Luxusní atrakce prohlížeče Links

Většina prohlížečů v dnešní době umožňuje zavést přiřazení pomocného programu k datovým typům, které prohlížeč sám zpracovat neumí. Z obrázků například Links umí PNG, JPEG, GIF, XPM a TIFF. Neumí přímo prohlížet například dokumentní formát PeDoFil (PDF). Ve většině prohlížečů je možné každému formátu přiřadit jeden program, který se pak spouští. V Linksu je možné ovšem přiřadit těchto programů libovolné množství. To se hodí zejména u zmíněného formátu PDF, protože některá PDFka nejdou zobrazit Acrobatem a jiná zase nejdou zobrazit GVčkem. U některých je GVčko neprakticky pomalé při prohlížení a Acrobat v pořádku a u jiných je tomu zase naopak. Prostě je třeba, aby si uživatel mohl snadno a rychle vybrat při kliknutí na dotyčný soubor. V případě, že danému typu odpovídá víc přiřazení, se v dialogu zobrazí obě možnosti v sousedství obvyklého Zrušit.

Dají se s tím dělat ještě vymakanější kouzla, nad kterými by majitelé koncepčně obstarožních prohlížečů Imploder Exploder jenom nevěřícně kroutili hlavou. V případě, že do bindingu zadáme příkaz lpr se správnými parametry a položku přiřazení nazveme Tisk, můžeme na jedno odmáčknutí například postscriptové a pedofilní dokumenty okamžitě nechat vytisknout. Jaký pak úžas nemine uživatele I. E., když vidí osobu sedící před Linksem, jak je jí nabídnuto při kliknutí na PDF Zobrazit Acrobatem, Zobrazit GV, Vytisknout. Tento komfort dokáže opravdu ušetřit čas.

U videa si můžeme nastavit například, jestli budeme používat k přehrávání mplayer, nebo Xine, neboť každý z programů má svá pro a proti, a opět, pokud by bylo přiřazení jen jedno a uživatel musel prohlížeč překonfigurovávat pokaždé, když se mu něco nelíbí nebo to přehrává pomalu a ten druhý by přehrával rychleji, nebo když to prostě spadne na segfault, zabralo by to dost času a uživatel by asi nakonec skončil u uložení na disk a puštění přehrávače ručně, což je přesně to, od čeho tu přiřazení nejsou. Stejně tak je možné nakonfigurovat pro formát mp3 alsaplayer, mpg123 a amp, a když jeden z programů spadne na segfault, tak se pustí ten druhý a uživatel je opět spokojen.

Další komfort představují platformně nezávislé fonty a vestavěné překlady menu. Není třeba zjišťovat, jaké fonty mají být nainstalovány na systému, aby prohlížeč uměl zobrazovat ruštinu nebo hebrejštinu, rumunské znaky nebo islandštinu. Vše, co Links umí, je v něm uloženo v unicode a fonty jsou součástí binárky. Proto Links nezávisí jako jiné prohlížeče na fontech, které jsou nainstalovány na straně X serveru. X server často běží na počítači, na kterém nemáte roota, jako třeba ve školním labu. Těžko pak pro zobrazení ruské stránky budete kontaktovat službu, aby vám na systém rychle doinstalovala ruské fonty, protože jste zjistili, že tam nejsou. Z těchto důvodů se mi například stalo, že vůbec nešel spustit program Abiword, protože na displayi nenašel fonty, které potřeboval. To se vám s Linksem nestane.

       

Překlady menu budou fungovat vždy tak, jak uživatel chce, protože se opět nespoléhají na externí fonty (které na svgalib nebo framebufferu ani vůbec nejsou), a dají se jednoduše přepínat, což je praktické například v omezených instalacích v knihovnách, kde prohlížeč mohou využívat studenti různorodých národností a překlad menu v jejich mateřském jazyce je jistě potěší.

Příště si povíme, jaké lahůdky uživateli skýtá zobrazovací subsystém prohlížeče.