnoty díky statistické chybě zdánlivě hodně liší.

No já nevím, nevím...
Jak je možné, že já jsem si žádných problémů nevšiml?
Instalace - systému - zvládl ji i můj desetiletej bráška.
- aplikací - ./configure, make, make install dokáže napsat každý.
Aplikace - hromada (dokonce i hry :-).
Vývoj čeho? - systému - nepodílím se, hm...
- aplikací - o 400 - 500% jednodušší než ve win
Roztříštěnost - nikdy jsem kvůli tomu neměl problém.
Tak opravdu nevím. Řekl bych, že tohle všechno je jen otázka toho, že si spousta lidí zvykla na to, jak je to ve win. Ovšem spousta lidí si zvykla i na komunismus...

Co se tyce zvyku - souhlasim. Kdyz se win + office vyucuje na zakladni skole, k tomu treba rodice koupi diteti jeho prvni pocitac (na 99% opet s windows) tak je to samozrejme jasne, na cem ten clovek bude minimalne zacinat.

Co se aplikaci (rekneme - beznych - multimedia, internet) tyce - ani tu bych problem nevidel, osobne spis trpim problemem, ze na pracovni pocitac (win) se mi nedari najit vhodne ekvivalenty sw, ktery doma pouzivam :)

Ale ./configure & make & make install? To snad ne? Pamatuju si sve zacatky na mandraku a zatimco se kompilace podarila tak v 20% ve zbytku pripadu na me vyjekly nejaky error, protoze se neco... Sice jsem byl obcas schopen neco napravit, ale toto neni cesta pro bezneho uzivatele.

Presne, ono je pohodlnejsi rict tohle a odbyt ty co by se "nedej tucnaku" mi snazili dat jiny system :-)

Ehm, vyvoj aplikaci ze je v linuxu jednodussi? No mozna nejaka blbost pro prikazovou radku... Jinak v linuxu neni zadny vyvojovy nastroj dosahujici kvality Visual Studia.

Nemyslím si, že by VS bylo zrovna dokonalý. Můj kamarád, který se živí programováním naznal, že pro Win se vyvíjí snáz - z jednoho prostýho důvodu - ten systém je jednotnej. Protože na Windowsech víš, co tam máš. Já mám linux rád, je to dobře vybavenej systém, ale je problém, že můžeš napsat sebelepší aplikaci, ale pořád musíš řešit závislosti i když už to není takový peklo jako před cca 8 lety.

Nevim, jestli vsichni vyvojari vedi, co v systemu maji a jestli jsou Windows tak jednotna. Nedavno jsem nekomu instaloval webcam od Philipse na Windoze 98 a nechodila - cerne okno misto obrazu. Az pomoci filemonu od Sysinternal jsem zjistil, ze to hleda nejake tri .dll, ktere tam nebyly. Nastesti jsem je nasel na Internetu k downloadu a pak to jelo. Mely byt soucasti DirectX ale jednoduse tam nebyly. Zabil jsem s tim docela dost casu.

Argumentovat zkušenostmi s Windows 98, který už je léta nepodporovaný je jako mluvit o problémech s linuxovým kernelem verze 1.0 a kritizovat na základě toho, jak je Linux neschopný.

Pokud používám systém, který už léta nikdo neudržuje, není léta podporovaný a jeho autor/výrobce/vývojáři jasně deklarují, že už podporují pouze novější verze, pak je opravdu Vaše zkušenost velmi relevantní a k věci.

Heh, neni to jedno ? Mate snad pocit, ze by si sebou aplikace bezne nesly .NET ? A presto sou na netu ke stazeni, ale .NET si musite nainstalovat extra, spousta aplikaci vas ani neupozorni pri instalaci, az pri pokusu o spusteni vyskoci chyba. Jste ponekud mimo.

Z Vašeho příspěvku tak čiší zaujatost, až to není hezké. Můj příspěvek byl o úplně jiném, než o .NETu, ale až se naučíte někdy v budoucnu chápat význam psaného textu, tak na to třeba přijdete.

Pokud vyrobce slibuje podporu Windows 98, pozaduji podporu Windows 98. A ne abych pak musel hledat nejake soubory, ktere maji v systemu byt po instalaci DirectX, ale z nejakeho neznameho duvodu tam nejsou. Mimochodem, ty soubory jsem nasel tusim na driverguide.com, kam je nekdo dal pro nekoho, kdo mel tentyz problem s novejsi verzi Windows. Win 98 tedy nejsou zastaralou vyjimkou, kterou nelze argumentovat. Ne kazdy ma Win XP nebo novejsi.

Výrobce neslibuje podporu Windows 98, protože Windows 98 se už nepodporuje a je to zastaralý systém. Pokud je někdo má, musí si být vědom toho, že už mu tam leccos nepojede, nebo s problémy, neboť tento systém už se neaktualizuje, výrobci pro něj vesměs už nedělají ovladače a tato verze už je historií. Takže Windows 98 jsou zastaralou výjimkou, kterou lze argumentovat. Takže prosím příště oprávněnou kritiku.

Windows 98 prostě není dnes podporovaný systém a basta. A problémy staré několik let prostě zase nejsou současnými problémy Windows. To bychom taky mohli vytahovat problémy Linuxu před několika lety, třeba argumentovat tím, že Linux je špatný, protože instalace Linuxu v roce 1998 byly značně nepřívětivé a ony oproti dnešku opravdu byly.

WIN API je hnus na blink :-( A to co je teď Framework a .Net, to už na starých Win98 nespuštíš.

ale je a dokonca lepsi, vim :)

Phe, o tom jsem se nedávno bavil s jedním člověkem. Říkal něco ve smyslu:
"Jo, v tom VS, tam ti stačí všechno si naklikat, a ono ti to samo vygeneruje ten balast, kterej souvisí se systémem, takže tomu vůbec nemusíš rozumět a rovnou se soustředíš na svůj program."
ROFL!
Tak nic takového jsem v Linuxu (stejně jako v BSD) opravdu nikdy nepotřeboval. Nepotřebuju nic generovat, protože Unix žádné takovéto spletitosti nemá.
Blbost pro příkazovou řádku - člověče, máš poruchu osobnosti? Leda někdo, kdo v nikdy nic nevyvýjel, může říct takovou blbost.
Linux možná nemá Visual Studio, kde si můžeš všechno naklikat, ale to je tím, že si tam nic naklikat nepotřebuješ. Totiž omyl, v určité míře má. Má nástroje, kde si "to můžeš naklikat, zmáčknout kouzelné talčítko a ono se ti to vygeneruje", ale to by se snad hodilo jen v opravdu velkých projektech, kde by bylo mnoho lidí rozdělených do více týmů. Ve většině případů ti ale stačí vim, make a případně nějaké pomocné skripty.
Sorry, tak mluví moje empirická zkušenost, nemohu říct nic víc, než že tak to prostě je a každému, kdo říká opak, mohu jen říct: "Neříkáš pravdu. Nevím proč, ale neříkáš pravdu."
Uf, tak tak jsem se zase jednou rozohnil. Však já se zchladím dneska v noci - moje oblíbená zábava totiž je, že se vloupávám do domů a bytů zaměstnanců M$ a pak je když spí... A oni se ráno vzbudí a říkají si: "Kurňa, ...."

No tak siněkdy zkuste napsat za "pomoci" vimu GUI kalkulačku pro X11, a uvidíte, co je to ten "balast, co souvisí se systémem". Samozřejmě pro Qt sepíše lépe, ovšem v C++, tedy oproti .NETu pořád nepohodlně a nebezpečně. A samozřejmě VS má dokumentaci (mimo jiné stačí stisknout F1 na statementu), příklady, hromadu tutoriálů... S vimem může psát leda masochista, kterému je pojem efektivita zcela cizí.

Kolego, obvykle se efektivita programování liší od efektivity programu :-) S VIMem půjde napsat i velmi efektivní program :-) S VS zejména velmi efektní :-)

Napoveda ve VS je vazne vesela zalezitost. Vetsinou jsem odkazan na nejakou internetovou stranku, ktera mi po automatickem otevreni v IE5 vygeneruje deset chyb ve skriptech, ktere musim odklikat. Mozna je to jen tim, ze Windows 2000 se na praci s VS 2005 nehodi, ale kazdopadne jsem tim byl velmi znechucen. Nechtel jsem hledat kde je chyba a jsem rad, ze uz s tim nemusim dale pracovat.

To nebude W2K, ale IE5. Blbne Vám to i s IE6?

P.S.: Při záplatování W2K se nabízí instalace IE6 a jste důrazně upozorněn, že jeho nenainstalování může mít negativní vliv. Totéž (nakolik se pamatuji) dělá instalace VS2005.

P.P.S.: Pokud z libovolného důvodu nechcete provést upgrade ze starého nepodporovaného IE5 na (sice také starý, ale m.j. dosud stále podporovaný) IE6, tak pak vězte, že Vaše znechucení má dost iracionální důvod ... nejprve se úmyslně a vědomě omezíte a pak se divíte, že něco nefunguje optimálně.

Omlouvam se, mam skutecne IE6 a ani o tom nevim. Uz je to nejaky patek, co jsem to instaloval a vzpominam si, ze se mi nepodarilo VS bez upgrade na IE6 vubec nainstalovat. Jako prohlizec pouzivam firefox a v IE se mi akorat otevira napoveda VS.

Oo, tak to je hodně podivné. VS2005 jsem, dříve než jsem ho nasadil na plný systém (XP), chvíli provozoval na VirtualPC (W2K SP4 + rollup update) a podobné problémy jsem nezaznamenal. Nicméně zpětně připouštím, že v tom mohlo hrát roli nejen virtuální prostředí, ale i hodně restriktivní nastavení IE (to už automaticky dělám i ve virtuálu), takže nešlo o čistou instalaci. Omluva z mé strany.

Ona ta napoveda dost casto odkazuje i na neexistujici stranky a vubec v pripade chybovych hlaseni, se clovek dozvi leda prd.

njn, .NET to sou uzasne omalovanky, .NET v3 dokonce umi animovana tlacitka, krasa. Ale ten vykon, ten je zoufaly, pri operaci "rolovani v okne se zaznamy" to vpohode zatizi dvoujadro na 80%. Fakt uzasny. Vubec prace s daty v .NET aplikacich je vykon sam. Server(jen HW) za mega a neutahne 50 klientu.

Jasne, mozna jsou tvurci tech aplikaci neschopni mastici kodu, mozna je vnich spousty chyb, ale ja fakt jeste nevidel aplikaci na tomhle zalozenou, ktera by fungovala a byla rychla. Rychle se da tak maximalne uplacat, uklikat a vygenerovat.

Opět plácáte naprosté nesmysly o věcech, o nichž nic nevíte nebo jim nerozumíte, jak je to u vás obvyklé.
1) Srovnáváte hrušky a jabka. Zatímco já ve vimu kalkulačku pro X11 napíšu snadno, vy v notepadu pro Windows budete potit krev - zvláště budete-li používat WinAPI, zatímco já si můžu použít Qt nebo GTK a nepotřebuji k tomu žádné VS. Ovšem i s použitím standardních Athena widgetů na tom budu pořád lépe, než blázen píšící pomocí WinAPI.
2) To co jste napsal o vimu může napsat jen blbec, který má komplexy z toho, že jeho intelekt není na takové výši, aby pochopil sice svérázné, avšak velmi logické, flexibilní a vysoce efektivní ovládání tohoto editoru, zatímco jiní toho očividně schopni byli. Co vy budete patlat s pomocí klasického "mouse select-ctrl-x-c-v" editoru hodinu, to já udělám o dvacet minut rychleji, zvláště půjde-li o text s logickou strukturou, což pro zdrojáky C nebo TeXu platí 100%.

Proboha a proč bych psal v Notepadu? Vezmu VS, použiju template aplikace, a v C# napíšu pár řádek kódu. Cílem je *efektivita* vývoje. S vimem jí zdaleka nedosáhnete. A čas jsou peníze, víte?

Vi je mimořádně špatný editor. Špatný proto, že se špatně učí. Když totiž nějakou věc neumíte, když si k vi sedáte, rozhodně se jí v něm nenaučíte. Opravdu si myslíte, že editor s nevím kolika režimy, bez vizuální indikace režimu, bez nabídky příkazů, bez jednoduchého přístupu k funkcionalitě, je dobrý nápad? Jak například ve vimu provedete outlining (formátování) textu? Jistě to nějak jde. A teď jak ho provedete, když předem nevíte, jak ho provést? Já ve Visual Studiu půjdu do menu Edit/Advanced, a zvolím Format selection. Nikdy v životě jsem tu funkci nemusel vidět, a během pár sekund jí najdu. A až jí použiji třikrát, zapamatuji si možná z popisky v menu, že mohu použít CTRL+E,F, abych byl efektivnější. Už je jasné, kde vim selhává? Jestli ne, tak si můžeme ukázat výhody IDE, třeba umisťování breakpointů a debugging v okně editoru.

Ty prolhaný, svinský a zákeřný prevíte, většina lidí nepoužívá vi (to je v podstatě mrtvé), ale gvim, který mezi režimy (normal, visual, ex, insert i overwrite) vizuálně rozlišuje. Tento editor, pokud vím, používají i programátoři v Microsoftu a to proto, že je dobrý a ne naopak. Že Vim nenahradí IDE např. při "debugování v okně editoru" je samozřejmě pravda, nicméně nevidím žádný důvod toto dělat - klidně můžu debugovat v jednom okně a editovat v jiném; takto jsem to dělal už před X lety ve Watcom debuggeru, který už tenkrát dokázal např. zastavit breakpointem procesy spuštěné dřív než samotný debugger. Nehledě k tomu, že časté používání debuggeru není zrovna ideální. Jsou tací, kteří debugger nepoužívají vůbec či skoro vůbec.

LOL ;). Pro jednou invektivy přejdu. Osobně jsem viděl zpravidla používat konzolový vim, gvim byla vždy výjimka. A samozřejmě GUI gvimu je odstrašující příklad toho, jak se GUI nedělá.

Navíc svět není jen Linux. Na profi unixech je vi v základní instalaci, vim pokud vím často ne.

Samozřejmě jsou lidé, kteří debugger nepoužívají. Je to o pohodlnosti. Ovšem když někdo píše Win32 aplikaci ve vimu od začátku, a přitom má možnost použít Visual Studio s templatem (a nejlépe C#), tak nelze než se ptát, jestli je dotyčnému fakt efektivita ukradená.

> LOL ;)

ROFL ;)

> Pro jednou invektivy přejdu.

Tak to je ušlechtilé. Já tedy beru zpět toho svinského prevíta, ten zbytek si rozmyslím. ;)

Osobně jsem viděl zpravidla používat konzolový vim, gvim byla vždy výjimka. Navíc svět není jen Linux. Na profi unixech je vi v základní instalaci, vim pokud vím často ne.

Tohle není moc validní argument. Pokud je někdo vývojář, určitě si může zvolit editor z rodiny *vi* podle svého přání a to i na "profi" unixech. Pokud někdo chce používat nvi nebo podobnou hračku, přejme mu ji.

> GUI gvimu je odstrašující příklad toho, jak se GUI nedělá

Já nepoužívám gvim kvůli GUI (toolbar i menu mám beztak vypnuté v konf. souboru), ale právě kvůli věcem jako je vizuální indikace režimu, lepší podpora schránky, lepší barevná schemata, (volitelné) odpoutání od konzole, ze které je spouštěn atd. Nejlepší GUI pro Vim je žádné GUI. Jistě bych si ale dokázal představit lepší návrh, pokud by mě to zajímalo.

> Ovšem když někdo píše Win32 aplikaci ve vimu od začátku, a přitom má možnost použít Visual Studio s templatem (a nejlépe C#), tak nelze než se ptát, jestli je dotyčnému fakt efektivita ukradená.

Přiznám se, že taky nevidím důvod, proč by měl člověk psát aplikaci ve Win32 API, pokud tedy nemá poruchu osobnosti nebo masochistické sklony. Já bych zvolil PyQt + GVim a měl bych to rychle i bez IDE a bez templatů. ;-)

Pokud je někdo vývojář, tak buď používá VS, nebo jede na unixech s vi*. Ajá tvrdí, že to první je výrazně efektivnější.

Samozřejmě editor bez GUI je špatně. Editor s GUI může používat prakticky kdokoliv, a používání GUI ho bude učit efektivnější ovládání tam, kde to pro něj má smysl.

Samozřejmě psát cokoliv v čistém Win32 bývá divočejší rozhodnutí. Ale někdo si tu stěžoval, že když psal service pro Windows, tak mu to přišlo obtížnější, než daemon na unixech. Zřejmě to psal ve Win32, bez templatu.

Prostředí, kde není třeba template, a přitom aplikace užspoustu věcí um, byl třeba Visual Basic 6. Bohužel člověk v takovém prostředí brzo narazí na limity. Například pokud nevidíte kód vytvářející okno, těžko v něm provedete změnu, kterou si vymyslíte. V .NETu se to řeší tak, že tento kód vytvoří designer, a zavře ho do kolapsované části kódu, kterou běžně neotvíráte. Je to rychlé aefektivní, a poskytuje to flexibilitu, když je jí třeba.

Čínské písmo je také mimořádně špatné, protože se špatně učí. Přesto bych ale nechtěl závodit s čínským písařem v rychlosti psaní, protože bych vždy s velkým rozdílem prohrál.

Uživateli VIMu také nic nebrání začít s hotovou kostrou programu a používat knihovny. A když dojde na psaní kódu, obyčejné MSVS bez integrované VIM komponenty zůstane daleko vzadu.

Proč by uživatel VS bez vimu měl zůstat pozadu? Pokud jsem si všiml, tak ovládání s vi interface a s řekněme VS interface je podobně efektivní. Ovšem s tím, že když ve VS napíšu ob, doplní to na object, a když pak připíšu .pr, doplní .property (a ještě mi zobrazí tooltip, co je ta property zač).

Dynamické dopňování kódu zvládá VIM 7 s pomocí ctags také. VS ale ztrácí dech ve chvíli, kdy je třeba mazat, kopírovat nebo nedej bože dokonce přepisovat a upravovat do konečné podoby. Ve VIMu vám stačí zmáčknout 4 klávesy a úprava je buď hotová, nebo můžete psát náhradní kód. Ve VS se napřed musíte trefit výběrem, pak to celé vyjmout nebo smazat a pak teprve můžete psát. Navíc správné nastavení výběru vyžaduje zbytečně mnoho pozornosti a klidně vám může přetrhnout myšlenku.

Příkazy 'n' a '.' jsou také úžasná kombinace. n přeskakuje na další výskyt hledaného výrazu a . zopakuje poslední úpravu.